Vnitřní omítky kladou důraz na zdravotní nezávadnost, vysokou estetiku a rovinnost povrchu a pro uchování tepelněizolačních vlastností pórobetonových tvárnic je vhodné použít sádrovou omítku.
Sádrové omítky mají několik velice příjemných vlastností.
Díky hladkosti stěn se snižuje množství prachu, jenž na povrchu ulpívá.
To ocení zvlášť rodiny potýkající se s alergiemi.
V okamžiku, kdy se začne v domě topit, sádrová omítka vlhkost odevzdává zpět.
Pokud použijete sádrové omítky na plynosilikátech (pórobetonu, jako je např. Ytong), máte zajištěno dodatečné vysychání tvárnic.
Sádrová omítka má totiž stejný difuzní odpor (10) jako plynosilikátová tvárnice.
V interiérech, kde se setkává zdivo se sádrokartonem či betonovými panely, je možné pomocí sádrové omítky vytvořit opticky identické povrchy.
Finální úpravu povrchu provádíte za mokra a bez broušení, můžete tedy plynule napojit různé hladké podklady.
Se sádrovými omítkami lze vytvořit téměř dokonalou rovinnost stěny, takže bodová světla a přímé nasvícení stěn neodhalí žádné nedostatky.
Tuto vlastnost ocení jistě nejeden majitel panelového bytu, když se pustí do rekonstrukce.
Navíc hladké stěny otevírají nekonečné možnosti barevných řešení moderními malířskými technikami.
Pokud tedy architekt nebo investor nechá stěny vymalovat sytými barvami, vydrží barevně stálé velmi dlouho.
Stejně tak je ale možné dotvořit stěny plastickými dekoracemi pomocí sádrových stěrek.
Hladké rovné stěny jsou plnohodnotným partnerem dalším architektonickým prvkům.
Ještě zvyšují efekt moderních materiálů, jako je sklo, nerez, kámen, ušlechtilé dřevo.
Pro omítání pórobetonových tvárnic (např. Pokud aplikujete tuto sádrovou omítku v tloušťce od 4 mm na zdivo Ytong, není třeba používat penetraci ani perlinku v celé ploše!
Perlinku je vhodné použít pouze v místech kritických přechodů.
Při zpracování omítky Rimat 100 DLP oceníte i její vysokou přídržnost k podkladu a nízkou spotřebu materiálu.
Na pórobeton (např. Ytong) není třeba penetrace ani perlinka aplikovaná v celé ploše!
To vše při aplikaci Rimatu 100 DLP v tl. od 4 mm.
Nutnost penetrace stěn či stropů a zhodnocení podkladu provádíme dle skutečné situace na stavbě.
Extrémně savé podklady (a při tloušťce omítky do 4 mm) se opatří Základním penetračním nátěrem Rigips.
Pro tloušťky omítky nad 4 mm není třeba podklad penetrovat (např. Ytong).
Sklovitě hladké podklady (např. monolitické konstrukce z betonu, polystyrenové tvarovky) opatříme kontaktním nátěrem pro zvýšení přídržnosti omítky k podkladu.
Do čisté nádoby s čistou vodou pomalu nasypeme směs Rimat.
Po úplném pohlcení vodou se směs nechá 3-5 minut nasáknout.
Směs se dokonale rozmíchá.
Sádrové omítky Rimat se aplikují ručně natahováním pomocí nerezového hladítka nebo strojně.
Při aplikační tloušťce nad 5 mm je vhodné plochu srovnat pomocí hliníkové „h“ latě.
Při nanášení větších tloušťek se provede srovnání plochy tažením latě do kříže.
Sádrové omítky jsou v kurzu a jejich popularita každým rokem stoupá, a to jak u novostaveb, tak i při rekonstrukcích.
Přestože se jich řada lidí stále obává nebo má o nich mylné představy, jsou sádrové omítky univerzálním a efektivním řešením pro různé podklady.
Vlastnosti a výhody sádrových omítek
Sádra, jeden z nejstarších stavebních materiálů, je ceněna již tisíciletí díky svým vlastnostem pro bydlení a život.
Chemický vzorec sádry CaSO₄·2H₂O ukazuje, že krystalová struktura obsahuje dvě molekuly vody.
Při teplotním zatížení se tato voda uvolňuje jako „hasicí“ částice.
Díky velkým vzduchovým pórům jsou sádrové omítky schopny vytvořit „ideální klima“ v místnosti.
Přebytečná vlhkost je absorbována a uchována, a při potřebě je opět odpařována, což zajišťuje stabilní a příjemné klima v interiéru.
Sádrové omítky „dýchají“ a pracují s vlhkostí v interiéru, což mj. znamená, že jsou schopny absorbovat zvýšenou vlhkost v místnosti a později ji opět uvolnit.
Rovněž dobře absorbují teplo a podílí se na rovnoměrném vytápění vnitřního prostoru.
Mezi hlavní výhody sádrových omítek patří: Přírodní a zdravotně nezávadný materiál: Sádra je jako pojivo přírodní, ekologický a zdraví neškodný materiál.
Na jejím povrchu se nedrží prach, a proto je vhodná pro alergiky.
Sádrové omítky jsou vyrobeny ze sádrovce, jejich pH se pohybuje mezi 6-7.
Regulace vlhkosti a tepelná akumulace: K výhodám sádrových produktů patří jejich průdušnost a schopnost absorbovat vlhkost a později ji opět uvolnit do prostoru.
Díky své akumulační vlastnosti udrží teplo a přirozeně tak zabezpečí příjemné klimatické podmínky v místnosti, rovnováhu teploty stěn a interiéru.
Sádrové omítky snadno a rychle absorbují teplo.
Estetika a kvalita povrchu: Sádrová omítka vám umožní vytvořit ohromující hladký povrch.
Naše sádrové omítky jsou ideálním podkladem pro nátěry, tapety, lepení obkladů apod.
Pokud mají stěny hlazený povrch, usazuje se na nich také podstatně méně prachu než na klasických omítkách.
Sádrová omítka je perfektně rovná a hladká, a to bez jakýchkoli zrníček na ploše.
Rychlost a efektivita aplikace: Už samotná možnost nanášet omítku v jedné vrstvě celý proces omítání významně zrychluje a usnadňuje.
Sádrová omítka od KNAUFu urychlí stavební proces až o 2 až 3krát.
Sádrové omítky jsou naneseny i finalizovány během jedné směny.
Sádrová omítka má konečný tvar cca již po dvou hodinách.
Jednoduchá oprava: V případě potřeby je oprava povrchu sádrové omítky snadná a nezanechává stopy.
Další výhodou je možnost realizace drobných, nepoznatelných oprav v případě poškození.
Jsou ideální na povrchové úpravy ostění, například po výměně oken.
Svoje uplatnění nachází i na plochách, u kterých je třeba sjednotit povrch.
Celkově jsou sádrové omítky jednou z nejoblíbenějších variant jednovrstvých omítek.
To jsou v České republice čím dál žádanější protože díky nim majitelé staveb ušetří velkou spoustu času spojenou se zasycháním a zráním jednotlivých vrstev.
Díky své přilnavosti a krycím schopnostem stačí jen docela malá vrstva k vytvoření téměř dokonale hladkého povrchu, který je momentálně v moderní architektuře velice žádaný.
Jedná se o jednu z mnoha technologií úprav povrchu zdiva.
Na rozdíl od omítky štukové či jádrové, sádrová omítka nevyžaduje vícevrstvý postup.
Nanáší se na předem připravený povrch v jedné vrstvě o tloušťce od 5 mm do 40 mm.
Typické složení sádrových omítek spočívá v minerálním plnivu, sádře, vápenném hydrátu a přísadách a příměsích, které zlepšují základní vlastnosti směsi.
Právě díky svému složení je bohužel tento druh omítky velmi citlivý na vlhkost, tudíž se vyloženě nedoporučuje aplikovat je v místnostech s trvalou zvýšenou vlhkostí.
Sádrová omítka je určena výhradně do vnitřních prostor domu.
Jak už jsme výše naznačili, tak její hlavní nevýhodou je nestálost ve vlhkém prostředí, což může omezit její použití.
Omezení se týká hlavně sklepů, prádelen, vývařoven nebo starších domů s přirozeně vysokou vlhkostí.
Co se týče zdiva, tak mezi nejlepší podklady určitě patří pórobetonové, betonové nebo broušené keramické tvárnice, které samy o sobě vytváří poměrně rovný povrch a při kombinaci se sádrovou omítkou lze dosáhnout opravdu vynikajících výsledků.
Hlavní úskalí sádrových omítek jsme již několikrát zmínili.
Mezi výhody patří hlavně jednoduchost a rychlost aplikace i zrání.
Dalšími benefity jsou vysoká estetičnost, dobré akumulační vlastnosti, zlepšování mikroklimatu místností, eliminace usazování prachu a nakonec také cena a nízká potřeba materiálu ve srovnání s jinými technologiemi.
Nanášení sádrové omítky lze provádět jak ručně, tak pomocí speciálních strojů.
V případě strojní aplikace je počítejte se silnější vrstvou omítky, což znamená větší potřebu materiálu.
V prvním kroku si nachystáte podklad tak, aby následná vrstva omítky měla co nejlepší vlastnosti.
Správná příprava spočívá ve zbavení stávajícího povrchu všech nečistot, prachu a mastnoty, což zabrání možnému odlupování omítky.
Podle savosti zdiva poté použijete penetrační nátěr (v případě savých materiálů) nebo kontaktní můstek (v případě nesavých materiálů).
Sádrovou směs obvykle připravujete na místě pouhým smícháním zakoupené sypké směsi s vodou v přesném stanoveném poměru.
Poté směs míchejte tak dlouho, dokud v ní nejsou žádné hrudky a dosáhnete požadované konzistence.
Tu poznáte tak, že vám výsledná omítka nestéká po povrchu.
Pokud chcete dokonale hladký výsledný povrch, tak ještě použijte hliníkovou lať, kterou dotvoříte finální rovný vzhled.
Takto upravený povrch se nechá zavadnout asi 60 - 90 minut.
Po opětovném zavadnutí a ztuhnutí sádrového šlemu se povrch vyhladí pomocí glejtování či filcování.
Jádrová omítka je u nás stále nejrozšířenějším druhem omítek.
Nejčastěji se setkáváme s jádrovou omítkou vápennou či vápenocementovou, která tvoří podklad pro finální vrstvu, tedy štuk.
Z toho jasně vyplývá, že jádrová omítka je tzv. dvouvrstvá, takže její aplikace se prodlužuje o vysychání a zrání jednotlivých vrstev.
V tomto aspektu je sádrová omítka výhodnější.
Naopak výhodou oproti sádře je výrazně vyšší odolnost, jak proti vlhkosti, tak proti jinému namáhání.
Z ekonomického hlediska vychází jádrová omítka o dost levněji.
Celkové výdaje na aplikaci sádrové omítky závisí samozřejmě na ploše, kterou budete omítat, ale také na způsobu nanášení.
V případě, že si necháte sádrovou omítku zrealizovat specializovanou firmou, která provede aplikaci vrstev pomocí stroje, tak se cena bude pohybovat v rozmezí od 200 Kč do 350 Kč za jeden metr čtvereční.
V případě, že se do omítání pustíte sami, tak zaplatíte řádově do 100 Kč za 1 l balení penetračního nátěru a poté přibližně 190-350 Kč za jeden 25 kg pytel sypké sádrové směsi.
Díky své speciální krystalické struktuře dokáže sádra absorbovat přebytečnou vlhkost vzduchu v místnosti a později ji uvolňovat zpět, když je vzduch v místnosti suchý.
Tímto způsobem reguluje sádra vlhkost vzduchu v místnosti a zajišťuje zdravé a příjemné klima pro bydlení.
Sádrová omítka je však velmi citlivá na vlhkost a neměla by se používat ve vlhkých nebo mokrých místnostech.
Může být také křehká a při nárazu má tendenci praskat.
Výhodou je, že sádrová omítka rychle tvrdne, a proto je vhodná pro projekty s časově omezenými termíny.
Nabízí dobré tepelné a zvukově izolační vlastnosti.
