Praktický seriál o montáži sádrokartonových konstrukcí vám představí postupy krok za krokem. Prvním krokem je povrch podlahy a druhý pak zatížení konstrukce, které určí mokrý či suchý proces. Následuje výběr podkladu, izolací a instalací parozábran, následně samotná montáž podlahy, stropu a příček z sádrokartonových desek.
1. Příprava podkladu a podlahy
V první řadě si musíme zjistit, kde budeme podlahu provádět, na jaký povrch. Je důležité jak můžeme konstrukci zatížit, podle toho se můžeme rozhodnout, jestli můžeme jít do mokrého procesu nebo do suchého procesu. Důležité je, aby podlaha byla rovná a stabilní pro následné rozložení zátěže desek a paraškané izolace.
V případě mokrého procesu je velkou výhodou rychlost, ale vlhkost ve stavbě představuje nevýhodu. Ano, v případě sádrovláknitých desek je rozdíl jen v tom, že podlahy se provádějí dílcem, kde jsou dvě desky spojeny a tvoří podlahový dílec. Pokud provádíme suché podlahy v přízemí, zjistíme si, jestli je podlaha odizolovaná od zemní vlhkosti. Pod plovoucí podlahu se doporučuje izolační vrstva, minimálně mirelon kvůli kročejovému útlumu.
Používají se flexibilní lepidla a dlaždice až do tloušťky 1 cm a rozměrů 33 × 33 cm, které zvládnou požadavky na zatížení. Pokud je podlaha rovná, lze klást dřevovláknitou desku za záklop, a na to pak desky sádrokartonových konstrukcí. K rekonstrukcím s nerovným podkladem se doporučuje použít geotextílii, aby se zabránilo vzlínání vlhkosti.
K udržení kročejového útlumu a tlumení hluku zvolíme vhodnou izolaci a parozábranu podle projektové dokumentace a tepelného výpočtu.
2. Montáž podkonstrukce a parozábrana
Podkonstrukci z profilů CD připevníme ke krokvím pomocí stavěcích třmenů a závěsů. Rozteč montážních profilů je maximálně 500 mm. Parozábranu připevníme pomocí terčů z oboustranně lepicí pásky na profily. Parozábrana je nezbytná, pokud je konstrukce součástí obvodového pláště budovy a obsahuje vrstvu tepelné izolace. Zamezuje vzduchové výměně mezi interiérem a exteriérem a brání kondenzaci.
Mezi krokve vložíme tepelnou izolaci z minerální izolace v šířce cca o 10-20 mm větší, než je světlá vzdálenost krokví. Maximální tloušťka izolace vychází z tepelně-technického výpočtu. Izolace může probíhat až k pozednici nebo na boční předstěnu a zakrýt podlahu; v obou případech nesmí vzniknout tepelné mosty.
3. Ochranné a instalační prvky
Ve fázi instalací je důležité před uzavřením konstrukce sádrokartonem provést rozvody - elektroinstalaci v chráničkách protáhnout a připravit otvory pro bodovky, kabely a revize. Do stěn a stropu lze vložit instalační vedení, izolaci a dále zajistit potřebné otvory pro budoucí zapojení.
Najděte polohu zásuvek a vypínačů s pomocí šablony na krabice do dutých stěn a vodováhy. Přeneste značky na stěny a strop a připravte se na montáž desek.
4. Montáž sádrokartonových desek
Desky se připevňují samořeznými šrouby TN délky 25-55 mm (podle nosné konstrukce a tloušťky opláštění) s maximální roztečí 17 cm. Desky se montují kolmo na směr montáže profilů a s použitím překládaných spár - spáry nesmí tvořit kříž. Desky se pokládají délkou kolmo na směr profilů.
Přesné řezy a úpravy hran se provádějí pomocí hoblíku a speciálních nástrojů. K výrobě přesných řezů slouží T-lišta pro úhly a plochy. Příčné spáry se vyplatí skosit lícové hrany, aby mezi deskami nebyl těsný čelní styk a zamezilo se prasklinám. Důležité je mít dilatační spáru mezi deskami, aby desky nebyly na sobě.
U desek u podlahy počítejte se spárami. Patentované univerzální klíny zajišťují, že desky zůstanou ve správné poloze a lze je flexibilně skládat. Desky se upevní pomocí fixačních svorek a upevňovacích křížků a poté se přišroubují. Hlavy šroubů by měly být zapuštěné a šroubovací nástavec pomůže dosáhnout správnou hloubku zapuštění.
Pro větší přesnost se vyplatí používat šroubovací nástavec a vyvarovat se křížových spár. Desky se opláštějí buď jednou vrstvou pro stěny a stropy, nebo dvojitým opláštěním pro vyšší únosnost. Vzdálenosti šroubů: u desek se doporučuje max 250 mm, u šikmin 170 mm.
Tmelení a povrchová úprava
Tmelení spojuje spáry, hlavy vrutů a spoje desek. Postup tmelení má několik fází: tmel základní, finální a případně další vrstvy. Spáry vyplníme a do nich vsuneme výztužnou pásku. Po zaschnutí tmelení se spáry a hlavy vrutů znovu zatmelí a nakonec se povrch zbrusí a připraví na penetraci a malování.
Penetrace sjednotí nasákavost a připraví povrch pro malbu, tapetování nebo obklady. Dále lze stěny a podhledy podle potřeby opatřit akrylovým tmelem.
5. Podhledy a příčky
Podhledy představují snížený strop, který skrývá rozvody a zlepšuje akustiku a tepelnou izolaci. Montáž podhledu zahrnuje rastr z UD a CD profilů, upevnění závěsů a následné kotvení desek. Při větším odsazení lze použít delší závěsy nebo dvojitý rošt.
Příčky umožňují rychlou dělicí strukturu a vedou uvnitř instalace. Nosnou konstrukci tvoří UW profily a svislé CW profily. Příčky jsou opláštěny deskami, a následně se vloží izolace a dokončí tmelením. Spáry a spojení s okolní konstrukcí se řeší akrylovým tmelem a následným štětcem.
6. Nářadí a tipy pro práci se sádrokartonem
Mezi základní nářadí patří měřicí nástroje, značení šňůrou, nůžky na plech, ruční pila na sádrokarton, vykružovák, nůžky na plech, šroubováky, hoblice, špachtle, stěrky a brusky. Dále respirátor a ochranné brýle pro řezání a broušení. Konstrukce vyžaduje i lepidla, výztuhy a další drobnosti.
Tipy: aklimatizace materiálu - desky nechte v místnosti 24 hodin, volba desek podle prostředí (zelené impregnované do vlhkých prostor, červené protipožární), správná délka vrutů a rozteč. Dále je důležité posuzovat vazbu spár a propojení ploch bez překřížení. Před malováním provedeme penetraci, a teprve poté provádíme finální malířské práce.
7. Provedení detailů a spojů
U žádoucích otvorů pro dveře vyztužíme rám pomocí zdvojených CW profilů a vodorovného UW profilu. V místech dveří použijeme zpevnění a zajistíme pevné uchycení. Po dokončení stěny můžeme zateplit tepelně a zvukově a připravit povrch pro finální úpravy.
Řádky kroků pro montáž a tmelení se vzájemně doplňují a zajišťují přesnost a odolnost výsledného podhledu a příček.
8. Jakost tmelení a finální úpravy
Často se objevuje potřeba třídění tmelení do skupin Q1-Q4, které definují stupeň a rozsah tmelení. Po tmelení se desky musí přizpůsobit povrchu a připravit pro finální nátěr. Finální vrstva bývá pastová. Po zaschnutí se povrch přebrousí a připraví pro malování.
9. Stropy, stěny a nároky na správný postup
Stropy a podhledy vyžadují důkladnou kontrolu rovinatosti. Při instalaci sádrokartonu je nutno vyrovnat rošt a zajistit, aby desky tvořily rovnou plochu. Po dokončení tmelení a broušení se aplikuje penetrace a následně malba.
Návod na vyrovnání podlahy - Jak vyrovnat nerovnou, zvlněnou nebo šikmou dřevěnou podlahu
tags: #sadrokarton #na #drevenou #podlahu