Isover nabízí izolační řešení pro střechy, stěny, příčky, podlahy, potrubí a větrací kanály nejen pro rodinné domy, ale i bytové domy a komerční budovy.
Základní surovinou pro výrobu pěnového polystyrenu je tzv. Zpěňovatelný polystyren se předpěňuje působením syté vodní páry v předpěňovacích zařízeních.
Proces meziuskladnění probíhá v provzdušňovaných silech.
V čerstvě vypěněných perlích se totiž během ochlazení vytvoří podtlak, způsobující vysokou citlivost perlí na mechanické poškození a znemožňující jejich další okamžité zpracování.
Difuzí vzduchu se podtlak vyrovná, perle získávají větší mechanickou pružnost a zlepšuje se jejich další zpracovatelnost.
Perle se současně i suší.
Rozdrcené odřezky ze staveb je možno přidat do nových výrobků při zachování jejich vlastností, dokonce z hlediska výrobního procesu recyklát některé vlastnosti desek i zlepšuje, například desky EPS mají menší tendenci k průhybu.
Dutina blokové formy ve tvaru kvádru s parními tryskami ve stěnách se zcela vyplní předpěněnými perlemi a vystaví opět působení syté vodní páry.
Perle změknou a působením pentanu a vzduchu v buňkách opět expandují.
Před vlastním rozřezáním bloků na desky je třeba tyto nechat potřebný čas odležet, aby uvnitř horký blok vychladl a jednotlivé perle nabyly konečné pevnosti.
Bloky jsou po vyzrání rozřezány teplým odporovým drátem na desky a následně expedovány.
Na konci linky se nachází balicí stroj.
Styren i pentan používané při výrobě pěnového polystyrenu, jsou látky běžně se vyskytující v přírodě.
Jako nadouvadlo se používá pentan patřící mezi lehké uhlovodíky, které kromě jiného vznikají ve velkém množství například v zemědělství při rozkladu rostlinného materiálu působením mikroorganismů.
Polystyren se dá řezat kdečím - odlamovacím nožíkem, kuchyňským nožem, pilkou apod. Všechny tyto způsoby ale mají svoje nevýhody.
Napríklad odlamovací nůž se při řezu silnějšího polystyrenu ohýbá, a hrany tak nejsou kolmé.
Vyčesávat z vlasů kuličky polystyrenu také není nic příjemného.
Ideálním pomocníkem je proto vyhřívaný nůž.
i (Zdroj: Prima DOMA MEDIA, s.r.o.)
Dělicí čáru si nejprve narýsujte
První krok při řezání polystyrenu elektrickým nožem je stejný jako u všech jiných způsobů - řezaný díl si musíte dobře rozměřit.
Pro rýsování na měkkém materiálu se výborně hodí obyčejné fixy.
i (Zdroj: Prima DOMA MEDIA, s.r.o.)
Nůž má ocelovou patku, o kterou ho lze při práci opřít
Drobnou nevýhodou elektricky vyhřátého nože je to, že k jeho napájení potřebuje zásuvku na 230V.
Takže na stavbě se bude určitě hodit prodlužovačka.
A dále - nůž sice projíždí polystyrenem jako po másle, ale roztavená hmota značně zapáchá.
Proto řežte venku nebo alespoň v pořádně větrané místnosti.
i (Zdroj: Prima DOMA MEDIA, s.r.o.)
Nevýhodou je šířka řezné čáry. Ta je zhruba 5 mm
Samotné řezání polystyrenu vyhřátým nožem jde velmi snadno.
Řezat můžete přímky i křivky.
U přímek se hodí lať, o kterou si při řezu nůž opřete.
Snažte se ho držet kolmo k řezu.
Elektricky vyhřáté nože se dají koupit v mnoha provedeních - liší se délkou i příkonem.
Čím je vyšší, tím rychleji se nůž nahřeje.
Některé termické nože na řezání polystyrenu obsahují plynulou regulaci teploty - tu si můžete nastavit například podle tvrdosti řezaného materiálu nebo jeho tloušťky.
A ještě jedno důležité upozornění - nůž má teplotu kolem 500 °C. Proto s ním manipulujte opatrně, ať se nespálíte nebo nezpůsobíte požár.
Vyzkoušejte pásovku
Pokud se vám nechce utrácet za nůž na polystyren a máte doma pásovou pilu, můžete ji použít.
Pásová pila na dřevo má totiž velkou výhodu v tom, že na rozdíl od kotoučové pily nevytváří při práci polystyrenový prach.
Přesněji řečeno - z řezu se samozřejmě práší, ale je to snesitelné.
Pilu navíc můžete připojit k odsávání, které částečky polystyrenu dokáže zachytit.
Výhodou pásovky je rychlý řez a také výška řezu.
Běžné hobby pásové pily zvládnou řezat až patnáct centimetrů na výšku, a to pro většinu izolačních prací dostačuje.
i (Zdroj: Jaroslav Kropáč)
Pokud máte doma pásovou pilu na dřevo, zkuste ji klidně použít
Tip pro nadšené kutily: Dříve si kutilové vyráběli řezačky na polystyren svépomocí.
Dodnes umí krásné pily vyrobit například modeláři, kteří s polystyrenem běžně pracují a potřebují vyřezávat složité křivky.
Princip je jednoduchý - jemným odporovým drátem prochází proud, který ho nahřeje na požadovanou teplotu.
Chce to hodně laborování - s velikostí proudu i tloušťkou drátu.
Určitě to vyžaduje radu odborného elektrikáře.
Polystyren můžete i brousit
Polystyren se dá dobře tvarovat broušením.
Nejlépe se k tomu hodí mřížka, která se používá k broušení sádrokartonu.
Brusným papírem na dřevo můžete hrubě opracovaný povrch pouze doladit.
Při broušení polystyrenu vzniká hodně prachu, proto pracujte v dobře větraném prostřední a s respirátorem.
Publikováno: 8. 4. 2026, Autor: Jaroslav Kropáč (text a foto), Prima DOMA MEDIA, s.r.o.
Pro vzájemné spojení polystyrenových desek je můžete slepit dohromady.
Zabráníte tak roztažení a utěsníte izolační vrstvu polystyrenu.
Pro lepší přilnavost doporučujeme pokud možno použít polystyrenové desky s podobnou zrnitostí.
Lepidlo nesmí obsahovat rozpouštědla.
Pro venkovní oblasti navíc platí: lepidlo musí být vodotěsné.
Ve vnitřních prostorách se uplatňují univerzální lepidla bez rozpouštědel, lepidla ve spreji a lepidla na dřevo.
Tip: Pro lepení polystyrenu na dřevo byste měli dřevo nejprve penetrovat.
Pro zachování prodyšnosti dřevěných vláken doporučujeme místo polystyrenu přírodní izolační materiály.
Používáme cookies, abychom Vám umožnili pohodlné prohlížení webu a díky analýze provozu webu zlepšovali jeho funkce a výkon.
Jak řezat polystyren? Polystyren je fantastický materiál, ze kterého lze vyřezat jakýkoli tvar.
Využívá se při zateplování budov, izolaci potrubí a dutin, modelářství, včelařství a při tvorbě kostýmů, vánočních ozdob, hraček či dekorativních prvků.
Vzhledem k rozšířenému používání polystyrenu existuje mnoho metod jeho opracování.
Jaký je nejlepší způsob řezání? Nejjednodušší metodou je prosté krájení čepelí - kuchyňským nožem, skalpelem nebo odlamovacím nožíkem.
Tato provizorní metoda je vhodná pouze pro rovné řezy.
Nevýhod takového postupu je hned několik.
Krájení za sucha provází nepříjemný skřípavý zvuk a břit nože se velmi rychle v polystyrenu tupí, takže musíte neustále ostřit nebo vyměňovat čepel.
Na klasickou transformátorovou páječku můžete místo hrotu připevnit očko z měděného drátu o průřezu 1,5 - 2,5 mm².
Rozžhaveným očkem drátu lze sice polystyren či polypropylen tavit a tvarovat řez, nevýhodou je však produkovaný kouř a nepříjemný zápach páleného plastu.
Jedním z rozšířených způsobů je řezání odporovým drátkem, kterým prochází proud.
Drát je buďto napnut v pevné konstrukci nebo namísto listové čepele na rameni pilky.
Pod proudem se rozžhaví a polystyren krájí tavením, aniž by se ho dotýkal.
Tomuto způsobu ale není vhodný pro každého, neboť vyžaduje jistý cvik v rychlosti řezání a především v nastavení kombinace správného proudu, délky i tloušťky drátu a tím i jeho teploty.
Zkušený kutil používá ke każdé činnosti takové nářadí, které se k ní hodí nejlépe a neztrácí čas zdlouhavými improvizacemi.
Termické nože, nazývané též tepelné či termické řezačky, jsou nejvhodnějším nářadím pro dělení a vykrajování polystyrenu.
Udržují si stabilně vámi nastavenou teplotu, takže při práci nikdy nevychladnou.
Další výhodou řezaček jsou vyměnitelné čepele a planžety.
S různými nástavci tak můžete nejen řezat, ale i provrtávat kruhové otvory nebo drážkovat.
Řezačky nevyužijete jen na tvarování a zpracování polystyrenu a polypropylenu.
1. Při řezání nožem voskujte čepel například otřením o svíčku.
Řez bude o něco hladší a půjde lépe provést.
2. Polystyren nesákne wodu.
3. Úzké otvory můžete vypálit v polystyrenu zabodnutím rozžhaveného hřebíku.
4. Různé ozdoby a unikátní tvary můžete vykrajovat nažhavenými kuchyňskými formičkami.
Ačkoli se dá polystyren řezat i ruční pilou nebo zubní nití, není nic snazšího, než si k práci s ním přizvat termickou řezačku.
Žhavá čepel za vás odvede všechnu práci a nezanechá po sobě nepořádek.
Prodej tohoto zboží bohužel už skončil.
Toto zboží aktuálně není skladem.
Vše proběhlo rychle a bez problémů.
Slušné ceny, dobrá komunikace, bez obav z nákupu.
Pěnový polystyren (EPS) je materiál, který se ve stavebnictví prosadil proto, že spojuje nízkou hmotnost, vynikající tepelně izolační a mechanické vlastnosti , široké možnosti použití a velmi příznivé ekologické vlastnosti včetně nízké uhlíkové stopy a širokých možností recyklace.
To, co se na stavbě jeví jako jednoduchá izolační deska, je ve skutečnosti výsledkem promyšleného technologického procesu, ve kterém na sebe navazují vstupní surovina, předpěnění, stabilizace, formování bloků, přesné řezání, kontrola kvality, balení, skladování i expedice.
Celý tento popis ukazuje, že výroba pěnového polystyrenu (EPS) není jen obyčejný průmyslový proces, ale ucelený systém, ve kterém každý krok rozhoduje o výsledné kvalitě materiálu.
Už na začátku se z malých polystyrenových perliček vytváří lehká buněčná struktura, která je základem izolační účinnosti.
Následující technologické fáze pak určují, zda bude materiál homogenní, rozměrově přesný, vhodný pro konkrétní stavební použití a dlouhodobě spolehlivý.
Kvalita EPS nevzniká náhodou. Vzniká jako důsledek správně nastavené technologie, kontroly a návaznosti jednotlivých výrobních kroků.
Velký význam má i širší kontext. Pěnový polystyren (EPS) se dnes neuplatňuje jen díky své lehkosti a tepelné funkci, ale i proto, že je recyklovatelný a při správném třídění a zpracování se může vracet do oběhu k dalšímu využití.
Tím se z něj stává materiál, který má hodnotu nejen během používání v budově, ale i po skončení svého prvního životního cyklu.
Nacházíme se přímo ve výrobním závodě v Modřicích a v této sérii Vám ukážeme, jak vzniká pěnový polystyren (EPS).
Pěnový polystyren (EPS) patří mezi nejpoužívanější tepelné izolace ve stavebnictví.
Jeho význam nespočívá jen v tom, že je lehký a snadno zpracovatelný, ale především v tom, že vzniká jako technicky řízený materiál s přesně formovanou buněčnou strukturou, která mu dává jeho klíčové vlastnosti.
Právě pohled na výrobu velmi dobře ukazuje, proč má pěnový polystyren (EPS) tak pevné místo v praxi.
Nejde o nahodilý produkt, ale o materiál, jehož vlastnosti vznikají řízeně a opakovatelně.
Kvalita pěnového polystyrenu (EPS) nezačíná řezáním desky, ale už u prvního kontaktu suroviny s výrobní technologií.
Na úplném začátku jsou malé polystyrenové perličky.
Ty obsahují nadouvadlo, které umožňuje jejich následné zvětšení při působení páry.
Tato vstupní surovina je na pohled nenápadná, ale technologicky mimořádně důležitá.
Podstatné je, že výroba od začátku pracuje s principem přeměny malého objemu vstupní suroviny na výrazně větší objem konečného produktu.
Výsledný materiál je z 98% tvořen vzduchem uzavřeným v drobných buňkách, což je jeden z hlavních důvodů jeho velmi dobrého tepelně izolačního chování.
Prvním zásadním technologickým krokem je předpěnění.
V této fázi se perličky zahřívají párou, čímž dochází ke zvětšení jejich objemu.
Tento proces není jen vizuální proměnou suroviny.
Současně se vytváří základní struktura materiálu, která později rozhoduje o jeho vlastnostech.
tags: #rezani #penoveho #polystyrenu