Pudni cihel vyroba: tradiční půdovky a jejich současné použití v interiéru

Položení podlahy z takzvaných půdovek je jednou z cest, jak vtisknout interiéru nádhernou rustikální atmosféru. S půdovkami však není zrovna jednoduché pořízení. Půdovky mívají různé rozměry, nejčastěji dvacet krát dvacet centimetrů, a také velmi různorodou kvalitu. Dříve je vyráběla každá lokální cihelna, a proto dnes můžete narazit na půdovky tvrdé, doslova zvonící, ale také na měkké, porézní a nekvalitní.

Historie a původ půdovek

Cihelné půdovky představují specifický typ pálené dlažby. Původní určení pro podlahy půdních a hospodářských prostor vycházelo z praktických požadavků na odolnost, únosnost a jednoduchou výrobu z lokálně dostupných surovin. Půdovky se vyráběly z cihlářské hlíny, která se po úpravě tvarovala nejprve ručně, později lisováním, a následně byla sušena a pálena v pecích při teplotách přibližně 850-1050 °C. Z materiálového hlediska se půdovky vyznačují vyšší objemovou hmotností, dobrou pevností a otěruvzdorností, schopností tepelné akumulace a paropropustností.

Historická cihlová dlažba byla ve své době standardem pro podlahové prostory - půdovky často nabývaly rozměrů 200 × 200 mm s tloušťkou 30-40 mm. Menší varianty 150 × 150 mm o tloušťce 25-30 mm se uplatňovaly v méně zatěžovaných plochách a některé regiony je označovaly jako „sousedky“.

Současný trh a výrobci

V současnosti je zřejmý návrat k tradičním materiálům a řemeslným výrobkům, včetně půdovek, které jsou cenou stavební surovinou. Cihlová dlažba na způsob půdovek se i nadále vyrábí některými cihelnami, například v Nebuželech u Mělníka. Cena se pohybuje kolem dvou set korun za metr čtvereční; některé varianty bez práce stojí od 780 do 840 korun za m2.

V období socialismu patřily k největším výrobcům Hodonínské cihelny, které dodávaly klasický rozměr 200 × 200 × 30 mm. Spotřeba půdovek na 1 m2 činila obvykle 25 kusů. V interiéru se půdovky používají především jako podlahová krytina v obytných i komunikacních prostorech; pro kombinaci s podlahovým vytápěním mají výhodu tepelné akumulace.

Rozměry, kvalita a výběr

Půdovky mají nejčastěji formáty 200 × 200 mm, ale existují i menší 150 × 150 mm a obdélníkové varianty 14 × 29 cm či 29 × 14 cm. Rozměry a tloušťka jsou variabilní, řada kusů je poškozených, proto se doporučuje nakupovat s rezervou a vázat se na čistotu a tvrdost dlaždic, které by měly po poklepání „cinkat“.

Při výběru je důležité posoudit kvalitu lícové strany a čistotu nášlapné plochy, která bývá zanesená nečistotami, mastnotou a sazemi. Povrch půdovek bývá zpracován ručně, a proto může mít charakteristickou patinu; pojí se s nimi vybrané stavební architektonické koncepty a často se používají v rekonstrukcích historických objektů.

Čištění, údržba a ošetření povrchu

Čištění půdovek bývá problematické zejména kvůli nášlapnému povrchu a znečištění. Půdovky lze čistit proudem vody pod tlakem, některé techniky zahrnují úhlovou brusku, brusné kotouče na vrtačce nebo speciální plechový kotouč s hrubým brusným papírem. Případně lze použít roztok kyseliny chlorovodíkové či jiné metody, zejména při odstranění silných nečistot z historických dlaždic.

Spárování je možné jako u běžné dlažby, avšak kvůli poréznosti bývá doporučeno potřít dlaždice mýdlovým roztokem a poté zavspojit. Povrch je vhodné ošetřit finální ochrannou vrstvou - například lakem, impregnací či vulkanizovaným prostředkem - která chrání proti ošlapávání a usnadňuje vytírání.

Pokládka, spárování a technické detaily

Dlažba se pokládá na rovný a vyzrálý podklad, lehce ošetřený hydroizolací. Lepí se flexibilním lepidlem třídy C2TE (nebo C2TES1) na hřeben 12-14 mm s půlkulatou hranou. Spáry by měly mít šířku cca 8-12 mm, maximálně 15 mm. Po zaschnutí lepidla se dlažba spáruje a potom se povrch ošetří mazlavým mýdlem pro zajištění lesklého vzhledu spár.

Pro povrchovou úpravu lze použít různorodé impregnace podle požadovaného vizuálního efektu, a to po vyzkoušení na malé ploše. Doporučené je zaměření na finální údržbu podle technických listů výrobce. Dlažba je vyráběna v několika rozměrech a tloušťkách: čtverce 160×160 mm až 250×250 mm, obdélníky 250×160 mm až 290×140 mm, a šestiúhelníky 6b×100 mm, 6b×130 mm, 6b×160 mm (pouze ruční).

Časová osa a současné využití

Ruční cihelná dlažba z cihelny Polom je tradiční podlahová krytina určená pro rekonstrukce historických objektů, zámků a kostelů. Ruční i klasická cihlová dlažba je výsledkem tradiční ražení hlíny do forem a zpracování, které vyžaduje specifické techniky. Dlažba bývá expedována na paletách a vyžaduje pečlivé skladování kvůli znečištění a poškození.

Současný zájem o půdní dlažbu lze chápat jako součást širšího návratu ke tradičním materiálům a řemeslným výrobkům v památkové obnově i moderní architektuře a interiérovém designu. Půdovky se tak stávají nejen historickým artefaktem, ale i stylistickým prvkem interiérů a exteriérů.

Praktické tipy pro nákup a renovaci

• Kupujte půdovky na paletách a s určitou rezervou kvůli možné spotřebě a poškození.
• Ověřte čistotu a tvrdost dlaždic (měly by „cinkat“ při poklepání).
• Při renovaci zvažte čistící a ochranné prostředky podle historického vzhledu a požadované odolnosti.
• V exteriéru mají půdovky omezenou použitelnost bez dalších úprav, ale v interiéru mohou sloužit i v náročnějších prostorách s vysokým tepelným zatížením.

Pro lepší vizuální a technické srozumitelnosti lze v článku zahrnout tabulku typů půdovek, jejich rozměrů a vhodného použití. Dále se doporučuje zmínit praktické zkušenosti s údržbou a chemickými prostředky při obnově starších kusů a srovnání s novými výrobky, které nabízejí odolnost a menší nutnost údržby.

Na závěr lze říci, že půdovky jako tradiční cihelná dlažba představují specifický druh pálené dlažby s bohatou historií a znovuoživeným zájmem v moderním designu. Jejich kombinace s přírodními materiály, vysoká odolnost a schopnost tepelně akumulovat je činí atraktivní volbou pro rekonstrukce i nové interiéry.

tags: #pudni #cihly #vyroba