Po klidném spánku v našem novém domě jsem si myl ruce v koupelně. Tekoucí vodu náhle přehlušil silný klapavý zvuk. Manželka dole mazala cukroví marmeládou, což by jen těžko dělalo takovéto zvuky. Pohledem z okna jsem viděl létat kuličky polystyrenu. Vyběhl jsem ven a zjistil, že do 2 měsíce staré zateplené fasády máme vyklováno 8 děr průměru 5-10 cm od nějaké krůty. Vypadá to ošklivě, je to znehodnocené dílo a pohled na dům. Ta krůta se lekla a odlítla. Je to typ od krůt, který se jmenuje Strakapoud velký. Doufal jsem, že je červený, protože krvácí a brzo chcípne. Bohužel je to ale standardní výbava této krůty. V podstatě je stejná jako všechny ostatní krůty světa - s..e za letu a kdáká. Odlítla a na sousedním stromu záškodnicky pozorovala, kdy zase bude moct přistoupit k fasádě, pařátama zašpinit omítku všude okolo a prohloubit díru do polystyrenu nebo vytvořit novou.
Jako jedno z relativně jednoduchých a potenciálně úspěšných opatření je prý rozvěšení cédéček, která svým pohybem a náhodnými odrazy světla mohou ptáka vyrušit. Obětoval jsem několik oblíbených hudebních děl a rozvěsil je na krov. Celý zbytek dne jsem sondoval kolem domu. Pachatel se ještě několikrát přiblížil. Byl ovšem obezřetnější, protože si vždycky nejdřív z lesíka nalétl na plot, cestou se 4x vykonal potřebu, a odtud sledoval situaci. Na fasádu usedl už jen dvakrát, klovnout si ale nestačil, protože jsem ho hnal koštětem a zvukovým projevem.
Potřebujeme se ho nějak systémově zbavit. Asi mu vymyslíme náhradní program nebo použijeme plašičku. 4) Díru jsem vyplnil expanzní PUR pěnou. 5) Po týdnu jsem pěnu seřízl tak, aby končila cca 2-3 mm pod vnějším povrchem omítky. 7) Omítku jsem přitlačil hladítkem a jemně zatočil do roviny omítky s cílem dosáhnout pokud možno vzhledu co nejvíce podobného vzhledu omítky v okolí.
Jsem předsedkyní domovní samosprávy družstevního domu. Nechali jsme si zateplit panelák. Strakapoud nám vydlabal tři díry v zateplení. Nechali jsme si fasádu za drahé peníze opravit a zakoupili makety dravců na odpuzení. Strakapoud je inteligentní, maket ptáků se nebojí a začíná opět dělat díry.
S problémem, kdy strakapoudi ničí dřevěné sruby, obložení budov, tepelné izolace, ale třeba i satelitní antény, se setkáváme poměrně často, a to nejen u nás. Vzhledem k tomu, že doposud není známo, proč to ptáci dělají, není možné dát ani jednoznačný návod, jak tomu zabránit.
Proč ptáci buší do fasád a jaké to má důsledky
* Ptáci zde hledají přirozenou potravu (různá vývojová stadia hmyzu). *
* Hmota, kterou ptáci ničí, jim chutná. *
* Ptáci se snaží vytesat si dutinu pro hnízdění. *
* Ptáci si akusticky značí své hnízdní teritorium. *
Tyto druhy ptáků vesměs upozorňují na svou přítomnost a své teritorium bušením do rezonujících věcí. V tomto případě platí, že čím více jsou slyšet, tím lépe pro ně. Bušení do lidských staveb, různých sloupů či plastových satelitních antén je pro ně tedy velice přitažlivé. Ptáky tato činnost baví.
Co funguje a co ne
Pokusit se ptáky zaplašit. Je ovšem třeba přiznat, že univerzální metoda plašení neexistuje. Lze vyzkoušet i siluety nebo makety dravců, které se v několika případech již osvědčily. Vhodnou metodou jsou PET lahve (prázdné, asi 2litrové) volně zavěšené dnem dolů vedle sebe tak, aby ve větru do sebe narážely. Úspěšně se také zkoušelo zavěšení několika cédéček. Vhodná jsou i malá kapesní zrcátka upevněná na zeď v místech strakapoudího ataku.
Pokusit se usadit na domě nebo v blízkosti poštolky či jiné dravce. I když je zřejmé, že poštolka dospělého strakapouda nemůže ohrozit, v blízkosti dravčích hnízdišť strakapoudi neoperují. Podrobnosti k hnízdění poštolek naleznete ve specializovaných publikacích. Pokud si ve stěně domu vybudovali hnízdní dutinu, potom až budou strakapoudi krmit mláďata, uslyšíte jejich pískání. Se zásahem je v takovém případě třeba počkat, až ptáci svá mláďata vyvedou.
Řešit tento problém odchytem ptáků a třeba jejich odvozem do jiného vhodného území dál od lidí se nedoporučuje. V každém případě je třeba se zamyslet nad změnou technologie zateplování budov. Zdá se, že účinné by mohlo být, kdyby pod povrchovou úpravou, finální vrstvou omítky, bylo na polystyrenu husté a hlavně pevné síto či síťovina, které ptáky odradí od další činnosti. Vyplatí se používat světlé barvy.
Praktické kroky a doporučení pro opravy a prevenci
- Prohlédněte fasádu po létě a rychle opravte prohlubeniny, abyste minimalizovali další poškození.
- Lokální opravy stačí provést bez nutnosti velkého lešení; často postačí vysokozdvižná plošina, napojení nové omítky na starou musí být citlivé.
- V místě poškození vyřízneme podložený obdélník, odstraníme část omítky i stěrkové hmoty a vložíme nový izolant přesně odpovídající otvoru. Poté naneseme lepicí hmotu a stěrkovou hmotu, a finišujeme pro propojení s okolní omítkou.
- Pro ochranu okrajů použijeme krycí pásku a po dokončení oprav zaretujeme okraj tak, aby byl co nejméně viditelný.
- Je vhodné zvážit změnu technologie zateplování budov - pevné síto pod finální omítkou může ptáky odradit od opakované činnosti.
Někdy bývá užitečné zvážit i biologické a ekologické hledisko. Z hlediska přírody je nejšetrnějším řešením nijak nezasahovat do „výtvorů“ způsobených strakapoudy, protože dutiny mohou sloužit jako hnízdiště pro další ptáky i drobné savce. Dutiny omítek se mohou stát bezpečným útočištěm pro rorýse, poštolky, špačky, kavky a další druhy, což může mít pozitivní ekologický dopad na městskou biodiverzitu.
Alternativy a doplňky pro prevenci
Polystyrenová zateplení s průchodem vibrací a rezonance je častým cílem ptáků; proto je vhodné zavést síťovinu pod omítku a používat světlé barvy, které snižují rezonanci. Dalšími doporučeními jsou změny v okolí fasády a zamezení dostupnosti potravních zdrojů v okolí domu.
Nová, hezky upravená fasáda hraje často ve vzhledu a celkové úpravě domu prim. Stále častěji se doporučuje vizuální ochrana maketami dravců či siluetami, zmiňované metody bývají kombinovány s úpravami povrchů a popínavými rostlinami, které mohou vytvářet fyzickou a vizuální bariéru pro ptáky.
Vhodné popínavé dřeviny mohou vytvořit živou bariéru a zároveň zmenšit rezonanci omítky. Mezi doporučované patří rdesno badžuánské, rdesno Aubertovo, přísavníky a plaménky - jejich rychlý růst a husté oživování stěn může PTÁKům ztížit přístup k omítce.
Pokud jde o technické detaily opravy, postup zahrnuje výřez, očistění, vložení nového izolantu a pečlivé napojení nové omítky, aby byl výsledek co nejnenápadnější. Po zaschnutí nátěru se provede finální úprava a zretušování okrajů.
Podrobnosti z odborné literatury
Podle odborníků jde o častý problém v Evropě, zejména v sídlištích a panelových domech. Strakapoud velký je nejhojnějším evropským datlovitým ptákem a často hnízdí v městských parcích a na zahradách. Důvody chování ptáků nejsou jednoznačné; jednou z teorií je, že zvuky rezonující v omítkách mohou napodobovat šramot hmyzu pod kůrou stromů. Proto mohou ptáci vyhledávat dutiny ve fasádách.
25 Nejnebezpečnějších Ptáků Všech Dob
Pro opravu je doporučeno zaměřit se na lokální opravy a zvážit výměnu technologie zateplení. Významná je také spolupráce s odborníky a záchrannými stanicemi při řešení případů s hnízdy a netopýry v omítkách.