Přístavba piaristické koleje byla poslední částí rozsáhlého evropského projektu Revitalizace zámeckého návrší v Litomyšli.
Kolej se nachází v bezprostřední blízkosti litomyšlského zámku a spolu s budovami starého a nového pivovaru definuje prostor před jeho vstupem.
Dokončení se kvůli archeologickým nálezům o rok protáhlo a projekt se musel také upravit.
Částečně zapuštěná dvoupodlažní stavba je v každém podlaží propojena s původní piaristickou kolejí.
V přízemí je umístěna aula, kterou město využívá jako obřadní síň a Fakulta restaurování Univerzity Pardubice pro výukovou činnost.
Aula je samostatně přístupná ze zámeckého návrší a má přímou vazbu na klášterní zahrady.
Před aulou ze strany zámeckého návrší je malý veřejný amfiteátr, využívající rozdílné výškové úrovně předzámčí a přízemí stavby.
Ve druhém nadzemním podlaží je umístěna univerzitní knihovna.
Součástí knihovny je galerijní ochoz s knižními regály po jeho obvodu.
Stavbu uzavírá střešní ateliér a terasa ubytovacích pokojů v podkroví piaristické koleje.
Stavba má betonovou konstrukci s předpjatými monolitickými tropy z důvodu velkého zatížení knihovny.
Podlahy jsou dřevěně dubové, na galerii knihovny fošnové.
Na chodbě před aulou byla položena historická vápencová dlažba ze zámeckého pivovaru.
Prosklené stěny mají dřevěnou nosnou konstrukci.
Fasáda je vyzděna z ražených lícových cihel Barok 83 a Neo Romaans, které byly omítnuty štukem a ten následně částečně obroušen do výsledné podoby.
Lícové cihly tak částečně prostupují skrze omítku.
Projekt získal titul Stavba roku Pardubického kraje 2017 v kategorii staveb občanské vybavenosti.
Na projektu spolupracovali: Ing. arch. Raně barokní piaristická kolej, která se jako jediná z komplexu piaristických budov na zámeckém návrší zachovala v relativně autentické podobě z doby svého vzniku v roce 1643, sloužila od poloviny 20.
Kompletní rekonstrukce se chátrající objekt, který od roku 2003 využívá Fakulta restaurování Univerzity Pardubice, dočkal v letech 2011-2015 v rámci programu Revitalizace zámeckého návrší.
Pro potřeby výuky a ubytování až dvaceti šesti studentů, ale i pro ceremoniální akce pořádané městem, byl komplex citlivě revitalizován a rozšířen přístavbou na nároží ulic Jiráskovy a Zámecké podle projektu brněnské Architektonické kanceláře Burian - Křivinka.
V zadání byla doporučena vzájemná součinnost koleje a sousedícího kostela Nalezení sv. Kříže (01-8a).
V historické budově se nové architektonické vstupy projevily spíše jen nenápadně, bez „didaktických kontrastů starého a nového“, a byly pojednány v tradičních materiálech, především ve dřevě (např. schodiště, sociální zázemí).
Památkové obnovy interiérů se chopili restaurátoři z pardubické univerzity, kteří spolu se studenty konzervovali či restaurovali nástěnné malby nejen v místnostech pro výuku, ale i v unikátní tzv. Očistcové kapli propojující ambit s kostelem Nalezení sv.
Podobně jako v případě revitalizace budovy muzea (01-9), musel být kvůli archeologickým nálezům přepracován i projekt nové nárožní přístavby, což pozastavilo stavební práce téměř na rok.
V konečném řešení architekti dvoupodlažní novostavbu s malým pavilonem v podkroví částečně zapustili pod úroveň terénu a zpřístupnili po několika betonových stupních s vloženými kovovými schody, ale i bezbariérově nakloněnou rovinou.
Objekt respektuje původní stavební čáru i stávající výšku sousedních říms.
Kultivovaně tak dotváří důležitý urbanistický prostor předzámčí soudobou architekturou.
Kubus přístavby s fasádou z odhaleného cihlového zdiva se do ulice otvírá bohatými prosklenými plochami místy doplněnými zvýrazněnými příčkami menších oken, která dodávají moderní minimalistické fasádě rytmus tradičnějšího domu.
V prvním - zapuštěném - podlaží se nachází Nová městská síň, využívaná pro svatební obřady, ale i další společenské a vzdělávací akce.
Její interiér zdobí socha Arnolda Bartůňka Venuše v linii lásky.
Druhé podlaží je vyhrazeno pro fakultní knihovnu, která díky zmíněnému velkorysému prosklení poskytuje unikátní pohled přímo na budovu protějšího renesančního zámku.
Renesanční město moderní architektury, Litomyšl 2014, s. 74-75.
Na začátku září proběhl architektonický ideový workshop Principy dědičnosti v Lipníku nad Bečvou.
Město využilo potenciálu mladých architektů a může tak na základě jejich obsáhlých analýz, inovativních nápadů a nestranného odborného pohledu oživit po mnoha letech areál piaristického kláštera a koleje.
Závěrečné prezentace v areálu Piaristické koleje.
V týdnu od 5. září se v prostorách bývalé piaristické koleje uskutečnil workshop studentů architektury, hledající budoucnost rozsáhlého komplexu klášterních budov s kostelem a zahradou.
Principy dědičnosti, tak zněl název workshopu, během kterého studenti analyzovali prostor a hledali nová řešení.
Po více jak dvaceti letech tak chátrající areál na pět dní ožil tvůrčím ruchem.
Třináctka studentů z brněnské fakulty architektury proměnila prostor bývalého refektáře v provizorní projekční ateliér.
Úvod workshopu patřil podrobným analýzám místa.
Množství rozhovorů s místními obyvateli poskytlo velké množství cenných podnětů a postřehů.
Na jejich základě pak v průběhu týdne vzniklo pět různých koncepcí, jak k objektu přistoupit či jak s ním naložit.
Jednotlivé přístupy se vzájemně nevylučují, ale naopak v řadě scénářů na sebe navazují či se prolínají.
První koncepce vystavuje dům hned teď, tak jak je, v současném stavu.
„Dům sám o sobě je tak nádherný, mnohovrstevnatý a tajemný, že jsem dospěla k tomu jej vystavit právě takový, jaký je teď. Prvním krokem k navázání vztahu je poznání.“
Navrhuje otevření pěti cest, které potencionální návštěvníky provedou domem a seznámí je s jeho historií.
Vztah k místu je velice důležitý, a právě v případě piaristické koleje se začíná pomalu vytrácet, mladší generace už ho pomalu vypouští ze svých hledáčků.
S tímto názorem přicházejí i autorky koncepce zpřístupnění Dagmar Dvořáková, Alžběta Jansová, Petra Mojžíšová, Anna Vazačová: „Naším cílem je dostat dům do povědomí všech generací, nečekat desítky let na investora, který by se objektu mohl ujmout, ale vnést místní iniciativou do komplexu kláštera život.“
Jejich záměrem je dostat dům do podvědomí okamžitě, otevřít jeho dveře za předpokladu minimálních investic a postupnými kroky dojít od zpřístupnění zahrad až k oživení celého areálu.
Právě proces postupného zpřístupňování by měl nastartovat trvalé obydlení kláštera.
„V našem návrhu přistupujeme k vložení nového srdce domu do jeho dvorů. Tato jádra koleji navrátí a rozproudí životní energii a bývalý klášter se přiblíží dnešní době. Je důležité dům systematicky otevřít veřejnosti, aby mohl každý vstoupit přímo do srdce už z ulice. Takové řešení umožní kolej znovu plně využít a zároveň zachová její historické hodnoty.“
Ke své koncepci s názvem Plug-in Roman Bartoš a Tereza Macanová doplňují, že jejich návrh se zabývá i technickým zabezpečením domu, myslí na hospodaření s dešťovou vodou, využívá obnovitelné zdroje.
Tereza Vítková přichází s konceptem dětského hospicu, centra pro děti a jejich blízké.
„Při pohledu do historie a zamyšlením se nad důvodem vybudování objektu jsem došla k tomu, že to bylo poslání piaristů, kteří zde působili a jejich náplní bylo poskytovat vzdělání i dětem, které nepocházely z bohatých rodin - tím jim přinášeli naději a radost do života.“
Koncepce radikální změny přichází se třemi principy, jak přistoupit k využití kláštera a přilehlé zahrady.
Produkujeme, zahušťujeme, bouráme.
Tak zní hlavní myšlenky, na základě kterých se otevírá zahradnictví, vzniká nová zástavba, získávají se prostředky na obnovu koleje a její provoz, areál se stává plnohodnotným partnerem pro současný rozvoj města.
„Bourat nemusíme jen hmotu, ale i funkci. Bouráním tradičních schémat bychom rádi poukázali na to, že kostel může mít v průběhu času jinou funkci, než pro kterou byl původně určen.“
Díky radikálnější koncepci otevírají otázku, zda-li má být objekt zakonzervován v čase, nebo má radikálně vstoupit do současného organismu města.
Výstupy workshopu byly prezentovány široké veřejnosti v pátek 9. září 2022 v hlavním sále koleje.
Nyní jsou panely se studentskými náměty a návrhy vystaveny přímo před budovou kláštera, kde si je můžete prohlédnout a zároveň i na vlastní kůži objevit atmosféru místa a prohlédnout si areál zatím alespoň zvenku.
Studentský architektonický workshop Principy dědičnosti je nejen výraznou pozitivní zkušeností pro budoucí adepty architektury, ale především velkou příležitostí pro Lipník v úvahách o jeho bohatství, identitě i odkazu budoucí generaci.
Workshop proběhl pod vedením odborného lektorského týmu složeného z Ing. arch. Jitky Ressové, Ph.D., Ing. arch. Jana Mléčky, Ph.D., MgA. Ing. arch. Vojtěcha Jemelky.
Z okresu Svitavy je přihlášená pouze dostavba Piaristické koleje v Litomyšli, která je součástí programu Revitalizace zámeckého návrší.
Kolej bude sloužit Fakultě restaurování Univerzity Pardubice pro potřeby výuky i ubytování studentů.
V uplynulém týdnu si přihlášené stavby prohlídli i členové odborné poroty, která vítěze vyhlašuje.
„Hodnotíme nejen práci architektů, ale také projektantů a celkovou kvalitu provedení, proto má porota složení ze všech dotčených profesí,“ uvedl její předseda a náměstek hejtmana Roman Línek.
V soutěži jsou zastoupeny především stavby dopravní a průmyslové.
Stavbu roku vyhlašují každé dva roky zástupci Pardubického kraje, České komory autorizovaných inženýrů a techniků a Svazu podnikatelů ve stavebnictví.
Uzavírka přihlášek byla v letošním roce poslední červnový den.
V posledním ročníku u veřejnosti zvítězila rozhledna Mariánka v Horní Čermné.
Piaristická kolej patří k nejvýznamnějším historickým objektům v Benešově.
Město proto pokračuje v její postupné obnově i v roce 2026.
V současné době se dokončuje oprava historického schodiště u Piaristické koleje, které se nachází na boku kostela sv.
Schodiště město získalo darem od RADNICE 7 farnosti a vzhledem k jeho špatnému technickému stavu přistoupilo k jeho obnově.
Odborná firma se snažila v maximální možné míře repasovat původní kamenné stupně, ostatní části byly provedeny tak, aby co nejvíce odpovídaly původnímu materiálu i vzhledu.
Součástí prací bylo také řešení odvodnění prostoru a oprava opěrné zdi.
Na opravu schodiště navazuje také příprava úprav dvorany směrem do Tyršovy ulice, naproti hotelu Pošta.
Napazovat budou práce v rajské zahradě.
Oprava fasády na ktelnostích a zrestaurování historických slunečních hodin.
Další připravovanou akcí jsou stavební úpravy části objektu pro Muzeum Podblanicka.
Nové prostory budou přístupné ze dvora směrem do Tyršovy ulice, naproti hotelu Pošta.
Po dokončení úprav by zde mělo vzniknout zázemí pro muzejní provoz, včetně výstavního a vzdělávacího prostoru, skladu a sociálního zařízení.
Vedle prací zajišťovaných městem pokračuje také obnova navazujícího kostela.
Římskokatolická farnost Benešov za významné finanční podpory města zahájila opravu další části fasády kostela.
Oprava čelní fasády by měla být dokončena v průběhu léta.
V plánu jsou rovněž dílčí úpravy v jižní zahradě.
Obnova Piaristické koleje je dlouhodobým procesem, který vyžaduje citlivý přístup, koordinaci s památkáři i návaznost jednotlivých kroků.
tags: #pristavba #piaristicka #kolej #technologie #fasady