Věnec pod pozednicí je důležitý ztužující prvek domu. Je na něm umístěna střecha, která ho namáhá nejenom svislým zatížením, ale podle konstrukce střechy i zatížením vodorovným (sedlová střecha má tendenci se rozevírat). Samozřejmě, čím lépe je střecha vyrobena, tím méně se rozevírá - tyto síly by měly přenášet kleštiny.
Věnec tedy slouží k tomu, aby zdivo a střecha tvořily jeden pevný celek a rozložily zatížení od krovu do obvodových stěn. Pod střechou je železobetonový prvek, do kterého je ukotvena střecha a který zajišťuje stabilitu stěn. V 2NP je vyzděno 5 šárů cihel a šestá řada bude věnec. I přes poměrně vysokou cenu (jako opravdu nechápu tak vysokou cenu dopravy) jsem se opět rozhodl použít desky Velox - respektive bednění Velox bez izolace. Práce s tím je přece jenom o něco rychlejší.
Nejste si jisti, jak správně postavit základovou desku? S touto knihou se vyhnete drahým chybám. Na poslední řadu cihel jsem nejdříve umístil spodní spony Velox s vnější deskou. Takto jsem vyskládal celý vnější obvod domu. Desky jsou 2 m dlouhé, takže práce jde celkem rychle. Následovalo svázání částí armatur. Na delší strany domu (15 m) jsem na délku použil dvojice 6m armatur bez přerušení, které jsem svázal na zemi. Zbylé části a rohy jsem dodělal až na místě, ve věnci.
Podobně jako v případě armatur stropu jsem použil třmínky z trminky.cz a pět roxorů. Na zem jsem si nakreslil čáry po 25 cm, položil na ně 3 roxory a navlíkl třmínky. Ty jsem potom pomocí pytlových úvazků navázal. Toto jsem provedl celkem 4x u 6m roxorů. Takto rozařované armokoše jsem položil na stěny a přidělal Velox desku z vnitřní strany a zajistil horní sponou. Horní spona je pod úrovní horních roxorů armatur, proto jsou tyto roxory vloženy až následně po dodělání bednění. Celek jsem potom svázal pytlovými úvazky.
Nejsložitější práce byla samozřejmě v rozích domu, kde bylo potřeba roxory nejprve ohnout a poté Provléknout třmínky. Spony bednění armaturu přizvedávají, takže ji beton obalí ze všech stran alespoň 2 cm vrstvou. Protože je věnec až v šesté řadě je bohužel přerušen okny. Věnec je tedy složen ze dvou částí v podobě písmene „C“. Každopádně je to lepší varianta než věnec pouze v rozích domu, nebo žádný věnec. Konce přilehlé k oknům jsem zakončil další deskou Velox, která bude po vytvrdnutí betonu odstraněna.
Před betonáží jsem cihly nijak „neutěsňoval“ proti zatečení betonu - ten zateče pouze několik centimetrů a alespoň se lépe spojí s horní řadou cihel. Ještě před betonáží jsem se rozhodl přidat do každého rohu jeden ohnutý roxor kvůli zvýšení pevnosti. Celkově padlo do věnce cca 2,5 m3 betonu C20/25. Na manipulaci s betonem byla použita opět pumpa. Protože je beton umístěn vysoko, byla by manipulace zbytečně zdlouhavá - takto je vše zalito kvalitním betonem najednou bez přerušení. Tekutý pumpovatelný beton pěkně zatékal mezi armatury.
Před příjezdem pumpy jsem cihly a desky navlhčil. Betonáž probíhala pouze v jednom člověku (+ obsluha pumpy). Vždy se vylily cca 2 metry a pumpa se zastavila. Beton jsem zarovnal s bedněním a zahladil nerezovým hladítkem. Poté se pokračovalo dál. Celkově akce trvala cca 1 hodinu i s přípravou a úklidem pumpy. I přes vysokou cenu této služby si myslím že je to lepší varianta, než se míchat s takovým množstvím betonu a ten pak ručně dávat do výšky přes 1,5 m.
Pár hodin po zalití věnce jsem nařezal lepenku na 30cm pruhy a věnec jí zakryl. Za prvé je lepenka součástí konstrukce - zabraňuje přechodu vlhkosti z betonu do krovu, za druhé její použití „ihned“ po betonáži zabrání rychlému vysychání betonu, takže nebude potřeba beton kropit proti smršťovacím trhlinám. Po dokončení věnce přišly na řadu štítové strany domu. Podle projektu a podle tesařových instrukcí se vyzdila stěna ve tvaru trojúhelníku. Práce je o něco složitější, protože není pořádně čeho se chytit. Je tedy nutné mít neustále k ruce vodováhu a dlouhou vodováhu/lať pro měření roviny. Na věnec jsem dal slabou vrstvu zakládací malty, aby se vyrovnal povrch. Na něj položily cihly - dál se pokračovalo s lepením pěnou. V jedenácté řadě jsou překlady nad okny, nad nimi je ještě několik řad cihel. Nad překlady jsem tedy opět udělal vrstvu malty, aby se srovnal povrch pro další vrstvu cihel.
Mezi tím přišel tesař, který mi určil v jaké vzdálenosti od strany domu a v do jaké výšky vyzdít štít domu. Bylo to 178 cm nad výšku věnce, tedy tři řady cihel nad překlady (plus 3 centimetry). Vyzdil jsem tedy ještě tři řady. Zbytek si podloží tesaři při osazování krovů. Zatím štít vypadá jaksi chudě a nedodělaně - zbylé cihly se dozdí až po dokončení krovu. Následovat bude osazení krovu a mezi tím to, na co bude čas a materiál.
Přišel k nám dotaz, který se zabýval tím, jestli se nemusí dělat na domě věnce dva - na klasickém přízemí a pak na pozednici pod střechou. Jako obvykle jsme jej dali zodpovědět našemu spolupracovníkovi Romanu Brabcovi, stavebnímu inženýrovi s dlouholetými zkušenostmi. Budeme stavět dům z Ytongu. Vybrali jsme ho, protože vše zvládneme svépomocí. V projektu nás ovšem zarazilo, že máme jen jeden věnec - dolní, tedy vlastně mezi přízemím a prvním patrem. Když jsem se rozhlížel kolem, viděl jsem na stavbách i druhý věnec v patře pod pozednicemi na klasickém trámovém krovu. Může se kotvit pozednice rovnou do Ytongu, nebo je třeba mít vyzděný druhý věnec? Věříme projektantovi, protože o tom ví asi víc než my, ale chceme mít jistotu.
Váš dotaz by měl směřovat na zodpovědného projektanta statika, který dům navrhoval. Obecně lze říci, že oba případy, jak bez pozednicového věnce, tak i s ním, jsou možné. Ale je třeba si uvědomit, že záleží nejen na uložení konstrukce krovu na zdivo, ale hlavně na celkovém krovu, což předpokládám také navrhoval váš statik. Krov namáhá zdivo nebo pozednicový věnec nejen zatížením svislým (vlastní vahou včetně všech následných vrstev, jako je střešní krytina, tepelné izolace, případný sádrokartonový podhled) a přičteným nahodilým, ale také může působit silou vodorovnou - jako by se konstrukce rozevírala. Vodorovně působící síly se eliminují v návrhu krovu např. umístěním dvojice kleštin na jednotlivých krokvích. Je jasné, že pokud se kleštiny umístí výše, zvýší se volná délka krokví směrem k pozednici, a tím také vzroste působení vodorovných sil. Pokud by prostor v podkroví zůstal nevyužitý, mohly by se kleštiny osadit na krokve těsně nad pozednici, takže by se teoreticky dosáhlo nulové vodorovné síly. Záleží tedy na návrhu celkového krovu včetně využití podstřešního prostoru.
Pozednice se musí kotvit ještě proti vztlaku působícího větru. Obvykle se kotví pomocí závitové tyče osazené do zdiva, nebo do věnce na chemickou kotvu. Doporučuji vám se statikem celkovou koncepci ještě jednou probrat, zda opravdu zahrnul i účinky působení krovu. Za sebe mohu říci, že pozednicový věnec bych si udělal a propojil ho i na kolmých stěnách. Celková tuhost je zárukou, že nenastanou žádné problémy, i když bude krov jakýmkoliv způsobem pracovat - třeba pod extrémním zatížení mokrým sněhem. Opravdu je třeba se pouze ujistit o správnosti celkového návrhu, nezpochybňuji tím práci projektanta a statika.
Pozednice je vodorovný nosník, který spojuje vrchol obvodových stěn s konstrukcí krovu. Tento prvek přenáší zatížení střechy na nosné stěny domu a tvoří důležitou součást statiky celé stavby. Z pohledu tepelné izolace však pozednice představuje rizikové místo, protože se nachází v přechodové zóně mezi stěnami a střechou. Tepelné mosty mají negativní dopad na energetickou náročnost budovy, zvyšují náklady na vytápění a mohou způsobit vznik vlhkých míst na vnitřních stěnách. Tyto podmínky jsou ideální pro vznik plísní, které nejen narušují vzhled interiéru, ale také představují zdravotní riziko. Zateplení pozednice by mělo být řešeno především při stavbě nového domu nebo při rekonstrukci střechy či fasády. Důležité je také zateplení pozednice v domech s podkrovním obytným prostorem.
Tepelně technické posouzení a řešení detailů: Z hlediska posouzení potřeby tepla na vytápění je obálka tvořena podlahou, obvodovou stěnou s okny a stropní konstrukcí nad 1.NP. Štít do nevytápěného prostoru půdy tedy rozhodně nezvětšuje ochlazovanou plochu, jedná se o konstrukci mezi nevytápěnou půdou a exteriérem. Při tomto řešení ale nastává potřeba dobře vyřešit tepelné mosty, tedy tepelné vazby v místě složitějších detailů. Konkrétně se jedná o návaznost tepelné izolace stropu na obvodovou zeď. Tepelná izolace stropu bude patrně z minerální vlny, měla by být vedena až k dotyku s izolací věnce. Tepelná izolace věnce za věncovou se doporučuje ve větší tloušťce, nejlépe alespoň 12 cm. V místě štítu je to složitější, protože propojení izolací brání zdivo štítu, které pokračuje nad věncem nahoru. Variant vyřešení detailu přerušení nebo eliminace tepelného mostu je více. Například lze protáhnou izolaci věnce nahoru ještě přes jednu řadu cihelných bloků (mají výškový modul 25 cm), tedy budou dvě řady věncovek nad sebou, v horní řadě bude skladba: nosná tvárnice (24 cm, dutiny cihly vysypat perlitem) - EPS 12 cm - věncovka 7 cm (například při zdění domu z Porothermu tl. 44 cm). Obdobně se to vyskládá i z Ytongu.
V případě že zdivo domu je z vnější strany zatepleno tepelně izolačním systémem je možno obložit izolantem štítovou nadezdívku i z vnitřní strany z půdy, aby se zamezilo vedení tepla mezi půdou a štítem. Návrh konkrétního řešení vždy vychází z materiálového řešení a tvaru detailu. Zvlášť pečlivě je potřeba vyřešit zateplení detailu v rozích domu. Zde jsou totiž největší rizika vlivu tepelného mostu na vnitřní povrchovou teplotu, tedy riziko kondenzace na vnitřním rohu a následná tvorba plísně. Nejde tedy jen o větší spotřebu tepla z důvodu tepelného mostu po obvodu domu v návaznosti strop - stěna, ale zároveň i o to, jak předejít hygienickým závadám.
Chyby při zateplování pozednice: Jednou z nejčastějších chyb je absence zateplení pozednice při izolaci fasády nebo střechy. Další častou chybou je použití nevhodného izolačního materiálu nebo nesprávná tloušťka izolace. Nesprávné provedení zateplení může také vzniknout při nedůsledném napojení izolace na sousední konstrukce. Konstrukční chyby při zateplení pozednice mohou být rovněž důsledkem nedostatečné ochrany proti vlhkosti.
Aplikační postupy pro různé typy izolací: A. Minerální vata mezi krov. Tato část montáže platí pro skladby střešního pláště, kde je mezi krokvemi kombinována minerální vata (role nebo desky) a podkrokevní PIR izolace. Minerální vata má výhodu, že je tvárná a funguje jako dobrý zvukový izolant. Lambda vaty je 0,033 a nižší. Dílce vaty se vždy řežou o 1-2 centimetry širší než mezera mezi krokvemi tak, aby bylo dosaženo maximálního izolačního efektu bez tepelných mostů. V případě potřeby se izolace pomocně fixuje. Důležité: Nedoporučujeme instalovat obě vrstvy zároveň. Před montáží mezikrokevní izolace pečlivě zaizolujte a utěsněte prostor pozednice.
B. Pokládka PIR panelů: První řada panelů musí být u stěny seříznuta podle sklonu střechy. Panely pokládáme na sraz, a to vždy delší stranou rovnoběžně s pozednicí. Druhou řadu začínáme odříznutým zbytkem PIR panelu z první řady, čímž dosáhneme požadované vazby, eliminujeme svislé spáry a pomůžeme si k rovinnosti podkladu. Jednotlivé panely kotvíme přímo do konstrukce krovu pomocí systémových vrutů s talířovou podložkou, které jsou součástí dodávky systému. Přesné množství kotev závisí na členitosti prostoru a složitosti krovu. Veškeré spoje mezi panely přelepíme parotěsnou systémovou páskou, která je součástí dodávky. Přechody mezi PIR izolacemi, kde není možné desky spojit zámkem PERO-DRÁŽKA (úžlabí, nároží apod.), mezi panely, navazující obvodové konstrukce a veškeré prostupy přelepíme systémovou parotěsnou páskou o minimální šířce 50 mm. Přechody mezi PIR izolacemi o šířce 100 mm.
C. Příprava podhledů: A. Dřevěné laťování: Připravíme dřevěné laťování, které vedeme po konstrukci krovu. Latě kotvíme vruty přes PIR panely přímo do krovu. V případě potřeby dosažení dokonalé roviny nejprve nakotvíme přímé závěsy a teprve do nich dřevěnou lať. Mezi PIR deskou a palubkovým podhledem vznikne vzduchová montážní mezera. Tato mezera umožňuje odraženému teplu ohřát palubky z druhé strany a tím zajistí menší úniky tepla. B. Sádrokartonový podhled: Připravíme přímý závěs pro CD profily, které kotvíme vruty skrze PIR panely do krovu. Je nezbytné ponechat mezi PIR panelem a SDK podhledem vzduchovou montážní mezeru, která umožňuje účinné fungování reflexní vrstvy.
Zateplení pozednice: Zvěřte ho odborníkům. Zateplení pozednice je důležitým detailem, který může mít zásadní vliv na tepelný komfort, energetickou úsporu a dlouhou životnost domu. Přestože jde o zdánlivý konstrukční detail, nelze jej podcenit. Správně provedená izolace s použitím kvalitních materiálů a odborným přístupem zajistí nejen finanční úspory, ale také ochranu vašeho bydlení před vlhkostí a dalšími problémy. Věnovat čas i prostředky na správné zateplení pozednice se jednoznačně vyplatí. Ať už stavíte nový dům, nebo rekonstruujete stávající, nezapomeňte se na tento klíčový detail zaměřit a konzultovat jeho provedení s odborníky.
Jak správně zateplit prostor kolem pozednice, která by byla bez tepelné izolace tepelným mostem? Nejprve si změřte výšku od spodní hrany pozednice po šikminu, abyste věděli, jaký pruh izolace bude třeba uříznout. Naměřenou výšku si vyznačte tužkou na izolant, izolaci přitom řežte s malým přesahem (u ROCKTON SUPER bude stačit 0,5 cm). Pamatujte, že musíte vyplnit i prostor mezi šikminou a plochou nad pozednicí. K tomu vám skvěle poslouží menší seříznutý pruh izolace. Není zateplíme pozednici zepředu, vezměte zbylý seříznutý pruh izolace a umístěte ho na pozednici z přední strany. Jemně zatlačíme, aby se izolace zaklínila a roztáhla.
Před betonáží se diskutuje, zda věnec a pod ním strop, a zda je vhodné položit asfaltový pás mezi strop a zdivo. Před betonáží se často řeší otázka, zda věnec nebo stropní konstrukci jež je věnec součástí, podložit asfaltovým pásem. Na tuto otázku není jednoduché odpovědět, nicméně jisté logické zásady je vhodné respektovat. V tomto případě je výhodné vložit mezi zdivo a věnec (stropní konstrukci) asfaltový pás tloušťky min 3,0 mm. Asfaltový pás umísťujeme pouze pod věnec, nikoliv v místě tepelné izolace a věncových tvárnic.
Existuje několik důvodů, proč asfaltový pás použít. Jelikož je věnec součástí stropní konstrukce, plně s ní spolupůsobí, tak vlivem určitého průhybu stropní konstrukce dochází ke zvyšování kontaktního napětí v tlaku na okraji cihly. Asfaltový pás tak lépe roznese zatížení tím, že vyrovnává drobné nerovnosti. Určitou výhodu je vložení pásu i z důvodů smršťování betonové konstrukce vlivem zrání betonu. Dalším důvodem jsou svisle děrované cihly, kdy beton zatekl do těchto dutinek a vytvořil spolu se stropem pevné spojení. Toto jsou důvody, proč je vhodné tento asfaltový pás vkládat mezi strop (věnec) a zdivo.
Vložením pásu nedochází k ohrožení statiky stropní konstrukce, která svou velkou váhou betonu pás dostatečně zatíží. Někteří výrobci doporučují vkládat asfaltový pás i nad stropní konstrukci pod zdivo v dalším podlaží. Otázka vhodnosti je zejména u využití nadezdívky v dalším patře pro přenášení zatížení z krovu k zamyšlení. Jak již bylo popsáno, věnec přebírá vodorovná zatížení a přenáší je do příčných stěn. Pro zvýšení stability nadezdívky je tedy vhodné provést betonáž věnce přímo na zdivo a zajistit tak určité propojení. Věnec je zde samostatným prvkem bez stropní konstrukce, a tudíž žádný průhyb od ní nehrozí. Věnec je tedy spojen s nadezdívkou.
Pro zlepšení celé situace je vhodné zajistit i spojení nadezdívky se stropem, na který se toto zdivo ukládá. Zde si tedy odpovíme na otázku vhodnosti vkládat asfaltový pás i nad stropní konstrukci. Vložením tohoto pásu tedy přerušíme spojení věnec - zdivo - strop, což je nevhodné. Je nutné upozornit, že toto spojení věnec - zdivo - strop bez asfaltového pásu v žádném případě nenahrazuje nutnost realizovat a dimenzovat pozední věnec, jeho upnutí do příčných stěn a přenášení vodorovných sil od krovu. Jak již bylo popsáno, s ohybovou únosností nadezdívky v tomto případě nepočítáme. Vynecháním asfaltového pásu však určitou únosnost zdiva v ohybu aktivujeme. Pro úplnost zmíním separování asfaltovým pásem věnec a pozednici. I zde to není žádoucí, jelikož je pozednice kotvena v určitých vzdálenostech závitovými tyčemi. V mezilehlých částech se tak přenáší vodorovné zatížení z pozednice do věnce pomocí tření, respektive toho využíváme. Vložením asfaltového pásu toto tření eliminujeme, což je nežádoucí. Argument pro vložení pásu z důvodů vlhkosti nebo nerovného betonu je lichý.
Na nerovném betonu se vystupující nerovnosti stávají kontaktními a odseparováním se tyto kontaktní plošky stávají ještě kluzčí. Prioritní je samozřejmě kotvení a pokud máme nerovný věnec, je vždy vhodnější jej srovnat cementovou maltou.
