Požární bezpečnost je žhavé téma každé stavby. Není divu, že je předmětem spousta dotazů. Jde o velice podstatný údaj, který má nesmírný vliv na několik subjektů. Stanovíme si proto základní pojmy a popíšeme jejich význam. Cílem požární bezpečnosti staveb je zabránit vyšším ztrátám na životech, zdraví osob a majetku než je nezbytně nutné. Je schopnost stavební konstrukce (v našem případě střechy) plnit svou funkci v případě požáru. Požární odolnost se udává v minutách. Rozsah zahrnutý normou je 15-180 minut. Požární odolnost se požaduje především u konstrukcí nosných a požárně dělících.
Některé firmy se ale opírají o nesprávný názor, že požární bezpečnost v minutách udává čas, který umožní např. Proč nestačí, aby se konstrukce za požadovanou dobu nezbortila, ale aby byl splněn například i požadavek na teplotu povrchu neohřívané strany konstrukce? Konstrukce sice může zůstat velice stabilní i v případě, že teplota jejího povrchu dosahuje velmi vysokých teplot. Častou chybou u konstrukcí střech dochází v okamžiku, kdy realizační firma se záměrem ušetřit navrhuje na střechu (kde nosnou vrstvou je trapézový plech a na něm leží tepelná izolace) záměnu minerální vlny za polystyren. Trapézový plech jako kov velmi dobře vede teplo a polystyren sám o sobě velmi vysoké teploty v době požáru nevydrží. Proto pokud chcete nahrazovat minerální vlnu polystyrenem, nemůžete to provést v celé tloušťce izolace, ale na trapézový plech je potřeba položit vrstvu minerální vlny alespoň 40 mm a až na ni vrstvu polystyrenu. Tento problém odpadá, pokud je pod tepelnou izolací např. železobetonová deska nebo jiný nespalitelný strop. Pokud na střeše hrozí požární riziko (střecha je v oblasti možného pádu hořících předmětů z okolních budov nebo na ni jsou vyústěna okna téže či jiné budovy), musí vykazovat střešní plášť požární odolnost k ochránění vnitřního prostoru budovy. Tato charakteristika je sledována v místech, kde spodní část konstrukce střechy tvoří zároveň podhled a možným odkapáváním hořící hmoty by byly ohroženy unikající osoby.
K určení hořlavosti slouží stupnice, která popisuje chování materiálu. Věříme, že zmíněné informace Vám pomohou být o kousek napřed při projektování nebo realizaci střech. Dávejte si pozor zejména na záměny hmot, které neznáte. Abychom Vám dopřáli co nejlepší používání našeho webu, ukládáme do Vašeho prohlížeče malé soubory - cookies.
Sika CZ, s.r.o. nyní nabízí rozmanité spektrum střešních plášťů s klasifikací BROOF(t3). Dodávka kompletní skladby vodotěsných a tepelných izolací znamená pro investora velkou výhodu, protože na materiály celé skladby střechy získává záruku od jednoho výrobce. 1. 2. 3. 4. 5. Projektanty i stavebníky by mohly zajímat skladby střech BROOF(t3) shora s přitěžovací vrstvou kameniva, které je možné realizovat s klasifikací do požárně nebezpečného prostoru i s hydroizolacemi z asfaltových pásů, které jsou vyrobeny bez přísady „retardéru“ hoření, a to na základě normy ČSN 73 0810, kap. A.2.1. Všechny varianty skladeb plochých střech s klasifikací BROOF (t3) je nutné ještě před realizací konzultovat s techniky firmy Sika CZ, s.r.o.
Požární bezpečnost střech: definice a cíle
Požární bezpečnost střech je soubor technických, konstrukčních a materiálových opatření, která zajišťují, že střešní plášť odolá vzniku a šíření požáru. Cílem požární bezpečnosti staveb je v maximální možné míře zabránit ztrátám na životech, zdraví osob a majetku. V případě střech se tyto požadavky promítají do jejich konstrukce a materiálů.
Požární odolnost a její hodnocení
Požární odolnost je schopnost stavební konstrukce, v našem případě střechy, plnit svou funkci v případě požáru. Norma udává rozsah požární odolnosti střech v rozmezí 15 až 180 minut. To je doba, během které i za požáru musí plnit svou funkci. To znamená, že nosné konstrukce nesmějí ztratit svou únosnost a požárně dělící konstrukce musejí zůstat kompaktní. Požární odolnost se požaduje především u konstrukcí nosných a požárně dělících. Požární odolnost střešní konstrukce se zkouší vždy ze spodní strany konstrukce.
Zkoušení a klasifikace střech z požárního hlediska
Střechy jsou z požárního hlediska hodnoceny ze spodní nebo z vrchní strany, podle směru působení a intenzity požáru. V současné době hodnocení střech předpokládá zkoušení a klasifikaci jen podle evropských norem. Od 1.1.2008 je v ČR požadována u střech klasifikace podle evropských norem. Odolnost střešní konstrukce proti působení vnějšího požáru vyjadřuje schopnost konstrukce bránit šíření požáru po svém povrchu. Je požadována zejména u střech umístěných v požárně nebezpečném prostoru, dále u některých případů střech s požadovanou klasifikací DP1 a u střech plochy větší než 1 500 m2. Odolnost střešní skladby odolávat vnějšímu požáru je deklarována na základě certifikovaných testů dle ČSN P CEN/TS 1187 a klasifikační normy ČSN EN 13501-5.
Zkušební norma obsahuje 4 zkušební metody, každá má několik klasifikačních tříd. U ČSN EN 13501-1 se začíná třídou BROOF a končí FROOF. Pro potřeby ČSN 73 08.. byly akceptovány zkoušky t1 a t3. Přechodem z hodnocení ZP 2/91 na BROOF se nemění základní princip a BROOF(t1) může být použit mimo PNP za podmínek plochy do 1500 m2; pokud ne, je nutné členění na dílčí plochy.

Požárně nebezpečný prostor a DP zatřídění
Požárně nebezpečný prostor (PNP) je prostor kolem hořící stavby s rizikem přenesení požáru. Vyšší nároky na požární odolnost mají střechy v PNP. Zatřídění konstrukcí podle druhu (DP1, DP2, DP3) se provádí dle reakce na oheň a dalších kritérií. Pro střešní pláště platí, že v rámci tepelněizolační vrstvy nesmí být použit materiál s třídou reakce na oheň F.
Střešní pláště DP1 vyžadují BROOF(t3) nebo BROOF(t1). DP2 mohou obsahovat hořlavé výrobky uvnitř konstrukce s povrchovými vrstvami A1/A2. DP3 mohou zvyšovat intenzitu a nemají na sebe žádná materiálová omezení. Pro střešní plášť platí, že v rámci tepelné izolace nesmí být materiál s třídou F. DP1 až DP3 tedy určují, jaké požární odolnosti jsou vyžadovány.
Materiály a technologie střešních plášťů z hlediska požární bezpečnosti
V posledních dvaceti letech má jasného vítěze lehký střešní plášť na trapézovém plechu. Na trapézový plech je umístěna parotěsnicí vrstva, tepelně izolační souvrství a nakonec hydroizolace. Jako hydroizolace se používají hydroizolační fólie, výjimečně asfaltové pásy.
Hydroizolační fólie vs. asfaltové pásy: obě technologie jsou použitelné. Vodotěsná izolace z fólie je náchylnější na propálení, na druhou stranu má nižší požární zatížení. Asfaltové pásy se natavují plamenem, vyžadují bezpečnostní předpisy. BROOF(t1) splňují na EPS izolantech jak pásy, tak fólie, BROOF(t3) na EPS izolantech jen některé pásy a fólie. Fólie musí být separovány skelným vlisem.

Tepelné izolace EPS a minerální vlna
Pěnový polystyren (EPS) je široce používán pro střechy a bývá samozhášivý. EPS se používá jako součást certifikovaných střešních systémů a musí být chráněn nadložními vrstvami. EPS+ MW kombinace je nutná pro lehké pláště na trapézu. Jednovrstvé provedení izolace je nepřípustné. EPS přispívá k nízké hmotnosti a zlepšené energetické účinnosti.
Častou chybou je nahrazení minerální vlny polystyrenem. Pokud se to dělá, je potřeba 40 mm vrstvy minerální vlny nad trapézovým plechem a až poté polystyren. Při požáru na lehkých pláštích hrozí rychlé nárůstu teploty a zapálení EPS vrstev. Proto je lepší volit MW+EPS.
Požární ochrana – dokumentace k zajištění požární ochrany
Fotovoltaické elektrárny na střechách
FVE na střechách vyžadují speciální opatření: v okamžiku požáru dochází k oblouku, který může být extrémně horký. Od 1.1.2025 musí každá FVE obsahovat centrální tlačítko STOP pro odpojení systému. Samotné panely nešíří požár významně, riziko šíření je větší u střešní krytiny. PV systémy se musí dimenzovat tak, aby po instalaci nebyla požární odolnost narušena, a u cpst nosné konstrukce je nutné brát v úvahu hmotnost PV systému při výpočtech statiky a požární odolnosti.

Praktické aspekty pro projektanty a stavebníky
POžární požadavky na jednotlivé konstrukce lze stanovit jen v souvislosti s širšími znalostmi u daného objektu, proto by mělo být na každou stavbu zpracováno požárně bezpečností řešení. Součástí dokumentu je zatřídění objektu z hlediska požární bezpečnosti, stanovení požárních požadavků na jednotlivé konstrukce a definice povinného vybavení objektu. Po stanovení požadavků je nutné v požárně bezpečnostním řešení prokázat, že konstrukce tyto požadavky splňuje, tj. prokázat jakou požární odolnost daná konstrukce skutečně má. Všechny varianty skladeb plochých střech s BROOF(t3) je nutné před realizací konzultovat s techniky. Sika CZ nabízí BROOF(t3) střechy a kompletní skladby, které usnadní zajištění záruky od jednoho výrobce.
Návrh spolehlivé vodotěsné izolace ovlivňuje celá řada technických a provozních podmínek. Rozdělili jsme více než 45 článků do přehledných témat, abyste měli informace na jednom místě. Nestrácejte čas hledáním a mějte vše na jednom místě.
Požární zkoušky a praktické ukázky
Požární zkoušky provádí akreditované laboratoře a zaměřují se na celou skladbu střešního pláště. Zkoušky platí pro konkrétně zkoušenou skladbu střešního pláště. Mezní stavy R, E, I, W definují požární odolnost jednotlivých konstrukcí a jejich funkčnost během požáru. Požární pásy zajišťují rozdělění pláště na dílčí plochy a zabraňují šíření požáru po fasádě.

Požární odolnost nosných a požárně dělících konstrukcí je klíčová pro zajištění bezpečnosti během požáru. V případě střešních plášťů je důležité vybrat vhodnou skladbu, která zajišťuje BROOF(t1) nebo BROOF(t3) podle konkrétního prostoru a plochy střechy.
- Požárně odolné pláště s BROOF (t1) a BROOF (t3) pro různé prostory.
- Dodržování bezpečnostních postupů při montáži asfaltových pásů díky práci s otevřeným ohněm.
- Správná izolace EPS a MW pro lehké pláště a EPS+systémy prozvýšenou tepelnou ochranu.
- Integrace FVE na střechu s ohledem na požární odolnost konstrukce a bezpečnost zasahujících.
- Požádání o ujištění požární odolnosti pro konkrétní skladbu střechy.

Požární bezpečnost střech je soubor technických, konstrukčních a materiálových opatření, která zajišťují, že střešní plášť odolá vzniku a šíření požáru. Cílem je minimalizovat rizika a zajistit bezpečí lidí a majetku. Výběr materiálů, správná montáž a systematická údržba jsou nedílnou součástí úspěšného řešení.
| Skladba střešního pláště | Klasifikace | Poznámky |
|---|---|---|
| Vrchní hydroizolace z oxidovaného asfaltu | BROOF(t3) | EPS izolace, dvouvrstvá skladba |
| Hydroizolační fólie + EPS | BROOF(t3) na EPS | separace skelným vlisem |
| Jednovrstvá izolace DERBIGUM SP-FR | BROOF(t1) | pro plochy mimo PNP |
| MW + EPS kombinace | REI 15-REI 45 | lehké střešní pláště |