Autoři: Ing. Anotace:Základní přehled o požárně bezpečnostních požadavcích na stavby a o možnostech jejich zajištění prvky pasivní ochrany (stavebními konstrukcemi), nebo aktivní ochrany (instalací požárně bezpečnostních zařízení), popř. jejich kombinací.
Směrnice Rady 89/106/EHS a Nařízení evropského parlamentu a Rady EU č. Výsledek každého stavebního díla závisí do značné míry na tom, jak se podaří spojit architektonickou a estetickou představu tvůrce s požadavky uživatelskými a provozními, konstrukčními, statickými, ekonomickými, ekologickými a bezpečnostními.
Teprve optimální vyváženost všech stránek záměru přinese žádaný výsledný efekt. Neoddělitelnou součástí každé stavby je také její požární bezpečnost.
Obor požární bezpečnosti se stal po období uplynulých několika desítek let z nutné, avšak opomíjené profese rovnoprávnou specializací.
Na předinvestiční, projektové a realizační fázi stavby se dnes podílí řada projektantů - autorizovaných osob v oboru požární bezpečnost staveb.
Jejich partnery při výkonu státního požárního dozoru, zaměřeném na posuzování dokumentace na všech úrovních územní a projektové přípravy a při realizační fázi stavby, jsou rovněž odborníci v daném oboru.
Dodavatelé a dovozci výrobků vědí, že o jejich prodejnosti nejednou rozhodnou právě požárně bezpečnostní parametry a věnují jim náležitou pozornost.
Přesto často dochází při komunikaci jednotlivých partnerů, ať již v projektové anebo realizační fázi stavby, k nedorozuměním, které vedou v lepším případě k zbytečně vynaložené práci na přepracování již téměř hotových dokumentací, nebo k neudělení rozhodnutí v rámci jednotlivých řízení podle zákona o územním plánování a stavebním řádu a následnému zvýšení nákladů na stavbu.
Cílem technické pomůcky je dát autorizovaným osobám základní přehled o požárně bezpečnostních požadavcích na stavby a o možnostech jejich zajištění prvky pasivní ochrany (stavebními konstrukcemi), nebo aktivní ochrany (instalací požárně bezpečnostních zařízení), popř. jejich kombinací.
Orientace v základních principech, pojmech a požadavcích požární bezpečnosti staveb umožní především autorizovaným osobám v oboru pozemní stavby, popř. autorizovaným architektům, zlepšit spolupráci s autorizovanými osobami v oboru požární bezpečnost staveb, v jednodušších případech i samostatně posoudit jednoduchou stavbu, např. rodinného domu, užitím zjednodušených metod, uvedených v příslušných technických předpisech (viz TP 1.7 Postupy při navrhování požární bezpečnosti jednoduchých staveb).
Spolupráce autorizované osoby v oboru pozemní stavby a autorizované osoby v oboru PBS, jako plnohodnotné profese podílející se významnou mírou na bezpečnosti stavby, je nutností a je jí v textu věnována značná pozornost.
Česká republika vykročila na cestu harmonizace evropských zákonů a norem. Průvodním jevem je zavádění nových pojmů, kritérií, ověřování a klasifikace stavebních výrobků, konstrukcí, provozních instalací a požárně bezpečnostních zařízení s tím, že přednost má evropský systém hodnocení požárně technických vlastností.
Český systém prokazování požárně technických vlastností projevujících se při požáru platí pouze tam, kde evropský postup dosud chybí. Vydání novely stavebního zákona vyvolalo potřebu změn navazujících prováděcích předpisů a dotklo se také celé řady zákonů.
Například došlo ke změně zákona o požární ochraně a nabyla účinnosti nová vyhláška MV, o technických podmínkách požární ochrany staveb. Celý proces změn zákonných předpisů není dosud ukončen.
Čtenářům této pomůcky přejeme hodně trpělivosti při čtení textu a hledání informací. Pokud neskromným cílem bylo přispět k lepší vzájemné komunikaci mezi různými profesemi s přáním dosáhnout porozumění na „interface“, tj. 1.2.1 Směrnice Rady 89/106/EHS a Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. Směrnice Rady 89/106/EHS, ze dne 21. 12. 1989, o sbližování zákonů, předpisů a administrativních opatření členských států týkajících se stavebních výrobků, ve znění Směrnice rady 93/68/ES, nabyla účinnosti 21. 6. 1991 a většina členských států ji také k tomuto datu přijala.
S účinností od 24. 4. 2011 je výše citovaná směrnice nahrazena Nařízením Evropského parlamentu a Rady EU č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje Směrnice Rady 89/106/EHS o stavebních výrobcích (Construction Products Regulation - CPR).
S ohledem na zajištění řádného fungování CPR je jeho účinnost rozdělena do dvou etap. Některá ustanovení nabývají účinnosti dnem vyhlášení, tj. 24. 4. 2011. Ustanovení upravující právní rámec volného pohybu stavebních výrobků v rámci vnitřního trhu EU mají platnost k 1. 7.
Česká republika má základní požadavky na stavby a stavební výrobky zapracovány do zákona č. Požární bezpečnost je legislativně upravena také zákonem č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů a vyhláškou č. 246/2001 Sb., o požární prevenci, ve znění pozdějších předpisů.
Oblast požární bezpečnosti staveb (navrhování, provádění a užívání) je zajištěna vyhláškou č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění pozdějších předpisů. Požadavky dané platnými právními předpisy jsou závazné.
b) odlišným, tzv. Požadavky na požární zabezpečení staveb - jak již bylo řečeno - plynou ze zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, vyhlášky č. 246/2001 Sb., o požární prevenci, ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb., a vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky č.
Zákon č. V posledních letech došlo k několika změnám právních předpisů, které ovlivňují řešení a zajišťování požární bezpečnosti staveb. Jedná se hlavně o rozsáhlou novelizaci zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. § 6 ukládá povinnost právnickým a fyzickým osobám zabezpečit prostřednictvím odborně způsobilé osoby posouzení požárního nebezpečí staveb, jichž jsou vlastníky nebo v nichž provozují činnost.
a) kontrolou dodržování povinností stanovených předpisy o požární ochraně; b) posuzováním: 1. regulačního plánu, nahrazuje-li územní rozhodnutí vztahující se k umístění stavby nebo zařízení;...
Klíčové pojmy a koncepce PBS
Požární riziko je základním pojmem, který vychází z teoretického rozsahu negativních důsledků předpoklávaného požáru.
Požární zatížení zahrnuje množství hořlavin, jejich charakter, podmínky hoření a vliv požárně bezpečnostních zařízení.
Pasivní požární ochrana zahrnuje konstrukční a dispoziční řešení stavby (požární úseky, materiály), které brání šíření požáru.
Aktivní požární ochrana spočívá ve schopnosti požárně bezpečnostních zařízení detekovat účinky požáru.
Stabilní hasicí zařízení, odvětrání a odvod kouře, přenosné hasicí prostředky a systémové detekce tvoří součást aktivní ochrany.
Požární odolnost konstrukcí a zajištění únikových cest jsou základními prvky PBS.
- Únikové cesty - druhy, dimenzování, vybavení a provedení.
- Odstupy - vymezení požárně nebezpečného prostoru a určení odstupových vzdáleností.
- Požárně dělící konstrukce a pásy.
- Zajištění protipožárního zásahu a zásobování požární vodou.
Historie a vývoj PBS v ČR
Historie PBS zahrnuje vývoj norem ČSN 73 0802 a 73 0804, koncepci požárního rizika a postupné zapojení evropských standardů.
První klíčovou normou kodexu PBS byla ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb - Společná ustanovení, s účinností od roku 1977.
Později byla zavedena ČSN 73 0804 pro výrobní objekty, která definuje požární riziko jako ekvivalentní dobu trvání požáru.
ČSN 73 0802 a 73 0804 jsou doplňovány pro specifické typy staveb (shromažďovací prostory, bydlení, zdravotnická zařízení atd.).
Harmonizovaná evropská pravidla a evropské normy EN tvoří další rámec pro prokazování požárně technických vlastností výrobků a konstrukcí.
Praktické postupy a doporučení pro projektanty
Projektové normy určují požadavky na stavby v ČR, zatímco hodnotové a zkušební normy vycházejí z výsledků zkoušek a bývají neaktualizované.
Požadavky PBS se aplikují na různé typy staveb, včetně rodinných domů, bytových objektů, nemocnic, shromažďovacích prostor a skladů.
Při návrhu je důležité zohlednit prostorový a dispoziční záměr, materiálové vlastnosti a konstrukční řešení, aby byla zajištěna požární bezpečnost v celé životnosti objektu.
V rodinném domě mohou být prvky aktivní požární ochrany redukovány na nezbytné minimum, ale musí být zajištěny bezpečnostní prvky pro zásah a evakuaci.
Instalace detekce, odvětrávání kouře a stabilních systémů hasicího zásahu je klíčová pro rychlou reakci a minimalizaci škod při požáru.
Pro rozsáhlejší objekty s vyšším počtem lidí je nutné navrhnout a implementovat plně koordinovaný systém PBS, který zahrnuje pasivní i aktivní prvky a jasně definované únikové cesty.
Požární odolnost stavebních konstrukcí je u zděných konstrukcí zpravidla snazší zajistit než u ocelových, které vyžadují dodatečnou ochranu.
Ocelové konstrukce je nutné chránit proti vysokým teplotám nátěry, nástřiky, obkladem nebo protipožárním obloukem, zatímco dřevěné konstrukce vyžadují volbu vhodných tlouštěk a materiálových úprav.
V praxi je nutné zajistit koordinaci mezi autory PBS, architekty a projektu, aby nedošlo k neefektivnostem a zbytečnému přepracování dokumentace.
Požární bezpečnost staveb je zajištěna jak pasivními (konstrukčními), tak aktivními (technologickými) opatřeními. Vše je ukotveno v české legislativě, která stanovuje jednotné technické požadavky na stavby a jejich požární ochranu.
Souhrn hlavních legislativních a technických odkazů
- Směrnice CPR (305/2011) a postupné uvedení do praxe
- Zákon o požární ochraně č. 133/1985 Sb. a vyhláška č. 246/2001 Sb. o požární prevenci
- Vyhláška č. 23/2008 Sb. o technických podmínkách požární ochrany staveb
- ČSN 73 0802, ČSN 73 0804 a související normy pro specifické typy staveb
- EN ISO a EN 13501-1, 13501-2 pro klasifikaci a zkoušky
tags: #pozarni #bezpecnost #staveb #modul #1