Po termoizolačních cihlách nebo pórobetonových tvárnicích sáhne naprostá většina stavebníků. Někteří mají jasno, jiní se při výběru pořádně zapotí. Oba materiály obvykle splňují parametry dané projektem, ale liší se v ceně, hmotnosti nebo náročnosti zdění. Do skupiny cihel a tvárnic navíc patří i řada dalších materiálů se specifickými vlastnostmi.
Tradiční plné cihly i keramické tvárnice vznikají vypalováním z hlíny. V první řadě si ujasněme, co to cihly a tvárnice vlastně jsou, resp. jak pojmy chápat. Nejsou totiž jasně definované, a tak se mnohé výrobky vzájemně překrývají. Běžně se jako cihly označují všechny materiály vyrobené z pálené hlíny, tedy nejen tradiční plné, ale i moderní duté v mnoha tvarech a provedeních. Ve stavební hantýrce se pak tvárnicemi myslí nejčastěji pórobetonové stavební materiály (Ytong, Porfix a další). V odborné sféře ale představují pojmenování pro jakékoliv kusové stavivo z maltovin či výplně.
Tvárnice mají dutiny, které snižují hmotnost a současně zlepšují tepelněizolační vlastnosti. Výrobci nabízí i speciální izolační tvárnice, jejichž dutiny jsou vyplněné minerální vatou či jiným izolantem. Díky tomu jsou vhodné i pro jednovrstvé zdění bez dodatečného zateplování.
Typy cihel a tvárnic: nosné, nosné-příčky, soklové, dekorativní. Nosné - jsou určeny pro obvodové zdivo a vnitřní nosné stěny. Nejčastěji mají šířku od 25 do 50 cm. Nenosné - vzhledem k mírnějším požadavkům na únosnost a izolační vlastnosti mohou být nenosné příčky tenčí, a tak zbytečně nezmenšují užitnou plochu stavby. Soklové - jsou vhodné pro pokládku na základové či stropní desky. Dekorativní - pro lícové (pohledové) části staveb, u kterých má být vzhled cihly přiznaný.
Při procesu vypalování se vypařuje vlhkost z materiálu, a tak dochází k přirozeným rozměrovým změnám. Aby měly všechny cihly stejnou výšku a přesné hrany, dodatečně se upravují broušením. Nebroušené cihly jsou cenově dostupnější. Vyplatí se při svépomocné realizaci, kde vyšší časová náročnost stavbu neprodražuje.
Ve skupině tvárnic mají největší zastoupení ty pórobetonové. Jsou lehké, snadno opracovatelné a poměrně jednoduché na montáž. Proto jsou oblíbené zejména mezi svépomocnými stavebníky. Betonové tvárnice - tvarovky z betonu (neboli ztracené bednění) se používají pro stavbu mnoha konstrukcí od základů staveb po ploty. Mají dutinu, která snižuje jejich hmotnost. Vápenopískové tvárnice - mají podobné složení jako pórobeton, jejich hustota je však mnohem vyšší. Díky tomu jsou mimořádně pevné a skvěle izolují. Díky vysoké pevnosti mohou být obvodové stěny užší, a tak zvýší užitnou plochu stavby. Štěpkocementové tvárnice - na rubové straně mají integrovanou tepelnou izolaci. Sestavují se do bednění a následně se betonují. Skleněné tvárnice - vyrábí se z vysokopevnostního skla a umožňují přirozené prosvětlení interiéru. Zároveň slouží jako esteticky atraktivní designový prvek, který v posledních letech zažívá renesanci. Skleněné tvárnice neboli luxfery nejsou nosné pro svislé příčky. Existují však speciální typy, které jsou nosné pro horizontální použití.
Vápenopískové cihly (VPC) vs. Porotherm. Plánujete stavbu domu a pořád ještě váháte, jestli zvolit duté keramické tvárnice, nebo pórobetonové zdivo? V první řadě se zaměřte na cenu a dostupnost, které se zejména v poslední době často mění. Porovnávejte vždy typy s podobnými tepelněizolačními vlastnostmi. Práce s pórobetonem je snadná a umožňuje jednoduché opracování, a to včetně vysekávání drážek pro elektrická vedení. Tvárnice jsou lehké, mají dobrou tepelnou vodivost a jsou pevné, avšak mají nižší pevnost v tlaku. Moderní pálené cihly velmi dobře izolují, jsou nenasákavé a pevné v tlaku, ale mají vyšší objemovou hmotnost a hůře se s nimi pracuje. Protože jsou křehké, může být vysekávání drážek pro kabely pracnější. Nejvíce náročná je založení první řady, a to jak u cihel, tak tvárnic. Pokud budete stavět svépomocí, na montáž první řady si raději přizvěte odborníka.
V naší komunikaci se zákazníky se často dostáváme k otázce, jak si vedou vápenopískové cihly při srovnání s jiným materiálem. S každým dalším porovnáním poroste počet souvislostí. Pro začátek budeme porovnávat cenu cihly, která má tloušťku 240 mm, délku a výšku 248 mm. Účelem tohoto článku není dělat definitivní srovnání materiálů. Ceny se mohou v čase měnit a každý investor si musí srovnání udělat sám dle cen, které mu budou nabídnuty. Momentálně na trhu převládají vysoké ceny za energie, což například ovlivňuje cenu keramiky. Uvedeme rámcové ceny vč. DPH a bez jakýchkoliv slev. U VPC, Kalksandstein uvádíme cenu včetně dopravy na místo určení kamkoliv po ČR. I když bychom se mohli o tuto metriku opírat, nevidíme ji rádi. Prozatím je závěr takový, že porovnávání naprosto rozdílných materiálů kus za kus je absolutní vytržení z kontextu celé stavby a pro stavebníka nemá hlubší význam. Možná o trochu více logiky bude mít, když mezi sebou porovnáme ceny za m2 obvodových plášťů (bez omítek). Abychom tedy dosáhli smysluplného porovnání, musíme k ceně Kalksandstein logicky přičíst cenu za tepelný izolant a dále i cenu práce. Možná už je to více proměnných než je zdrávo, ale srovnání si může každý investor zkorigovat o současné ceny. Je to ale pouze první pohled.
Vápenopískové cihly a jejich dopad na užitnou plochu a vliv na tepelnou izolaci
Vápenopískové cihly Kalksandstein nabízí další klíčový benefit v zisku podlahové plochy oproti jiným cihlám. Příčky lze vyhotovit již jako 115 mm s porovnatelnou akustikou alternativ a obvodové zdi při srovnatelných tepelně technických parametrech a nižších tloušťkách. Běžný zisk na rodinném domě se pohybuje od 6 do 18 m2. Pokud cena za 1m3 nového rodinného domu je 7000 Kč, pak se jedná o úsporu přibližně 21 000 Kč na m2. Dále jsou tu omítky, které lze u VPC provést jako tenkovrstvé. Jedná se o pevný, homogenní, přilnavý a nasákavý povrch. Znamenají další 1% úsporu podlahové plochy a jsou tu i výrazné úspory za materiál.
Vnitřní akumulace z masivního materiálu Kalksandstein 175 mm. Jednovrstvé zdivo je kompromisem mezi statickou a tepelně izolační funkcí. Proklamovaný součinitel prostupu tepla je ideální hodnotou na plné zdi, která v praxi nikdy nenastane. Jakékoliv sekání (nebo poničení přepravou) v jednoplášťové konstrukci znamená trvalý pokles tepelně izolačních parametrů. U rozsáhlejších staveb lze zdít strojně, rychlostí 4m2 / h. Není náhodou, že se VPC používá u pasivních domů.
Výhody a nevýhody vápenopískových cihel
Výhody VPC: Akumulace materiálu, akustika, užší zdivo, pevnost v tlaku, nízká nasákavost a dobré tepelné vlastnosti.
Nevýhody VPC: Vysoká hmotnost, obtížná práce s drážkami, nutnost pečlivé projektové přípravy a vyšší dopravní nároky.
Možnosti použití příček
Volbu materiálu pro příčky ovlivňuje cena, pevnost a zvuková izolace. Zděné příčky nabízejí odolnost a dlouhou životnost, avšak jsou těžší a méně izolují. Pórobetonové tvárnice (Ytong) jsou lehké a snadno řezy, ale pro stabilitu je nutné je dobře ukotvit. Vápenopískové bloky (Sendwix) mají vysokou hustotu a lepší akustické parametry, cementové tvárnice pak vynikají pevností a odolností, avšak vyžadují statické posouzení.
Technologie zdění příček: první řada bloků na vyrovnané maltové lože s hydroizolací, další vrstvy kladeny tak, aby výška spáry byla kolem 12 mm, nebo lze použít lepení montážní pěnou bez ložné spáry. Pro větší stavby se doporučuje zvážit mechanické zdění pro jistotu stabilní roviny a rychlosti.
Specifika a srovnání s Porotherm
Porotherm 30 profi Dryfix + 26 cm EPS vs. Porotherm 50 T profi Dryfix ukazuje rozdíly mezi zesilovaním stěn a zjednodušeným zděním. Porotherm 50 T Profi s minerální vatou poskytuje vyšší pevnost a lepší akustiku ve srovnání s některými dutými variantami při podobné tloušťce. Cihly Porotherm EKO+ Profi tloušťky 40-50 cm a Porotherm T Profi tloušťky 30 a 38 cm nabízejí různé tepelně-technické parametry a možnosti zdění na tenkovrstvou maltu či na PUR pěnu Dryfix. Broušené cihly pro zdění na tenkovrstvou maltu zrychlují práci, a proto se méně používají nesoubořené cihly. Pro příčky se často používají porothermové AKU Profi varianty v tloušťkách 11,5 cm, 19 cm a 25 cm pro dosažení lepší zvukové izolace.
Hlavní výhody a nevýhody Porothermu se odrážejí v rychlosti výstavby, přesnosti zdění a provozních parametrech. V rodinných domech může být zdění s Porothermem významně jednodušší díky precizně broušeným cihlám a možnosti lepení pěnou, což snižuje pracnost a zvyšuje rovinnost stěn.
Závěr a praktické shrnutí pro rozhodování
Volba mezi vápenopískovými cihlami a Porothermem závisí na mnoha faktorech, včetně rozpočtu, požadavků na tepelnou a akustickou izolaci, preferencí ohledně rychlosti a jednoduchosti stavby a v neposlední řadě i na osobních preferencích stavebníka. K tomu přispívá i aktuální cenová situace a dostupnost výrobků na trhu. Nejedná se o definitivní srovnání; ceny a podmínky se mění a je nutné je posuzovat pro konkrétní projekt. Pro zjednodušení mohou být užitečné srovnání cen za m2 obvodových plášťů po omítkách a zohlednění nákladů na tepelný izolant a práci.
V článku je uvedeno, že Vápenopískové cihly Kalksandstein nabízejí možnosti zisku užitné plochy díky tenčím stěnám a lepší akustice, a to zejména při použití jako jednovrstvé zdivo s vhodnou tepelnou izolací. U běžného rodinného domu lze dosáhnout významných úspor a efektivnějšího uspořádání interiéru. Z pohledu praktické realizace je důležité myslet na první řadu a na nutnost odborné pomoci při pokládce první řady cihel i tvárnic.
Pokud potřebujete poradit, můžete navštívit pobočku IZOMAT pro konkrétní doporučení k projektu a výběru materiálu. Ceny za materiály se během času mění, proto je důležité provést vlastní srovnání podle aktuálních nabídek a cen na trhu.
tags: #porovnani #porotherm #vapenopiski #e #cihly