Oprava omítky: příprava zdi. Než se pustíte do opravy vnitřní omítky, měli byste na podlahu rozložit malířskou netkanou textilii a správně připravit stěnu. Podklad musí být rovný, čistý a nosný. Pomocí sekery na sádrokarton odsekejte v případě větší plochy volné části omítky až na zdivo. Pro vyznačení místa, kde chcete omítku vyrovnat, si nakreslete tužkou rovnou čáru. Rovné hrany staré omítky jsou důležité, aby nově nanesená omítka přilnula. Pro dobrou přilnavost je nutný základní nátěr. Naneste ho před novou vnitřní omítkou. Pokud je podklad obzvlášť savý, použijte na příslušná místa penetraci. Doporučujeme zakrýt pracovní okolí fólií, která ochrání podlahu a nábytek před znečištěním.

Je-li zdivo provlhlé, plesnivé a rozpadavé, je nutné se nejdříve zabývat jeho ozdravěním, tedy vysušením a zbavením zamoření. Není-li postižení silné, můžeme začít Savem proti plísním, Bochemitem nebo podobnými přípravky.
V dnešní době používáme dva základní druhy malty na omítku. První využívá jako pojiva cement a druhá sádru. Vápenocementovou maltu můžeme použít na vnitřní omítky, ale musíme počítat s tím, že dlouho tuhne a pokud ji nenamícháme ve správném poměru, špatně „chytá“ na podkladové zdivo. Sádrové malty rychle tuhnou. Dodávají se v suché směsi a pouze přidáváme vodu. Některé obsahují ještě vylehčující plnidla (např. vermiculit) a jejich zpracování je snazší.
Na stavbách stavěných tradičními zdicími postupy lze najít několik základních druhů omítek. Mezi nejjednodušší patří hrubá vápenná omítka. Nanese se základní jádrová omítka v jedné vrstvě tlusté do 2 cm. Povrch se pak jen zatře hladítkem a po uzrání se natře jednoduchým vápenným nátěrem. Kvalita povrchu závisí na zrnitosti písku a na vyhlazení kovovým či dřevěným hladítkem. Pokud je jemná omítka vyhlazena kovovým hladítkem, říká se jí omítka kletovaná.
Nejtradičnější omítkou pro obytné místnosti je štuková vápenná omítka, která se skládá ze dvou vrstev: jádro z vápenné malty a štuk. Jádro se nanese do tloušťky 2 cm, po zavadnutí se nanese štuk o tloušťce 2-3 mm. Štuk je směs jemného písku a vápna; vyhlazuje se hladítky a pro dosažení opravdu hladkého povrchu lze do štuku přidat sádru a povrch vyhladit ocelovým hladítkem.
Dalším jevem jsou cementové omítky, populární od 20. století. Hydrofobní cement uzavírá zdivo a může zadržovat vlhkost, což má vliv na vnitřní konstrukce. Kvůli tomu se dnes od omítek na cementové bázi často upouští.
Vnitřní omítky vyžadují suché a čisté zdivo. Před opravou je nutné zdivo navlhčit, ostříkávat a zajistit vhodné prostředí pro práci. Před nahazováním omítky je dobré mít zdivo suché a připravené pro lepší přilnavost.
Jak opravit omítku v bytě: malé plochy a trhliny. Pro opravu malých otvorů stačí špachtle a stěrkový tmel obsahující sádru; před nanesením očistěte drobivé zbytky. Hmotu vrstvy po vrstvě nanášejte a rovnejte. Nechte zaschnout cca 24 hodin a poté jemně obrouste. Při broušení používejte rukavice, brýle a respirátor, ideálně brusný papír 180.
Oprava omítky: větší plochy. Hmotu nanášejte odspodu nahoru; pro tloušťku přes 15 mm je vhodné více vrstev. Spodní vrstva má zrnitost 2-4 mm, horní vrstva 1-2 mm. Období „2. vrstva“ se vyrovnává latí a poté se provede hladké vyhlazení houbičkovou technikou.
Oprava omítek: vytvoření rohu. Pro roh se nejprve přibije svisle hoblovanou desku, která slouží jako vodítko. Po navlhčení opravované plochy naneste omítku a chraňte rohy lištami z oceli nebo plastu. Maltu vmíchejte hustší a postupujte srovnáním pomocí vodováhy a latě.
Dekorativní omítka. Alternativou k tapetám či hrubovláknité omítce je dekorativní omítka s různými strukturami. Mnohé dekorativní omítky lze nanášet válečkem a strukturu vytvářet podle představ.
Jak nahodit omítku. K nátěru použijte disperzní barvy pro interiér. Před malováním zvažte penetrační nátěr pro rovnoměrný výsledek, zvláště pokud jsou stěny savé.
Opravy obkladů. Poškozené dlaždice vysekáme spolu s malty pod ní. Zdivo očistíme, pokropíme vodou a naneseme tenkou vrstvu cementu na mokrou obkladačku. Přitlačíme ji na místo a podle potřeby srovnáme kolíčky nebo křížky. Po zatuhnutí vyplníme spáry a omyjeme houbičkou.
Rekonstrukce fasády a architektonické detaily. Fasádní omítky jsou prvním nárazníkem domu. Největší zdroj vlhkosti bývá sokl a oblast kolem okapů. Původní podoba fasády bývá často zachována na dobových fotografiích; pokud fotografie chybí, lze vycházet z podobných staveb.
Opravy omítek kolem schodů a v bytě během rekonstrukce bývají časté po výměně oken či změně dispozic. Cílem je dosažení hladké, rovné plochy, která dobře připomíná původní stav a umožní bez problémů pokračovat v dalších úpravách.
Praktické postupy pro konkrétní situace
Pro menší opravy a vyrovnání rohů kolem schodů a ubytovaných prvků použijte stěrkový tmel a jemný vrchní tmel pro konečnou úpravu rohu.
Pro větší opravy a vyrovnání ploch na schodech a podhledech volte vrstvy s vhodnou zrnitostí a postupně. Po zaschnutí poslední vrstvy se provede finální nátěr vhodnou barvou.
V případě rákosových podhledů se nejprve navlhčí plocha, poté nahodí jádrová omítka, následuje štuková omítka a nakonec výmalba. Pro bezpečné ukotvení vyrovnavacího profilu se používají lišty a kovové či plastové lišty podle typu omítky a podkladu.
| Typ omítky | Vlastnosti | Tip pro opravu |
|---|---|---|
| Vápenná omítka | Jádro a štuk, tradiční povrch | Vyhlazení kovovým hladítkem, následné nátěry |
| Vápennocementová omítka | Větší odolnost, rychlejší tvrdnutí | Před nanášením zvlhčit podklad |
| Sádrová omítka | Rychlé tuhnutí, snadné zpracování | Přidat penetraci pro lepší přilnavost |
Po opravě je důležité počkat na kompletní vyzrání omítky. Minimálně 28 dní, případně déle podle typu omítky, dokud se neobjevují drobné trhliny a nestane se, že barva nepronikne podklad.
Opravy nepříznivých rohů a rohů stěn je třeba provádět opatrně, na místě pevně uchopeném a s použitím vhodných kotev a podpěr, aby byl výsledek dlouhodobý a stabilní.
