Beton je pevný a trvanlivý materiál, ale v praxi rozhodně neplatí, že vydrží všechno. Důležité je ale neřešit jen viditelný následek. Trhlina, výkvět nebo rezavá skvrna jsou vodítka. Při sanaci betonových konstrukcí proto nestačí položit otázku „čím to opravit“. Správnější otázky zní: Proč k poruše došlo? Jak hluboko zasahuje? Je zasažena výztuž? Správná oprava musí vycházet z určení příčiny poruchy. U betonových konstrukcí je viditelný defekt často až poslední fáze problému.
Rezavá skvrna, odloupnutý beton nebo trhlina nejsou samy o sobě příčinou. Typický příklad je balkon nebo lodžie. Na spodní straně konstrukce začne odpadávat beton. Povrch se očistí, doplní sanační maltou a přetře. Na první pohled hotovo. Podobně u železobetonu nestačí zakrýt výztuž, která už koroduje. Je potřeba zjistit, proč ke korozi došlo. Trhliny patří mezi nejčastější projevy poruch betonových konstrukcí. Ne každá trhlina ale znamená stejný problém. Některé trhliny jsou povrchové a vznikají například při smršťování. První otázka proto nezní, jak trhlinu zatmelit. Smršťovací trhliny vznikají často už v rané fázi zrání betonu nebo malty. I u povrchových trhlin je ale potřeba zohlednit prostředí. U aktivních nebo staticky významných trhlin je vhodné odborné posouzení. U železobetonu se často objevují trhliny podél výztuže. V tomto případě nestačí trhlinu vyplnit.
Koroze výztuže je jedna z nejzávažnějších poruch železobetonových konstrukcí. Beton za normálních podmínek výztuž chrání alkalickým prostředím. Koroze není jen estetický problém. Karbonatace je přirozený proces, při kterém oxid uhličitý ze vzduchu proniká do betonu a snižuje jeho alkalitu. Samotná karbonatace nemusí být okamžitě vidět. Problém nastává ve chvíli, kdy karbonatační fronta dosáhne až k výztuži a současně je přítomna vlhkost. Chloridy jsou problém hlavně u konstrukcí v dopravním prostředí. Chloridové zatížení se ale nedá spolehlivě posoudit jen pohledem. Odpadávání betonu je typický signál, že konstrukce už není pouze povrchově poškozená. Krycí vrstva betonu má chránit výztuž před vnějšími vlivy. Pokud beton odpadává opakovaně nebo ve větších plochách, je vhodné odborné posouzení. Dutý zvuk při poklepu je častý signál, že beton nebo opravená vrstva není soudržná s podkladem. Dutá místa jsou riziková, protože se mohou dále šířit.
Voda je u betonových konstrukcí jeden z nejčastějších spouštěčů problémů. U vlhkosti je zásadní zjistit zdroj. Bílé nebo šedobílé výkvěty na povrchu betonu obvykle souvisí s pohybem vlhkosti konstrukcí. Pokud se výkvěty opakují, nestačí je pouze očistit. Mrazové poškození vzniká hlavně tam, kde beton nasákne vodou a následně opakovaně promrzá. Beton může být poškozen také chemicky agresivním prostředím. V takovém prostředí běžná opravná malta často nestačí.
U průmyslových podlah je častou poruchou mechanické opotřebení. U podlah nestačí řešit jen samotný výtluk nebo trhlinu. Spáry jsou u betonových konstrukcí kritická místa. Právě přes ně často proniká voda, nečistoty, soli nebo chemické látky. Příčinou může být špatně zvolený tmel, nevhodná geometrie spáry, chybějící výplňový provazec, pohyb konstrukce, špatná příprava podkladu nebo chemické zatížení. Některé poruchy vznikají už při výstavbě, ale projeví se až po letech. Takové poruchy se nedají dlouhodobě vyřešit jen lokálním vyspravením. Ne každá vada na betonu znamená vážný technický problém. Některé projevy mohou být převážně estetické. I tady ale záleží na prostředí. V suchém interiéru může být drobná povrchová vada bez většího významu. U technických poruch už nestačí hodnotit jen vzhled.
Při prvním zjištění poruchy není nutné hned znát finální sanační systém. 1. Nejdřív je potřeba zjistit, zda jde o jedno místo, nebo se porucha opakuje na více částech konstrukce. 2. Dutý zvuk, odlupující se vrstvy nebo drolící se beton znamenají, že podklad není v pořádku. 3. Pokud je konstrukce vlhká, je nutné zjistit proč. Jinak se může oprava opakovat pořád dokola. 4. U železobetonu je zásadní vědět, zda je výztuž zasažená korozí. 5. Jiný systém se navrhuje pro suchý interiér, jiný pro balkon, most, podzemní konstrukci, vodojem, čistírnu odpadních vod nebo průmyslovou podlahu.
Výběr materiálu vždy závisí na příčině poruchy, stavu podkladu a prostředí konstrukce. V praxi se často používá kombinace více skupin materiálů. Sanační a reprofilační malty se používají pro doplnění chybějící části betonu, obnovu tvaru, krycí vrstvy a lokálních defektů. U konstrukcí se zasaženou nebo korozí ohroženou výztuží je potřeba řešit ochranu očištěné oceli a spojení nové opravné vrstvy s původním betonem.
V sortimentu BETOSAN se v této oblasti mohou podle požadované funkce uplatnit například DENSOCRETE 111 (antikorozní ochrana / adhezní můstek), DENSOCRETE 222 (adhezní můstek), DENSOCRETE 333 (antikorozní ochrana / adhezní můstek), UNISAN ADH 2K (antikorozní ochrana / adhezní můstek s přísadou inhibitorů koroze), ARMOGUARD N (inhibitor koroze ve formě nátěru) nebo ARMOGUARD P (inhibitor koroze jako přísada). Pro sjednocení, uzavření a finalizaci povrchu se používají jemné stěrky. Ty mohou navazovat na reprofilační opravu a připravovat povrch pro ochranný nátěr nebo další povrchovou úpravu. Pokud je příčinou poruchy voda, musí být součástí řešení hydroizolace, těsnění nebo injektáž. Bez toho se může porucha po opravě znovu objevit. BETOSAN má v této oblasti například systémy WATERFIN, WATERFIX, WODAFLEX, ELASTOFIN a materiály s technologií XYPEX.
Pro trhliny, pracovní spáry, dilatace nebo průsaky se používají těsnicí a injektážní materiály. U konstrukcí vystavených karbonataci, vodě, solím, chemii nebo povětrnosti je důležitá finální ochrana povrchu. Ta pomáhá omezit další degradaci a prodloužit životnost opravené konstrukce. Častá chyba je dívat se na poruchu betonu jako na díru, kterou je potřeba něčím zaplnit. BETOSAN s.r.o. je český výrobce stavební chemie působící od roku 1992. U poruch betonových konstrukcí je důležitá nejen dostupnost konkrétního produktu, ale hlavně správná volba systému. V oblasti sanací totiž neexistuje jedno univerzální řešení pro všechny stavby. U sanačních prací se skutečný rozsah poškození často ukáže až po odkrytí konstrukce. Proto je důležitá také rychlá dostupnost materiálů. BETOSAN zajišťuje dodávky materiálů z vlastních prodejních skladů v Praze, Batelově u Jihlavy, Brně, Olomouci, Plzni, Krnově, Chabařovicích a Ostravě.
Trhliny, rezavé skvrny, odpadávání betonu, dutá místa, výkvěty solí nebo průsaky vody nejsou jen estetický problém. U menších a jasně ohraničených vad může stačit lokální oprava. U poruch betonu je proto nejdůležitější rozlišit viditelný projev a skutečnou příčinu. Řešíte trhliny, odpadávání betonu, korozi výztuže, zatékání nebo poruchy betonové podlahy? Obraťte se na technickou podporu BETOSAN.
Rezavé skvrny obvykle signalizují korozi ocelové výztuže nebo kovových prvků v konstrukci. Nejčastější příčina je koroze výztuže. Korodující ocel zvětšuje objem, vytváří tlak na okolní beton a ten následně praská nebo odpadává. Bílé výkvěty obvykle znamenají, že konstrukcí migruje vlhkost, která na povrch transportuje soli nebo minerální látky. Ne. Některé jemné povrchové trhliny mohou být pouze smršťovací. Ano. Některé poruchy se mohou nejdříve projevit pouze dutým zvukem při poklepu, zvýšenou vlhkostí, výkvěty solí, rezavými mapami nebo degradací povrchové vrstvy. Nejčastěji proto, že nebyla odstraněna skutečná příčina poruchy.
Materiál se volí podle příčiny poruchy, stavu podkladu, rozsahu poškození a prostředí. Největším nepřítelem betonových povrchů a konstrukcí je na vozovkách a chodnících společné působení mrazu a chemických rozmrazovacích látek. Působením těchto vlivů dochází k tomu, že se betonový povrch rozpadá. To může mít například u betonových mostních konstrukcí nepříznivý dopad i na bezpečnost těchto staveb. Proto byly vyvinuty prostředky sekundární ochrany, které mají za úkol zpomalit stárnutí a materiálovou destrukci betonu. Název FLAX pochází z anglického názvu pro rostlinu len setý, který představuje základní složku tohoto prostředku sekundární ochrany.
Myšlenka využití olejů není novinkou. Už v minulosti byly na území ČR běžně používané dálniční fermeže O1010 ve variantě s organickým rozpouštědlem nebo ekologičtější varianta jako emulze s názvem Fimafob. „Oba přípravky byly aplikovány řadu let a na velkých plochách. Laboratorně i v praxi se ukázaly jako technicky mimořádně účinné. Problémem byla zátěž životního prostředí a charakteristický zápach, což limitovalo použití i ve městech a na vesnicích,“ říká Jiří Grošek, který se na vývoji emulze FLAX podílel. U zrodu vývoje inovativní emulze FLAX stál Jiří Grošek společně se spoluvynálezcem Fimafobu Zdeňkem Nevosádem. Na nápad vylepšení Fimafobu navázali vytvořením výzkumného projektu, který podpořila TA ČR v rámci programu Epsilon.
Vyvíjená emulze musela splňovat jak technické náležitosti, tak být šetrná k přírodnímu prostředí. Výzkumníci se potřebovali ujistit, že například déšť nesmyje toxické látky z naimpregnovaného povrchu do přírody, kde by mohly být škodlivé jak pro rostliny, tak i pro drobné živočichy. Emulze byla podrobena i testům protismykových vlastností povrchů. „Museli jsme najít správné naředění, které umožní vsáknutí do povrchové vrstvy betonu, kde vnitřně potáhne póry a kapiláry, ale na povrchu ještě nevytvoří souvislou vrstvu, která by způsobila kluzkost,“ vysvětluje Grošek. V rámci vývoje emulze testovali výzkumníci mimo lněného oleje i jiné přírodní zdroje. Osvědčilo se použití tungového oleje, který v plném rozsahu splňoval podmínku šetrnosti k životnímu prostředí. Nicméně, na rozdíl od oleje lněného, nedosahoval uspokojujících výsledků při testech protismykových vlastností.
Účinnost sekundární ochrany povrchu betonu výzkumní pracovníci CDV testovali během vývoje v laboratoři na vzorcích betonové zámkové dlažby. Sérii vzorků ošetřili emulzí FLAX, zatímco zbývající zůstaly bez ošetření. Potom všechny vzorky částečně ponořené do 3% roztoku NaCl opakovaně zmrazovali a rozmrazovali a po ukončení stanoveného počtu cyklů hodnotili množství oddroleného betonu.
Ekologické složení má především pro aplikaci emulze řadu výhod. FLAX nezapáchá a je ho tedy možné použít i v interiéru, například na průmyslové betonové podlahy ve výrobních halách nebo garážích. Díky svému netoxickému složení je také šetrný vůči osobám, které jej aplikují. Na rozměrově menší nebo členité povrchy je možné FLAX nanášet jednoduše válečkem. Emulzí FLAX již byly ošetřeny například betonové vozovky a zastávky hromadné dopravy v Pardubicích, několik mostních konstrukcí v Jihomoravském kraji, a navíc CDV získává první reference i od firemních zákazníků napříč celou Českou republikou.
Úspěchů dosahuje i v odborných soutěžích. Emulze byla oceněna například na soutěži Transfera Technology Day 2022, kde získala speciální cenu poroty. FLAX je příkladem úspěšného transferu technologií. Na začátku vývoje byl nápad na zlepšení stávajících vlastností ochrany betonových povrchů. Tento nápad pak pracovníci CDV přetavili ve výzkumný projekt, jehož výsledek se přes stádium proof-of-concept dostal až do finální výroby. CDV má registrovaný užitný vzor jak v České republice, tak i na Slovensku. Samotná výroba probíhá podle přísných interních regulí, aby bylo dosahováno stále stejně kvalitního výsledku a vlastností produktu. Text vyšel jako součást seriálu Věda do praxe na portálu VědaVýzkum.cz. Další informace o technologii naleznete v naší databázi Transfera.cz.
Vzhledem k tomu, že betonové konstrukce jsou často vystaveny různým agresivním prostředím, vyžadují vysoce kvalitní ochranné systémy. Železobetonové konstrukce jsou vytvořeny tak, aby sloužily mnoha dalším generacím. Na první pohled se beton jeví jako pevný materiál, který nedovoluje průnik agresivních materiálů. Hydratace cementu jako pojiva však z betonu činí přirozeně porézní látku. Voda může přirozeně pronikat kapilární strukturou pórů železobetonu. Proces zmrazování a rozmrazování vytváří v betonové matrici napětí způsobené volnou expanzí vody v kapilárních pórech během zmrazování. Některé konstrukce, jako jsou chemické provozy, kanalizační systémy nebo čistírny odpadních vod, jsou vystaveny různým úrovním chemického napadení. Budovy a mosty mohou být vystaveny velkým teplotním rozdílům ve dne a v noci. Železobetonová konstrukce může být působením ohně poškozena.
Pro ochranu konstrukcí před požárem lze použít speciální intumescentní nátěry. Nátěry by neměly přidávat palivo do ohně, aby se nezvýšila jeho intenzita. Oxid uhličitý reaguje s hydroxidem vápenatým v pórech cementové matrice betonových konstrukcí a usazuje se jako uhličitan vápenatý. Chloridy pocházejí z odmrazovacích solí používaných v zimě nebo ze slané vody v mořském prostředí. V betonu se používá ocelová výztuž, která přebírá tahové zatížení. Vzhledem k vysoké alkalitě betonu se na ocelové výztuži vytváří ochranná vrstva hydroxidu, která ji přirozeně chrání před korozí. Nejčastější poškození betonu se objevuje, když je tato pasivační vrstva chemicky zničena, a cykly mokro/sucho proces koroze urychlují.
Pochopení hlavní příčiny koroze oceli určuje nejúčinnější strategii oprav, ochrany a údržby. Za více než 100 let jsme získali rozsáhlé zkušenosti a odborné znalosti v oblasti oprav a ochrany betonu. Aby bylo možné přizpůsobit způsob ochrany betonu konkrétním potřebám projektu, lze použít například inhibitorů koroze. Na základě těchto faktorů se volí pasivní nebo aktivní inhibitory koroze. Pasivní inhibice zahrnuje hydrofobní impregnace, které snižují absorpci vody a průnik nečistot rozpuštěných ve vodě, jako jsou chloridy. Pro specifické ochrany, jako je ochrana proti karbonataci či chemické odolnosti, lze na povrch nanést ochrannou vrstvu tvořící film. Společnost Sika nabízí také trvalé nátěry proti graffiti a výlepům plakátům, které chrání beton, dřevo a zdivo. K odstranění graffiti stačí voda a hadřík.
Použitím náhradního kovu (anody) nebo proudu zajišťuje řešení katodické ochrany, že ocelová výztuž zůstane v betonu pasivována. Betonové konstrukce dopravních staveb vyžadují ochranné systémy proti chemickému a mechanickému namáhání. Pro zajištění dlouhodobé ochrany se používají hydroizolace a těsnění. V některých případech se aplikují jednak reprofilace povrchu a následné stěrky, jednak ochranné nátěry. Příkladem komplexního řešení jsou systémy WATERFIN, WATERFIX, WODAFLEX, ELASTOFIN, popřípadě materiály s technologií XYPEX. Pro trhliny, spáry a průsaky se používají těsnicí a injektážní materiály.
- Nejdřív zjistit, zda jde o jedno místo nebo porucha postihuje více částí konstrukce.
- Dutý zvuk, odlupující se vrstvy nebo drolící se beton značí porušený podklad.
- Pokud je konstrukce vlhká, identifikovat zdroj a řešit příčinu, jinak se oprava opakuje.
- U železobetonu zjistit, zda je výztuž zasažená korozí.
- Pro suchý interiér, balkon, most, podzemní konstrukci, vodojem, čistírnu odpadních vod nebo průmyslovou podlahu vybrat vhodný systém, nikoliv jen název produktu.
V praxi se často používá kombinace více skupin materiálů. U menších a jasně ohraničených vad může stačit lokální oprava. Mezi významné systémy patří například cementové nátěry smíšené s polymerem, injektážní a těsnicí materiály, reprofilace povrchu a hydroizolace. Pro balkony a terasy lze aplikovat hydroizolační nátěry Cem-Kote Flex ST na stávající povrch, a tím kopírovat niveletu povrchu. Nahrazuje-li se výztuž, používá se Fibre-Prime pro vytvoření profilovaného podkladu a dobrou adhezi pro následující vrstvy. Pro napjaté konstrukce a spodní stavby jsou časté hydroizolační systémy Gemite; pro vodárenské a čistírenské objekty se upřednostňují cementové nátěry s polymerovou modifikací, které umožňují dýchání vrstev a správnou odpařování vodních pár.
BETOSAN zajišťuje dodávky materiálů z vlastních skladů v několika městech, což urychluje dostupnost poškozeným konstrukcím. Trhliny, rezavé skvrny, odpadávání betonu, dutá místa, výkvěty solí nebo průsaky vody nejsou jen estetický problém. U menších vad stačí lokální oprava, avšak nejdůležitější je identifikovat skutečnou příčinu a řídit se ní. Pokud řešíte trhliny, odpadávání betonu, korozi výztuže, zatékání nebo poruchy betonové podlahy, obraťte se na technickou podporu BETOSAN.
Rezavé skvrny obvykle signalizují korozi ocelové výztuže nebo kovových prvků v konstrukci. Nejčastější příčina je koroze výztuže. Korodující ocel zvětšuje objem, vytváří tlak na okolní beton a ten následně praská nebo odpadává. Bílé výkvěty obvykle znamenají, že konstrukcí migruje vlhkost, která na povrch transportuje soli nebo minerální látky. Některé poruchy se mohou nejdříve projevit pouze dutým zvukem při poklepání, zvýšenou vlhkostí a degradací povrchové vrstvy.;
Reinforced Concrete Corrosion Mechanism with a case study || Concrete Renovations India
Vhodná volba systému a doba sušení po opravě jsou klíčové pro prevenci recidivy. Uporu proti mrazu a chemické agresi je možné dosáhnout kombinací hydroizolace, správně navržené spáry a výplně, stejně jako povrchových úprav s antikorozní ochranou a chemickou odolností. Hydrofobní impregnace, silany a dalších ochranné vrstvy snižují pronikání vody a agresivních látek do pórů betonu, čímž prodlužují životnost konstrukcí vystavených soli a chemii.
V závěru lze říci, že ochrana betonových konstrukcí proti solím provozním kapalinám a chemickým vlivům vyžaduje komplexní a cílený přístup. Není vhodné spoléhat se jen na jednu lokalizovanou opravu; klíčové je odhalit příčinu poruchy, vybrat správný systém podle prostředí a stavu podkladu a zajistit kvalitní hydroizolaci a ochranné nátěry. Největšími faktory jsou mikropóry, mráz, vlhkost, karbonatace, chloridy a korozní riziko výztuže. Díky postupům popsaným výše lze významně prodloužit životnost betonových konstrukcí a omezit náklady na údržbu.
Rezavé skvrny obvykle signalizují korozi ocelové výztuže. Nejčastější příčina je koroze výztuže. Korodující ocel zvětšuje objem, vytváří tlak na okolní beton a ten následně praská nebo odpadává. Bílé výkvěty obvykle znamenají, že konstrukcí migruje vlhkost, která na povrch transportuje soli nebo minerální látky. Ne.
tags: #ochranny #nater #betonovych #konstrukci #proti #solim