Rekonstrukce Janáčkova divadla v Brně potrvá zhruba o rok déle, než se předpokládalo. Neskončí letos, ale až na podzim příštího roku. Novinářům to řekl náměstek brněnského primátora Richard Mrázek (ANO).
Jako důvod označil problémy, na které se přišlo při rekonstrukci. Kvůli nim se náklady zvýšily skoro o 60 milionů na téměř 600 milionů korun. Rozsáhlá rekonstrukce začala loni v létě a měla skončit ve druhé půli letošního roku, aby divadlo mohlo začít novou sezonu.
„Termín dokončení ale bude jiný z důvodu víceprací. Zjistili jsme to v průběhu rekonstrukce,“ uvedl náměstek brněnského primátora Richard Mrázek. Část prací skončí do 25. října. V termínu od 17. listopadu do 5. prosince se uskuteční festival Janáček Brno.
Provozní ředitelka Národního divadla Brno Lenka Tesáčková dnes novinářům řekla, že by pro divadlo bylo špatné, kdyby mělo příští sezonu zrušit, takže od podzimu bude hrát v budově divadla, i když budou části stále v opravě. Nyní si divadlo pronajímá náhradní prostory, a ty zřejmě bude využívat i na podzim.
Náměstek primátora Mrázek uvedl, že město je připravené na to poskytnout peníze. Rekonstrukce se týká zázemí divadla, sociálních zařízení i střechy. Při upevňování nové vzduchotechniky dělníci odhalili její špatný stav.
Rozšíří se i sociální zařízení, zmodernizují se interiéry diváckých prostor a bufet. Kompletně se opraví provozní prostory divadla včetně zázemí pro zaměstnance a jevištní technologie. Architektonická a urbanistická koncepce nové divadelní budovy vpodstatě vychází z architektonických soutěží z 50. let 20. století.
Budova je v exteriéru výrazně ovlivněna klasicizujícím cítěním svého původního tvůrce Jana Víška, s ozvuky doznívajícího socialistického realismu, v interiérech je však již patrná estetika bruselského stylu. Jde o solitérní budovu obdélníkového půdorysu s předloženými pilíři v průčelí. Mezi nimi jsou nad vstupy umístěny balkóny s umělecky pojatým zábradlím z tepaného měděného plechu od Evy Zoubkové-Kmentové a Olbrama Zoubka.
Boční stěny jsou členěny lesenami okenních travé a nesou arkýřovitě vyložené hmoty bočních jevišť. Zadní průčelí má jednotný rastr oken prolomen řadou lodžií. Nad plochou střechou vystupuje krychlové provaziště. Nosná konstrukce budovy je z monolitického železobetonu s výplňovým zdivem. Hlediště, hrací jeviště a zkušební jeviště jsou zastropeny ocelovými vazníky (příhradovými nebo plnostěnnými).
Pro povrchy exteriérů i interiérů byly použity kvalitní přírodní a technické materiály (kámen, dřevo, ocel, sklo a hliník). Fasáda budovy je obložena bulharským mušlovým vápencem a šluknovským syenitem, na sokl byla použita liberecká žula, okenní stěny jsou tvořeny nosnou ocelovou konstrukcí s hliníkovými rámy a venkovní dlažby byly původně žulové a asfaltové. V interiérech byly uplatněny např. exotické dýhy - leštěný íránský jilm a turecký ořech.
Budova je položena na kamenné podnoži s ochozem, kde jsou umístěny podstavce pro figurální výzdobu - sousoší Aloise a Viléma Mrštíkových, navržené Vincencem Makovským a realizované Stanislavem Hanzlem a v roce 1964 umístěné nad hospodářským vstupem na východní straně stavby, kamenná skulptura Moravské orlice od Olbrama Zoubka, osazená na levé straně schodiště před hlavním vstupem a bronzová socha Leoše Janáčka od Stanislava Hanzla, odhalená v roce 1975, umístěná po levém boku hlavního průčelí. Značných výškových rozdílů terénu staveniště bylo využito k výškovému členění jednotlivých provozních prostorů.
Hlavní vstup do divadla se nachází ve zvýšeném přízemí a je přístupný po schodišti ze strany dnešního Moravského náměstí, vedlejší vstupy do budovy, včetně vstupu pro zaměstnance a vstupu do bývalé restaurace jsou situovány o úroveň níže a hospodářský vstup pro divadlo i restauraci, včetně vjezdu do podzemních garáží jsou o další úroveň níže. Vstupní a společenské prostory jsou rozloženy do tří podlaží, vzájemně propojených halou a dvěma volnými jednoramennými schodišti.
Hlavním společenským prostorům divadla dominuje rozlehlá vstupní hala se sloupy z bílého umělého mramoru a slavnostním dvouramenným schodištěm propojujícím přízemí s 1. pořadím. Hlediště je uspořádáno jako stupňovitý amfiteátr ve dvou pořadích se dvěma pořadími postranních lóží a postranními balkóny v 1. pořadí o celkové kapacitě 1383 diváků. Hrací jeviště o šířce 24 m, hloubce 21 m a výšce 25 m je vybaveno točnou o průměru 18 m a má tři pomocná jeviště. Celková plocha jevišť je 1500 m2.
Před portálem jeviště, širokým 15 m a vysokým 10 m je situováno orchestřiště pro 90 hudebníků a 30 členů sboru s vertikální pohyblivou podlahou. K provoznímu vybavení divadla náleží zkušebny pro orchestr (90 hudebníků), sólisty, pěvecký sbor (120 zpěváků) a balet, doplněné zkušebním jevištěm s orchestřištěm a nahrávacím studiem. Dále šatny s vlastním hygienickým zařízením, společným vždy pro dvě jednotky a rozsáhlé technické vybavení: malírny, sklady, dílny, strojovny.
Budova má vlastní transformační stanici s příslušnými elektroústřednami a akumulátorovnami. Velké prostory, zejména hlediště, jsou vytápěny i klimatizovány pomocí vzduchotechniky. Součástí divadla byla rovněž restaurace, kavárna a klub zaměstnanců s celkovou kapacitou 300 míst, umístěné v suterénu. Kapacita divadla je 700-800 zaměstnanců a 75 zaměstnanců restauračního provozu. Celkový obestavěný prostor je 137 233 m3 a celkový schválený náklad vč. nepředvídaných výdajů činil 103 480 943 Kčs.
Novostavba divadla tvořila od počátku jeden provozní celek s dnešním Mahenovým divadlem (tehdy Janáčkova opera). Interiér budovy doplňuje několik uměleckých děl: busta Leoše Janáčka od Miloše Axmana původně umístěná na osu vstupního prostoru, gobelín s motivem lišky Bystroušky od Aloise Fišárka umístěný ve vestibulu, keramický reliéf od Idy a Vladislava Vaculkových dekorující čelní stěnu původního klubu umělců a barevné vitráže z hutního skla od Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové osazené v oknech na podestách obou bočních schodišť.
Janáčkovo divadlo tvoří jednu ze tří klíčových scén Národního divadla Brno. Komplexní rekonstrukcí, která se nesla spíše v duchu citlivé obnovy a renovace původních prvků, postupně prošla celá více než padesát let stará budova. Opravy se dočkala původní světla, vitráže u bočních schodišť, podlahy ve všech patrech. Také obklady na toaletách dostaly původní zelenomodrou barvu, na úkor jednoho z nevyužívaných VIP salonků se navíc rozšířilo sociální zázemí pro divačky. Původní lesk se vrátil originálnímu nábytku, šatnám, hledišti, zdem i zábradlí.
Jednou ze zásadních změn je mramorová zeď mezi křídly centrálního schodiště. Při opravě narazili stavbaři na řadu nepředvídaných okolností. Například našli azbest, který se dříve používal pro požární izolace. Dalším problémem byla statická porucha nosných konstrukcí nebo špatný stav střechy v místech, kde se původně nepočítalo s opravou.
Janáčkovo divadlo v Brně bylo postaveno v první polovině 60. Rekonstrukce Janáčkova divadla probíhala v několika etapách od roku 2001. Mezi zásadní části poslední a největší rekonstrukce patřila úplná obnova střech nad hledištěm a provazištěm. Mají novou nosnou konstrukci, střešní plášť a podhledové konstrukce. „Práce jsme zahájili na konci června 2017, rekonstrukce měla být dokončena v srpnu 2018. Od začátku jsme se však potýkali s rozporem mezi projektovou Dokumentací a skutečným stavem objektu, ztratili jsme tak tři měsíce. Investorovi jsme museli oznámit, že je ohrožen konečný termín, na který ovšem navazovalo konání festivalu Janáček Brno. Bylo tedy třeba dodržet termín alespoň k 25. říjnu 2018. Rekonstrukci jsme proto rozdělili do tří etap. V první z nich proběhla obnova foyer a zázemí 1., 4., 5. NP, část 1. PP a 2. PP. Druhou etapu prací jsme uzavřeli v dubnu letošního roku, třetí etapa probíhá v těchto měsících - opravujeme venkovní chodníky a komunikace služebního a manipulačního vchodu. Dokončena by měla být v září,“ říká Ing. Radomír Richter, vedoucí projektu divize 1 společnosti Metrostav.
„Předmětem stavby vymezené požadavky na výkon nebo funkci byla úplná obnova střech nad hledištěm a provazištěm. Staticky nevyhovující konstrukce z Čiževského desek jsme vyměňovali za novou nosnou konstrukci, nové jsou také střešní plášť a podhledová konstrukce. Investor: Magistrát města Brna, odbor investiční Projektant: Architekt Hrůša a spol., Ateliér Brno, s.r.o. Lídrem sdružení je Metrostav a.s. Technický dozor: Brněnské komunikace a.s. Celková cena rekonstrukce k 10. 7. Sdružení firem Metrostav, IMOS Brno a OHL pro Janáčkovo divadlo zajišťovalo stavebně technický a statický průzkum, dokumentaci pro provádění stavby a změnu stavby před dokončením, PENB, inženýrskou činnost a všechna projednání s orgány státní správy. V průběhu rekonstrukce střech se také řešilo provizorní zastřešení z venkovní i vnitřní strany.
Janáčkovo divadlo bylo postaveno v letech 1960-1965 podle projektu Otakara Oplatka, Viléma Zavřela, Ivana Rullera a Boleslava Pisaříka. Náklady na realizaci dosáhly téměř 100 milionů Kč (v přepočtu dle kalkulačky ČSÚ by dnes cena byla 1,2 mld. Kč). Divadlo zahrnuje jeviště s točnou, na něž navazují zadní a dvě boční jeviště, zkušebny pro orchestr, sólisty, pěvecký sbor a balet, šatny, malírny, dílny, sklady a další příslušenství. Společenskou část tvoří hlediště pro 1122 diváků a rozsáhlé foyer.
Hlavní nosnou konstrukci budovy tvoří železobetonový monolitický skelet s výplňovým zdivem. Hlediště, hrací a zkušební jeviště jsou zastropeny ocelovými příhradovými nebo plnostěnnými vazníky. Na povrchy exteriérů a interiérů byly použity přírodní a technické materiály, zejména kámen, dřevo, ocel, sklo a hliník. Na obklady a dlažby liberecká žula, šluknovský černý syenit, bulharský mušlovitý vápenec.
- Monumentální schodiště před hlavním vstupem: Poškozeno bylo především v části nad obestavěným prostorem 1. PP. Tedy tam, kde tvoří nezateplený pochozí střešní plášť nad suterénem a dále s přesahem na střechu podzemních garáží. - Střechy nad hledištěm a provazištěm. - Foyer: Nové instalace silnoproudu, slaboproudu, UT chlazení, renovace původních dřevěných obkladů (leštěný iránský jilm, turecký ořech), renovace kamenných podlah, zámečnických prvků a svítidel. Obnova freskových omítek na nosných sloupech.
Obnova původního espritu interiérů foyerů s pozoruhodnými výtvarnými lomenicovými detaily stropu včetně osvětlení u šaten, i nově pojatých pracovišť v tvůrčích kancelářích a dalších pracovištích dala vyniknout původním výtvarným kvalitám. Interiér hlavního foyeru byl z velké části zachován, jen některé detaily byly změněny v nízký reliéf s Janáčkova písma - názvů jeho devíti oper, vygravírovaný do šedobílého mramoru.
Projekt rekonstrukce se týká i slavnostní opony, sochařského pojednání artefaktů u hlavního vstupu, nového umístění sochařského artefaktu, informačního systému a dalších detailů. Na závěr smyslu stavby lze citovat text Catherine Slessor o kulturních stavbách jako zrcadle života a významu pro společenskou soudržnost a osvětu.
Další předběžné souvislosti a technické detaily
Janáčkovo divadlo v Brně prošlo rekonstrukcí po etapách, střecha nad hledištěm byla obnovena, nahrávací studia a zázemí byla modernizována. Budova zůstává ikonou 60. let a nadále slouží jako klíčová scéna Národního divadla Brno, s důrazem na původní esprito interiérů a kvalitní akustiku pro orchestr a sbor.
PROFO - Rekonstrukce střechy Janáčkova divadla v Brně
Odhadované náklady se zvýšily, a to vzhledem k identifikovaným problémům během prací. Město Brno je připravené financovat další etapy obnovy a pokračovat v revitalizaci klíčových kulturních prostor včetně Mahenova divadla v budoucnu.