Média neustále informují o zdražování stavebních materiálů, o tom, že se stavby zpomalují či prodražují. Investicím do nemovitostí neprospívala již pandemie a neprospívá jim ani válka na Ukrajině. Jako nejvíce zasažené se v současné době jeví ocelové výrobky. Do cen stavebních materiálů se promítá také růst cen energií a pohonných hmot. Nepříznivé podmínky vnímají nejen drobní investoři, ale i obce, které vypisují veřejné zakázky. Vysoutěžená cena totiž během příprav a realizace stavby může značně narůst. Autor článku analyzuje vývoj cen stavebních materiálů v průběhu několika let. V článku je uveden také příklad ocenění konkrétní veřejné zakázky směrnými cenami stavebních materiálů a prací v různých obdobích.
1) Vývoj cen stavebních materiálů od roku 2020 až do roku 2022
V jarních a letních měsících 2020 došlo k utlumení stavební produkce. Restrikce spojené se pandemií covid-19 ovlivňovaly množství pracovníků potřebných pro výrobu materiálů, pro logistiku výrobků, prodej, ale i samotnou montáž na stavbě. Od jara 2021 došlo k oživení stavebnictví a poptávka po mnoha materiálech převyšovala nabídku. Výrobci a dodavatelé stavebních materiálů se potýkali s výrazným růstem cen surovin, polotovarů a mnoha typů výrobků. Dělo se tak díky časovému souběhu mnoha nepříznivých okolností, převážně spojených s pandemií covid-19. Plasty byly v době pandemie směřovány primárně do zdravotnictví, na jednorázové obaly na jídlo či obaly na zboží, které bylo mnohem častěji než dříve objednáváno online. Omezení nebo ukončení výroby některých hutí v Evropě, zvyšování cen emisních povolenek, celní restrikce a nedostatek kovů z Asie napomáhal k růstu cen kovů. Vleklá kůrovcová kalamita zeslabila, těžba kůrovcového dřeva se snižovala a jeho cena se navyšovala. Restrikce spojené s pandemií covid-19 se zmírňovaly na přelomu roku 2021 a 2022, když bylo stavebnictví mimo hlavní sezónu. Relativní klid ale netrval dlouho. Koncem února 2022 začal vojenský konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou, který ovlivňuje cenu a dostupnost některých stavebních materiálů. Do cen stavebních materiálů se promítá také růst cen energií a pohonných hmot. Růst cen stavebních materiálů ovlivňuje nejen drobné investory, ale i zadavatele veřejných zakázek.
V létě 2021 trh s železem a ocelí ovlivnila pandemie covid-19, cena železné rudy se tehdy dostala přes rekordních 200 dolarů za tunu. Na podzim a v zimě 2021 sice došlo k poklesu pod 100 dolarů za tunu, ale válka na Ukrajině ceny opět šroubuje vzhůru. Důvodem je silná závislost českých železáren a oceláren na importu železné rudy z Ukrajiny. Další parametr ovlivňující výši ceny ocelových výrobků je omezení produkce oceláren vlivem růstu nákladů na energie.
Aktuálně se stále více řeší nárůst cen energií, který byl od podzimu 2021 skutečně dramatický. Rok 2021 byl pro vývoj cen elektřiny velice turbulentní. V březnu 2021 stála 68,8 dolarů za megawatthodinu. Cena plynu na burze se v dubnu roku 2021 pohybovala kolem 11 dolarů za megawatthodinu. Na podzim roku 2021 se vyšplhala až ke 22 dolarům za megawatthodinu. V polovině března 2022 stála megawatthodina na burze 16 dolarů. Cena energie tvoří podstatnou část nákladů na výrobu základních stavebních materiálů, např. cihel. Hlavní složkou výrobních nákladů jsou energie. Plyn se při výrobě cihel používá pro sušení a pálení. Další energetickou složkou nutnou pro výrobu je elektrická energie, která pohání výrobní stroje a zajišťuje provoz cihelny.
2) Vliv války na Ukrajině a sankcí na cenu stavebních materiálů
V reakci na vojenský konflikt odehrávající se mezi Ruskem a Ukrajinou bylo na Rusko uvaleno několik balíčků ekonomických sankcí. Jednu ze zvažovaných sankcí představuje zákaz dovozu ropy z Ruska do Evropy a Spojených států. Jelikož je Rusko třetím největším producentem a zároveň druhým největším vývozcem ropy, obava o její dodávky v souvislosti se sankcemi vyvolala nejistotu na trhu. Dramaticky rostoucí ceny ropy se prakticky okamžitě promítly i do koncových cen pohonných hmot na našem území. Cena ropy začala klesat po oznámení Mezinárodní agentury pro energii o uvolnění zásob a zprávě členů OPEC o navýšení těžby. V polovině února 2022 byla cena za litr benzínu zhruba 37 korun. V březnu 2022 pak cena benzínu neustále stoupala vzhledem ke konfliktu na Ukrajině a pomalu atakovala hranici 50 korun za litr.
3) Ceny stavebních materiálů a jejich dopady na veřejné zakázky
Ceny stavebních materiálů se v průběhu posledních let měnily. Od roku 2021 došlo především díky zdražení plynu k výraznému růstu cen cihel. Na grafech je znázorněn nárůst ceníkových cen konkrétních typů cihel Porotherm a Heluz. V roce 2021 se ceny těchto cihel pohybovaly kolem 90-100 korun za kus, začátkem roku 2022 dosáhly 150 korun za kus. Realizaci zděných staveb ovlivňují také několikaměsíční výpadky dodávek některých typů cihel. Výrobky z plastů i hliníku zaznamenávají výraznější nárůst cen od jara 2021.
Nárůst cen materiálů a energií komplikuje situaci i obcím, které vypisují veřejné zakázky. Od poloviny roku 2021 se zadavatelé dostávají do situací, kdy vybraní dodavatelé buď nechtějí uzavřít smlouvu o dílo, nebo požadují po zadavatelích navýšení cen ve smlouvě z důvodu rychle rostoucích cen materiálů a výrobků. Pro předcházení problémům lze zadavatelům u nově vypisovaných zakázek doporučit využití možnosti zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, konkrétně § 100 odst. 1 o výhradě změny závazku. Možnost realizovat výhradu po určitých časových úsecích (např. čtvrtletí, půlrok, rok) a aktualizovat cenu položek lze popsat mechanismem podle inflace či indexu ČSÚ.
Nabídky do veřejných zakázek se podávají pomocí položkových rozpočtů, kde se ve velké míře používají směrné ceny stavebních materiálů a prací. Pro zjištění vývoje směrných cen v průběhu několika let je uveden příklad ocenění reálné veřejné zakázky v různých obdobích. Rozpočet je oceněn pomocí směrných cen společnosti ÚRS CZ a.s. (SW program KROS 4) vždy do cenové úrovně prvního pololetí daného roku. Rozpočet novostavby je rozdělen do čtyř částí a porovnání zahrnuje dvě části položkového rozpočtu po dílech.
Rostoucí ceny materiálů spolu s rostoucími cenami energií a pohonných hmot neumožňují stavebním společnostem převzít zvýšené náklady jen na sebe. V některých veřejných zakázkách je cena pevná a vysoutěžená cena může během přípravy a realizace stavby značně narůst. Některé společnosti, které veřejné zakázky vyhrály, od realizace staveb ustupují. Dlouhodobý trend zdražování materiálů a energií vede k zhoršování dostupnosti bydlení a ke zpomalení výstavby.
4) Praktické důsledky pro investory a veřejné projekty
Nedostatek stavebních materiálů vede k dalšímu růstu cen. Příčin je však více, zejména prudký růst emisních povolenek v návaznosti na boj se změnami klimatu. Po ukázkách z veřejných statistik se ukazuje, že i malé odklady stavby mohou znamenat výrazné navýšení nákladů. Každé odložení stavby nového bydlení o jediný měsíc znamená její prodražení o desítky až stovky tisíc korun. Náklady na vybudování průměrného rodinného domu za poslední tři roky vzrostly o milion korun. Velké infrastrukturní projekty jsou dražší o stovky milionů korun. Drobný investor má omezené možnosti a často musí akceptovat vyšší ceny, zatímco u rozsáhlejší výstavby lze dosáhnout slev z rozsahu jen s výraznou vyjednávací pozicí.
5) Tabulka přehledu trendů (výběr akcentovaných čísel)
| Téma | Klíčové období | Hlavní poznámka |
|---|---|---|
| Cena cihel Porotherm/Heluz | 2021-2022 | z 90-100 Kč na kus na 150 Kč |
| Cena ropy a pohonných hmot | 2022 | vliv sankcí a konfliktu, benzín kolem 50 Kč/l v březnu 2022 |
| Energetické náklady ve výrobě | 2021-2022 | dramatico vzrůst plynu a elektřiny |
| Indexy cen materiálů | 2022 | rozpočet do cenové úrovně prvního pololetí roku |
