CSS sestavil odborně technickou komisi s cílem sestavit doplňující pravidla CSS pro konstrukce plochých střech ze dřeva a v dřevostavbách.
Inspirací jsou aktuálně platné STN normy, doplněné příklady skladeb konstrukcí a detailů ze zemí D-A-CH, které mají dlouholetou tradici s dřevem jako materiálem ve stavbách.
V architektuře 20. století, ale i v současné moderní architektuře sledujeme vysokou popularitu konstrukcí plochých střech u masivních zděných a monolitických konstrukcí.
Je tedy logické, že existuje mnoho praktických pravidel pro tento typ konstrukcí plochých střech.
U konstrukcí plochých střech ze dřeva a v dřevostavbách se v českých a slovenských zemích nevyskytuje tolik technických pravidel a doporučení z důvodu ztráty tradic pro tento materiál a detaily v období socialismu.
Poptávka po nízké ceně tedy v nedávné minulosti umožnila realizaci projektů plochých střech ze dřeva a v dřevostavbách, které jak z důvodu nesprávného návrhu, tak i kvůli chybám v realizaci vedly ke vzniku škod na konstrukcích.
Konstrukce plochých střech získaly svoji vysokou popularitu již na počátku 20. století v období secese a následně i v období funkcionalismu.
První projekty v alpských zemích změnily v některých regionech tradiční ráz domů se šikmými střechami na domy se střechami plochými.
Dobrým příkladem je kanton Graubünden ve Švýcarsku, kde ve městě Davos vznikly první projekty domů, které až do dnešní doby změnily ráz tohoto světově známého města.
Projekty jako Sanatorium Schatzalp (stavba 1898 až 1900)… Nebo projekty arch. R. Gaberela, jako např. přestavba radnice města Davos z roku 1926 [2].
V tuzemsku jsme nebyl pozadu, už mezi lety 1914 až 1918 vznikl projekt Baureovy vily od A. Loose (1914-1918).
Jedná se o první objekt na území bývalého Československa s plochou střechou [7].
I v zahraničí v alpských zemích došlo v tehdejší moderní výstavbě k revoluci v podobě plochých střech a nahrazení těch šikmých, např. radnice ve městě Davos v CH od arch. R. Gaberela [3].
Tyto konstrukce vydržely díky kvalitnímu plánování a provedení do dnešních let a potvrdily tak za skoro století své existence i svou funkčnost a možnost energetické sanace na moderní standardy.
Styl některých těchto staveb učaroval i filmařům, a proto se tyto stavby staly i kulisami známých filmů.
V rámci dynamicky rozvíjejícího se realitního trhu došlo v posledních letech k rozvoji výstavby rodinných a bytových domů v okolí velkých měst na Slovensku, převážně pak v Bratislavě.
V rámci tlaku požadavku nízké ceny a rychlosti realizace došlo k výběru jednoplášťové neprovětrávané ploché střechy s tepelnou izolací v oblasti nosné konstrukce bez tepelné izolace nad nosnou konstrukcí.
Právě u této konstrukce došlo k chybám jak při jejím výběru v době plánování projektu, tak i při realizaci samotné.
Především v podobě chyb ve vytvoření dokonalé vzduchotěsné obálky budovy, tak i k opomenutí několika detailů, které způsobily konvekci vodní páry do konstrukce.
Dalším významným faktorem pro škody u těchto konstrukcí bylo zanesení vlhkosti do konstrukce během fáze stavby v podobě srážkové vody.
Znamením tedy byly průhyby svrchního pláště a tvorba kaluží, a i kolapsy svrchního dřevěného záklopu v rámci dřevěné konstrukce ploché střechy.
Ve výše uvedeném textu nelze v krátkosti zachytit všechna úskalí a technické otázky, které jsou s problematikou plochých střech spojeny z hlediska stavební fyziky, natož z hlediska tepelných izolací, hydroizolací atd.
Jisté je to, že technickou komisi CSS pro tuto problematiku čeká dlouhá práce, resp. cesta, pokud chce popsat v chystaných pravidlech všechna správná pravidla a doporučení pro správnou realizaci návrhu a provedení plochých střech s dřevěnou nosnou konstrukcí.
Je nutné učinit tyto kroky, aby se povedlo co nejvíce minimalizovat vznikání škod díky existenci pravidel.
Historicky osvědčené řešení. Proudění ve dvou vzduchových mezerách mezi krytinou a pojistnou hydroizolací a zejména v mezeře mezi pojistnou hydroizolací a tepelnou izolací odvádí vlhkost mimo střešní plášť.
Nově se prosazující řešení s využitím plné výšky krokví pro tepelnou izolaci.
Na krokvích je provedena pojistná hydroizolace o co nejmenším difuzním odporu.
Pro odvod vlhkosti mimo střešní plášť je provedena pouze vzduchová mezera mezi krytinou a pojistnou hydroizolací.
Výška této mezery je dána výškou kontralatí.
Platí zásada: čím delší krokve a čím menší sklon střechy, tím vyšší kontralatě (zpravidla 2,5 - 5,0 cm) viz ČSN 731901.
Pozor na zmenšení průřezů přiváděcích otvorů v okapové hraně vlivem konstrukce větracích pásů a pod.
Norma stanovuje čisté průřezy. Střechy s odvětraným prostorem pod krytinou mají v souladu s normami DIN 4108, ÖNORM B 2219, B7219, B 7215, ČSN 730540, ČSN 731901 s Pravidly pro navrhování a provádění střech stanoveny minimální větrací průřezy: A. v okapové hraně 2,0 ‰ přilehlé střešní plochy… B. u hřebene nejméně 0,5 ‰ příslušné spádové střešní plochy.
Větrací taška k bobrovce (www.tondach.cz) Proto jsou pro každý model tašky vyráběny větrací tašky (větrací průřez 12-25 cm2)...
Správné množství větracích tašek je nutné stanovit výpočtem, dle plochy střechy a typu pálené střešní tašky.
Správný a dostatečný počet větracích tašek je nutné dodržet obzvláště u pultových střech končících v atice, kde by se měla jejich četnost, v tomto případě v první řadě u pultu, stanovit dle skutečné plochy pultovou částí.
Velkoformátové tašky: Dostatečné odvětrání zaručuje 10 odvětrávacích tašek na 100 m2 plochy střechy, položených ve 2. řadě pod hřebenem, současně s provedením hřebene, resp.
Maloformátové tašky: Dostatečného odvětrání dosáhneme pomocí odvětrávací soupravy s klenutým krytem umístěné do 2. až 3. řady pod hřebenem (25 ks na 100 m2 plochy střechy) za současného provedení hřebene.
Větrací taška k tašce Bramac MAX (www.bramac.cz).
Zvláštní pozornost dostatečnému množství odvětrávacích otvorů je třeba věnovat při pokládání hřebene a nároží do malty a při malých sklonech střechy a dlouhých krokvích.
Při odvětrávání mezi tepelnou izolací a pojistnou nedifuzní fólií Bramac Vel případně Tabulka níže pomáhá určit velikost vstupního otvoru…
Tabulka je určena do délky krokve střechy 10 m. Pokud je krokev delší než 10 m zvětšuje se nejmenší tloušťka vzduchové vrstvy o 10%…
Do délky krokví 6 m ve sklonu střechy plochy > 25° je přípustná minimální tloušťka vzduchové mezery 40 mm (*).
Velikost výstupního otvoru při větrání hřebenem je 100 cm2 /bm. Vzduchová vrstva mezi podkladem a izolací musí být 4-6 cm a nesmí být nikde uměle přerušena.
Střechy s parozábranou potřebují o 40 % menší odvětrávací plochu. U stanových či podobných střech, které mají krátký či žádný hřeben, je třeba použít deskový základ na kontralatích ve výši požadované větrací mezery.
V současné době díky vysokým cenám energií se stále více firem zabývá tepelným izolováním objektů.
Rosení - jak se kondenzace par také nazývá - se vyvarujete, když správně odvětráte střešní plášť.
Páry mohou nenávratně ohrozit prvky v konstrukci střechy (latě, kontralatě, krokve, krytina, eventuálně i tepelné izolace), a tím se zkracuje životnost a funkčnost celého střešního pláště.
Hlavně pro budovy se zatepleným podkrovím je nutné střechy navrhovat jako dvouplášťové větrané s otevřenou vzduchovou mezerou.
Dvouplášťová větraná střecha funguje na principu přirozené cirkulace vzduchu vlivem rozdílu teplot u okapu a hřebene.
Proto je nutné správně dimenzovat vstupní otvor u okapu střechy a výstupní otvor u hřebene střechy.
Historicky osvědčené řešení. Proudění ve dvou vzduchových mezerách mezi krytinou a pojistnou hydroizolací a zejména v mezeře mezi pojistnou hydroizolací a tepelnou izolací odvádí vlhkost mimo střešní plášť.

Některé kapitoly jsou zaměřeny na detaily větrání a nutnost zabudování větracích tašek podél hřebenů i nároží.
Renovace střech a nové střechy
Termoinstalační funkce konstrukce je zajištěna a správná vlhkostní bilance minimalizuje riziko vzniku škod.
Mezi klíčové faktory patří ochrana dřeva před srážkovou vodou, vyloučení kondenzace vodní páry a zajištění účinného větrání.
Návody, jak to udělat, jsou pro střešní konstrukce obsaženy v ČSN 73 1901 Navrhování střech - Základní ustanovení.
Nedodrží-li se uvedené zásady, kvalita konstrukcí prudce klesá, dochází k destrukci materiálů a k provozním potížím.
Doufáme, že průřez poznatky a pravidly uvedenými v tomto článku poskytnou jasný rámec pro návrhy a realizace plochých střech ze dřeva a v dřevostavbách.