Dřevní tér je jeden z přírodních materiálů, se kterým se dá ošetřovat dřevo. Jde o méně známý materiál. Samotný tér ale toxický není. Dřevní tér se vyrábí z oddenků nebo kořenů borovicového dřeva. Samotný tér je docela koncentrovaný. Jako ochrana dřeva má své limity, jakožto asi každý jiný nátěr. Tónování probíhá tak, že se dřevní tér ředí. Podle naředění získáváme míru zabarvení a má to pak i nějaký vliv na ochranu dřeva proti škůdcům. Je dobré říct, že dřevní tér je přirozeně antiseptický. Odolnost proti dřevokaznému hmyzu je určitě výhodou, ale je to vždy za podmínek, že nátěr je potřeba obnovovat. Majitelé této roubenky zvolili kombinaci s nějakým chemickým ošetřením. Kdo by to takto kombinovat nechtěl, může použít čistě jenom ten dřevní tér, který by měl už nějakou ochranu poskytovat. Tady pěkně vidíme, že výzvou může být i zabarvení. Jednak tady máme různé dřeva, což jsou nová okna, jedna část stavby novější a druhá starší. V smazávání rozdílů mezi nimi si můžeme pomoci naředěním dřevního téru. Není to samozřejmě žádná tlustovrstvá lazura, která nám udělá úplně všude stejný vzhled. Tady to evidentně nevadí a všechny povrchy vypadají krásně a jdou k sobě. Oproti olejům má dřevní tér tu výhodu, že může sloužit jako nějaká ochrana proti dřevokaznému hmyzu. Měl by být také odolnější než ty úplně běžné oleje. Je dobré opět zdůraznit, že věci, které sdílíme, jsou v kontextu přírodního stavitelství, kde jsou větší priority ve vztahu k životnímu prostředí a nějaké trvalé udržitelnosti. A ne zatěžování životního prostředí. V tomto kontextu hledáme řešení, ale to neznamená, že by ta řešení byla dokonalá. Nebo, že nemáme jiná, lepší řešení. Někdy se na něco zaměříme a díky tomu nevidíme jiná řešení, které v důsledku mohou být lepší. Není to sice nátěr, ale při použití letlampy (viz téma japonský úl) dosáhneme dlouhodobého trvanlivého výsledku a navíc to i pěkně vypadá. Pokud tedy do toho někdo nezačne rýpat, že opálený úl působí pro včely karcinogenně. Urcite existuje cela rada reseni. Ja prece vubec nepsal nic o tom, ze by me reseni bylo jedine spravne nebo nejlepsi. Jen nemam rad, kdyz nekdo pouziva v argumentaci nejake sve dojmy. Ferove by bylo takove tvrzeni podlozit verohodnou inforamci. Terpentyn neni treba pouzit. Staci ter + olej. Ja terpentyn pridavam (nevidim na nem nic zasadne skodliveho pri pouziti v exterieru) kvuli naredeni. Barak si drevnim terem klidne natru. Ostatne v jistych zemich se s tim drevostavby natiraji zcela bezne. Zkuste nekdo dolozit sva tvrzeni o skodlivosti tohoto nateru. Zatim je to jen o vasich dojmech. Klima v ulu ovlivnuje nater zcela zasadne. Pokud pouziju standartni kryci barvu, ktera uzavre pory dreva, tak je to prece uplne neco jineho nez ter + olej, ktery pory ve dreve neuzavre. Ad zivotnost ulu. Znovu opakuju, ze nikomu nevnucuje natirani ulu. Pokud ma nekdo jinou filozofii je to v poradku. Já bych se toho dehtu nebál, pokud je skutečně dřevní - koneckonců i Petr, který založil toto vlákno, na něj odkazuje jako na používaný nátěr v Norsku. Ovšem ten terpentýn bych nahradil lněným olejem. S tím "zásadním ovlivněním klimatu" v úlu natřeném a nenatřeném bych ale trochu polemizoval, zvlášť u izolovaného úlu. Možná se pletu, ale přijde mi, že daleko větší zátěž dřeva vlhkostí jde zevnitř úlu, ne zvenku. (10.03.2015 03:50 PM)Martin Nezbeda napsal(a): Já bych se toho dehtu nebál, pokud je skutečně dřevní - koneckonců i Petr, který založil toto vlákno, na něj odkazuje jako na používaný nátěr v Norsku. Ovšem ten terpentýn bych nahradil lněným olejem. S tím "zásadním ovlivněním klimatu" v úlu natřeném a nenatřeném bych ale trochu polemizoval, zvlášť u izolovaného úlu. Možná se pletu, ale přijde mi, že daleko větší zátěž dřeva vlhkostí jde zevnitř úlu, ne zvenku. A ta vnitrni vlhkost jde ven kudy? Ja jen rikam ze olejovy nater neuzavre pory tzn. umoznuje prirozeny beh vlhkosti tam a zpatky stejne jako u neosetreneho dreva (tzn. je to blize prirozenemu prostredi dutiny stromu). Kryci barva ne. U izolace zalezi na konkretnim materialu a provedeni. Ja pouzivam korek. Ma stejne izolacni vlastnosti jako EPS a navic je plne rozlozitelny a odbouratelny. Stejne jako drevni dehet, olej a koneckoncu i ten terpentyn. (10.03.2015 02:17 PM)stefanos689 napsal(a): Jen nemam rad, kdyz nekdo pouziva v argumentaci nejake sve dojmy. Ferove by bylo takove tvrzeni podlozit verohodnou inforamci. ...Barak si drevnim terem klidne natru. Vzpomínáš si na ty železniční pražce? Nebylo by to něco?
Historie, původ a geografické souvislosti
Historie a původ borovicového dehtu Dřevní borovicový tér (dehet) je po staletí používán jako tradiční přírodní surovina a přísada pro formulaci různých směsí a nátěrů na ochranu dřeva a dřevěných výrobků. Borovicový tér (dehet) nebo také dřevní smůla (smola) se odedávna používal k přípravě nátěrů pro ochranu dřevěných konstrukcí, staveb a výrobků (především z měkkého dřeva), které byly zatíženy povětrnostními vlivy. Dřevní tér vyrobený z borovic je historicky spojován s Vikingy, kteří ho používali k napouštění a ochraně lodí proti hnilobě. Švédsko a Finsko měly v 17. a 18. století monopolní postavení na vývoz borového téru, a to díky rozsáhlým borovým lesům. Stockholmský Tér je označení pro vysoce kvalitní borový tér používaný v některých směsích. Do střední Evropy se dovážel především ze skandinávských zemí.
Vlastnosti a použití
Dřevní tér je antiseptický a zajišťuje ochranu proti vlhkosti, plísním a hnilobám. Před používáním je tér hustý a musí být naředěn terpentýnem. Směsi mohou obsahovat lněnou fermež, terpenty nebo tungový olej, které zvyšují penetraci a zpracovatelnost. Terpentýnový olej a lněná fermež zrychlují vytvrzení a zlepšují schopnost nátěru proniknout do dřeva. Dřevní tér poskytuje podpovrchovou ochranu, zatímco dřevo nadále "dýchá".
Praktické směsi a postupy
Základem nátěrové směsi je tér + fermež + terpentýn v poměru 1 : 1 : 1. Čistý tér, směs s terpentýnem či variace s tungovým olejem mají své uplatnění podle typu dřeva a podmínek. Univerzální norský dehet je vhodný pro širší použití a je k dostání jako TOP tér. Pro šroubované kůly a sloupky se doporučuje 2-3 vrstvy s postupným ředěním a vhodnými podmínkami pro schnutí. Při renovaci starého dřeva se často používá impregnace a obroušení mezi vrstvami.

Moderní varianty a srovnání s jinými nátěry
Mezi moderní varianty patří Tung tér od BBB, který umožňuje tónování a poskytuje UV ochranu díky tungovému oleji. Tung tér je vhodný pro dřevění kostely, sruby, stodoly a šindelové střechy. TOP tér je jednodušší a vychází z norské receptury, avšak nemůže být tónován. V literatuře a praxích se zdůrazňuje, že kombinace dehtu s lněnou fermeží a terpentýnem zajišťuje lepší penetraci a ochranu, zatímco volba oleje (lněný, tungový) ovlivňuje rychlost schnutí a odolnost proti vlhkosti a UV záření. Při instalacích venkovních konstrukcí je důležité myslet na vlhkost a působení prostředí, například při zakopatých konstrukcích je vhodné opatření proti vzlínání vody.

Ochrana dřeva a životní prostředí
V kontextu přírodního stavitelství jsou prioritou environmentální aspekty a udržitelnost. Přírodní oleje a pryskyřice poskytují alternativu k chemickým nátěrům a zachovávají kresbu dřeva. Dřevní tér je antiseptický a je vhodný pro ochranu dřeva před povětrnostními vlivy a hnilobou. Výběr nátěru závisí na konkrétním druhu dřeva a podmínkách exteriéru či interiéru. Před aplikací je důležité suché dřevo, teploty okolo 23 °C a vhodná koncentrace pro dosažení optimální penetrace a ochrany.
| Název | Vlastnost | Použití | Výhody | Nevýhody |
|---|---|---|---|---|
| Dřevní dehet | Antiseptický, hydrofobní | Exteriér, lodě, konstrukce | Přírodní, dlouhá životnost | Intenzivní vůně, pomalé schnutí |
| Lazury | Vytvoří film, dýchání | Exteriér | Snadná obnova | Uzavření pórů, méně dýchání |
| Oleje | Vstřebávají se hluboko | Interiér | Hydroizolace | Ne vždy UV ochrana |
| Tung tér | UV ochrana díky tungovému oleji | Exteriér | Možnost tónování, lepší UV | Vyšší cena |
Příklady historických a současných aplikací
Je důležité poznamenat, že borovicový dehet byl používán v různých kulturách pro ochranu lodí a dřevěných konstrukcí. Vikingové používali borový dehet pro impregnování lodí. V 16. století se zintenzivnila poptávka po ochraně dřevěných plavidel a Švédsko získalo významné postavení v exportu dehtu. Dehet byl vyroben v milířích podobně jako dřevěné uhlí a vedlejším produktem bylo dřevěné uhlí. Moderní směsi zahrnují Norský dehet a Tung tér s možností tónování.
Proč byly vikingské dlouhé lodě tak děsivě účinné?
Praktické tipy pro domácí použití
Před aplikací je důležité zajistit suché a čisté dřevo s optimální vlhkostí kolem 12 %. Postup směsi zahrnuje promíchání dehtu s fermeží a terpentýnem v doporučených poměrech. Nátěr se provádí štětcem, nejlépe za teplého a suchého počasí, a vyžaduje alespoň dvě vrstvy. První obnovovací nátěr bývá vhodný po roce, další po cca 5 letech podle vystavení povětrnostním vlivům. Při renovaci starého dřeva může být užitečná impregnace a následné přebroušení.