Správný materiál nestačí. Izolace proti radonu funguje jen tehdy, když je správně provedená - od skladby přes detaily až po prostupy. Tady se dozvíte, jak na to, a co dělat, když dům už stojí.
Kde radon vstupuje a proč začínáme od základové desky
Radon se do budovy nedostane střechou ani okny. Proniká zdola z podloží přes kontaktní konstrukce, tedy přes základovou desku a přilehlé části obvodových zdí. Využívá přitom každou příležitost: trhlinu v betonu, špatně utěsněný prostup pro potrubí, spáru mezi stěnou a podlahou nebo místo, kde se setkává izolace dvou různých materiálů. Proto je izolace základové desky proti radonu absolutním základem celého systému. Bez ní je jakékoli další opatření jen záplatování děravého pytle.
Typická skladba izolace proti radonu
Správně navržená skladba kontaktní podlahy na terénu vypadá takto, od spodu nahoru: Začíná zhutněný štěrkopískový podsyp, který odvádí půdní vlhkost a vytváří rovný podklad. Nad ním leží podkladová betonová mazanina, což je pevný, rovný povrch připravený pro izolaci. Na vyzrálý podkladová beton přichází v případě potřeby separační nebo ochranná vrstva v podobě geotextilie, která chrání izolační membránu před mechanickým poškozením od nerovností betonu. Teprve pak přichází na řadu samotná protiradonová izolace, ať už ve formě asfaltových pásů, fólie, nebo tekuté stěrky. Nad izolaci se pokládá ochranná vrstva (betonová mazanina nebo textilie), která ji chrání při dalších stavebních pracích. Následuje tepelná izolace z EPS desek. Celou skladbu uzavírá nášlapná vrstva v podobě betonové desky s podlahou. Zásadní pravidlo platí pro celou tuto skladbu: izolační vrstva musí být celistvá a nepřerušená po celé ploše a musí být správně napojena na svislé konstrukce, tedy svisle vytažena po obvodových stěnách. Jakékoli přerušení nebo mezera je potenciální vstupní cesta pro radon.
Kritické detaily: Kde izolace nejčastěji selhává
Nápojení podlahy na stěnu je první a nejčastější slabé místo. Izolace musí plynule přecházet z vodorovné plochy na svislou konstrukci a přetáhnout se alespoň 150-200 mm nahoru po obvodové zdi. Přechod musí být bez vzduchových kapes a trhlin. Prostupy potrubí, kabelů a dalších instalací jsou druhou kritickou zónou. Každý prostup je potenciální cesta pro radon. Musí být utěsněn trvale pružným materiálem a izolace kolem něj musí být provedena s maximální pečlivostí, ideálně s použitím výztužné tkaniny vloženou do první vrstvy nátěru. Dilatační spáry vyžadují zvláštní přístup. Izolace přes ně nesmí prasknout ani při pohybech konstrukce. Proto se v těchto místech doporučuje vyztužení geotextilií nebo skelnou mřížkou vloženou do čerstvé první vrstvy. Spoje při použití asfaltových pásů nebo fólií musí být provedeny s přesahlem a dokonalým svarem. To je místo, kde tekutá bezespojová aplikace nabízí výraznou výhodu.
Izolace podlahy proti radonu v jedné vrstvě
Otázka, zda stačí izolace v jedné vrstvě, závisí na dvou věcech: na kategorii radonového rizika a na deklarovaném radonovém odporu zvoleného materiálu. Pro nízký radonový index může jedna správně provedená vrstva certifikovaného materiálu dostačovat, ale pouze za předpokladu, že pokrývá celou plochu bez přerušení a jsou ošetřeny všechny detaily. U středního radonového indexu je nutné, aby radonový odpor materiálu v dané tloušťce splňoval minimální požadovanou hodnotu stanovenou normou ČSN 73 0601. Někdy to znamená silnější vrstvu, jindy kombinaci dvou vrstev. U vysokého radonového indexu samotná izolace nestačí nikdy. Vždy musí být doplněna o větrací systém podloží nebo odvětranou ventilační vrstvu. Pokud jde o podlahové vytápění, platí zvláštní pravidlo: bez ohledu na kategorii radonového indexu musí být protiradonová izolace vždy kombinována s odvětráním. Podlahové topení totiž zvyšuje podtlak u podlahy a radon nasává intenzivněji.
Izolace proti zemní vlhkosti a radonu
Radon a zemní vlhkost přicházejí ze stejného směru a mají stejnou vstupní cestu. Proto dává smysl řešit obojí najednou jedním správně zvoleným materiálem, který plní obě funkce zároveň. Takovým řešením může být kvalitní polymercementová hydroizolační stěrka certifikovaná pro izolaci objektů s nízkým radonovým indexem. Nanáší se ve vrstvách štětcem, válečkem nebo hladítkem, vytváří celistvou bezespojovou membránu a dobře přilne k betonu, omítce, pórobetonu i cihlám. Podklad je před aplikací nutné penetrovat pro snížení savosti. V rizikových místech (přes prostupy, v rozích a koutech) se do první čerstvé vrstvy vkládá výztužná tkanina, geotextilie nebo skelná mřížka. Tekutá aplikace má oproti natavování asfaltových pásů jednu praktickou výhodu: nevyžaduje otevřený oheň, zvládnete ji svépomocí a bez problémů kopíruje libovolný tvar podkladu včetně složitých detailů.
Dodatečná izolace proti radonu: Co dělat, když dům už stojí
Mnoho domů vzniklo v době, kdy protiradonová ochrana nebyla povinná nebo nebyla prováděna důsledně. Pokud měření ukáže zvýšenou koncentraci radonu, je čas jednat. Referenční úroveň 300 Bq/m³ je hranice, při jejímž překročení by měl vlastník situaci řešit. Při překročení hodnoty 3 000 Bq/m³ je opatření povinné. Stát navíc poskytuje příspěvek na protiradonová opatření u staveb, kde koncentrace překročí 1 000 Bq/m³. Příspěvek se čerpá přes krajské úřady.
Co lze udělat závisí na naměřené koncentraci a na ochotě zasáhnout do podlahy. Při koncentracích do 500 Bq/m³ bývají účinná jednodušší opatření: důsledné utěsnění všech viditelných trhlin a prostupů v podlaze a stěnách, zlepšení přirozeného větrání nebo instalace jednoduchého odsávacího systému z podloží bez nutnosti bourání. Při vyšších koncentracích (nebo pokud jednoduchá opatření nestačí) přichází na řadu komplexní řešení: výměna podlahy s provedením nové protiradonové izolace. Právě tady tekutá aplikace výrazně zjednodušuje realizaci. Odpadají komplikace se svařováním pásů v omezeném prostoru, materiál lze nanést v tenké vrstvě i na nepravidelný podklad a celou plochu lze izolovat bez těžké techniky.
Před zahájením jakékoli sanace je vhodné nechat provést měření koncentrace radonu certifikovanou firmou a na základě výsledků zvolit odpovídající postup. Protiradonová opatření by měla navrhovat osoba s odbornou způsobilostí, která zohlední konkrétní situaci stavby. Izolace proti radonu je o systému - od správné skladby přes ošetřené detaily až po volbu materiálu, který má měřený a deklarovaný radonový odpor. Izolace proti radonu je důležitým ochranným prvkem staveb, který umí zabránit vdechování radonu a jeho produktů s negativními dopady na lidské zdraví. Správně provedená izolace proti radonu je klíčem k ochraně objektu i jeho obyvatel před radonovými riziky.
Kde se radon bere a proč je třeba protiradonová izolace?
Obecně lze říci, že ČR „vyniká“ jedněmi z nejvyšších koncentrací radonu v budovách na světě. Radonové riziko se v jednotlivých částech republiky různí podle vlastností geologického podloží, tedy jeho propustnosti pro plyny a samozřejmě i koncentrace radonu (Rn indexu). Výskyt hromadění radonu v domě, neboli OAR (objemová aktivita radonu v místnostech), s sebou přináší nárůst zdravotních rizik, zejména rizika výskytu rakoviny plic. Produkty jeho přeměny totiž mohou tvořit shluky s aerosoly, které se dostávají právě do plic.
Kudy se radon dostává do budovy?
Z podloží: Rizikové jsou zejména starší domy se špatnou izolací základů. Rozdíl teplot v objektu a pod ním způsobuje komínový efekt, díky kterému je radon společně s dalšími plyny z podloží nasáván do objektů právě špatně izolovanou podlahou, dutinami stěn, nebo neutěsněnými rozvody inženýrských sítí. Ze stavebních materiálů: Stavební materiály nerostného původu vždy obsahují určité množství radioaktivních látek. Zatímco profesionální výrobci musí dodržovat limity stanovené vyhláškou, materiálů vyráběných pro vlastní potřebu (nebo používaných v minulosti) se to netýká. Jedná se zejména o materiály s vyšším obsahem uranu a rádia. V některých lokalitách to mohou být škvárové tvárnice, výrobky z popílků a další. Z vody: Podzemní voda taktéž radon obsahuje, protože do ní přechází z hornin. Voda ve veřejném vodovodu je ovšem bezpečná a splňující předepsané limity, díky zařízením na její úpravu.
Kdy je protiradonová izolace potřeba?
Ze stavebního zákona je měření a stanovení radonového indexu povinné, budovu je totiž vždy třeba chránit izolací proti radonu. Revidované znění ČSN 73 0601 platné od 1. 10. 2019 ukládá povinnost použití protiradonové izolace, konkrétně takové, jejíž radonový odpor je větší než předepsaný minimální radonový odpor. Dle umístění stavby projektant a stavební dozor v součinnosti se stavebníkem stanoví, jak se proti radonu chránit. Měření radonu je vhodné i u starších staveb, kde můžeme nedostatky použitého stavebního materiálu, nebo nevhodně provedené protiradonové izolace napravit (vždy alespoň částečně) pomocí dodatečných opatření. Svoji zásadní roli při úvahách o izolaci proti radonu hraje i použití podlahového topení v kontaktní konstrukci (druhého a dalšího patra se to netýká), které zvyšuje rozdíl teplot mezi podkladem a podlahou a přispívá ke komínovému efektu.
Možnosti použití pásu Bitagit 40 Al+V60: Pás Bitagit 40 Al+V60 se používá u nepodsklepených objektů v jedné vrstvě jako izolace proti zemní vlhkosti a dále jako izolace proti nízkému a střednímu radonovému indexu. U podsklepených objektů se ve dvou vrstvách používá jako izolace proti podpovrchové a tlakové vodě. V kombinaci s asfaltovými pásy s hliníkovou nosnou vložkou (AL) se používá jako izolace proti vysokému radonu. Ve střechách lze pás použít jako podkladní (spodní) vrstva vícevrstvých hydroizolací střech. Hydroizolace plochých střech se provádí minimálně ze dvou vrstev asfaltových pásů: podkladní pás (typ Mineral) + vrchní pás (typ Dekor). Pás Bitagit 40 Al+V60 je určený jako protiradonová zábrana ve všech pásmech radonového zatížení pro nejnáročnější případy, jako hydroizolace spodních staveb proti zemní vlhkosti, jako vysoce účinná parozábrana u jednoplášťových střech.
Materiálové složení a vlastnosti pásu Bitagit 40 Al+V60: Pás Bitagit 40 Al+V60 se vyrábí z oxidované asfaltové směsi. Oxidovaný asfalt se získává destilací z ropy a jeho následnou oxidací se vzduchem za zvýšených teplot. Tloušťka pásu je 4,0 mm. Nosná vložka je tvořena hliníkovou fólií AL a skleněnou rohoží V -100 g/m2. Asfaltové pásy patří k vývojově nejstarším izolačním hmotám. Rozlišujeme pásy z asfaltů oxidovaných a asfaltů modifikovaných. Životnost oxidovaných asfaltových pásů k praskání krycí vrstvy je omezena cca +70 °C a ohebnost teplotou 0 °C. Tažnost oxidovaných asfaltových pásů dosahuje pouhých 2 až 5 %. Modifikované asfaltové pásy se dělí podle typu použitého modifikátoru. Na bázi SBS elastomerů jsou elastické i při teplotách hluboko pod nulou a nelámou se. Vynikají vysokou flexibilitou a tažností, dosahující cca 50 % u hmoty bez vložky. Odolnost vůči UV záření je nižší. Mechanické vlastnosti pásu, především pevnost v tahu a tažnost, jsou dány typem nosné vložky. Z vložek se používají skleněné tkaniny a rohože, polyesterové rohože, netkané jutové textilie, hliníkové fólie a kombinované vložky. Hliníkové fólie se zpravidla používají jen v kombinaci s modifikovanými asfalty. Izolace s hliníkovou vložkou jsou odolné proti pronikání radonu, ale jejich tažnost je velmi nízká. Hliníkové fólie mohou působením alkalických vod korodovat. Obezřetnost je na místě i při jejich pokládce.
Následuje tabulka shrnující hlavní typy asfaltových pásů a jejich vlastnosti: Typ asfaltu Teplotní rozsah (přibližně) Tažnost (přibližně) Odolnost proti UV záření Typické použití Oxidovaný asfalt 0 °C až +70 °C 2-5 % Nižší Izolace proti zemní vlhkosti, nízký a střední radonový index Modifikovaný asfalt (SBS) Hluboko pod 0 °C až +100 °C Až 50 % (bez vložky) Nižší Hydroizolace spodních staveb, izolace proti tlakové vodě, vysoký radonový index Asfalt s hliníkovou vložkou Závisí na asfaltu Velmi nízká Střední Protiradonová izolace (v kombinaci)
Montáž a pokládka pásu: Pás se aplikuje celoplošným natavováním plamenem k podkladu za pomocí hořáku na PB (propan-butan). Před natavením je nutné podklad natřít asfaltovým penetračním nátěrem. Podélné a příčné přesahy musí být minimálně 10 cm. Při přerušení provádění izolace je nutné provizorně ochránit proti provozním vlivům. V zimním období je možné asfaltový pás Bitagit 40 Al+V60 zpracovávat při teplotách vzduchu a podkladu vyšších jak +10 °C. U natavovaného pásu za pomocí hořáku na PB musí být viditelné tečení asfaltové hmoty po celé jeho šířce, před rozbalující se rolí. Dále má docházet k vytečení asfaltu (pouze několik milimetrů) po obou krajích pásu. Při práci s hořákem musíme dávat pozor, abychom nepropálili nosnou vložku asfaltového pásu a nesnížili tím jeho vlastnosti a funkčnost.
Příprava podkladu: Podklad musí být únosný, soudržný a dostatečně rovný. Mezní odchylka rovinnosti je 5 mm na 2 m lati. Nesmí být porušen zlomy, prasklinami nebo smršťovacími trhlinami. Před prováděním hydroizolace se provede vyčištění podkladu a provedou se přechodové klíny nebo fabiony v rozích mezi vodorovnými a svislými konstrukcemi z betonu nebo omítky o poloměru 40 až 50 mm. Podklad musí být suchý a nesmí být zmrzlý. Pokud je podklad vlhký, musí se nechat vyschnout. Před natavováním pásů je nutné podklad natřít penetračním lakem nebo ředěnou asfaltovou suspenzí.
Provedení přesahů a detailů: Podélné přesahy musí být široké nejméně 100 mm a příčné přesahy 100 mm. Všechny okraje musí být ihned zastěrkovány. Spoje pásů musí být důkladně svařeny. V místech zvlášť namáhaných nebo při riziku trhlin (např. rohy) se izolace zesiluje přídavným pásem o šířce min. 300 mm, aby izolace byla v těchto místech zdvojená. Průrazy a otvory v izolaci se přelepí záplatou z téhož materiálu. Spojení svislé a vodorovné izolace se řeší tzv. zpětným spojem. Prostupy trubek stěnami se těsní pružnými materiály. Spáry, ve kterých je předpokládán pohyb, se zesilují pryžovým nebo asfaltovým dilatačním pásem o šířce min. 500 mm. Zesilující vložky se kladou na vnitřní stranu povlaků. K tomu se používají svařovací automaty, které zajišťují vyšší kvalitu spoje.
Ochrana izolace: Po položení je nutné izolaci spolehlivě chránit (např. pomocí polotuhých plastových desek). Vodorovná izolace, která se zakryje vhodnou ochranou. Ochrana izolace proti poškození je klíčová pro její dlouhodobou funkčnost. Ochrana svislé izolace se provede až po dokončení stavby.
Na co dát pozor během provádění izolace proti radonu?
Měření: Pro měření využijte speciální firmu s patřičným certifikátem. Správná volba materiálu: Vybírejte kvalitní materiál s životností odpovídající životnosti stavby a s parametry pro dané klimatické podmínky. Správná montáž: Nezapomeňte, že izolace proti radonu je funkční, pouze když dokonale těsní. Pro pokládání protiradonové izolace vybírejte důvěryhodnou firmu se zkušenostmi. Ochrana proti vodě: Kromě radonu je nutné uvažovat také o ochraně budovy proti nežádoucím účinkům vody. Garance kvality a záruka: Toto logo GARANCE KVALITY Svazu výrobců asfaltových pásů v ČR je zárukou toho, že kupujete výrobek nejvyšší kvality.
Garance kvality se vztahuje k konkrétním výrobkům a jejich použití podle ČSN 73 0605-1. S nákupem tohoto výrobku získáváte záruku 3 roky s tištěným prohlášením o záručních podmínkách výrobků KVK PARABIT. Minimální zásady skladování pásů: Musí být skladovány ve svislé poloze a chráněny proti mechanickému poškození a slunečnímu záření.
Další poznámky k pásům: DEKBIT AL S40 je hydroizolační pás z oxidovaného asfaltu s nosnou vložkou z Al folie, kašírovanou skleněnými vlákny, určený do povlakových izolací spodní stavby a k protiradonové izolaci, ale nelze jej použít samostatně jako izolaci proti radonu; vždy je nutné jej kombinovat s pásy bez kovové vložky. Pás lze natavovat na podklad opatřený nátěrem či na jiný pásem a v přesazích se svařuje plamenem. Příklady a doporučené šířky přesahů naleznete v příručce výrobce.
