V letech 2017-2018 probíhal archeologický výzkum v souvislosti s rekonstrukcí kanalizace a vodovodu na Velkém náměstí. Terénní část výzkumu byla ukončena v srpnu 2018, v současnosti probíhá zpracování pořízené dokumentace i velmi rozsáhlého souboru nálezů. Na tomto místě představíme jeden zajímavý nález (nál. č. 1752/2018), který pochází z výkopu pro kanalizační stoku S6, konkrétně z jejího úseku, který byl situován jižně od domů čp. 143 a 144. Jedná se o roh šestiúhelníkové dlaždice se zachovanou maximální délkou 6 cm, šířkou 5 cm a tloušťkou 4 cm. Vyrobena je z hrubší písčité keramické hmoty a vypálena do cihlově červené barvy. Jádro zlomku má barvu tmavě šedou. Uvedený fragment můžeme dle jeho vzhledu zařadit mezi dlaždice tak zvaného vyšehradského typu. Ty jsou dokladem vybavení interiéru, konkrétně podoby podlah románských staveb, zejména kostelů a klášterů. Datují se do 11. až počátku 13. století.
Z Hradce Králové pochází již z výzkumu za čp. 143-144 z roku 1971 zlomek dlaždice téhož typu (nál. č. 944/1971), na které se dochovala část reliéfu v podobě lva. Tato dlaždice má přímé obdoby například v nálezech z ostrovského kláštera, které jsou datovány do 12. století. Dlaždice z parcely čp. 143-144 se dává do souvislostí s předpokládaným hradským kostelem, který stával na území akropole slovanského hradiště. Na jeho místě pak ve 13. století vznikl minoritský klášter. Jeho areál ležel v místech dnešní knihovny lékařské fakulty a školního policejního střediska (bývalé vojenské nemocnice), tedy severozápadně od domů čp. …
Nový nález pochází z vrstvy nejstaršího zpevnění povrchu náměstí pomocí valounků, v hloubce zhruba 120 cm od dnešního povrchu, které vzniklo v polovině 13. století. Spolu se zlomkem dlaždice byly nalezeny keramické střepy datovatelné do rozpětí 12. - 13. století. Můžeme uvažovat o tom, že nově objevený zlomek dlaždice může též pocházet z hradského kostela. Pokud však zohledníme prostorovou blízkost obou nálezů a jejich polohu v areálu bývalého hradiště, vstupuje do hry i možnost, že jeden či druhý případně oba fragmenty mohly být součástí podlahy jiné dosud nedoložené snad sakrální stavby, která stála někde na dnešním náměstí.
Mohlo se jednat o malý dřevěný kostelík stojící na předhradí slovanského hradiště, který byl součástí nějakého dvorce. U takového kostela bychom ovšem očekávali alespoň malé pohřebiště. Kostrové hroby sice při novějších výzkumech v této části náměstí zjištěny nebyly, ale starší zprávy uvádějí nálezy lidských koster a kostí například z okolí nedalekého domu U Špuláků. Jejich datování je ovšem silně problematické.
Skutečnost, že v areálech raně středověkých hradišť se nacházel větší počet sakrálních staveb, dokládají například nálezy ze Žatce, který je, co se týká vývoje i vzhledu města, v mnohých ohledech Hradci Králové podobný. Můžeme tedy shrnout, že nový nález fragmentu pravděpodobné románské dlaždice představuje nový významný příspěvek k poznání románských staveb v Hradci Králové, a to i přesto, že o jeho příslušnosti k nějaké konkrétní stavbě můžeme jen spekulovat. Snad se při budoucích výzkumech v této části města objeví další podobné nálezy.
Menší výhlídky do širšího kontextu: kronika místa a historické souvislosti
Asi 20 km za Prahou, směrem jižním, v malebném kraji luk, lesů a rybníků, je malá vesnička Kostelec u Krřížků. Místní národní výbor v Kostelci u Křížků a komise, utvořená pro pořádání oslav „1 000 roků vesnice a založení rotundy svatého Martina“, vám předkládají tuto knihu, abyste si mohli připomenout to, co nám bylo možno se dozvědět o našem kraji. Vyhledávali a opisovali ze starých církevních archiválií bývalé majitele zdejšího kraje a události hezké i trapné. Dále připomínají dobu sv. Vojtěcha ve zdejším kraji názvy nedalekých vesnic, např. Radimovice nebo Radlík.
Podotýkám, že stará cesta, která sem vedla, šla ze Štiřína na Staré Želivce kolem ovčína, kolem starého dvora a hospod, a že v záznamech jsou uvedena jména kněží od roku 1361. Čím silnější jsou zdi rotundy, tím starší je i stavba; okrouhlá stavba má průměr 4,82 m a sílu zdiva 1,10 m, což svědčí, že sloužila i jako pevnost a úkryt lidu. Že rotunda je opravdu stará, potvrzují malby a skromné architektonické prvky.
Roku 1350 je rotunda již uváděna jako farní čili plebánie, což znamená obsazení farnosti knězem bydlícím v kostele. V té době vznikla či rozšířila farnost o okolní vesnice, které pochovávají své zemřelé na zdejším hřbitově: Březek, Hlubočinka, Volešovice, Štiřín, Nechánice, Pohoří, Skalsko, Chotouň, Skuheř, Struhařov, Sulice, Těptín, Želivec, Hospoda Nová a další.
Současně s tím je zaznamenána obnova a rozšíření rotundy v 18. století a její propojení s výstavbou školy a fary. V poznámkách se uvádí, že silnice ze Štiřína byla zhotovena na přání manželky tehdejšího majitele panství, a že stará trasa vedla kolem Sulic až do Starých Březek. Dochovaná architektura svědčí o důležitosti kostela v regionu a o jeho funkční roli v historickém vývoji oblasti.
Souhrnní závěr k nálezu a jeho významu
Nový nález fragmentu pravděpodobné románské dlaždice představuje významný příspěvek k poznání románských staveb v Hradci Králové. I když nelze s jistotou určit jeho konkrétní původní stavbu, prostorová blízkost s dalším nálezem z čp. 143-144 a svědectví o hradištním prostředí podporují hypotézu, že fragment patřil k podlaze některé sakrální stavby, nejspíš hradského kostela nebo potenciálně jiného kostelíka na náměstí. Budoucí výzkumy v této části města mohou přinést další obdobné nálezy a rozšířit tak poznání o raně středověkém osídlení a náboženské infrastruktuře v regionu.

Svatováclavská rotunda na Malé Straně (3D animace)
Data a souvislosti doplňují i historické poznámky o rotundě a její roli v regionu, a to nejen z hlediska architektury, ale i sociální a církevně-historické funkce.
| Nález | Datace | Materiál | Význam |
|---|---|---|---|
| Nález č. 1752/2018 | 13. století | šemlatá keramická hmota, červená vypálená barva | doložení vyšehradského typu dlaždice |
| Fragment dlaždice z čp. 143-144 | 12. století | podobný vyšehradský typ | doklad podlahy sakrální stavby |
Další výzkum by mohl potvrdit, zda nový nález pochází z hradského kostela či z jiné sakrální stavby na náměstí, a tak rozšířit poznání o rozesetí a charakteru raně středověkých náboženských objektů v Kostelci u Krížků a jeho okolí.