V roce 2031 získá Praha novou kulturní dominantu - Vltavskou filharmonii, která propojí architekturu s hudbou, veřejným životem a krajinou řeky. Dánské studio BIG pracuje s konceptem budovy, která se neuzavírá do sebe, ale přirozeně navazuje na okolí. „Veřejné proudy a vyhlídková náměstí propojují pulzující městský život Prahy s hudbou uvnitř,“ popisuje hlavní architekt Bjarke Ingels. Stupňovitá forma stavby umožní návštěvníkům volně vystoupat až na střechu a město vnímat z nové perspektivy.
Nový Hlavák navazuje na historické vrstvy města i jeho dopravní infrastrukturu. Návrh ateliéru Henning Larsen propojí Fantovu budovu s Vrchlického sady a vytvoří vstupní bránu do Prahy. Návrh se vyhýbá jednoduchému přístupu „ staré versus nové“ a místo toho hledá přirozenou rovnováhu mezi historickou kontinuitou a současnými potřebami města. Nádraží reaguje na očekávaný nárůst cestujících a zavedení nové tramvajové linky, která propojí hlavní dopravní uzly. Terminálová hala projde zásadní proměnou, ale zachová si původní zakřivené linie a pásovou dlažbu. Nová střešní konstrukce, která se vznese 13 metrů nad terminálem, rozvíjí plastičnost Fantovy budovy z roku 1909, zatímco rozšíření terminálu vychází z logiky modernistické haly ze sedmdesátých let 20. století.
„Nový Hlavák (…) je dynamickým prostorem pod dřevěnou střechou (…). Projekt „Šťastný Hlavák“ od studia Henning Larsen je stále ve fázi příprav, přičemž se počítá s realizací nejdříve v roce 2028. Nicméně, projekt čelí controverzím, zejména kvůli plánované přestavbě odbavovací haly, což vyvolalo veřejnou debatu a petici za jeho přepracování.“
V Ostravě vzniká koncertní sál, nový domov Janáčkovy filharmonie, podle návrhu amerického architekta Steven Holla a jeho studia Steven Holl Architects ve spolupráci s pražským Architecture Acts. Ocelová konstrukce budovy se vznáší nad historickým Domem kultury města Ostravy, čímž vytváří harmonický dialog mezi původní a současnou architekturou. Skleněné fasády a světlíky přivádějí do interiéru měkké rozptýlené světlo, které během dne plynule mění charakter prostoru: „Pokud vnímáte okolní prostor a světlo, ovlivní to i způsob, jakým žijete svůj život,“ říká Steven Holl.
Moravské židovské muzeum MEHRIN v Brně rozvíjí historickou paměť místa skrze architekturu, která propojuje minulost se současností. „Muzeum odkazuje na textilní průmyslovou historii Brna, na židovské rodiny tkalců, které se významně podílely na rozvoji města,“ popisují hlavní myšlenku architekti. Fasáda budovy tento odkaz překládá do jazyka architektury - cihlový plášť evokuje strukturu tkaniny, kdy se jednotlivé prvky splétají do celku stejně jako osudy generací.
Výběru architektonického ateliéru předcházela mezinárodní soutěž, v níž se utkala MVRDV, Cino Zucchi Architetti, Bjarke Ingels Group a Kengo Kuma & Associates. Vítězný návrh Kenga Kumy přináší architekturu, která je současná, ale pevně zakotvená v kontextu Brna. Černá kostka, návrh architektonického studia Kuba & Pilař, přinese do Ostravy současnou podobu vědecké knihovny, která propojí vzdělávání, kulturu a inovace. Tato výrazná stavba, původně navržená v roce 2004, se po letech příprav a aktualizací konečně dočká realizace. Vnitřní struktura nabídne nejen rozsáhlé knižní fondy, ale i digitalizační laboratoře, studijní prostory, kino či kreativní dílny pro práci s novými médii.
Území kolem Vltavské prochází zásadní proměnou, která je založena na urbanistické studii Bubny - Zátory od Thomas Müller Ivan Reimann Architekten a Pelčák a partner architekti. Právě na tomto území vyroste jednak Vltavská filharmonie, jednak nové nádraží Praha-Bubny. Architektura nádraží z pera Jakub Cigler Architekti odpovídá jeho roli v dopravním systému města. „Výrazným architektonickým prvkem budovy nádraží bude podloubí podél celé východní hrany směrem do nového náměstí, které svým ‚vysokým řádem‘ odkazuje na tradici nádraží jako významné veřejné budovy v území,“ přibližují hlavní myšlenku architekti.
Na pražském Smíchově vyroste nejkomplexnější dopravní terminál v Česku, jehož návrh od studia A69 - architekti propojí vlakovou, autobusovou, tramvajovou dopravu i metro do jednoho funkčního celku. Přemístění autobusového nádraží na platformu nad kolejištěm výrazně usnadní pohyb pěších i cyklistů. „Vrstvením dopravních médií nad sebe se také podstatně zkrátí a zkomfortní přestupy mezi nimi,“ popisují autoři návrhu. Architektonický návrh zachovává historickou nádražní halu z padesátých let, kterou doplní nové komerční prostory a zázemí pro cestující.
Alšova jihočeská galerie v Českých Budějovicích získá novou budovu, která jí poskytne odpovídající výstavní zázemí. Návrh ateliéru Chalupa architekti pracuje s odkazem na původní bastion, který kdysi stál na místě hradebního okruhu. Jeho principy se propsaly do hmotového členění stavby - dva objemy, sevřené kolem centrálního atria, vytvářejí jasnou strukturu. Fasádu tvoří probarvené železobetonové panely, které pomáhají udržet stabilní vnitřní klima, zásadní pro ochranu sbírek. „Na střeše bude zeleň a fotovoltaické panely. V okolí budou vysázeny stromy, tak aby stavba byla lépe začleněna do budoucího parku,“ říká architekt Marek Chalupa.
Multifunkční aréna v Pardubicích propojí sport, kulturu a městský život na jedné podstavě. Návrh studia OVA vychází z jednoduchého schématu tří různorodých nádob - arény, hotelu a malé haly -, jejichž tvar a velikost se liší, ale dohromady vytvářejí kompaktní celek. Fasádu tvoří hliníkové lamely, které rytmizují exteriér a kryjí prosklený obvodový plášť. Hlavní jižní vstup navazuje na městské komunikační osy a otevírá se do širokého veřejného předprostoru. Orientace objektů směrem k centru podporuje aktivní vztah mezi halou a městským životem. „Aréna nastavuje městu svou každodenně využívanou tvář,“ doplňují architekti.
Zatímco většina podobných staveb končí na periferiích, návrh ateliéru CHYBIK + KRISTOF pracuje s arénou jako přirozenou součástí města. Pomalu se rýsuje na hranici historického centra Jihlavy, v sousedství parku a univerzity. „Není solitérní stavbou, ale přirozeně navazuje na okolí, zachovává rytmus města, oživuje ho a otevírá nové možnosti využití,“ říkají architekti. Oproti tradičním halám, uzavřeným do sebe, se tato stavba otevírá do všech směrů a svou dynamickou fasádou reaguje na aktuální dění uvnitř.
Revitalizace jezera Medard přetvoří postindustriální krajinu Sokolovska a propojí přírodní prostředí s inovativními principy plánování. Koncept studia A8000 stojí na šesti pilířích budoucího rozvoje území. „Pro zdárné budování kvality života území pro nás bylo klíčové krásno, ale i funkce, ekonomika, ekologie a koncept smart green lokality, demografie a sociologie,“ říká Martin Krupauer. Břeh zůstane přístupný všem - nezastavěný pás krajiny nabídne prostupnou pěší a cyklistickou trasu podél vody. Na východním břehu vznikne nová městská čtvrť.
Český pavilon pro světovou výstavu EXPO 2025 v Ósace pracuje s pohybem jako základním principem architektury. Návrh ateliéru Apropos Architects staví na myšlence vitality - fyzické, duševní i kulturní, která se v čase rozvíjí stejně jako spirálovitá forma budovy. Dynamická linie návštěvníka vede vzhůru. „Návštěvník si může zvolit jednu ze tří tras výstavou, které ho provedou různými tematickými vrstvami pavilonu,“ pomyslně procházejí budovou architekti. Dominantní prosklená fasáda odkazuje na české sklářství a svou strukturou zachycuje světlo v různých úhlech a dodává tím objektu jemnou proměnlivost.
Dvanáct projektů, které jsme vám představili, je jen malou ukázkou toho, jakým směrem se česká architektura vyvíjí a jaké změny nás v následujících letech čekají. Která stavba podle vás nejlépe vystihuje směr, jímž by se česká architektura měla ubírat?
Expozice a sbírky, které dokumentují vývoj české architektury
Expozice dokumentuje na původních i nových modelech, kopiích dobových plánů, skic a fotografií a řadou autentických stavebních prvků nejvýznamnější architektonické počiny u nás od poloviny 19. století po současnost. Muzeum architektury a stavitelství představuje nejvýznamnější architektonické počiny v českých zemích od druhé poloviny 19. století až po současnost. Návštěvník se zde seznámí s uplatněním inženýrských prvků ve stavitelství, s technologií stavby řetězových mostů, se železnými konstrukcemi střech a příhradových mostů, ve zkratce pozná nejvýznamnější stavby a charakteristické znaky jednotlivých slohů a stylů - historismu, secese, moderny, kubismu, konstruktivismu, funkcionalismu až k socialistickému realismu a hromadné panelové výstavbě let šedesátých. Expozice nabízí příjemné spočinutí v secesním a kubistickém prostředí, přibližujícím dobovou atmosféru. Lze vstoupit do pracoven architektů 19. a 20. století nebo si připomenout úspěch Československého pavilonu na Expu 58 v Bruselu. Z oblasti designu je představena reprezentativní sbírka historických lamp a svítidel.
MAS (Muzeum architektury a designu) spravuje sbírky architektury, stavitelství a průmyslového designu včetně Archivu architektury a stavitelství a spolupracuje na Centru stavitelského dědictví NTM v Plasích. Nové muzeum má být budovou, která pevně stojí na zemi, nepouští do svých interiérů příliš světla, a přesto vytváří lákavé prostory pro pobyt. Budovy muzea (architektury, designu a mediatéky s knihovnou) jsou orientovány severojižním směrem s prosklenou fasádou směrem na sever, zatímco jižní strana zůstává uzavřená, s výjimkou budovy muzea architektury, která poskytuje výhled do letenského parku a na panorama města.
Nejvyšší patra bývají osvětlená střešními světlíky. Přednáškový sál je navržen pro zhruba 550 lidí a horní dvě patra slouží pro výuku a menší výstavy. Zahrada hraje klíčovou roli - je to živá oáza plná rostlin a stromů, se štěrkovým povrchem, po kterém se prochází mostky do expozic. Dovnitř muzea se vstupuje mosty z foyer b1 a jednotlivé objekty bývají propojeny eskalátory a lávkami. V podzemí je parkování a depozitáře s dílnami; garáže pojmou 285 vozů.
Návštěvníci mohou navštívit klíčové objekty pražské architektury i mimo hlavní výstavy - konkrétně ukázky z moderní i současné architektury v Česku, ale i z blízkých zemí. Kromě stálých expozic MAS nabízí krátkodobé výstavy, vzdělávací programy a přednášky. Galerie plánuje živá studia architektů v prostorách muzea, kdy bude možné sledovat jejich práci v procesu vzniku a komunikovat s tvůrci. Expozice muzea designu doplní o očekávané novinky a spolupráci s designérskými studii.
Florencie, město talentů
V rámci veřejné debaty o budoucnosti architektury a urbanismu nabízí Muzeum architektury a designu a MAS bohatý kontext pro pochopení vývoje české architektury od 19. do 21. století. Návštěvníci se dozvědí o vlivech historismu, secese, moderny, kubismu a dalších slohů na tvar a funkci staveb i jejich užívání. Expozice zahrnuje původní skicy, modely i fotografie, které ilustrují proměny městských scenérií a profesní kariéry významných architektů. Zároveň představuje interaktivní prvky a možnost zapojení široké veřejnosti do tvůrčího procesu.
Nové muzeum má být součástí většího komplexu, který zahrnuje i technické a zemědělské muzeum a propojuje několik kulturních institucí. Vztahy mezi historickou kontinuitou a současnými trendy jsou klíčové pro definici moderního muzea architektury a designu v českém prostředí. Důraz na udržitelný rozvoj, otevřený veřejný prostor a aktivní zapojení obyvatel do života města se stává podstatnou součástí koncepce.