Nejčastější chyby při stavbě komína jsou v napojení na pojistnou hydroizolaci a parotěsnou vrstvu. Co si pohlídat u stavby komínů? Zaměřil bych se na čas, kdy komín prostupuje konstrukcemi, načasování stavby komína a věci, které souvisí s prostupy stropní konstrukce a střechy. Většina komínů má nějaké systémové řešení, tak v praxi se setkáváme tím, že kominíci nebo ti, kteří staví komín, to vůbec neřeší. Oni jen postaví komín a neřeší napojení konstrukcí. Řemeslníci na to většinou nekladou důraz. Oplechování většinou ještě dopadá dobře, ale pojistná hydroizolace už často dobře vyřešená nebývá. A to často už z toho důvodu, že při stavbě komína tam není komponent, který by mi to umožňoval dobře napojit. Často se na ten komín jenom přilepí střešní fólie, což by vlastně nemělo být. Fólie není nehořlavý materiál. Většinou by tam měl být nějaký odstup alespoň 5 cm od konstrukce. To samé platí pro tu parotěsnou vrstvu. Pokud mám jenom stavebnici komínu, tak se mi tam ta vrstva velmi obtížně napojuje, když k tomu nemám ty správné komponenty, pokud už to tam není zakomponováno při té stavbě. Napojení a prostupy souvisí s požární bezpečnosti. Pokud něco podcením, zvyšuje se mi riziko, že mi tam od komína může něco chytnout. Z naší praxe je to ideální ve chvíli, kdy máme nějaký hrubý skelet, těsně před montáží krytiny, kdy řemeslník, který montuje komín má po čem chodit, ale zároveň je to před krytinou. Pokud už krytinu máme, čelíme vícero komplikacím. To je u většiny staveb nebo rodinných domů správná fáze.
Napojení komínu na konstrukce a výběr řešení pro prostupy
Pro jednovrstvé i vícevrstvé komíny se vzdálenost dřevěných konstrukčních prvků od povrchu komínového pláště stanovuje podle přílohy G a je nejméně 50 mm. Příloha stanovuje zásady pro uložení dřevěných prvků do komínového zdiva a na komínové zdivo a zásady pro prvky probíhající podél zdiva. Velice důležitým požadavkem při řešení prostupu komína konstrukcemi je „Vzdálenost od hořlavých materiálů“. Jakým způsobem se tato vzdálenost stanovuje, udává ČSN EN 1443 Komíny - Obecné požadavky, platná od ledna 2020. Tato norma stanovuje, jakým způsobem musí být komín označen. Příklad označení komínu je uveden v Tab.1. V souvislosti s novelou normy ČSN EN 1443 došlo k úpravě označování komínů, kdy do označení zatřídění komínu přibyl nový parametr „Typ zkušební sestavy“, který vyjadřuje, v jakém konstrukčním uspořádání byla bezpečná vzdálenost ověřena zkouškou. Tento parametr se značí písmeny „a“ až „l“, písmena představují celkem 12 typů kombinací tloušťky stěny, tloušťky stropu, jejich tepelných odporů, řešení prostupu stropem (zcela otevřený - s volně proudícím vzduchem, částečně uzavřený - bez tepelné izolace a zcela uzavřený - s tepelnou izolací. K tomu ještě přistupuje ohrazení mezery mezi komínem a střechou. Je tedy zřejmé, že jednomu výrobku (komínu) může být na základě zkoušek přiděleno více označení z řady a až l.
Podle výsledků zkoušek výrobci ve svých technických podkladech uvádějí, za jakých podmínek je platná bezpečná vzdálenost od hořlavých materiálů při zabudování komína do stavby a ve svých technických podkladech by měli uvést i návod na bezpečné zabudování komínového tělesa do stavby (obr. 1, 2). U komínů uvedených na trh podle starší verze normy ČSN EN 1443 platné do roku 2019, je bezpečná vzdálenost od hořlavých materiálů udávaná pouze hodnotou „xx“ v milimetrech bez písmenného označení. U takto označeného komína je bezpečná vzdálenost od hořlavých materiálů platná pouze pro plně provětrávanou mezeru kolem komína. Údaj tedy nelze aplikovat například na dokonale utěsněný prostup stropní nebo střešní konstrukcí! Pro takový případ, kde kolem komína není provětrávaná mezera, musí výrobce dodatečně stanovit pravidla zabudování svého komínu na základě výpočtu.
Z výše uvedeného vyplývá, že s lety zažitou informací, že velikost odstupu hořlavých materiálů a konstrukcí od komína musí být vždy alespoň 50 mm, si již nevystačíme. U nerezových systémových komínů se jejich značení řídí výrobkovou normou ČSN EN 1856-1 Komíny - Požadavky na kovové komíny - Část 1: Systémové komíny. Situace je stejná v tom, že výrobce ve svých technických podkladech by měl stanovit návod na bezpečné zabudování nerezového komínového systému do stavby (obr. 2).
Ukázka řešení prostupu šikmou střechou
A nyní bych vám chtěl v následujícím textu popsat jedno z možných řešení prostupu komína šikmou střechou na příkladu objektu novostavby rodinného domu. Nosnou střešní konstrukci tvoří dřevěné vazníky z trámků šířky 100 mm v osové vzdálenosti přibližně 900 až 1200 mm. Skladba střechy byla realizována s tepelnou izolací na bázi polyisokyanurátu (PIR) umístěnou nad krokve. Jedná se o systémovou skladbu DEK ST.8002B. Realizovaná skladba střešního pláště: velkoformátová plechová krytina MAXIDEK, latě 60x40 mm, větraná vzduchová mezera tl. 40 mm tvořená kontralatěmi 60x40 mm podtěsnými páskou DEKTAPE KONTRA, doplňková hydroizolační vrstva (DHV) DEKTEN MULTI-PRO II, tepelná izolace TOPDEK 022 PIR tl. 200 mm ve dvou vrstvách, parotěsnící a vzduchotěsnící vrstva TOPDEK AL BARRIER, bednění z OSB desek tl. 22 mm, vazníkový krov z KVH. Na komín Schiedel UNI ADVANCED se napojila skladba obsahující hořlavé materiály. Z označení T400 - N1 - D3 - G 50 vyplývá, že bezpečná vzdálenost od hořlavých materiálů je 50 mm. Pro takové detaily Schiedel vyvinul Vermis ZERO, desky z expandovaného vermikulitu tl. 50 mm s vysokou teplotní odolností, kterými se obloží těleso komína. Dále se popisuje postup montáže a detaily ochrany proti vzniku tepelných mostů a vzduchotěsného napojení.
Postup montáže zahrnuje vyzdění tělesa přesahující nad úroveň střechy, úpravu vermikulitových desek pro šikmou střechu, použití žáruvzdorného tmelu Schiedel ROTEMPO, nalepení parotěsnící a vzduchotěsnící vrstvy TOPDEK AL BARRIER, zateplení nadstřešní části a napojení DHV. Bezpečná vzdálenost 50 mm byla dodržena i od dřevěných částí krovu. Dále je popsáno statické zajištění komínu a konkrétní detaily pro nadkrokevní systém TOPDEK.
Ukázka řešení prostupu plochou střechou
Počátkem roku 2023 jsem na webináři DEK 2023 prezentoval nevzduchotěsný komínový prostup v novostavbě. Prostup stropní konstrukcí byl vybourán neúhledně, tvarovka z pěnoskla byla popraskaná a netěsná vůči komínu, nebylo napojení na asfaltovou parozábranu a celý detail nebyl zateplen. Vznikl návrh řešení svislého kouřovodu nad krbovou vložkou, který prostupuje plochou střechou. Bylo nutné vyřešit správně prostup plochou střechou, který byl navíc v bezprostřední blízkosti atiky.
Prostup stropní konstrukcí je výhodnější připravit již při betonáži stropu vložením tepelné izolace z EPS; dodatečné opracování bývá drahé. Dále byl popsán postup realizace konkrétního prostupu se srovnáním s normou ČSN EN 1443 a popisem použitých komponentů, jako je tvarovka GPKB s teplotně odolným tmelením a ochranným páskem GLASTEK.
V závěru autor doporučuje konzultovat problém s odborníky a připomenout, že zabudování komína do stavby vyžaduje hlubší zamyšlení a pečlivý přístup.
Obložení a povrchové úpravy komína
Obložení komína nabízí materiály jako břidlice, vláknocementové desky, keramické a kovové obklady. Břidlice je přírodní a chrání před vodou, montáž je však náročnější. Vláknocementové desky jsou lehké a dostupné v různých barvách; lze je pokládat do voštinového vzoru. Kovové pláště z nerezové oceli, mědi či zinku jsou vysoce odolné proti povětrnostním vlivům a montují se na nosné laťování s technikou drážkování, která zabraňuje průniku vlhkosti. Hliník je další možností. Kabřinec dodá jedinečný vzhled, avšak špatná montáž může způsobit průnik vlhkosti. Obklady musí ladit s podkladem a musí být správně připraveny, včetně penetrace a kotvení na zateplenou fasádu. Při výběru materiálu je nutné vzít v potaz vlhkost, výkyvy teplot a možné styky s vodou, zvláště u sádrových obkladů.
Opravy a údržba komína
Obklady většinou nevyžadují speciální údržbu; v exteriéru stačí obklady omýt hadicí, v interiéru používat běžné čisticí prostředky. Pokud jde o opravy, nejčastější závadou bývá opadaná omítka u cihelného komínu. Kvalitní oprava dnes často využívá lepidla a perlinky místo tradiční malé malty, aby se zabránilo opadání a vzniku tepelné roztažnosti. Přípravy zahrnují očištění povrchu, penetraci pro lepší přilnavost, vyrovnání nerovností, nanesení perlinky a dvou vrstev lepidla, následně spárování a impregnaci. Před samotnou pokládkou se doporučuje mít několik různých balení obkladů pro zajištění barevné stálosti. Spárování se provádí jen pro obklady, které jsou k tomuto určeny, a musí být prováděno až po úplném zaschnutí lepidla. Impregnace slouží k ochraně proti vlhkosti a vyblednutí barvy; do interiéru se doporučuje opakovat po delší době, do exteriéru podle typu impregnace. Obklady nevyžadují zvláštní údržbu; pravidelné mytí a občasná impregnace stačí.
Rady a zkušenosti z praxe
Praktické zkušenosti potvrzují, že správné řešení prostupu komína vyžaduje nejen dodržení technických parametrů, ale i vhodné volby materiálů a pečlivý montážní postup. V některých případech je lepší kompletně rozebrat a znovu postavit komín, než řešit trvalá rizika. Vždy je vhodné konzultovat problém s odborníky a dodavateli systému, kteří poskytnou konkrétní návody pro zabudování a napojení na střešní konstrukci a parotěsné vrstvy. Obklady a jejich konstrukce by měly být voleny s ohledem na tepelné proudění, vlhkost a vhodné kotvení, aby nedocházelo k deformacím a vzlínání vlhkosti.
Montáž parotěsného prostupu nerezového komínu
Každá stavba, pro jejíž vytápění je nutné navrhnout a zrealizovat konstrukci komína, vyžaduje správně vyřešit a provést prostupy stavebními konstrukcemi. Jedním z nich je prostup skladbou střechy a tomu se v tomto článku budeme věnovat.
Информativní meta description: