Na konci podzimu se stroje na mnoha stavbách zastaví a vyčkává se, až zase přijde teplejší období. Někdy ale není času nazbyt, a tak je potřeba v pracích pokračovat i během zimy. Zejména práce s betonem je v chladných dnech problematická, protože teplota zásadním způsobem ovlivňuje vlastnosti materiálu. Chcete vlastními silami postavit malou betonovou konstrukci, nebo ve spolupráci s betonárkou realizovat základovou desku domu?
Největším nepřítelem betonování v zimním období jsou samozřejmě nízké teploty. Při nich dochází ke zpomalení hydratace betonu, a tak přestává schnout. Technologický proces betonování je pevně zakotven v normách, konkrétně např. v ČSN 73 2400. Podle ní nesmí teplota povrchu betonu klesnout pod 5 °C po dobu nejméně 72 hodin. To ale nutně neznamená, že se při nižších teplotách nedá pracovat s betonem.
Sledujte dlouhodobou předpověď - důležitá je již zmiňovaná hranice 5 °C. Pokud bude venkovní teplota několik dní po sobě (během dne i noci) tuto hranici přesahovat, máte jistotu, že požadavky na minimální teplotu betonové směsi splníte. Betonování je možné i při venkovních teplotách pod 5 °C. Je však nutné přijmout speciální opatření, která přinesou zajištění požadované teploty při jeho výrobě i tuhnutí a tvrdnutí.
I betonárny jsou na betonování v zimě technologicky vybavené. Při výrobě a dopravě betonu používají nejen teplou vodu, ale často i ohřáté kamenivo. Když je potřeba spustit hydratační procesy betonu při nižších teplotách, používají se betony s větším vývinem hydratačního tepla. Řešením je využití cementů s vyšším obsahem slínku. Vhodný je portlandský cement typu CEM I nebo směsný portlandský cement typu CEM II. Doporučuje se také používat cementy, které mají rychlý náběh počátečních pevností.
Pro zlepšení hydratačních procesů lze do betonové směsi přidat přísady, které snižují množství záměsové vody a díky tomu urychlují tuhnutí a tvrdnutí betonu. Pro betonování v zimě se pak používají i speciální zimní přísady do betonáže. Při betonování v zimě vás čeká obtížný úkol - musíte zajistit, aby po dobu 2 až 3 dnů neklesla teplota tuhnoucího betonu pod 5 °C. Po této době (resp. ve chvíli, kdy bude pevnost betonu nad 4 MPa) se beton stane mrazuvzdorným.
Jak toho dosáhnout? V některých případech se přistupuje i k aktivní ochraně foukáním horkého vzduchu pod zaplachtovanou konstrukci či zapnutím elektrického ohřevu umístěného v bednění. Rozhodnete-li se pro realizaci základové desky v zimním období, musíte počítat s vyššími náklady. Mnohé betonárny navyšují v období od listopadu do března cenu betonu o 5 až 10 % kvůli potřebným zimním opatřením. Betonování při teplotě pod 5 °C se prodraží kvůli nutnému použití betonu vyšší pevnostní třídy nebo přidávání zimních přísad.
A budete-li chtít betonovat při teplotách -5 až -10 °C, prodraží se realizace až o desítky procent. V takovém případě musí totiž betonárna výrazně upravit recepturu betonu a přidat do něj superplastifikátory, které výrazně urychlí tuhnutí. Vývoj stavebních materiálů jde stále kupředu. Díky tomu je možné betonovat až do venkovních teplot -10 °C. Realizace je však podstatně náročnější a dražší. Nespěcháte? S betonováním raději počkejte na teplejší dny. Pokud ale nemáte na výběr, nevěšte hlavu.
Beton patří mezi nejodolnější stavební materiály, ale i on má své limity, zejména při nízkých teplotách. Zimní období může práci na venkovní stavbě výrazně zkomplikovat. Betonovat můžete i v chladném počasí, ale nikdy by teplota neměla dlouhodobě klesnout pod +5 °C. Pokud totiž voda v čerstvém betonu zmrzne dříve, než dojde k tuhnutí, materiál ztrácí pevnost a může popraskat. Pokud musíte betonovat i v zimě, sáhněte po speciálních přísadách do betonu, které urychlují tuhnutí a zabraňují zamrznutí směsi.
Pomoci může i předehřátí záměsové vody nebo ochrana čerstvého betonu plachtou či izolační fólií. Dobrý den,pozítří budeme zalívat naši základovou desku. Hlídám předpověď počasí a na čtvrtek nám hlásí déšť. Kolik dní po zalití by nemělo mrznout? Dále se řeší, zda je příliš brzy na pokládku palet s cihlami a jejich umístění na desku. Co si o tom myslíte? Je to příliš brzy? Budeme stavět z VPC, které jsou dost těžké. Vliv dešťové vody na nový beton.
Dobrý den,chtěl bych se zeptat na vliv dešťové vody na čerstvý beton. První den bylo betonováno, druhý den docela silný déšť. Beton je zakrytý a chráněny proti přímému dopadu kapek, ale není to 100% a voda protekla škvírama mezi deskama a na povrchu se objevují louže. Jedná se o základové pásy, tedy beton je v zemi. Má to vliv na kvalitu betonu?
Ještě bych se chtěl zeptat na odbornou literaturu kde se uvádí, že teplota při betonáži nemá klesnout pod 5 stupňů. Pres den je teplo, v noci teplota klesne da se říct tak moc, že se "nebezpečně" pohybuje kolem 5 stupňů. Vadí to tak moc? Píše se, že pod 5 stupňů docházi k přerušení tuhnutí, znamená to, že jestli teplota klesne tak je pohroma nebo jak vyleze tak proces tuhnutí dále pokračuje?
Beton v raném stáří se musí ošetřovat a chránit, zejména proto, aby se minimalizovalo plastické smršťování a aby se zajistila dostatečná pevnost povrchu. Na čerstvý beton uložený do konstrukce působí negativně vlivy prostředí, jakými jsou slunce, vítr, déšť, často i mráz. Vliv deště na čerstvý beton: Především je třeba zabránit vysoušení povrchu betonu, např. vlivem vysokých teplot nebo větru, dále vyplavování cementu z povrchu betonu při silném dešti a promrznutí konstrukce při teplotách nižších než 0 °C. Ochrana před vysycháním a dalšími vlivy je důležitá. Smršťování betonu je způsobeno zejména odpařováním vody z čerstvého betonu, vysycháním tvrdnoucího a ztvrdlého betonu a následně fyzikálněchemickým procesem autogenním smrštěním. Chceme-li zabránit trhlinám od plastického smršťování na volných površích, musíme před ukončením betonáže celé konstrukce povrch betonu dočasně ošetřovat.
Vysoušení betonu lze snadno bránit zakrytím fólií, obdobnou jakou přikrýváme nábytek před malováním. Dále je možné použít ošetřovací nástřik nepropouštějící vodu. Poznámka: voda má mít podobnou teplotu jako povrch betonu. Nejjednodušší způsob ošetření, pokud je to možné, je ponechat konstrukci v bednění. Dále je vhodné pokrýt volné povrchy betonu parotěsnými plachtami či fóliemi, které jsou po obvodu a v místech přesahů zabezpečeny proti odkrytí.
Proti vysychání lze beton chránit i namočením a následně udržovat povrch betonu viditelně vlhký vhodnou vodou. Další, často doporučovanou možností je vodní mlžení nebo vlhčení přes geotextílii. POZOR! Geotextílii nebo koberec nikdy nepokládejte na povrch betonu suché. Došlo by k okamžitému odsátí vody z povrchu betonu, a tím následně k sprašování jeho povrchu.
Tip odborníka: Při vodním mlžení nebo vlhčení musí teplota vody odpovídat teplotě povrchu betonu. Příliš studená voda vyvolá teplotní šok a v betonu mohou vzniknout trhliny. NAŠE RADA: Při vodním mlžení nebo vlhčení musí teplota vody odpovídat teplotě povrchu betonu. Příliš studená voda vyvolá teplotní šok a v betonu mohou vzniknout trhliny.
Betonování za nízkých teplot se nedoporučuje i proto, že při teplotách nižších 5°C je hydratace cementu zpomaluje a kolem bodu mrazu s prakticky zastavuje. Betony rovněž nelze pokládat na plochy studenější než -1 °C, případně plochy ledové nebo zasněžené. Aby tedy beton řádně vyzrál, je třeba zabránit jeho promrznutí. Práce s běžnými betony je vhodná do zhruba +5 až +7 °C, jakmile teploty klesnou pod tuto mez, je třeba s betonáží zcela skočit či alespoň v nutných případech sáhnout po speciálně upravených zimních betonech.
Nízké teploty komplikují hydrataci betonu, který následně neschne a tvoří se praskliny. S klesajícími teplotami se hydratace zastavuje úplně. Bránit promrznutí betonu lze několika způsoby, na straně výrobce například ohřevem záměsové vody, kameniva a použitím betonů s vyšším vývinem hydratačního tepla, na stavbě pak zakrytím konstrukce nebo zaplachtováním části konstrukce a foukáním horkého vzduchu pod plachty. Využít lze i elektroohřev betonu uloženého v bednění.
Volba konkrétního způsobu závisí na konkrétní teplotě, intenzitě větru, deště nebo sněžení a na tvaru a objemu betonované konstrukce. Konstrukce by měla po dvou dnech tuhnutí získat pevnost vyšší než 4 MPa, čímž se stává mrazuvzdornou. Ihned po uložení musíme beton odizolovat od okolního prostředí rohožemi, geotextiliemi, polystyrénovými deskami či jiným izolantem. Pokud by zakrytí konstrukce nestačilo, je nutné přijmout aktivní opatření proti promrzání betonu - to znamená ohřev konstrukce horkým vzduchem či parou pod zaplachtování čerstvé betonové konstrukce, případně elektroohřev betonu v bednění.
Doba ošetřování betonu: Všeobecně platí, že čím déle se beton ošetřuje, tím lépe. Nezbytná doba potřebná pro ošetřování betonu je závislá na vývoji vlastností betonu v povrchové vrstvě. Třída ošetřování musí být stanovena v prováděcí dokumentaci. Délka ošetřování závisí na počasí, použitém betonu, tvaru a velikosti betonového prvku. Pro podkladní betony a nekonstrukční betony postačí délka ošetřování 12 hodin. Pro betony konstrukční je dle náročnosti konstrukce počítat s ošetřováním po dobu několika dní i týdnů. Běžná doba ošetřování je přibližně jeden týden, což platí zejména pro jarní a podzimní měsíce. V zimním období se beton ošetřuje až několikanásobně déle. Beton je třeba začít ošetřovat ihned po konečném urovnání jeho povrchu, tedy často už v průběhu betonáže.
Práce s běžnými betony je vhodná do zhruba +5 až +7 °C, jakmile teploty klesnou pod tuto mez, je třeba s betonáží zcela skočit či alespoň v nutných případech sáhnout po speciálně upravených zimních betonech. Nízké teploty komplikují hydrataci betonu, který následně neschne a tvoří se praskliny. S klesajícími teplotami se hydratace zastavuje úplně. ČSN 73 2400 Provádění a kontrola betonových konstrukcí stanovovala, že teplota betonové směsi nesmí klesnout pod určité hranice. Betonovat lze až do teplot -10 °C a čerpa se směsi do cca -5 °C. Abychom zajistili správnou teplotu a kvalitu, můžeme dát přednost cementům s vyšším obsahem slínku, použít cementy s rychlým náběhem a počáteční pevností. Předběžně je nutné ohřát záměsovou vodu a případně i kamenivo.
Tabulka základních opatření a podmínek: ohřát záměsovou vodu, použít zimní betony, zakrýt konstrukci, foukat horký vzduch, elektroohřev, monitorovat teplotu a postupně pokračovat dle pevnosti. Ihned po uložení je nutné izolovat beton od okolního prostředí rohožemi, geotextiliemi a izolací. Konstrukce by měla dosáhnout po dvou dnech pevnosti nad 4 MPa.
