Metodika má přispět k nápravě dnešního problematického stavu pořizování měřické dokumentace v památkové péči. Zasvěcuje do problematiky zaměřování, vysvětluje rozdíly plynoucí z určení dokumentace, seznamuje s vývojovými trendy, potřebami atp. Podává památkářům a profesionálním měřičům zevrubnou strukturovanou informaci o tom, jak k měřické dokumentaci přistupovat, jaké jsou specifické potřeby zejména v průzkumné oblasti. Publikace je určena zejména odborným pracovníkům památkové péče, zároveň však může být využita všemi dalšími zainteresovanými osobami a institucemi působícími v oblasti péče o kulturní dědictví. Důležitou skupinu adresátů představují profesionální zeměměřiči, kteří působí v oblasti památkového fondu a jimž metodika přibližuje potřeby oboru a jejich specifika. Metodika je výstupem plnění výzkumného cíle Výzkum nemovitých památek v ČR.
Historická stavební péče vyžaduje vědecký přístup k poznání objektů. Zkoumání kulturních památek - v tomto případě historických staveb - má pro památkovou péči klíčový význam. Například restaurátor podrobně dokumentuje vrstvy nátěrů v několika sondovaných místech, archeolog s nasazením relativně velkých kapacit podrobí zkoumání relikty. Zjednodušeně lze říci, že chápání významu památek je ve značné míře úměrné znalostem o nich. Také nemůže být jediným cílem státní památkové péče uspět při výkonu ochrany památek. Z těchto a podobných úvah vyplynula realizace poměrně rozsáhlého výzkumného záměru NPÚ, věnovaného zkoumání a dokumentaci historických staveb v těch chvílích, kdy jsou některé části památek přístupné, avšak zatím nebyly předmětem speciálních průzkumných aktivit.
Operativní průzkum a dokumentaci (OPD) se mluví především proto, že se jedná hlavně o metody aplikovatelné v krátkých chvílích během stavebních prací, případně u zanikajících objektů (opuštěné chátrající stavby). TZB-info / Facility management / BIM - Informační model budovy / Stavebněhistorický průzkum s využitím BIM a moderních geografických informací se zabývá možnostmi využití moderních měřických metod a technologií pro zpracování, distribuci a archivaci dat nashromážděných při stavebněhistorickém průzkumu (SHP). Příspěvek shrnuje dosavadní stav autorova poznání a praktické zkušenosti s danou problematikou.
Počátek 21. století je spojen s rychlým rozvojem ICT, které zasáhlo většinu oborů, včetně památkové péče a zeměměřictví. V České republice se setkáváme spíše s opatrným postojem k novým technologiím, zejména v souvislosti s dlouhodobou archivací digitálních dat. Tento text se proto zabývá měřickými technologiemi, geoinformačními technologiemi a specifickými nároky, které by na ně mohly být kladeny, při použití v rámci průzkumů nemovitých kulturních památek, především stavebněhistorických průzkumů (SHP).
Stavebněhistorický průzkum (SHP) je základní typ průzkumu, který se v památkové péči realizuje. SHP je definován jako „vědecká metoda, jejímž cílem je komplexní poznání stavby (souboru staveb). Výsledky slouží jako jeden ze základních podkladů pro kvalitní a efektivní památkovou péči, zejména při určování optimálních podmínek péče o nemovité památky. SHP lze rozdělit do tří základních fází, jejichž rozsah a uplatnění se odvíjí od technického a provozního stavu objektu. Inventarizační a pasportizační průzkumy (IP) mohou být řešeny samostatně nebo jako doplňky SHP. Jejich konečným výstupem je inventarizace, tzn. systematická dokumentace, a pasport hodnotných a charakteristických prvků stavební výbavy umělecko-řemeslného nebo technického charakteru. Do tohoto procesu může být zahrnut i movitý majetek, např. mobiliář. Inventarizační soupis a popis je zpravidla nejvýhodnější zpracovat, resp. strukturovat, po místnostech stavebního objektu, což je dokumentační postup označovaný jako tzv. „Raumbuch“.
Měřickou dokumentaci lze podle příslušné metodiky definovat jako „činnost směřující k vytvoření zmenšeného obrazu stavebního objektu, většinou pro účely projektování jeho opravy nebo úprav nebo pro jeho vědecké poznání a současně péči o něj. Přeneseně se výraz používá i pro výstupy této činnosti. V současné době je dostupná široká nabídka měřických metod a technologií, proto zůstává na zpracovateli SHP, aby rozhodl, jaké měřické metody a technologie využije. Výběr technologií se pravděpodobně bude řídit erudicí zpracovatele SHP, jeho technickým a personálním zázemím, časovými a finančními možnostmi atd. V konečném důsledku tak mohou některé metody, či technologie, a možnosti, které se nabízejí, zůstat nevyužity, nebo jsou v některém směru předimenzovány. V rámci zkoumání vývoje historických staveb, řemesel a technologií může být každá podstatná tvarová nepravidelnost důležitou informací, protože může mít zásadní interpretační význam. S tím mohou být spojeny vyšší nároky na podrobnost měření, tzn. Míra podrobnosti ovlivňuje věrohodnost navazujících výstupů. Měla by se volit se úměrně významu dokumentovaného objektu, účelu měřické dokumentace a prostředkům, které jsou k dispozici. Maximální míru podrobnosti, tzn. prostorové rozlišení, je možné odvodit ze vztažného měřítka požadovaného výstupu, obvykle plánu nebo výkresu. Vztažné měřítko udává geometrické rozlišení výstupů měřické dokumentace, pro které se v oblasti digitální fotogrammetrie používá termín Ground Sample Distance (GSD). Pro výkresy se jako výchozí často používá vztažné měřítko 1 : 50. V situacích, kdy stavba neposkytuje rovnoměrný stav zachovalosti, např. když část budovy je plnohodnotně zachována a část je zříceninou, se musí forma měřické dokumentace přizpůsobit. Míra věrohodnosti, resp. míra nejistoty, navazujících interpretačních výstupů pak bude v různých částech odlišná. Georeferovávání je nezbytné v okamžiku, kdy dochází ke kombinaci více datových sad z více informačních zdrojů. Časové razítko - tj. datum pořízení měřické dokumentace. Digitalizace - nejčastěji se jedná o digitalizaci archivů, jakými jsou knihovny, mapové a fotografické sbírky, archivy výkresové dokumentace apod. Neexistující, tj. na základě aktuální měřické dokumentace, tj. na základě digitalizované archivní měřické dokumentace, získané např. na základě vzájemné kombinace podkladů. Pro zpracování kvalitní měřické dokumentace je klíčová komunikace a průběžné konzultace mezi zainteresovanými pracovníky investora, projektanta, zhotovitele měřické dokumentace a SHP, protože se nezřídka stává, že kvalita a forma finálních výstupů neodpovídají účelu měřické dokumentace. Parametry pro zadání měřické dokumentace lze dohledat v příslušné metodice.
Tato kapitola se zabývá využitím geoinformačních technologií při zpracování SHP. Při zpracování SHP dochází k postupnému hromadění dat a geodat, která pocházejí z více oborů - archivní a terénní průzkumy apod. Získané datové sady proto nemusí být vzájemně konzistentní, což může být zapříčiněno odlišnými oborovými zvyklostmi. Pro zpracování datových sad SHP, měřické dokumentace a doplňujících průzkumů může být výhodné některá data transformovat na geodata, tzn. zpracování SHP s podporou GIS a BIM. Tradiční lze v současnosti označit zpracování SHP s podporou CAD. Důležité rozdíly mezi GIS a BIM spočívají v různých možnostech reprezentace stavebních prvků ve specifických měřítkách. GIS a BIM nabízejí prostředí k tvorbě a editaci, komparaci, sdílení a vizualizaci dat. Při tvorbě informačního modelu budovy je nutné mít na zřeteli, že geometrická a informační podrobnost a přesnost výsledného modelu je závislá na podkladových datech. Analogicky ke kartografii platí, že postupujeme „z velkého do malého“, nikoli obráceně. Historické konstrukce vyznačují tvarovou a rozměrovou rozmanitost, takže je výhodné vkládat do BIM generalizovanou geometrii doplněnou o popisné informace. Popisné informace mohou mj. doplnit nejdůležitější historické kontexty a stavební principy.
Na Obr. 2 je zobrazena vizualizace analýzy stavebního vývoje části stavebního objektu podle elaborátu SHP v softwaru Autodesk Revit. Jednotlivé stavební konstrukce jsou členěny do rodin. Když defaultní rodiny nevyhovovaly, byly navrženy a vytvořeny načitatelné rodiny. Tento postup ukazuje, jak lze adaptovat software pro konkrétní historické prvky a potřeby dokumentace.
Tento článek si kladl za cíl prezentovat možnosti využití moderních měřických metod a technologií, geografických informačních systémů a informačního modelování budov při SHP. Článek vychází z rešerše odborné literatury a dosavadních prací autora. Zdroje ukazují na široké spektrum metod a jejich vzájemnou provázanost, která umožňuje lépe zachytit historické objekty a jejich proměny v čase.
Klíčové poznatky zahrnují: definice SHP a její rozdělení do fází; důležitost volby měřických technik dle významu objektu; význam georeferencování a časového razítka; roli komunikace mezi investorem, projektantem a zhotovitelem; a nutnost pracovat s různými datovými sadami prostřednictvím GIS a BIM pro lepší sdílení a vizualizaci dat. V kontextu evropského prostředí se ukazuje trend integrace BIM-GIS/SHp pro konzistentní průzkum a dokumentaci památek.
V závěru je zřejmé, že efektivní měřická dokumentace historických staveb vyžaduje synergii technologií, metodických standardů a spolupráce napříč expertízami. Správná volba technologií a jasně definované požadavky na výstupy zvyšují kvalitu památkové péče a umožňují přesnější interpretaci historických skutečností. Důraz na detail a vhodná míra generalized stavebních prvků v BIM modelu zajišťují věrohodnost výsledků pro další restaurátorské či výzkumné práce.
Praktické zásady pro praxi SHP
- Definujte cíle dokumentace podle významu objektu a účelu výstupu.
- Zvažte volbu technologií s ohledem na erudici týmu, čas a finance.
- Udržujte komunikaci a průběžné konzultace mezi stakeholdery.
- Georeferencujte data a pečlivě časově razítkujte záznamy.
- Využívejte GIS a BIM jako komplementární nástroje k CAD pro lepší sdílení a vizualizaci.
- Upravte měřické výstupy podle konkrétní části objektu a její zachovalosti.
tags: #mericka #dokumentace #historickych #staveb #pro #pruzkum