V dnešní době nás nejen z ekonomických důvodů tlačí snižovat spotřebu energie vydanou na provoz našich domovů.
Obecně lze říci, že standartní způsob zateplování budov je vzhledem ke stavebně-fyzikálním vlastnostem z exteriéru - kontaktní nebo provětrávanou fasádou.
Existují ovšem situace, kdy takové řešení zvolit nelze a je tedy možné zaizolovat objekt pouze zevnitř.
Takovými případy jsou obvykle domy s historicky cennou fasádou, nepřístupné fasády nebo budovy, které nemají dostatek místa před fasádou.
Myšlenka na interiérové zateplení přichází často i v případě, když se spolu majitelé bytových jednotek nemohou domluvit na standardním zateplení.
V takovém případě si musíme ovšem porovnat úskalí, které tato obrácená konstrukce přináší, s možnými výhodami.
Historicky a památkově chráněné objekty s tvarově náročnými fasádami nelze často zateplit zvenčí.
Podobně jako nepřístupné fasády nebo budovy, které nemají dostatek místa před fasádou.
Díky použití tepelné izolace z interiéru zamezíme akumulaci tepla v konstrukcích.
Stěny tak nemohou vydávat sálavé teplo, což nepříjemně ovlivňuje pohodu vnitřního prostředí v dlouhodobě pobytových prostorech.
Jakmile se totiž přestane topit, rychle se místnost ochladí.
Najednou ale tento stav může být na druhou stranu velmi žádaný u objektů s krátkodobým pobytem, který potřebujeme rychle vytopit (chaty, chalupy).
Největším rizikem je ale místo rosného bodu a s tím spojený kondenzát.
Hlavním důvodem, proč se primárně zatepluje z exteriéru je, že vodní páry procházející z interiéru přes konstrukce ven dosáhnou rosného bodu, tedy teploty, při které je vzduch maximálně nasycen vodními parami, mimo konstrukci.
Teplý vzduch totiž prochází stejně teplými materiály a na chladnou plochu narazí až za tepelnou izolací.
Prohoďí-li se pořadí, tak první chladná plocha je někde uprostřed, páry začnou kondenzovat a utvoří se plísně.
Zdroj: EkoWATT
Zateplením stěn dojde ke zvýšení jejich povrchové teploty.
To má vliv na tepelnou pohodu v domě - čím jsou stěny chladnější, tím je pobyt v místnosti méně příjemný a naopak.
V konečném důsledku můžeme v dobře zateplené místnosti udržovat o něco nižší teplotu vzduchu, aniž bychom pociťovali chlad.
Důležité je, aby skladba stěny byla difúzně otevřená, aby umožňovala vodním parám odejít ven.
Výpočtem se zjistí, v kterém místě se rosný bod nachází a zda skladba vyhovuje.
Pokud nevyhoví, je nutné použít parozábranu a vodním parám průchod do konstrukce zamezit.
Nespornou výhodou interiérového zateplení je zlepšení akustiky, možnost vedení rozvodů v předstěnách a není potřeba stavby lešení při montáži.
Nejvhodnějším materiálem jsou minerální izolace.
V porovnání s polystyrenem mají nižší difúzní odpor a proto je hrozba kondenzace menší.
Jako jediné také umožňují bez větších problémů vést instalační rozvody.
Existují i termoizolační nátěry, které fungují na principu odrážení tepelného záření zpět do místnosti.
V každém případě je nutné konzultovat záměr s odborníkem, který provede výpočet a doporučí nejvhodnější skladbu konstrukce.
Vnitřní zateplení stavby lze navrhnout pouze na základě odborného posouzení, které vyloučí nežádoucí kondenzaci uvnitř konstrukce.
Správná izolace stěn zevnitř je nezbytná.
Vnitřní zateplení má obrovský vliv na vaši tepelnou pohodu a konečné účty za vytápění, proto musí být provedeno správně.
Proč zvolit minerální vlnu pro vnitřní zateplení?
Minerální vata je ideální izolace pro zateplení tlakem namáhaných konstrukcí.
Pro takovou tepelnou izolaci doporučujeme především minerální vlnu (kámen a sklo).
Minerální izolace se v praxi prodává ve formě kamenné nebo skelné vaty (vlny).
Je to ekologický izolant přírodního původu, který má výborné tepelněizolační vlastnosti.
Protože je nehořlavý, účinně zabraňuje šíření požáru.
Díky své paropropustnosti lépe odvádí vlhkost z konstrukce a přispívá ke zdravému klimatu v domě.
Minerální vata lépe tlumí hluk, takže se hodí do hlučnějších oblastí nebo na stěny mezi byty.
Životnost izolace je jedním z klíčových faktorů, které hrají roli při rozhodování o zateplení domu.
Minerální vata má při správné instalaci a dostatečné ochraně proti vlhkosti životnost zhruba 30 až 50 let.
Typy minerální vaty
Minerální izolace se dále dělí na skelnou a kamennou, dle surovin, které byly použité při výrobě.
Hlavní složkou kamenné vaty je čedič, jehož vlákna při výrobě se zformují do desek či rohoží.
Tato vata se též nazývá čedičová nebo kamenná, protože je vyráběna nejčastěji tavením čediče a křemene.
Minerální vata má větší objemovou hmotnost než skelná vata a je i výrazně tužší.
Hlavní výrobní složkou skelné vaty je písek a odpadové (recyklované) sklo.
Při tom čím dál víc se zvyšuje podíl recyklovaného skla a jedná se tedy o výrobek šetrný k životnímu prostředí.
Srovnání skelné a kamenné vaty
Skelná vata: Je pružnější a lehčí, je možné ji balit v pásech komprimovanou do rolí.
Sklenná vata je vhodná spíše jako výplňová tepelná izolace do lehčích konstrukcí.
Kamenná vata: Oproti skelné vatě je tužší a těžší, což je nejpodstatnější rozdíl. Kamenná vata snese i zatížení a hodí se tak do podlahových konstrukcí nebo pro zateplení obvodových stěn.
Minerální vata je materiál propusný pro vodu i pro vzduch s vodní párou.
Desky z minerální vaty lze použít všude tam, kde polystyren nevyhovuje především svou požární odolností.
Instalace vnitřní izolace by měla začít přípravou povrchu, tedy vyrovnáním stěn, odstraněním nečistot a základním nátěrem stěn.
Poté se osadí rám z UW a CW profilů a vlny.
Montáž a systémy
Izolační minerální vata je určená jako izolace šikmých střech, stropů, podhledů a dalších lehkých sendvičových konstrukcí.
V případě, že nároky na estetiku jsou nižší než v obytných částech, lze s úspěchem využít výrobky k vnitřnímu zateplení stropů a stěn minerální vlnou přímým lepením bez kotvení.
K tomuto zateplení slouží čedičové desky s kolmým vláknem, které lze dodatečně brousit.
Na očištěný povrch se celoplošně lepí izolační desky flexibilními cementovými lepidly.
Po standardní době vytvrdnutí lepidla (min. 24 hodin) pak následuje odsátí prachu z povrchu desek a jejich penetrace pomocí vhodného podkladního nátěru.
Na takto připravené desky už je možné stříkat fasádní barvu, osvědčené jsou barvy akrylátové (kvůli přilnavosti).
Toto řešení je v pořádku z tepelného i požárního hlediska, je zajímavé i vizuálně, a navíc je o dost levnější než plnohodnotný systém ETICS.
Nedávnou novinkou je pak aplikace již předem nastříkaných desek Isover TOP V Final.
Pokud potřebujeme vyřešit i akustickou ochranu bytů nad vstupním prostorem a chodbou, je vhodnější použít klasický systém minerální izolace do sádrokartonového roštu.
V případě, že dbáme na to, aby naše řešení bylo zároveň šetrné k životnímu prostředí, jsou zde již zpracovány první environmentální hodnocení výrobků.
Projekty a praktické poznámky
Proces výroby tepelné izolace je mnohdy složitý, energie ušetřená během celého životního cyklu izolace (počítáno na 50 let) je však mnohonásobně vyšší, než energie potřebná na výrobu.
U fasádních izolací z minerálních vláken s kolmými vlákny je tento poměr cca 130x.
- Nejčastější chyby při kombinaci izolací: Nesprávné pořadí vrstev, kombinace neslučitelných materiálů, nedostatečná tloušťka izolace, špatné napojení vrstev.
- Jak postupovat při výběru kombinace izolací: Analýza stavby, volba materiálů, výpočet tloušťky, správné pořadí vrstev, profesionální realizace.
- Energetická úspora díky správné kombinaci izolace: Správně navržená kombinace může snížit tepelné ztráty až o 60-80 %.
Vnější, vnitřní či uvnitř zdi izolace: Dobrý den, potřebuji postavit dům z klasické plné červené cihly + izolace minerální vatou. Může mi někdo vysvětlit hlavní rozdíly mezi následující stavbou stěny při stejné tloušťce stěny i izolace?
Energetický standard podporovaný v rámci dotačních titulů Nová zelená úsporám klasifikoval tyto konstrukce do kategorie „doporučených hodnot" zateplení podle platných norem ČSN 73 0540.
Jinými slovy, pokud tedy máme fasádu izolovanou cca 14 cm bílého polystyrenu, na stropy nevytápěných sklepů bychom měli použít cca 10 cm tlusté desky tepelné izolace, abychom měli zateplení „vyvážené".
Požární norma ČSN 73 0810 Z1 z roku 2016 stanoví mantinely použití EPS a materiálů nejvyšší požární třídy A1/A2 na některých místech domu.
Prostory, kde nejsou běžně osoby, tzn. sklepy jednotlivých bytů, nebo kde je požární nahodilé zatížení ρn≤10,0 kg.m2, tam je možné použít standardní zateplovací systém s EPS.
Pro strop lze použít zateplovací systém z pěnového polystyrenu nebo minerálních vláken, doplněný o ochranu proti dešti a sněhu není potřeba.
Na strop lze samozřejmě aplikovat klasický zateplovací systém z pěnového polystyrenu nebo minerálních vláken, tvořený izolantem, tenkovrstvou omítkou a mechanickým kotvením.
Environmentální a praktické dopady
Proces výroby tepelné izolace je složitý, ale energie ušetřená během životního cyklu je mnohonásobně vyšší než energie potřebná na výrobu.
V nabídce naší prodejny naleznete různé materiály pro zateplení stěn a zateplovací systémy.