Sokl je nedílnou části každé stavby. V posledních desetiletích se naštěstí i tyto části stavby staly dalším místem, kterému je věnována pozornost i během zateplování. Bohužel i přes maximální snahu výrobců materiálu určeného k zateplení soklu v rámci školení a konferencí se stále můžeme setkávat s poruchami a chybami v těchto konstrukcích. Nejčastější chyba, se kterou se lze v praxi setkat, je nevhodný typ použitého materiálu na zateplení soklu. Dnes již většina firem ví, že minerální izolace (MW) ani klasický polystyren (EPS) vhodný na sokl z důvodu jejich vyšších nasákavostí není, a správně dávají přednost extrudovanému (XPS) či perimetrickému typu polystyrenu (EPS-P). Nicméně hlavní úskalí tkví v tom, že extrudovaných i perimetrických typů je celá řada i do jiných aplikací a na sokl se nemusí vždy použít ten správný.
A proč je to vlastně důležité? Soklové typy EPS či XPS totiž na svém povrchu mají speciální strukturu, která zvyšuje přilnavost lepidla k vlastnímu izolantu. Díky této vyšší adhezivitě může tepelná izolace lehce udržet i těžký obklad soklu, který se zde také často používá. Běžný fasádní polystyren nese jen malou, a tedy lehkou vrstvu omítky, ale na sokl se často používají obklady z kamene či keramiky, které mají hmotnosti daleko vyšší.
Obr. 1: Přiklad správného použití soklového typu tepelné izolace Isover EPS SOKL 3000. Obr. Řešením problému na obr. 2 je buď aktuálně použitý XPS nahradit typem, který je vhodný na použití do soklové aplikace (aktuální konstrukci sanovat a udělat správně), nebo alternativně a v zásadě také zcela správně, zdrsnit vrchní vrstvu již použitého XPS tak, aby se zvýšila její přilnavost k budoucímu lepidlu, a tím i obkladu.
Obr. Obr. Druhá nejčastější chyba je opomenutí provést zateplení i pod vytápěnou část stavby. V tomto případě se o chybu v zateplení soklu v pravém smyslu nejedná, jelikož zde sokl zateplen často vůbec není. Bohužel některým realizačním firmám je často, jak má vypadat zateplení, a pokud v rámci bytového družstva (BD) či společenství vlastníků jednotek (SVJ) není někdo znalý fyziky a procesů unikání tepla, tak se opravdu může stát i to, co je vidět na obr. 3. Námitky obyvatel přízemních bytů, že jsou tyto byty chladnější než byty nad nimi, jsou pak celkem logické. Důvod, proč jim teplo uniká, je ten, že 300 mm betonové stěny izoluje obdobně jako 1 cm EPS či MW.
Z fyzikálního principu pak teplo raději proniká stěnou dolů mimo oblast zateplení a v tomto místě nejen vzniká tzv. tepelný most, ale i chladnější místo, které je často zdrojem kondenzace a plísní. Když někdo zateplí jen část střechy a zbytek nikoliv, tak by se tomu každý podivil, ale když někdo zateplí jen část stěny, tak se nad tím nikdo nepozastavuje, a to je bohužel velká chyba. Zateplení soklu je samozřejmě důležité u všech staveb, tj. včetně rodinných domů, a opět je nutné izolaci provést až mimo oblast promrzání, tj.
Řešením problému na obr. 3 je doplnit chybějící zateplení soklové části a ideálně pokračovat se zateplením až 800 mm pod úroveň okolního terénu.
Obr. Třetí nejčastější chybou je ukončení soklu přímo na terénu. V zásadě tento problém souvisí částečně s předchozím bodem jen s tím rozdílem, že zateplení soklu zde sice provedeno je, ale stále s tepelným mostem. Řešením problému je zde patrně nejjednodušší ze všech dříve uvedených. Obr.
Čtvrtou nejčastější chybou je malá tloušťka tepelné izolace použité na zateplení soklu. Nemám nic proti optimální volbě tepelné izolace, ale v případě, že se na soklovou část dává stejná tloušťka tepelné izolace maximálně o cca 20-30 % menší, tak tomu aktuálně odpovídá cca 100-120 mm jako minimum. Volba 30 mm, jak je vidět na obr. 6, je opravdu nedostatečná.
Když uvážím, že cena tepelné izolace v rámci ceny celého zateplení dělá v průměru jen 25-30 % (cena zateplení není jen cena tepelné izolace, ale i omítky, práce, lešení, transportu hmot, atd.), tak mi přijde krajně neuvážené volit tak malou tloušťku. Ekonomické řešení tohoto problému zde již existuje. Nebudeme zde zmiňovat obligátní řešení typu sundat stávající izolaci a provést novou v doporučené tloušťce. Ne, dnes již prakticky všichni výrobci zateplovacích systémů mají certifikované systémy pro řešení dodatečného zateplení na již stávající zateplení, zkráceně ETICS na ETICS.
Jako pátou chybu a v tomto případě poslední zmíněnou v tomto článku bych označil obecným pojmem nekvalitně odvedená práce. Každý si pod tím může představit cokoliv a v zásadě má pravdu. Od volby nekvalitních materiálů, přes nedodržení technologických předpisů až po nedořešení některých detailů. Variant na toto téma je tolik, že by to vydalo na samostatnou publikaci. Bohužel většině z těchto problémů by se dalo zabránit, kdyby se na stavbě objevil kvalitní stavební dozor a nenechal připustit tato pochybení.
Dva z posledních příkladů, které jsem viděl, jsou vidět na obr. 7 a 8. Na obr. 7 je vidět, že si nikdo nelámal hlavu s tím, kam až provést marmolit a perlinku, a prostě kam dosáhla perlinka, tak tam skončil i marmolit. Na obr. 8 je pak vidět, že ani se zapuštěním perlinky do základní vrstvy si zde nikdo hlavu nelámal.
Obr. 7: Ukázka nekvalitně provedené povrchové úpravy soklu. Obr. Řešením tohoto problému zde vidím jen v předělání provedeného zateplení soklu, nejen z toho důvodu, že nemáme záruku, že další věci na zateplení jsou jistě zcela v pořádku, ale z toho důvodu, že sladit barevnost provedené fasády po nějaké úpravě je velmi obtížné.
Potřebujete poradit? Ing. Ing. Ing. Ing. Vít Koverdynský, Ph. D.
Autor: ŽIVĚ 1 (132 příspěvků) 3. 8. 2017
V dalším díle věnovanému zateplování domu se zaměříme na základy a sokl. Dozvíte se, jaký typ polystyrenu na tuto část domu použít. Ukážeme si postup lepení polystyrenu ISOVER EPS SOKL 3000 a Karel Sedláček poradí, jak ošetřit izolant před zahrnutím zeminy.
Výhody perimetrického a soklového polystyrenu a doporučené postupy
Nejvíce spolu souvisejí výška soklu a správná volba typů polystyrenu. Výška soklu je minimálně 30 cm. Norma uvádí výšku zateplení soklu minimálně 30 centimetrů nad budoucí okolní terén. Do této výšky bychom měli použít nejen soklový polystyren, ale také svislou hydroizolaci kolem stavby. Pokud plánujete dům v horských oblastech, doporučuje Karel Sedláček provést hydroizolaci a zateplení soklu do výšky 50 cm, aby nedošlo k nasáknutí vlhkosti z tajícího sněhu do stavby.
Výhody perimetrického polystyrenu spočívají v tom, že díky formě vyrábějí přesně na míru a mají menší nasákavost než klasický fasádní polystyren. Spodní část domu se často zatepluje speciální polyuretanovou pěnou a je možné použít i normální lepidlo. Při nalepování polystyrenu ISOVER SOKL 3000 jsme používali kombinaci nízkoexpanzní PUR pěny s označením DEKFOAM ETICS a cementového lepidla Weber therm elastik.
Základy a sokl kolem garáže jsou zatepleny v tloušťce 10 cm a prostor kolem domu v tloušťce 28 cm. Fasádní polystyren do soklu nepatří; klasický fasádní polystyren má větší nasákavost a v podzemních podmínkách to může být problém.
Z tohoto důvodu se používají extrudované nebo perimetrické polystyreny, které mají nižší nasákavost. Na to, jaké typy polystyrenových izolací existují, se podívejte ve videu. Karel Sedláček na závěr ještě upozorňuje na jednu důležitou zásadu, a to kotvit polystyren až nad hydroizolací.
Potřebujete poradit? Ing. Ing. Ing. Ing. Vít Koverdynský, Ph. D.
Technické detaily a praktické postupy během montáže
Podkladní nátěr vyrobíte smícháním 1 dílu lepicí hmoty webertech 915 s 10 díly čisté vody. Na přilepení izolačních desek potřebujete lepicí hmotu webertec 915 spolu s práškovou složkou pro urychlení tuhnutí. Lepicí hmotu naneste na desky celoplošně. Izolační EPS desky s lepicí hmotou přitiskněte k podkladu. Rovinnost v průběhu montáže kontrolujte svisle i vodorovně pomocí vodováhy a desky zajistěte podpěrami proti sjíždění.
K řezání soklových desek Isover EPS Sokl 3000 si na pomoc vezměte elektrickou nebo ruční pilu na izolanty. Pokuste se izolaci lepit tak, aby mezi deskami nevznikaly spáry. Pokud se to přece jen stane, existuje snadné řešení: do velikosti 2 mm ponechejte a při rozmezí 2-5 mm vyplňte přířezem izolační desky nebo polyuretanovou pěnovou hmotou.
XPS- extrudovaný polystyrén se vyrábí pomocí vzniku vytlačováním taveniny krystalového polystyrenu. Extruzí totiž dojde ke vzniku fyzikálních vlastností, které poskytují širší použití u těchto více namáhaných částí. Extrudovaný polystyrén je materiál s velkou pevností a minimální nasákavostí.
Zateplení soklové části domu je velmi důležité a nemělo by se v žádném případě podceňovat. Tato část díky blízkosti terénu kolem objektu a velice blízkému kontaktu se zeminou je fyzicky vystavována vyšší námaze.
Tyto vlivy okolí se dají zpravidla úspěšně odstranit tepelnou izolací, která je k tomuto zateplení určena. Jedná se o soklový polystyrén XPS, který má na povrchu speciální strukturu a ta napomáhá zvyšovat soudržnost lepidla k izolantu.
Vzhledem k této vysoké adhezivitě tepelná izolace tak snadněji udrží i těžké obklady soklu. Obyčejný fasádní polystyrén nese jen malou, čili lehčí vrstvu omítky, kdežto u soklů se zpravidla setkáváme s obklady z keramiky nebo kamene, což je v tomto případě hmotnost o dost vyšší.
V případě zateplovaní soklové části domu se setkáváme se shodným postupem jako při kontaktně zateplované fasádě. Pro stěrkování a lepení soklových izolačních desek používáme pouze k tomu určené lepicí stěrky. Fasádní desky doporučujeme lepit zásadně celoplošně.
Po nalepení desek je zapotřebí extrudovaný polystyrén ukotvit. K tomuto účelu je vhodné použití speciálních hmoždinek. Poté naneseme armovací vrstvu s perlinkou nebo také jinak řečeno s vloženou sklotextilní síťovinou a po úplném zaschnutí naneseme předem určený penetrační nátěr.
Dalším postupem je konečná finální úprava soklové části. Pokud si se zateplením soklové části domu nevíte rady a potřebujete odbornou pomoc, svěřte se do rukou našim pracovníkům.
Podklad pro soklové izolace musí být vyzrálý, bez prachu, mastnot, výkvětů, puchýřů a odlupujících se míst, biotického napadení a aktivních trhlin. Doporučuje se omytí tlakovou vodou.
Základem je výběr kvalitního materiálu s vhodnou strukturou. Materiál na izolaci soklu by neměl být hladký, ale zdrsněný, popřípadě by měl mít vaflovou strukturu.
V případě lepení na silikátové podklady (cihly, beton apod.) se používají běžná lepidla pro kontaktní zateplovací systémy (ETICS) ve formě rámečku a tří vnitřních terčů. Po nalepení a zatvrdnutí lepidla se v nadzemní části provádí kotvení hmoždinkami.
Soklová část se kotví pouze v místech, kde hmoždinka nemůže poškodit hydroizolaci. Lepení na suterénní stěny je dočasné „montážní lepení“, které desky podrží na místě, dokud nedojde k zasypání stavební jámy.
Tepelněizolační desky musí být ve spodní části pevně založeny, např. na základový výstupek. Pro celoplošná lepení se používají např. Základní vrstva se v podstatě neliší od zateplovacího systému stěn, tj. s využitím perlinky.
Základní vrstva se zatahuje min. - TIP: V místech s vysokým provozem (okolo chodníků, hřišť apod.) s rizikem proražení systému je vhodné výztužnou vrstvu zdvojit nebo použit zesílenou tzv.
Před nanesením povrchových vrstev se provede penetrace za účelem snížení savosti a sjednocení podkladu. Pro povrchovou úpravu soklu se používají ušlechtilé soklové omítky z přírodního popř.
Častým případem je provedení soklu z keramického obkladu, popř. kamene.
Zateplení soklu polystyrenem ISOVER EPS SOKL 3000
tags: #lepeni #polistirenu #na #sokl