Dnes se již nemusíme trápit lepením mozaiky „po střípku“, dokážeme to podstatně rychleji a efektivněji. Z dějin architektury víme, že za první evropské mozaiky můžeme považovat antické. Vliv Orientu je nezpochybný, tradice je úctyhodná: perští a asyrští mistři obkládali mozaikami interiéry i exteriéry již pár tisíc let před Kristem. Samozřejmě všude, kde se nám líbí, ale primárně v koupelnách, kuchyních, ale například i v bazénech a kolem nich. Mozaikou můžeme esteticky dotvořit běžný nebo i velkoplošný obklad. Můžeme ji však aplikovat i jako dominantní obkladový materiál.
Profesionál musí i dnes žasnout nad tím, jak trpělivě a precizně museli staří mistři obkladači vyskládávat klasické mozaiky doslova střípek ke střípku. Klobouk dolů, byla to nesmírně náročná umělecká díla. Dnes to máme podstatně lehčí, mozaiku běžně koupíme v „lepencích“, obvykle o rozměrech 30 x 30 cm. V nich jsou na podkladové mřížce nalepené jednotlivé střípky nebo kamínky standardních rozměrů od 2,3 x 2,3 cm do 10 x 10 cm. Nejde jen o to, že nemusíme pracně lepit střípek ku střípku, ale můžeme si také flexibilně a jednoduše - ořezávačem nebo technickým nožem - upravit formát na míru. Samozřejmě, že nekrájíme samotné kamínky či střípky mozaiky, ale podkladovou mřížku. Mistři obkladači vědí, jak dokáže být někdy mozaika „příčná, nepoddajná a živá“.
Aby Abyste si s mozaikou dokázali poradit, pomozte si zpevňující mřížkou na mozaiku LEVELYS. Lepení mozaiky je mírně odlišné od lepení klasického obkladu. 1. 2. 3. 4. 5. Už staří mistři před tisíci lety objevili kouzlo mozaiky, „maurské“, ale také perské či klasické antické vzory přetrvaly dodnes. Mozaikou dokážete efektně obložit i svou koupelnu, pohodlně a sami, jen je třeba znát a hlavně dodržet správný postup. A abyste pracovali nejen efektně, ale i efektivně, můžete si pomoci například zpevňující mřížkou na mozaiku. Výjimečnou vlastností - kromě efektnosti - je také „ohebnost“ mozaiky, která ji přímo předurčuje k obkládání oblých ploch. Pokud chcete využít mozaiku jako estetický doplněk klasického či velkoplošného obkladu, dávejte pozor na tloušťku. Mozaiky bývají obvykle tenčí než standardní obklad, proto je podklad pod mozaiku potřeba vhodně upravit. V případě, že si nejste jisti, zda můžete využít náš systém i pro vaši realizaci, neváhejte nás kontaktovat. Zkušený a vyškolený personál vám ochotně poradí s jakýmkoli problémem.
K příspěvku mě inspirovala Marcela, neskutečná učitelka, výtvarkářka, která pro dětičky vymýšlí parádní mozaikové aktivity. Řešily jsme, čím lepit mozaiku na plechovky od rybiček. Takže si to rychle sjedeme :)
DISPERZE VERSUS CEMENTOVÉ LEPIDLO
Mozaiku lze lepit vesměs dvěma základními způsoby: na klasické cementové lepidlo, nebo na disperzi. Existují samozřejmě i jiné možnosti, ale my se mrkneme na tyto dvě základní. Cementovým lepidlem lepíme mozaiky na zeď, podlahu, betonové podklady, na kameny, fasády. Používá se (ale nemusí vždy) na wedi a cetris desky. Cementová lepidla se používají jak v interiéru, tak v exteriéru (jen bacha, pak musí být mrazuvzdorná). Je to klasický způsob lepení, který používají i obkladači, když pokládají obklad nebo dlažbu. Nevýhodou je, že lepení cementovým lepidlem je relativně „špinavá“ práce a klade větší nároky na správné technologické provedení. Na druhou stranu tento způsob lepení umožňuje efektivně vyrovnávat výškové rozdíly mozaikových střepů (nízký střep si dle potřeby podmáznu větším množstvím lepidla a tím ho dostanu na stejnou výškovou úroveň s ostatními střepy).
Oproti tomu disperzní lepidla představují čistou, rychlou a nenáročnou cestu, ideální pro interiérové realizace. Pro lepení mozaiky používám konstrukční disperzní lepidla s označením D3 = po zaschnutí bílé lepidlo zprůhlední. Tyto disperze jsou „takový lepší Hercules“. I když po pravdě, o mnoho tříd lepší, jsou to totiž lepidla konstrukční, stavěná na vysokou zátěž, jen tak se neodlepí a fakt drží. Na trhu je jich nepřeberné množství - Mamut, Den Braven, Dispercoll, já používám lepidla od Soudalu. Sehnat se dají v běžných stavebninách i hobby marketech. Sehnat se dají jak v malých 250 ml, tak velkých 750 ml baleních. Není Soudal jako Soudal.
Disperze jsou skvělý. Můžete jimi lepit mozaiku na dřevo, překližky, MDF desky, květináče, ale klidně i na zrcadla a kov (odzkoušeno praxí), používám je při lepení na perlinku a v určitých případech i na cetris desky. Jenže není Soudal jako Soudal - pokud lepím na vodorovné povrchy (což je většinou), používám Soudal 67A. Když ale potřebuji, aby mi střepy rychleji zasychaly (lepení na květináče, nebo právě na ty plechovky), volím verzi Soudal 64A, která rychleji zasychá.
POZOR NA HLADKÉ POVRCHY Pokud lepím na hladké, neporézní, nenasákavé povrchy, použiju předtím adhezní můstek. Co to je? Proč to je? Adhezák je podkladový nátěr pro zvýšení přilnavosti spárovačky. Nátěr vytvoří strukturovaný (zrnitý) podklad, který zajistí, že se spárovačka časem nevydrolí. Důležité je to zvlášť u mozaik, které budete pravidelně umývat a opečovávat (např. zrcadla, kovové stoly). Na fotce je to ten píseček, který vidíte. Jinak pro úplnost, adhezní můstky se dají koupit v běžných stavebninách, i v relativně malém balení.
Chcete svou koupelnu nebo kuchyň ozvlášnit poutavou mozaikou? Její pokládání zvládnete i bez pomoci profesionálního obkladače. Protože jsou jednotlivé kousky mozaiky propojené a zpevněné sítí, stačí dílce nalepit na podklad a vyspárovat. Pokládání mozaiky se ale od běžného obkládání v některých ohledech liší a má svá specifika. Lepidlo naneste na podklad zubovou stěrkou a uložte na něj mozaikový obklad.
Než se pustíte do samotného lepení mozaiky, věnujte pozornost pečlivé přípravě podkladu. Ten musí být suchý, rovný a bez zbytků nečistot. Při rekonstrukci je důležité podklad zbavit zbytků původních stavebních hmot a zapravit případné nerovnosti či praskliny. Mozaikové obklady se standardně dodávají ve formátu cca 30x30 cm, existují však i mozaikové čtverce a pásy jiných rozměrů. Zvolte takové formáty, které umožní instalaci bez přímého řezání a zkracování malých obkladů v síti. Mozaiky se v koupelnách využívají jako ozvlášťňující prvek, který podtrhuje vzhled klasických obkladů. Proto se mnohdy instalují mezi stěnové obklady. Problém je v tom, že běžné keramické či kamenné obklady mají zpravidla větší tloušťku než mozaiky. Mnohem lepším řešením je nalepení konstrukční desky požadované tloušťky, která rozdíl vyrovná. Desky se k podkladu připevní lepidlem na obklady. Po zavadnutí můžete mozaiku lepit přímo na ně. Tyto desky se dají jednoduše zkracovat, zařezávat a provrtávat.
Pro lepení mozaikových obkladů se používá flexibilní lepidlo určené na keramiku, mozaiky i kámen. Dobrou volbou je například lepicí malta Baumit Baumacol FlexTop, která je vhodná pro použití v interiérech i venkovních prostorách. Na trhu narazíte i na lepidla určená přímo pro lepení mozaik, která mají prodlouženou dobu zavadnutí. Maltu rozmíchejte podle návodu na balení. Pro dokonalé smísení použijte míchadlo, případně spirálovou násadu na vrtačku. Lepidlo naneste na podklad zubovou stěrkou a uložte na něj mozaikový obklad. Při instalaci doporučujeme postupovat směrem odspodu nahoru. V místech, kde se nachází konce vodovodních přípojek, vytvořte v mozaikovém obkladu otvor vyříznutím několika dílů. Protože jsou jednotlivé kousky mozaiky spojené papírovou či plastovou sítí, upravíte rozměry a tvar dílu snadno zalamovacím nožem. Po přilepení mozaiky můžete prostor kolem přípojek vyplnit malými kousky mozaiky, jejichž tvar upravíte štípacími kleštěmi. Změna rozměru mozaiky v místě mimo spáry je složitější. Zkracování keramických či skleněných dílů na síti lze provést úhlovou bruskou pomocí diamantového kotouče. Volte typ spárovačky vhodný pro mozaiky, např. Důležitém kroku při realizaci mozaikových obkladů je spárování. Provádí se s využitím cementové spárovací hmoty s hydrofobními přísadami. Volte takový typ spárovačky, u kterého výrobce možnost použití pro mozaiky přímo uvádí. Spárovací maltu naneste na mozaiky hladítkem a pečlivě zatlačujte do spár. Počítejte s tím, že spotřeba spárovací hmoty bude ve srovnání se spárováním běžných obkladů i dvojnásobná. Ve chvíli, kdy spáry mezi mozaikami zmatní a budou na pohled světlé, začněte plochu gumovým hladítkem dočišťovat a zbavovat ji zbytků spárovací hmoty. Plochu mozaikových obkladů dokonale vyčistíte gumovým hladítkem. V průběhu čištění hladítko opakovaně namáčejte a zachycenou hmotu průběžně omývejte. I když je lepení a spárování mozaiky složitější než pokládka běžných obkladů, výsledek stojí za to. Stejným způsobem se postupuje také při montáži mozaiky na podlahy nebo oblé plochy. Důležitá je pečlivá příprava a kvalitní vybavení. Všechny potřebné pomůcky i stavební chemii najdete samozřejmě na pobočkách stavebnin Izomat.
Praktické tipy a postupy
První setkání v mém případě bylo pouze s kladivem, ručníkem … bez použití kleští. Jakmile člověk „přičichne“ k práci s kleštěmi, je ztracen. Takže pokud to jde - nevynechejte tuto část skládání mozaiky - je to o hledání ideálního střepu - rozbití obkladačky jen kladivem. Bude-li Vám někdo nabízet dlažbu - nebo obkladačku vyšší než 7-8 mm - neberte ji. ukázky prací mozaiek bez kleští - pouze kladivem …. Spárovací hmota se prodává po cca 2 kg - v práškové formě. Střepy můžete lepit na zeď přímo práškovým lepidlem na obkladačky - rozmíchat trošku s vodou - rychle zasychá. Lepíte-li na perlinku - stačí herkules nebo dispercol.
Adhezní můstek a příprava povrchu - adhezní můstek se používá na hladké povrchy, aby přilnavost lepidla byla spolehlivá. Podklad musí být pevný, suchý a odmaštěný. Nerovnosti větší než 3 mm je nutné vyrovnat stěrkovací hmotou. Pro savé porézní povrchy aplikujte penetrační nátěr, pro nesavé povrchy adhezní můstek.
Mozaika je dekorativní obklad složený z malých prvků - nejčastěji keramických, kamenných nebo skleněných dílků. Tyto prvky mohou mít pravidelný čtvercový tvar, ale také být zcela nepravidelné. V běžné praxi se nejčastěji používají mozaiky, jejichž dílky jsou předem upevněny na sklovláknitou síťku o velikosti cca 30×30 cm. Pokud se však rozhodnete vytvořit vlastní mozaiku ze starých kachliček, pak je postup pro lepení obdobný, jen je třeba počítat s výrazně vyšší časovou náročností. V takovém případě je nutné každý dílek lepit zvlášť a pečlivě ho usazovat.
V interiéru se mozaiky uplatní například jako obklad stěn v koupelně, kuchyni, dekorativní prvek v chodbě nebo čelo vany. V exteriéru je možné mozaikou ozdobit zahradní stůl, květináč, části dvorku, atria nebo třeba schody. Zásadní výhodou mozaik je, že lze s nimi bezproblémově oblákat i nejrůznější obliny. Před venkovním použitím je potřeba ověřit, zda je konkrétní typ mozaiky vhodný pro exteriér - ne všechny materiály snesou vlhko, mráz nebo přímé slunce.
Mozaika z leštěného mramoru, kdy kousky jsou nanešeny na síťku, pro lepší manipulaci. 1. Podklad musí být pevný, suchý a odmaštěný. V případě aplikace na zeď doporučujeme mít podklad z cementové omítky, sádrokartonu nebo stavební desky (např. Fermacell, Wedi). Staré nátěry je třeba mechanicky odstranit. Pokud lepíte mozaiku na dřevo (např. starý stůl), zbavte ho starého laku, obruste povrch a ošetřete penetračním nátěrem určeným pro savé materiály. Nerovnosti je nutné srovnat flexibilním tmelem nebo stěrkou.
Postup pokládky na perlinku
- Pomocí zubové stěrky naneste na připravený podklad vrstvu lepidla.
- Pracujte vždy po menších plochách - přibližně 0,5 m², aby lepidlo nezavadlo dřív, než mozaiku položíte.
- Položte mozaikový arch síťkou směrem k podkladu. Přitlačte jej houbičkou či gumovým hladítkem.
- U bočních dílků upravte jednotlivě špachtlí nebo dřívkem. Ruční výměna je nutná u ručně lepených mozaik.
- Po nalepení dodržte dobu schnutí uvedenou na obalu lepidla - obvykle 12-24 hodin.
Po zaschnutí můžete pokračovat spárováním a následnými finálními úpravami. Spárovací hmota se nanáší gumovým hladítkem a vyplní spáry. Po zavadnutí hmoty ji očistíte vlhkou houbičkou, poté suchým hadříkem. Impregnace je vhodná pro suché i vlhké prostředí, která prodlouží životnost povrchu mozaiky.
