Když pes žere omítku, trávu, hlínu nebo spolyká cokoli nepoživatelného: proč to dělá a co s tím dělat

Proč to ten pes dělá? Pokud jste někdy přichytili svého čtyřnohého parťáka, jak s labužnickým výrazem žvýká stébla trávy, olizuje zeď nebo nedejbože zblajznul na procházce něco, z čeho se vám okamžitě zvedl žaludek, vítejte v klubu. Lidská a psí definice toho, co je "přípustné k jídlu", se totiž dramaticky rozcházejí. V tomto článku si posvítíme na 8 nejčastějších psích „zvlášností" - od pojídání trávy a hlíny až po pica chování - nebezpečné polykání předmětů.

Koprofagie a geofagie: výkaly, tráva, hlína

Výkaly, tráva, hlína (koprofagie a geofagie) bývají z velké části problémem chování nebo pozůstatkem z minulosti, nikoli nedostatkem vitamínů. Koprofagie, tedy odborný termín pro konzumaci výkalů, je pro lidi tabu, ale v psím světě poměrně běžný fenomén. Než svého psa definitívně vykážete z obýváku, pojďme se podívat, co ho k tomuto gurmánskému zážitku skutečně vede. Dlouho se předpokládalo, že psi jedí výkaly pro nedostatek minerálů, vitamínů skupiny B nebo živin. Podle studie vedené Dr. Benjaminem Hartem (2018) bylo více než 80 % psů koprofagů zcela zdravých a doplňování vitamínů či minerálů chování neovlivnilo. Z evolučního hlediska jde spíše o zakořeněný čistící reflex; matky po porodu požírají trus štěňat, aby udržely doupě čisté. Ačkoli je mýtem nutraceutický deficit, u některých pacientů může koprofagie signalizovat onemocnění trávicího traktu. Stává se to tehdy, když tělo psa nedokáže vstřebávat živiny ze standardní potravy. Nejčastější viník? Nuda a nedostatek podnětů: pes trávící dny sám na zahradě si najde „hračku“.

Past na páníčka: pes zjistí, že když čmuchá kolem klacku, páníček to zřejmě nepostřehne. Pes pak okamžitě vzbuzuje pozornost a stává se to pro něj zábavou. Zaměstnejte mu mozek: přidejte do denního režimu mentální stimulaci. Natrénujte natrénování povelu "Nech to!" doma pomocí pozitivního posilování. Hysterické reakce a honičky po parku dnes pes vnímá jako hru nebo potvrzení, že ulovil poklad. Někteří psi žvýkají trávu s nadšením; často jde o vycvičený zvyk nebo uklidňující činnost, která pomáhá zvládat napětí.

Nejčastější otázkou zůstává: proč pes jí trávu? Většina odborníků tvrdí, že pes nejí trávu proto, aby vyvolal zvracení; u zdravých jedinců jde spíše o běžnou kratochvíli. Z pohledu etologie může být jedení trávy pozůstatkem chování psovitých šelem. Ve volné přírodě vlci a kojoti přijímají rostlinný materiál přirozeně; analýzy trusu ukazují, že tráva se nachází v 10-40 % vzorků vlků. Někteří psi tráví trávu ze zvědavosti, nudy nebo stresu. Žvýkání trávy působí uklidňujícím dojmem a uvolňuje napětí, čímž zaměstnává pozornost.

Geofagie - tlustou čáru přes geometrii jílu - je dalším častým chováním. V některých případech hlína obsahuje minerály a živiny, ale globální standardy výživy (WSAVA Global Nutrition Guidelines, Hart et al., 2018) ukazují, že geofagie není spolehlivým znakem nedostatku živin. Mladí psi objevují svět kolem sebe primárně tlamou; půda pro ně znamená wellness, informační kanál a snídaňový bufet v jednom. Je plná mikroorganismů, pachů a zbytků, které vyprávějí příběhy o tom, kdo tudy prošel. Environmental Science & Pollution Research (2023) varuje, že městská půda může obsahovat olovo, arsen a pesticidní rezidua - i malé dávky mohou poškodit játra, ledviny či nervový systém. Proto pokud máte malého „zahradníka“, který si občas pochutná na větvích nebo spadlém dřevě, může to být pro něj zcela přirozené. U mladých psů může žvýkání větví souviset s výměnou zubů; dospělým psům znamená okusování dřeva nedostatek pohybu nebo mentální stimulace. Displacement behavior, tedy snaha odbourat napětí, bývá důležitou součástí chování: pes si žvýká dřevo, když nemá jinou formu ventilace. Avšak dřevo v tlamě by pes mít neměl: ostré třísky mohou zapíchnout dásně, jazyk či krk a mohou skončit v trávicím traktu. Některé druhy dřeva obsahují třísloviny a fenoly, které mohou podráždit trávící trakt.

Pica a další možný výskyt

Pica je klinický termín pro opakované pojídání nepoživatelných látek - kamenů, plastů, textilií, hlíny nebo dřeva. Studie Yamada et al. (2019) uvádí, že pica patří mezi nejčastější problematická chování u psů, zejména u mladých a kastrovaných jedinců; s věkem obvykle slábne, avšak bez pomoci často nezmizí. Masson et al. (2021) ukázali, že více než 70 % psů, kteří museli na operaci kvůli spolknutí cizího předmětu, mělo zjevné behaviorální poruchy - stres, impulzivitu či frustraci. Polykání předmětů není jen zlozvyk; hrozí ucpání střev, dušení či perforace žaludku. U štěňat je pojídání kamenů relativně časté, protože svět zkoumají tlamou; riziko obstrukce u štěňat je intenzivnější než u dospělých. Prevence bývá snadnější než chirurgie: omezení přístupu k drobným kamenům a štěrku.

Mezi nejčastější rizika patří leptospiróza, Angiostrongylus vasorum a Giardia. Pes čichá svět nosem a jazykem: podlaha, deka či zeď mohou nést vůně jídla a představují pro psa normální chování - pes „čichá jazykem“. Studie deNapoli et al. uvádí, že olizování doprovázené zvracením, nechutenstvím nebo sliněním vyžaduje vyšetření trávicího traktu. Pokud pes spolkl cizí předmět, je nutná okamžitá veterinární intervence.

Olivování a žvýkání: proč pes olizuje a co znamená

Olizování je častou součástí psí řeči a projevem náklonnosti. Avšak chorobné, rutinní a nadměrné olizování může signalizovat přetížení, bolest nebo skryté zdravotní problémy. Turid Rugaas (2018) popisuje olizování jako calming signal - způsob, jak pes uklidňuje sebe a ostatní. Pes často olizuje člověka pro poznání nálady majitele; Jacobsonův orgán v nose umožňuje detekci chemických látek, což pomáhá číst emoce a stav pečovatele. Pokud se olizování stane zvykem, kdy pes olizuje lidi, předměty či podlahu, může jít o stres, nudu, OCD nebo zdravotní problém. Sledujte, kdy a co pes olizuje, a zvažte, zda nejde o GI potíže (gastritida, reflux) nebo systémový problém.

Odloučením a změnami prostředí se olizování často zhoršuje. Olizování jiného psa ukazuje důvěru a mírové úmysly; olizování feně během péče o štěňata zajišťuje čistotu a ochranu. Olizování tváře majitele může být projevem podřízenosti a uklidnění po napomenutí; olizování obličeje je také způsobem, jak poznat náladu pečovatele. Když pes olizuje své tlapky, může jít o psychický problém, překyselení žaludku nebo zvyklost vyplněná stresem. Pokud pes olizuje zdi, koberec či podlahu, bývá to spojeno se stresem, úzkostí nebo nudou a někdy i s GI onemocněním.

Kdy vyhledat veterináře a jak s riziky zacházet

Kdy jít s psem k veterináři kvůli divnému chování? Při náhlé změně chování, zvracení, průjmu, krvi, apatii nebo úbytku váhy. Urgentně, pokud pes spolkl cizí předmět - kámen, plast, textil. Hart et al. (2018), Sueda et al. (2008) a Masson et al. (2021) nabízejí souhrn poznatků o koprofagii, pice a souvisejících poruchách. Z pohledu prevence je důležité pracovat s prostředím (zabránit přístupu k malým kamínkům, zamezit přístupu k drobným předmětům u štěňat) a aktivně poskytovat mentální stimulaci, adekvátní pohyb a sociální kontakt. Při odvykání nežádoucího chování se vyplatí klidná a důsledná komunikace: nepřeháníte to s křikem ani tresty, pečlivě pracujte s pozitivním posilováním a odměnami za žádoucí chování. Pokud pes žere výkaly, hlínu nebo trávu často a v velkém množství, je důležité vyšetření trávicího traktu a zvážení nutričních potřeb, případně doplnění specifických živin jen pod dohledem veterináře.

Praktické shrnutí a doporučené kroky

  • Monitorujte, kdy a kde se pes nejčastěji k riskantním potravinám dostává a co předchází chování.
  • Zaměřte se na dostatečnou mentální stimulaci a fyzickou aktivitu, zejména u mladých psů a psů s omezeným podnětem.
  • Naučte důležitý povel Nech to! s pozitivním posilováním; nechte psa opustit lákavý předmět a odměňujte požadované chování.
  • Neupouštějte se k drastickým trestům; hysterické scény zvyšují stres a mohou vést k dalším problémům.
  • Pravidelná veterinární kontrola a případné vyšetření trávicího traktu, pokud se objeví zvracení, průjem, apatie či ztráta váhy.
  • V případě náhlého spolknutí cizího předmětu vyhledejte veterináře ihned - čas je klíčový.

Pokud váš pes olizuje předměty či stěny, které by normálně olizovat neměl, může to znamenat problémy s chováním nebo nutriční nedostatky. Olizování jiných psů bývá projevem důvěry a mírumilovných úmyslů; olizování člověka ukazuje mnoho významů od lásky po potřebu pozornosti. Důležité je, aby majitel pozorně sledoval kontext chování a případně vyhledal odbornou pomoc, zejména při opakovaném olizování, které se stává rutinní aktivitou a zásadně ovlivňuje kvalitu života psa i majitele.

infografika: proč psi jedí nepoživatelné věci

Pokud váš pes žere trávu, tohle se vám tím tajně snaží sdělit

tags: #kdyz #pes #zere #omitku