Hodláte stavět svůj rodinný dům a nevíte nebo řešíte, jaký beton použít a jak ho budete betonovat? S tímto problémem se potýká téměř každý člověk, rozhodne-li se postavit si vlastí bydlení. Zvolit správný druh a třídu betonu nemusím být vždy jednoduché, proto je dobré obrátit se s tímto problémem na odborníky, kteří mají s betonem a betonováním zkušenosti.
Jako první je nutné vyřešit, jaký druh a jakou třídu betonu pro betonování základů zvolit. Dříve se beton označoval velkým počátečním písmenem slova beton tedy „B“ a číslem (např. B20) určující pevnost daného betonu v tlaku v MPa po 28dnech stáří betonu. Takto označený beton vyhovuje pevnosti v tlaku 20MPa. Dnes se již podle nových evropských norem používá pro označení betonu písmeno „C“, které je počátečním písmenem anglického slova Concrete (česky náš známý beton) a aby nám do toho pánové u kulatého stolu zavedli „větší“ pořádek přibyly za označení „C“ dvě číslice oddělené lomítkem (např. C 16/20). První číslo udává pevnost betonu v tlaku stanovenou na válci a druhé číslo udává pevnost betonu v MPa stanovenou na krychli. Staré označení B20 tedy odpovídá označení C 16/20.
Třída a druh betonu, který je třeba pro stavbu použít, pochopitelně vychází z výpočtů daných projektantem, případně statikem, který projekt realizoval a zohledňuje místní poměry (sklon terénu, druh zeminy, únosnost podloží, požadované zatížení, atd.) U menších staveb se dá vycházet i z obecných zkušeností a znalostí. Obecně platí, že pro klasické rodinné domy při standardních zakládacích podmínkách (rovinatý pozemek a soudržné zeminy) se obecně a nejčastěji používá do základových pasů beton pevností třídy C12/15 případně C16/20 a beton na základovou desku bývá zpravidla o třídu vyšší, tedy C16/20 případně C20/25. U monolitických stropů se používají betony vyšších pevnostních tříd (C20/25, C25/30) v závislosti na rozponu a plánovaném zatížení stropu.
Po výběru vhodného a správného druhu betonu nastává další otázka jak daný beton namíchat, aby odpovídal našim požadavkům, jak ho dopravit do základů či základovou desku a případně jak beton dostat na strop. Vezme-li v úvahu, že dnes jen mizivé procento stavebníků si míchá beton samo přímo na stavbě, odpověď je jednoduchá. Obraťte se na odborníky, kteří se výrobou, dopravou a čerpáním betonu zabývají. Beton se dnes ve většině případů vyrábí na betonárně. Moderní betonárny mají zpravidla plně automatický počítačem řízený výrobní provoz, kde je zajištěno přesné dávkování všech složek betonu.
Základní složkou každého betonu je kamenivo a cement, který se používá jako pojivo v betonu. V dnešní době se při výrobě používají i mnohé další přísady, jako jsou například plastifikátory, zpomalovače nebo urychlovače tuhnutí a tvrdnutí betonu, provzdušňující přísady, pigmenty aj. Další složkou používanou při výrobě betonu jsou příměsi jako je např. vysokopecní struska, popílky, vápenec aj. Všechny tyto používané přísady a příměsi umožňují na betonárně vyrobit betony široké škály vlastností a použití od obyčejných betonů až po betony vodotěsné, mrazuvzdorné, silniční, lehčené, samonivelační a další typy betonů dle požadavků a přání zákazníka.
Čerstvý namíchaný beton se dopravuje z betonárny na místo stavby pomocí auto-domíchávačů, které bývají zpravidla o objemu 5, 7 a 9m3. Větší betonárny zpravidla disponují větším a rozmanitějším vozovým parkem, aby bylo možné dopravovat beton i na větší stavby, kde je nutnost zajistit dopravu větších objemů betonu. V případě, že je třeba beton dostat do hůře nebo zcela nepřístupných míst, používá se k tomuto účelu čerpadel a pumpy na beton. Druhů a typů čerpadel je celá řada, ale běžně se používají ramenové pumpy na beton s dosahem od 24 do 47m. Tyto pumpy jsou osazeny na klasických nákladních podvozcích. Další možností čerpání betonu nabízí malá mobilní pístová čerpadla, která se tahají jako přívěs za dodávkami a beton je dopravován přes hadice až do vzdálenosti 100m. Některé betonárny disponují i další moderní technikou pro dopravu a čerpání betonu, jako je například auto-domíchávač s pásovým dopravníkem nebo mixo-pumpou, kde je využito kombinace pumpy a auto-domíchávače v jednom.
Stanovením správného podkladního betonu a volbou technologií se zabýváme i v dalších částech. Pro podkladní desky se často volí beton min C16/20 - XC2 a v některých případech se desky vyztužují podle projektové dokumentace. Před betonáží je nutné mít připravené veškeré instalace včetně chrániček podle projektu. Po vytvrdnutí podkladního betonu je konstrukce připravena pro položení hydroizolace. Podkladem pro podkladní desku bývá obvykle zátěžový beton, který zajistí rovinu a stabilitu podlahy.
Šalování a bednění jsou klíčové pro správné založení. Před započetím lití betonu do bednění je nutné posoudit pevnost a stabilitu bednění, zajistit jeho spojení a připravit bednění pro konkrétní konstrukci. Dřevěné šalování se při betonování základových pásů používá jen omezeně, často se využívá ztracené bednění z betonových tvarovek nebo systémové desky z polystyrenu. Ke konstrukci se upevňuje jen dočasně a po použití se odstraní. Ztracené bednění umožňuje vyplnit dutiny a zlepšit izolační vlastnosti konstrukce.
Ke konkrétnímu procesu betonáže základových pasů a desek se váží praktické postupy: po nalití betonu do bednění se proces hutnění zajišťuje vibrováním, aby nedocházelo k vzniku trhlin. Při projektech rodinných domů se často používá beton s pevností C12/15 až C20/25 pro pasy a desky, monolitické stropy vyžadují vyšší třídy, např. C20/25 až C30/37. Při realizaci základové desky je klíčové vymezit hydroizolaci a zajistit správné vyosení, aby deska zůstala v požadované rovině. Pro zabezpečení stability a přenosu sil se používají výztuhy, kari sítě a roxory podle statického návrhu.
V praxi je často využíván moderní drátkobeton STEELCRETE® s pevností C 25/30, který obsahuje ocelová vlákna pro lepší přenos síly a zajištění soudržnosti v detailech. Pro podsklepené objekty se vlákna využívají i pro „bílé vany“ - vodotěsné konstrukce pod úrovní terénu. Pro rychlé zhotovení základů se osvědčují transportbetony EASYCRETE s různými variantami: F, SF a SV, z nichž F je tekutější a SF téměř samonivelační.
Jak vrtat do betonu a železobetonu? Pro vrtání do betonu je vhodný vrtací kladivo s příklepem a tvrdokovové vrtáky, případně SDS vrtáky pro vrtačky s příklepem. Diamantové vrtáky zajišťují řezání i u extrémně tvrdých materiálů a nabízejí mokré nebo suché varianty řezání. Před samotným vrtáním je nutné připravit povrch, zaostřit střed otvoru a chránit oči a ruce. V praxi platí, že do betonu se vrtá až po stanovené době vytvrzení - obvykle 21 dní, ale v některých případech postačí i týden.
Podkladní beton pod podlahu se lije přes bloky základů a vyžaduje bednění kolem obvodu. Po vytvrdnutí podkladního betonu je konstrukce připravena pro hydroizolaci a konstrukční prvky mohou být dokončeny. Rozdíl mezi základovými pasy a deskou spočívá primárně v délce a rozměrech, ale i v způsobu rozložení zatížení. Plošné základy se roznášejí do zeminy v úrovni základové spáry a rozhodují statik a projektová dokumentace. Hloubka základů se obvykle pohybuje mezi 90 a 120 cm, aby byla zajištěna nezámrzná hloubka a minimalizovalo se riziko deformací v důsledku změn vlhkosti a teploty.
Dodavatelem kvalitních betonů pro realizaci základových pasů a desek bývá například skupina Českomoravský beton. Pro základy domu se obvykle volí STEELCRETE s pevností C 25/30 a s možností použití drátovaných vláken pro lepší výkon. Před samotnou stavbou je však nutné vyřešit celou řadu otázek a řídit se projektovou dokumentací ohledně pevností a typu betonu.

Pro dopravu a ukládání čerstvého betonu na stavbě lze využít auto-domíchávače značek MAN, IVECO, MERCEDES s objemem 6-8 m3, případně čerpadla pro dopravu do hůře dostupných míst. Kvalitní šalování a bednění ovlivňují konečnou kvalitu konstrukce, a proto je důležité věnovat pozornost jejich správnému provedení i demontáži. Ztracené bednění se dá vyplnit a obložit polystyrenem, což zlepšuje izolaci a snižuje nároky na dodatečné zateplení.
Jak vrtat do betonu
Na závěr výběru typu betonu je důležité ověřit specifikaci pevnosti v projektové dokumentaci, protože jednotlivé stavby mohou vyžadovat jiné třídy betonu. C12/15 a C16/20 se hodí pro klasické rodinné domy se standardními zakládacími podmínkami, zatímco pro monolitické stropy bývají vhodné třídy C20/25 až C30/37. Naplánování a konzultace s statikem a projektantem jsou klíčové pro správný výběr a zajištění trvanlivosti a stability celé stavby.
Do podkladové desky se podle potřeby přidávají výstužné prvky a roxorový materiál, aby byla zajištěna vysoká pevnost a odolnost. Při obeznášení základových pasů a desek je důležité myslet na správné umístění hydroizolace a vynechat trhliny, které by mohly ohrozit protiradonovou izolaci a dlouhodobou stabilitu stavby.