Kapr obecný (Cyprinus carpio) je sladkovodní paprskoploutvá ryba z čeledi kaprovití (Cyprinidae).
Mají výsuvnou bezzubou tlamu kolem níž jsou čtyři vousky a ploutve jsou mohutné s několika tvrdými paprsky.
Hlava je poměrně krátká, tupá, ústa jsou směřována dolů.
Původní divoká forma kapra je nízkotělá, výška těla je v délce obsažena 3,5-4x.
Domestikovaný kapr může být ošupený, či s redukovaným šupinným pokryvem.
Ploutve má kapr mohutné, tvrdé paprsky v ploutvích jsou silné, poslední tvrdý paprsek hřbetní a řitní ploutve má zadní hranu pilovitou.
Báze hřbetní ploutve je velmi dlouhá.
Z hlediska ošupení domestikovaných kaprů rozlišujeme šupinatého, lysého, řádkového a hladkého kapra.
Zbarvení závisí na prostředí, na obsahu tuku, na genetickém základu a stáří.
Hřbet bývá tmavozelený, modravý, hnědý a hnědočervený smíšený s černou, na bocích přechází do špinavě žlutého tónu se zelenými nebo červenými odlesky.
S podní strana je bělavá, šedavá, žlutavá, někdy i modrá, na břiše nebo ocasním násadci čistě žlutá či oranžová.
Skřele bývají mosazně lesklé.
Osidluje mírně tekoucí a stojaté vody.
Rybniční domestikovaný kapr je vysokotělý, výška těla je obsažena v jeho délce 2,5-3x.
V důsledku vysazování je dnes kapr rozšířen ve všech typech stojatých vod včetně velkých údolních nádrží i ve větších tocích mimopstruhových pásem.
Plůdek se živí fytoplanktonem a zooplanktonem, později se v potravě objevují larvy i dospělý vodní hmyz, nitěnky, měkkýši a části rostlin a řasy.
Vychlípitelná ústa kaprovi dovolují dobře sbírat potravu z měkkého dna, a to až z hloubky 15 cm.
Nepotřebné části pak vyvrhuje zpětným proudem vody.
Kapr dobře přijímá i člověkem předkládaná krmiva.
Ve vegetačním období se sdržuje v hejnech a ani starší jedinci nejsou vyslovení samotáři.
Nejsou-li kapři za teplých a slunných dní rušeni, plavou s oblibou pod hladinou mezi měkkými porosty a vplouvají i do mělčin.
Za pošmourného počasí se zdržují více u dna.
Rybníkářské praxe je známo, že lze kapra naučit na příjem potravy v určitou hodinu nebo na příjem potravy po zvukovém signálu.
Při poklesu množství rozpuštěného kyslíku pod hodnotu asi 0,5 mg.l-1 nastává nouzové dýchání a kapři „troubí“ u hladiny.
V zimně se při teplotě vody kolem 4 °C kapři stahují ve větším počtu do hlubších míst a setrvávají zde bez pohybu u dna.
Vychlípitelná ústa kapra dovolují sbírat potravu z měkkého dna až do hloubky 15 cm.
V našich podmínkách dospívají jikernačky ve 4.-5. roce, mlíčáci ve 3.-4. roce.
Kapr patří mezi fytofilní ryby, čili vytírající se na zatopené vegetaci.
Tření je hromadné.
Vlastní výtěr je bouřlivý a odehrává se hlavně v ranních hodinách.
Umělý výtěr kapra je u nás dobře zvládnut.
Nejčastěji se používá metoda „na sucho“ a oplozené jikry se inkubují v lahvových líhňových přístrojích.
V plůdkových výtažnících je z váčkového plůdku odchováván jednoletý kapr (50-100 mm, 20-100 g).
V hlavních rybnících je další rok přikrmován různými krmivy a dorůstá do tržní velikosti.
Kapr dosahuje délky 1,2 m a hmotnosti i přes 40 kg.
Světový rekord drží rakouský rybář, který 2.6.2012 ulovil kapra vážícího 46,1 kg v Maďarsku.
Tržní kapr se u nás nejvíce prodává o vánočních svátcích.
Kapr je hospodářsky a produkčně rozhodujícím druhem našeho rybářství a je také nejčastěji lovenou rybou.
Má robustní tělo pokryté šupinami a mohutné ploutve.
Osidluje mírně tekoucí a stojaté vody.
Růst kapra je poměrně rychlý i v případě divoké formy; rybniční kapři rostou daleko rychleji.
V tropických oblastech je rychlejší nárůst hmotnosti.
V současnosti je kapr rozšířen prakticky po celém světě a žije na většině území, kde mu podnebí dovoluje přežití.
Na území České republiky je kapr původní pouze v přítocích Dunaje - zejména v Moravě a Dyji.
Divoká forma sazan je na seznamu ohrožených vyhubením, domestikované formy však široce překonávají divoké populace.
Kaprovité ryby se vyznačují schopností žít ve větších i menších vodních systémech a vytvářet rozsáhlé chovné komplexy.
V Japonsku jsou barevní koi kapři symbolem štěstí a úspěchu.
Existuje mnoho typů jednobarevných, dvou- i tříbarevných odchylek a pravidelné soutěže jsou oceňovány vysokými finančními částkami.
Historický exkurz: kapr bývá popisován již ve středověku a jeho rozšíření po Evropě souviselo s klášterním hospodářstvím.
Ve středověku se kapr choval ve velkém v Čechách a na Moravě a jeho vzhled byl postupně upravován výběrem.
Chov kapra má v českých zemích téměř tisíciletou tradici a kapr tvoří 85 % z celkového výlovu českých rybníků.
Vánoční kapr je tedy zejména středoevropskou specialitou.
Kapr obecný je chován jako významná hospodářská ryba a je ceněn pro rychlý růst a kvalitní maso.
Nejčastěji se v kuchyni připravuje kapr na černo, kapr po česku a další tradiční recepty.
V Japonsku jsou koi kapři považováni za symbol štěstí a úspěchu a chovají se jako okrasné ryby.
Hmotnost kapra obecného může ve vhodných podmínkách přesáhnout 30 kilogramů a jeho délka může dosahovat 120 centimetrů.
Kaprovití ryby byly rozšířeny po celém světě a vyvolaly značný vliv na hospodářský rybolov i kulturu rybníkářství.

Ekologie a rozmnožování
Kapři se vytírají na měkkém a zarostlém dně či rostlinách v květnu až červnu a jikry jsou žlutozelené a lepivé.
Embrya potřebují teplotu kolem 20 °C a kulení plůdků probíhá za řídkého jarního světla.
Jikernačky kladou jikry na rostliny a vývoj embrya trvá 3-4 dny.
Potěr roste velmi rychle a poté následuje krmivo a postupné dorůstání do tržní velikosti.
Dospívání je v našich podmínkách 3.-5. rok; v tropech dříve.
Kapři žijí ve větších hejnech a živí se širokou škálou potravy od fytoplanktonu po měkkýše a rostliny.
Vysazování kapra do vodních nádrží a rybníků je běžnou praxí, která podpořila rozsáhlý chov a sportovní rybaření.
Kapr obecný: Skrytý svět vánoční ryby.
Význam a hospodářství
Kapr obecný je nejvýznamnější hospodářskou rybou v českých zemích s vysokým podílem na exportu do Německa, Polska a Rakouska.
V roce 2019 bylo vyprodukováno 17 945 tun tržních kaprů z celkových 20 986 tun tržních ryb v ČR.
Kapr je také dominantní rybou v sportovním rybářství a kaprařina má rozsáhlou tradici a mnoho podob lovu.
Vitamily, maso a vyvážená nutriční hodnota dělají kapra univerzálním masem vhodným pro pečení, grilování i uzení.
V Japonsku a dalších zemích existují dovozové a chovatelské vazby, které ovlivňují geny a vzhled domestikovaných kaprů.
Chov kapra v ČR má dlouhou tradici od klášterních rybníků až po moderní komerční farmy.
V rizikových vodách mohou kapři představovat invazní druhy, což vyžaduje řízené hospodaření a regulace množství.
Koloběh výživy a potravy kapra je důležitý pro udržení vody a potravní rovnováhy ve vodních ekosystémech.
Kapr obecný je naší nejčastěji lovenou rybou a v mnoha zemích světa je považován za klíčový druh chovu a exportu.

Historie a odrůdy
Divoká forma sazan má protáhlé tělo s nízkým hřbetem a velkými zlatými šupinami; má dva páry vousů a mohutné ploutve.
Existuje několik typů ošupení: šupinatý, lysec, lysec řádkový a hladký (naháč).
Koi kapři představují barevné odchody s různými vzory a jsou populární v Japonsku i v Evropě.
Chov kapra v Evropě i na Dálném východě má tisíciletou tradici; v ČR je kapr původní jen v přítocích Dunaje.
Šlechtění kaprů pokračuje i dnes a vyvíjí nové linie, které rostou rychleji a lépe odolávají chorobám.
Velké exempláře pocházejí z velkých nádrží a dolních toků velkých řek; v teplých vodách rychleji rostou.
Nejčastější velikosti a věk: trofejní jedinci bývají kolem 15-20 let a dosahují značných délek.
Ve třeboňských rybnících a dalších chovných lokalitách se kapři udržují v hojnosti díky kvalitní potravě a prostředí.