Palác vznikl na konci 16. stol. renesanční přestavbou ze dvou středověkých domů, zmiň. r. 1414. R. 1697 přestavěn barokně podle projektu J.B. Matheye. Klasicistní přestavba dle projektu F. a F. Hegerových. V l. 1998-2001 upraven do dnešní podoby.
Palác vznikl spojením dvou středověkých domů. Menší z nich roku 1414 koupil panoš Janek Jednooký, vrátný v nedalekém Králově dvoře. Existuje domněnka, že tímto panošem mohl být pozdější slavný vojevůdce Jan Žižka. Na konci 16. století zahájil sjednocení a přestavbu obou gotických domů na renesanční palác Samuel rytíř Nejepínský, nedokončil ji však. V roce 1695 palác získal od hraběte Šporka Jan Bartoloměj baron Vernier de Rougemont, který roku 1697 dokončil přestavbu, pravděpodobně podle projektu Jeana-Baptisty Matheye. Barokní budova získala dva symetrické portály a monumentální průčelí. Směrem k dnešní Jindřišské ulici byla tehdy zřízena geometrická francouzská zahrada. V 18. století patřil hrabatům Vršovcům, kteří zde zřídili obrazárnu. Poté palác vlastnil císařský komoří Jan Václav Příchovský svobodný pán z Příchovic.

Budova byla poškozena pruskou dělostřelbou roku 1757. Další majitel, velkoobchodník a válečný dodavatel Jan Václav Tuskany, nechal budovu velkoryse přestavět do dnešní podoby podle projektu Filipa a Františka Hegerových. Budova byla zvýšena a fasáda byla ozdobena klasicistními prvky. V roce 1799 zde bylo ubytováno vrchní velení ruského expedičního sboru včetně velkoknížete Konstantina a generalissima Suvorova. Další majitel, textilní podnikatel Leopold Dormitzer, zde zřídil textilku. V roce 1873 získal palác spolek Deutches Kasino a paláci se začalo říkat Německý dům. Byla ohniskem německé části pražské promenády, centrem pražské německé menšiny, sídlem buršáckých nacionalistických spolků, ale i německé kultury, včetně židovské.

V letech 1933-34 byla zbourána rozsáhlá barokní přístavba za hlavní budovou paláce a vybudována novostavba s železobetonovým skeletem a vnějšími opukovými obklady podle projektu Friedricha Lehmanna. Po druhé světové válce byl palác vyvlastněn a nazván Slovanským domem. V bývalém německém divadle vzniklo Divadlo mladých pionýrů a v roce 1950 zde bylo založeno Ústřední loutkové divadlo.
Tajemství Versailles Ludvíka XIV, krále Slunce...1.část Historický dokument CZ
Před pěti lety byla restaurována socha Jana Žižky z Trocnova stojící před Národním památníkem na Vítkově. Podle stanoveného plánu proběhla po uplynulých pěti letech kontrola stavu sochy. Projekt PROVENIO: Metodika výzkumu knižních proveniencí probíhal v letech 2012-2015. Korálky patří mezi nejstarší šperky vůbec. V průběhu věků se vyráběly z různých materiálů, měly různou velikost, tvar, nebo barvu. Čištění fasády Historické budovy Národního muzea je v plném proudu. Tkaní na karetkových destičkách - karetkách - patří k velmi starým řemeslným technikám. Archiv tělesné výchovy a sportu Národního muzea uchovává jednu z největších sbírek sportovních a tělovýchovných plakátů na světě. Muzeum 3000, zpravodajský portál Národního muzea, odhaluje jedinečná tajemství.
Součástí Národního památníku na Vítkově je největší jezdecká plastika ve střední Evropě Jan Žižka z Trocnova sochaře Bohumila Kafky. Interiér Památníku je vyzdoben mozaikami Maxe Švabinského a expozice Křižovatky české a československé státnosti zachycuje významné zlomy v našich dějinách 20. století. Expozice využívá i Laboratoř moci a podzemní prostory Památníku, které byly vybudovány v 50. letech 20. století jako zázemí pro péči o mumifikované tělo Klementa Gottwalda. Po roce 1989 byly veškeré ostatky vráceny rodinám zesnulých, či uloženy do společného hrobu Komunistické strany na Olšanském hřbitově v Praze. V roce 2000 se Národní památník na Vítkově stal součástí programu o rehabilitace památek spjatých s dějinami 20. století.
Uhersko a sgrafita na fasádách jako součást kulturního dědictví
Uhersko je obec doslova jako malovaná. Má unikátní fasády. V Uhersku sgrafita zdobí řadu domů a vznikla tam tradice výstavby dekorativních fasád. První dům číslo popisné 32 získal sgrafita v roce 1922, poté Obecní dům a motivy zobrazují významné postavy českých dějin. Majoritní dům sokolovny byl z realizován Aloisem Mudruňkou, který pracoval na svých největších projektech v obci. Ta řeznická chasa, bože, to je krása, ukazuje nápisy na domě a tematiku lokálního života. Za druhé světové války byly sgrafitové motivy překryty omítkou, restaurování proběhlo v letech 1998-2007. Národní památník na Vítkově a jeho přístup k restaurování se staly vzorem pro obnovu sgrafit v regionu.

Interier a expozice Národního památníku na Vítkově
Národní památník na Vítkově je jednou z dominant moderní Prahy a národní kulturní památkou. Nalezneme zde stálou expozici Křižovatky české a československé státnosti, Slavnostní síň, hrob Neznámého vojína a expozici Laboratoř moci. Expozice představuje významné zlomy v našich dějinách 20. století a doplňuje ji rozsáhlá sbírka mozaik Maxe Švabinského. Vznik Československa a další klíčové okamžiky jsou znázorněny v Ústřední síni a dalších částech budovy. Slavnostní síně a koncerty doplňují nabídku muzea a divadelní programy v tomto majestátním prostoru.

Klíčové kapitoly historie a současnosti
- Renesanční palác vznikl spojením dvou středověkých domů a prošel barokní i klasicistní úpravou.
- V 20. století se palác proměnil v symbol pražské německé kultury a později v Slovanský dům po druhé světové válce.
- Po roce 1989 došlo k rehabilitaci a návratu k původnímu účelu Památníku národního osvobození a Armádního muzea.
- Národní památník na Vítkově spolu s Jezdeckou sochou Jana Žižky patří k ikonám pražské architektury a historické paměti.