Loni v říjnu uplynulo 400 let od smrti Tychona Brahe; sympozium o jeho díle se konalo v době císaře Rudolfa II. a zasahuje do předělů na počátku 15. století, kdy působil Jan Ondřejův, řečený Šindel. V jeho životě i díle se prolínají roli astronomických spisů a lékařských praxí králů Václava IV. a Zikmunda Lucemburského, stejně jako zájem o stavbu pražského orloje a výklad Desatera.
Život a kariéra Jana Ondřejeva Šindela
Jan Ondřejův, zvaný Šindel, byl český kněz, profesor a rektor pražské univerzity, matematik, astronom a osobní astrolog a lékař králů Václava IV. a Zikmunda Lucemburského. Po škole v Hradci Králové studoval na Pražské univerzitě, kde se roku 1395 (nebo 1400) stal jedním z významných představitelů univerzitního života. Působil jako lékař Václava IV. a Zikmunda Lucemburského a v době husitských válek také jako lékař v Norimberku.
Rukopisy Jana Šindela byly identifikovány na základě vlastnického monogramu, který se v nich často objevuje. Kodexů s touto značkou bylo identifikováno v Národní knihovně České republiky více než dvacet; většina dochovaných kodexů obsahuje texty astronomické, lékařské a matematické. Nadpoloviční většina z nich má právě monogram Šindela. Naopak ve snaze o úplný obraz jeho díla chybí zakreslení teologických prací.
Šindelova díla a jejich význam
Ze Šindelova literárního díla jsou známy výklady matematických spisů; k jeho dílu lze připisovat i některé astronomické a lékařské práce. Někteří autoři jej považují také za tvůrce projektu a výpočtů nutných pro stavbu pražského orloje na začátku 15. století. Rukopisy obsahují mimo jiné i přehledy a výklady spisů antických autorů; zcela chybí díla teologická, což odlišuje jeho sbírku od jiných knihoven té doby.
Historický kontext a vědecký odkaz
V době císaře Rudolfa II. bylo v Praze rozvíjeno prostředí pro rozvoj přírodních věd, jak ukazuje například Clock at the Old Town Hall - medieval planetarium z roku 1410, záznamy o rozvoji přírodních věd a snaha o systematické pozorování. Brahe a jeho době politicky a vědecky se propojovali s projekty a teoriemi, které provázely epochu; přesto expedice k některým projektům nakonec neproběhla.
Historie ukazuje, že v období mezi Šindelem a dalšími vědci jako Regiomontanus a Walther nebyl pokrok vždy lineární. Přesto bylo důležité zmínit, že Tycho Brahe nebyl běžně schopen vyjádřit takové uznání, a že některé metody a techniky byly vyvíjeny dávno před ním. Evokovaná představa podcenění vzdáleností a relativní přesnosti měření se objevuje již v discích o ekliptice a polích Slunce, přičemž i ve druhém století n. l. se kolem těchto témat točily diskuse a spisy, které pozdější generace rozvíjely.
Vědecké dědictví a moderní odkaz
V průběhu času v Praze vznikají významné osobnosti, které ovlivnily fyziku, astronomii i geodézii. Mezi tyto osobnosti patří Kepler, který přišel do Prahy a zde strávil dvanáct let; výsledkem byla slavná práce Astronomia Nova (Praha, 1609). Z učebnic a publikací období kolem těchto myšlenek vyplývá, že observatorium a soustředěné observace významně přispěly k poznání vesmíru a pohybu nebeských těles, a to i v etapách, kdy se měnila koncepce vesmírných modelů.
- Jan Ondřejův Šindel se stal významnou postavou české astronomie a medicíny v kontextu 15. století.
- Monogram Šindela pomáhá identifikovat jeho rukopisy v Národní knihovně České republiky.
- Současný historický výklad spojuje jeho činnost s výzkumem a stavbou pražského orloje a s výkladem Desatera.
Klíčové poznámky z rukopisů a knihoven
Více než dvacet kodexů v Národní knihovně Česk republiky nese Šindelův monogram. Většina těchto rukopisů se zaměřuje na astronomii, lékařství a matematiku; menší část tvoří záznamy literárně-historické a filosofické. Navzdory rozmanitosti obsahuje dominanta Astronomia a matematické spisy, z nichž některé byly připisovány Šindelovi jako autorovi či spoluautorovi. Na rozdíl od jiných knihoven se v jeho sbírce zcela vyhýbají teologické texty, což svědčí o jeho zájmu o vědu nad teologií.
Prameny a literatura o Šindelovi
Literatura uvádí, že Časové rozmezí vzniku kodexů sahá od 12. do 15. století, což ukazuje dlouhé období, během kterého byly tyto texty sbírány a uchovávány. Podrobné informace o Janovi Šindelovi jsou rozptylovány mezi encyklopediemi a vědeckými monografiemi, včetně prac URBÁNKOVÁ a dalších, kteří se zabývali zbytky knihovny snad Jana Šindela v Universitní knihovně a propojením s Karlovou univerzitou.
Rukopisy a jejich monogram jsou důležité pro identifikaci autorství a pro pochopení rozsahu Šindelova vlivu na pražskou vědu, medicínu a technické projekty, které definovaly období raného 15. století.
