Pustili jste se do rekonstrukce domu a řešíte co se starými omítkami? Můžete se rozhodnout. Staré omítky můžete ponechat a lokálně opravit, nebo omítky komplet odstranit a nahodit nové. Ať už ale potřebujete odstranit omítku z jakéhokoliv důvodu, vždy se připravte na poměrně pracnou záležitost. Cihelná stěna, ze které byla odstraněna omítka a spáry mezi cihlami byly vyškrábány. Stěna je připravena pro nahození cementového špricu. Pokud se rozhodnete pro odstranění omítek, ať už kompletní nebo i jen částečné, neobejdete se bez nezbytného náčiní. Nezapomeňte rovněž na ochranné pracovní pomůcky, jako jsou zejména rukavice a brýle, ideálně byste měli používat i pracovní přilbu.
Různé přístupy k omítkám: co je lepší pro vaše zdivo
Jakým způsobem omítku odstranit? Jestliže je omítka vyžilá nebo vypouklá, budete mít práci poměrně snadnou. Stačí poklepávat tupou stranou kladívka na stěnu tak, aby se omítka uvolnila a zbývající pevně držící částiodsekat buďto ostrou hranou kladívka nebo sekerkou či sekáčkem. Osekanou omítku lze většinou využít pro namíchání malty pro zdění. Odstranění omítky z vepřovic. Staré omítky bývají často z různých materiálů a podle toho je třeba postupovat. Osekávání omítky ale provádějte vždy tak, abyste nepoškodili zdivo. Zvláště opatrní buďte v případě, že odstraňujete omítky na stěnách z nepálených cihel, takzvaných vepřovic. Omítka může být v tomto případě nahozena na drátěném pletivu nebo na rákosu, občas může být pod omítkou i tér. A nezapomeňte i na možné rozvody elektro, případně vody a odpadů.
Osekáním omítek práce ještě nekončí. Dalším nezbytným krokem je vyškrábání spár, a to do hloubky cca 2 cm. Provádí se z důvodu, aby nová omítka na zdi dobře držela. Opět můžete pracovat ručně, ale můžete si vypomoci i nástavcem na vrtačce. Před nanesením nové omítky je nezbytné zeď náležitě připravit. Očištěnou a prachu zbavenou zeď je nutné nejdříve řádně napenetrovat příslušnou penetrací. Penetraci na zdivo vybírejte dle doporučení výrobce zvolené omítkové směsi. Místo penetrace můžete využít jako první vrstvu na zdivo podhoz. Tzv. Omítání patří mezi základní dovednosti každého zedníka.
Najdete v něm pár užitečných rad a tipů, které vám práci s omítkou zjednoduší. Aby si doma mohl omítnout zeď nebo spravit oprýskané zdivo. Následující text můžete brát jako inspiraci. Pravidla pro omítání a přípravu zdiva platí jak pro staré cihly, tak pro nepálené zdivo.
Jak připravit zeď a namíchat omítku
Jděte na ni od lesa. Pokud nechcete ztrácet čas s přípravou jádrové omítky nebo na ni nemáte míchačku, nevěšte hlavu. Když nevíte, jak na omítku, respektive na její přípravu, můžete si ji koupit už nachystanou. Jádrové omítky pro ruční zpracování se dodávají v pytli podobně jako cement. Obsah pytle pak stačí nasypat do vědra, zalít vodou a promíchat stavebním míchadlem. Je to rychlé a snadné. Kupované jádrové omítky mají vysokou kvalitu.
Jestli se nebojíte práce a chcete trochu ušetřit, můžete si jádrovou omítku připravit svépomocí. Jak na domácí omítku? Jednoduše. Základní složky jsou písek frakce 0/4, dále cement, vápno a voda. Základní poměr je tento: 6 dílů písku, 3 díly vápna a 1 díl cementu. Voda se dolévá podle potřeby tak, aby měla omítka konzistenci krupicové kaše. Je to trochu laborování. Čím více přidáte cementu, tím bude omítka tvrdší, naopak přidáním vápna bude omítka vzdušnější a lépe se vám bude nahazovat.
Předtím, než ji nahodíme na zeď, musíme zdivo připravit. Zeď musí být čistá a ošetřená vápenocementovým postřikem. Jde o velmi řídkou směs cementu, trochy vápna a vody. I postřik si můžete koupit. Jeho účelem je, aby sjednotil povrch zdiva. Až po zaschnutí postřiku můžeme na zdivo nahazovat připravenou jádrovou omítku.
Jádrová omítka se nahazuje pomocí zednické lžíce. Měla by vytvořit bochánek. Pokud na zdi nedrží, zkuste přidat vápno. Jestli se malta příliš rozstříkává, je moc řídká. Takovou směs je třeba zahustit. Zhruba do metru výšky stěny pokračujeme, potom použijeme stahovací lať a latí stáhneme omítku do roviny. Po promíchání ji můžeme na zeď znovu nahodit. Takto pokračujeme, až je celá zeď nahozená. Až omítka zavadne, je potřeba ji zahladit dřevěným hladítkem. Dřevěné hladítko si namočíme do vody a krouživým pohybem celou zeď přehoblujeme.
Nepálené zdivo a vepřovice
Specialitou jsou nepálené cihly. Když už víme, jak na omítku - její přípravu, nahození i zahlazení, můžeme se posunout o kousek dál, a to k omítání nepáleného zdiva. Nepáleným cihlám se někde říká vepřovice, puce a podobně. Jde o cihly vyrobené ze speciální hlíny, které neprošly vypálením v peci. Obvykle se s nimi setkáme při rekonstrukcích starých domů a v poslední době zažívají renesanci. Vepřovice mají své výhody - jsou ekologické a v místnostech udržují příjemné klima. Nevýhodou je nižší pevnost, do vepřovice se také obtížně instalují hmoždinky, nesnáší vlhko. Omítat takové cihly můžeme běžnou jádrovou omítkou, jak bylo popsáno výše. Důležitá je ale příprava takové zdi. Starý a osvědčený postup při rekonstrukcích stěn z nepálených cihel je tento - na zeď je potřeba nejdříve přitlouct rabicové pletivo. Do zdi se zatlouká obyčejnými skobami. Takto upravenou zeď ošetříme vápenocementovým postřikem, který necháme pořádně vytvrdnout. Až pak můžeme začít nahazovat jádrovou omítku tak, jako by šlo o klasické zdivo.
Sanační omítky a vlhkost
Voda vniká do zdiva vlivem chybějící nebo porušené izolace, nebo povrchové úpravy. Jedna z nejčastějších škod způsobených vlhkostí zdiva jsou vlhkostní mapy se solnými výkvěty. Starou, vlhkou a zasolenou omítku je nutné odstranit do výšky min. 80 - 100 cm nad viditelnou hranici vlhkosti. Pro správnou funkci sanačních opatření, jak aktivních tak pasivních, je nutná konzultace s odborníky zabývajícími se touto problematikou. Vyrovnání nerovností se provádí již podkladní nebo přímo sanační omítkou, do které vkládáme úlomky propustného materiálu jako jsou úlomky cihlových tašek a cihel. Nesmíme používat úlomky betonu a betonových tašek. Podklad lze také vyrovnat dozděním na vápenocementovou maltu. Stopy po vlhkosti se mohou objevit i po silném dešti. Postřik házet do kříže, cca 50 % plochy. Vzhledem k nutnosti zajištění stejnoměrné konzistence a zejména pórovitosti je nejúčinnější použití kontinuální míchačky s míchací zónou pro sanační omítky. Vlastní sanační omítka se provádí minim. po 1 dni. Sanační omítka se nanáší ve vrstvě nejméně 20 mm, při vrstvách silnějších se provádí nanášení vícevrstvě a závěrem se stáhne a zarovná latí nebo uhladí. Nemá-li být účinek sanační omítky negativně ovlivňován, smějí být na plochy sanačních omítek k vytváření struktur a barevného provedení použity pouze minerální a silikátové, případně silikonové materiály bez penetrace, silikátové, silikonové nátěry nebo nátěr weberton silikát. V interiéru použijeme kerasil bez penetrace.
Postup při omítání svépomocí
Omítání svépomocí může na první pohled působit složitě, ale ve skutečnosti jde hlavně o pochopení správného postupu a pečlivou přípravu. V tomto článku najdete přehledně vysvětlené, kdy má smysl pustit se do omítky svépomocí, jaké omítky se používají, jak správně nahodit omítku krok za krokem a na co si dát pozor u starších zdí. Omítání svépomocí dávají smysl hlavně tehdy, když chcete mít práci pod kontrolou, neřešíte časový tlak a jde vám o běžné úpravy interiéru. Není nutné být profesionál - důležité je pochopit základní postup, připravit podklad a pracovat pečlivě. Omítání svépomocí se nejlépe hodí pro vnitřní omítky, kde nemáte extrémní nároky na rychlost ani dokonalost strojového provedení. Velmi častým případem je vnitřní omítka na cihlu, ať už jde o nové příčky, nebo staré zdivo po oklepání původní vrstvy. Ruční omítání je ideální pro menší plochy a postupné rekonstrukce. Pokud se rozhodnete pro strojní aplikaci, vyplatí se zvolit odpovídající vybavení podle rozsahu prací a typu podkladu. Strojní omítky umožňují plynulou a rovnoměrnou aplikaci, ale zároveň vyžadují správné nastavení směsi, zkušenosti a cit pro práci s omítacím strojem.
Pro menší úpravy, jednu místnost nebo práci po etapách zůstává ruční omítání praktickou volbou. Správná konzistence směsi je základ úspěchu. Při výběru omítky je důležité zohlednit místo použití, stav podkladu i požadovaný výsledek. Ne každá omítka se hodí všude - některé slouží jako základní vrstva, jiné jako finální úprava a další řeší specifické problémy, jako je vlhkost nebo tepelná izolace. Jádrová omítka patří k nejpoužívanějším typům a tvoří základní vrstvu omítkového systému. Různé typy omítek vytvářejí odlišnou strukturu i finální vzhled stěny. Správná příprava zdi je jeden z nejdůležitějších kroků při omítání zdí. Pokud se podklad podcení, omítka nemusí dobře držet, může praskat nebo se časem odlupovat. Správná příprava zdi rozhoduje o tom, jak bude omítka držet a jak dlouho vydrží bez prasklin.
Pdokud je třeba, krátká rekapitulace kroků
- Před samotným nahazováním omítky je potřeba zeď lehce navlhčit.
- Použijte zednickou naběračku nebo lžíci a naberte omítkovou směs; švihem zápěstí nahodte na zeď.
- Pokud si nejste jistí rovnoměrností, počítejte s cvikem a případně použijte latě a omítníky k dosažení roviny.
- Po nahození strhneme omítku latí a dorovnáme hladítkem.
- Hlubší spáry po omítnících opravíme a nerovnosti vyrovnáme hladítkem.
Při omítání starého zdiva bývá důležité zohlednit vlhkost, soli a savost. Staré zdivo vyžaduje jiný přístup než nové stěny. Po nanesení omítky následuje fáze zrání a finální úpravy, které mohou zahrnovat štukování a dokončovací práce včetně případného napojení kontaktů a rohů. Před výmalbou je vhodné vyřešit případné nerovnosti a vlhkostové mapy, které mohou ovlivnit výsledný vzhled a trvanlivost omítky.
Venkovní a chalupářské specifikum
Pro výběr omítky je důležité znát vlhkost budovy. Cementová omítka uzavře vlhkost ve zdivu a později se začne rozpadat. Čili staré cementové omítky oklepeme, zdivo necháme vyschnout a nahradíme je omítkami vápennými. Vápenná omítka je prodyšná. Staré vápenné omítky tedy můžeme nechat na stěnách, oklepeme pouze nesoudržné a vydrolené partie. Pokud chcete v chalupě zachovat tradiční atmosféru, zvažte klasické zednické metody a nahodťe zeď „z ruky“, bez omítníků a vodováhy, aby omítka kopírovala nerovný průběh stěny.
Doporučené postupy a tipy
- Než začnete, očistěte nerovnosti prachu a nečistot.
- Při volbě omítky zvažte vlhkost a savost zdiva a použijte vhodnou penetraci.
- Pro sanaci vzniku vlhkosti mohou být nutné konzultace s odborníky a použití sanačních omítek.
- Pro staré chalupy může být atraktivní i tradiční postup bez moderních nástrojů a s)ruční omítání.
Pro úplnost doplníme ještě část o porovnání nabídek a nářadí: formulář pro porovnání nabídek firem ve vašem okolí naleznete na konci článku. Zdarma a bez práce si tak najdete tu nejvýhodnější kombinaci materiálů a pracovních služeb.
Omítací sady - snadné a rychlé omítání - omítky - omítníky
Omítání svépomocí není o dokonalosti na první pokus, ale o trpělivosti a správném postupu. U menších ploch a postupných rekonstrukcí je ruční omítání praktickou a dostupnou volbou. Pokud jste vlastníky starší rekreační chalupy, bude se vám hodit znalost starých, tradičních řemeslných postupů. A právě omítání je na chalupách jednou z nejčastějších sanačních prací. Pravda, nějakou dobu bude trvat, než získáte cvik a zkušenosti, ale ten pocit, že si dokážete staré zdivo opravit sami, stojí za tu námahu.
Tradiční způsob omítání je letitou a dlouhodobě prověřenou činností. Pokud opravujeme starou věc, v tomto případě stěnu, je dobré postupovat tak, jak to dělávali staří mistři. Postup si shrneme stručně: počkejte, až zdivo ztvrdne; rozmíchejte omítku; špricujte; nahazujte a strhněte omítku latí; zatáhněte hladítkem; připravte omítník a pokračujte v sérii kroků až k finálním úpravám. Všechny kroky spolu tvoří pevný a trvanlivý základ pro další malování a dokončovací práce.