Ve výsledku sice uvidíte jen štuk, jemnou fasádní omítku, nebo jiné pohledové materiály, ty by ale bez kvalitního podkladu nedržely. Omítky jsou totiž zpravidla vícevrstvé - o vyrovnání a zpevnění se starají právě hrubé jádrové omítky. Jedna vrstva nestačí. Aby omítky splňovaly přísné požadavky z hlediska funkčnosti i vzhledu, musí být vícevrstvé. Nejtlustší vrstvu, která si poradí i s velkými nerovnostmi, tvoří jádrová omítka. Kromě srovnání plochy zajistí také dostatečnoupevnost a odolnost povrchu.
Hlavní typy a jejich vlastnosti
Platí, že čím silnější vrstvu omítky budete nanášet, tím větší zrno by měla mít. Na výběr máte ze 3 základních hrubostí (velikostí zrna) - 1 mm, 2 mm a 4 mm. Všechny jádrové omítky jsou určené pro nanášení v silnější vrstvě a pro vyrovnání i zpevnění podkladu. Pojivo obsahuje cement a vápenný hydrát. Díky cementu je omítka dobře zpracovatelná a odolná. Má charakteristickou šedou barvu. I kvůli tomu se obvykle nepoužívá jako finální vrstva ani pro nenáročné aplikace. Protože neobsahuje cement, je po zaschnutí bílá. Zpravidla se používá jen pro vnitřní použití - je méně odolná a pevná.
V exteriéru se často používá i při rekonstrukcích historických objektů, protože představuje tradiční stavební materiál. Vzhledem k jejím vlastnostem bývá její tloušťka menší (do 20 mm). Výhodou vápenných omítek je dobrá paropropustnost. Její pojivo obsahuje přísady, které způsobují větší pórovitost hmoty. Díky tomu vyniká nadstandardní paropropustností. Navíc dokáže zachycovat soli a zabraňovat tak vzniku silných výkvětů.
Sanační omítky se používají pro omítání vlhkého nebo poškozeného zdiva. Proto se s nimi setkáte zejména při rekonstrukcích starých budov. Používá se pro zlepšení tepelné izolace vnitřních i venkovních ploch. Tyto omítky obsahují speciální hydraulické pojivo a izolační materiál (perlit, nebo granulovaný polystyren). Obsahuje dolomitické vzdušné vápno a organické lehčící přísady. Dokáže posilovat tepelně-izolační vlastnosti zdiva, má vysokou vydatnost a je dobře zpracovatelná. Vyniká silnou paropropustností, díky čemuž dokáže přirozeně regulovat vnitřní mikroklima.
Podklad, příprava a výstavba vrstvé omítky
Jádrová omítka tvoří základní vrstvu pod finální tenkovrstvou omítku. Před nanesením jádrové omítky musí podklad vyhovovat platným normám, musí být suchý, pevný, nosný, stabilní, dostatečně drsný a rovnoměrně nasákavý. Musí být zbaven prachu, nečistot, výkvětů soli a zbytků starých nátěrů. Zároveň nesmí být nesoudržný a zmrzlý. Povrch nesmí být vodoodpudivý. Na minerální podklady se doporučuje nanést kontaktní můstek, který se musí po předepsanou dobu nechat zaschnout.
Podklad musí vyhovět i dalším technickým požadavkům: savé podklady je nutné vlhčit do matné vlhkosti, hladké podklady zdrsnit nebo použít vhodný kontaktní můstek. Nerovnosti podkladu vyrovnejte vhodnými materiály a nechte vyschnout a vyzrát. Materiál připravte vsypáním suché směsi do předepsaného množství vody a jejím smícháním. K rozmíchání směsi použijte pitnou vodu a míchejte do homogenní směsi bez hrudek, nechte odležet a poté znovu krátce promíchejte.
Omítku aplikujte na plochu zednickou lžicí nebo jiným vhodným nástrojem. Poté plochu srovnejte nahrubo stahovací latí nebo hladítkem do požadované roviny. Po zavadnutí omítky plochu ztočte hladítkem do požadované rovinnosti. Minimální doba zrání jádrové omítky se uvažuje 1 den na 1 mm nanášené vrstvy. Obecně platí, že 1 mm vrstvy potřebuje zrát den; při běžné tloušťce 20 mm počítejte s dobou zrání minimálně 20 dnů.
Jádrová omítka tvoří podkladní a vyrovnávací vrstvu pro štukovou omítku s povrchovou úpravou nátěrem. V případě použití fasádní pastovité nebo minerální omítky je nutné omítku nejdříve opatřit fasádní stěrkou. Po aplikaci je třeba se vyhnout přímým negativním vlivům slunce, tepla, vlhkosti a průvanu. Chraňte před mrazem a deštěm. Okamžitě po ukončení prací umyjte vodou. Jádrová omítka tedy tvoří základní vrstvu pod finální tenkovrstvou omítku.
Čas a způsob práce: postup pro domovní i profesionální použití
Před nanesením směsi je nutné vytvořit připravený podklad, osadit omítací profily na nároží a ostění a nadpraží otvorů. Kovové prvky je nutné chránit antikorozním nátěrem. Po smíchání suché směsi s vodou - mícháme elektrickým míchadlem nebo v míchačce - nahazujeme jádrovou omítku zednickou lžicí do tloušťky a následně ji stahujeme latí. Při větších tloušťkách aplikujeme postup „čerstvý do čerstvého“.
Čerstvě omítnuté plochy je potřeba udržovat ve vlhkosti minimálně dva dny. Při realizaci se dělí mimo jiné na přípravu podkladu, provedení základní vrstvy, zrání a následné kroky pro štukování či fasádní úpravy. Suché směsi dodávané v pytlích splňují přísné stavební normy a umožňují přesné poměry - často výhodná alternativa maltovinových pojiv bez písku, který se do směsi přidává až při míchání.
Vybavení a pomůcky: pro omítání všech běžných stavebních materiálů je potřeba mít odpovídající zednické nářadí, vodu odpovídající EN 1008, a vhodné mísení v bubnové míchačce či samospádové míchačce. U větších a proměnlivých tloušťek vrstvy se doporučuje použít armovací tkaninu pro omítky s okem min. 8 x 8 mm, vloženou do vnější třetiny vrstvy.
Specifikace hmottě a ukázky řešení
- Maximální zrnitost jádrové omítky: 4 mm.
- Minimální tloušťka omítky v interiéru: 10 mm, pro stěny; 8 mm pro strop; 20 mm v exteriéru.
- Pro tloušťky nad 20 mm je doporučena dvouvrstvá aplikace s pročešením první vrstvy.
- Jádrové omítky slouží jako podklad pro štukové omítky a pro finální fasády.
Konkurenční a konkrétní příklady konstrukčních systémů
STAVMAT STAVEBNINY nabízí univerzální suchou jádrovou omítku pro interiéry i exteriéry, s max. zrnem 4 mm a doporučenou tloušťkou 10-25 mm. Knauf MV1 je vápenocementová jádrová omítka s možností „zatočit“ povrch čerstvé omítky a zároveň s hrubší strukturou povrchu, vhodná pro vnitřní i vnější použití na běžné stavební podklady. MV 1 vyžaduje suché skladování a ochranu před vlhkostí; podklad musí být suchý, pevný a rovnoměrně nasákavý. Před omítáním je nutné provést cementový postřik na podklad a v případě potřeby zateplit či vyztužit povrch armovací tkaninou.
Pro ruční zpracování v exteriéru i interiéru s klasickými tloušťkami a s možností hrubého povrchu lze použít i materiály, které umožní vytvořit povrch ostře nahozený; hotová omítka je pak vhodná jako podklad pro následné nátěry či štukové nátěry.
Omítání - 1.díl - nahazování a ztrhávání vnitřní omítky - tipy a triky
Tvorba finálního vzhledu a praktické tipy
Pro prostor, kde vzhled hotové omítky nehraje zásadní roli, může být jádrová omítka současně finální vrstvou zdiva - například v garážích, kůlnách, sklepech či skladových prostorech. V takových případech lze prostor vymalovat třeba vápnem. Štuky a jemné omítky nemusíte na hrubou omítku nanášet ani v místech, kde plánujete lepit obklady. Jako podklad jim stačí dobře vyrovnaná a zpevněná plocha jádrové omítky.