Svorkovnice se používají k propojení dvou elektrických vodičů v rozváděči. K izolaci potenciálů mezi součástmi se používají různé druhy termoplastů, duroplastů nebo dokonce technické keramiky. Požadavky na vlastnosti izolačního materiálu závisí na oboru či oblasti, v nichž jsou používány, na podmínkách prostředí a aplikaci. Kvalita a volba správného izolačního materiálu pro svorkovnice proto může mít zásadní vliv na výkon, spolehlivost a bezpečnost celého rozvaděče.
Izolační matériály z termoplastů, jako je polyamid (PA) nebo polykarbonát (PC), se snadno zpracovávají. Svorkovnice tvořené izolačním materiálem, jako je polyamid nebo polykarbonát, se používají téměř ve všech průmyslových odvětvích. Polyamid (PA66) je modifikovaný termoplast s vlastnostmi sladěnými s požadavky našich kabelových konektorů. Mezi výhody oproti PA patří lepší protipožární ochrana a vyšší trvalá provozní teplota. Polyamid vyztužený skleněnými vlákny (PAGF) poskytuje vynikající rozměrovou stabilitu a velmi dobré mechanické vlastnosti. To má význam při použití jako koncové konzoly. Polykarbonát (PC) poskytuje vynikající rozměrovou stabilitu a velmi dobré mechanické vlastnosti. V porovnání s polyamidy se polykarbonát vyznačuje vyšší specifickou odolností.
Specifikace materiálů PA66, PAGF a PC zahrnují různé elektrické a teplotní parametry: Kontaktní odpor podle IEC 60093, Elektrická pevnost podle IEC 60243-1, Odolnost proti plazivým proudům (CTI) a teplotní limity. Horní max. přípustná mezní teplota dosahuje 130-100 °C a dolní hranice variují podle typu materiálu. Izolační materiály z duroplastů, jako jsou gemin (KrG) a epoxidová pryskyřice (EP), ale také keramiky, vykazují zvýšenou rozměrovou stabilitu. Zpomalovač hoření KrG je duroplast s vysokou rozměrovou stabilitou a extrémní odolností proti plazivým proudům. Epoxidová pryskyřice má extrémně dobrou odolnost proti plazivým proudům a je také tepelně odolná. Zvláštní vlastností epoxidové pryskyřice je její odolnost vůči jadernému záření. Technická keramika, Germin KrG, Epoxidová pryskyřice (EP) jsou uvedeny v tabulkách vlastností.
Keramika je vynikající materiál pro elektroniku, protože splňuje všechny požadavky. Keramika je žáruvzdorná, vodoodpudivá, odolná proti jiskrám a certifikovaná proti svodovým proudům. V porovnání s termoplasty má keramika jiné ukazatele a použití. Zpomalovač hoření KrG absorbuje velmi malé množství vody ze vzduchu.
Izolační materiály z keramiky a durosplastů nacházejí uplatnění ve speciálních průmyslových odvětvích s náročnými podmínkami prostředí a zvýšenými požadavky na bezpečnost. Epoxidová pryskyřice má výjimečnou odolnost vůči plazivým proudům a je též tepelně odolná; keramika zajišťuje vysokou mechanickou pevnost a dlouhou životnost v exponovaných podmínkách. Technická keramika a slídy poskytují vysokou dielektrickou pevnost a teplotní stabilitu. Slída a technické lamináty nabízejí vysokou dielektrickou pevnost a odolnost vůči teplotám.
Sečteno a podtrženo: Nejlepší elektrický izolant je materiál a standard, který odpovídá vaší povinnosti a prostředí. Pro personální zóny a rozváděčové místnosti jsou vhodné gumové izolační rohože; pro venkovní vysokonapěťová zařízení a vedení se volí silikon-kaučukové kompozity či porcelán/keramika; pro kompaktní konstrukce s vysokým polem jsou vhodné PTFE nebo slída; pro specifické konstrukce s vysokou teplotou a mechanickou zátěží se používají technické lamináty a GFRP.
Přehled dat: Níže uvedené hodnoty jsou reprezentativní z tabulek a standardních datových listů. Skutečný výkon závisí na tloušťce, teplotě, vlhkosti a frekvenci. Gumové izolační rohože: CTI ~600; Elektrická pevnost ~10 kV/mm; Teplota provozu −20 až +70 °C; typické použití v podlahách rozvoden, operátorských zónách. Silikonová pryž (venkovní izolanty): CTI > 600; Elektrická pevnost ~18 kV/mm; teplotní rozsah −50 až +180 °C; výrazná hydrofobnost a odolnost proti znečištění. Porcelán/keramika: CTI > 600; elektrická pevnost ~8 kV/mm; teplotní rozsah −60 až +120 °C; výborná glazura a nízké riziko vzniku štěrbin. PTFE: CTI proměnlivý dle stupně, přibližně kolem 600-700; elektrická pevnost ~50 kV/mm; teplotní rozsah −200 až +200 °C; vynikající chemická odolnost. Slída a technické lamináty: CTI až > 600; elektrická pevnost ~20-40 kV/mm; teplotní rozsah do 500 °C dle pojiva; vhodné pro vysoké teploty. Technická keramika a GFRP: CTI > 600; elektrická pevnost 9-15 kV/mm; teplotní rozsah −60 až +200 °C.
Způsob výběru ukazuje powerset rozhodovacích rámců. Hlavní kroky zahrnují definici provozního režimu, prostředí a certifikací, které potřebujete; poté přizpůsobte materiál a normu dané práci. Následuje rámec pro hodnocení: elektrický výkon, CTI a povrchová cesta; prostředí a trvanlivost včetně hydrofobianů; mechanická a integrační omezení; standardy a důkazy; instalace a údržba; kritérií přijetí. U volby materiálů je důležité: gumové rohože pro osobní zóny, silikonové kompozity či porcelán/keramika pro venkovní a vysoké pole; PTFE a slída pro kompaktní vysokopolní sestavy; GFRP a lamináty pro strukturální izolace.
Instalace a bezpečnost při zateplení rozvaděčů
Při osazování rozváděčů do zateplených stěn je klíčové zhodnotit hořlavost stavebních materiálů a tepelněizolačních materiálů. ČSN EN 13501-1 stanovuje třídy reakce na oheň: A1 je nehořlavý materiál, E je vysoce hořlavý. Polystyren (EPS) je hořlavý materiál (třída E) a vyžaduje zařízení s montáží do hořlavého materiálu jen tehdy, pokud má odpovídající zkoušky a je k montáži určeno. Minerální izolace (vata, skelná vlna) je nehořlavá a vhodná pro zateplení elektroinstalací. Při zateplení starších domů hrozí zvýšené riziko požáru, pokud rozváděč neumí splnit nové normy.
Bezpečnostní opatření při osazování rozváděče do zateplené stěny zahrnují minimalizaci kontaktního kontaktu s hořlavými materiály. Doporučuje se oddělit rozváděč od hořlavého materiálu vzduchovou mezerou nejméně 50 mm a používat nehořlavé tepelně izolační desky třídy A1 o tloušťce minimálně 10 mm. Obložení minerální vatou o šířce 100 mm je považováno za nejjednodušší, bezpečné a funkční řešení z pohledu zateplení a bezpečnosti. U starších rozváděčů je důležité zajistit, aby dveře byly přístupné a aby zateplení neohrozilo původní funkčnost a krytí IP.
Pokud je rozváděč již instalován a nelze jej vyndat, lze řešit vyzděním vzduchovou mezerou nebo použitím nehořlavého obložení; vždy je nutné vyřešit krytí a kompatibilitu s požadavky distributorů a platnými normami. V případě technické nutnosti lze rozváděč ponechat, avšak s vhodnými úpravami a posouzením revizním technikem.
V závěru je bezpečná instalace nejen o ochraně elektrického systému, ale také o ochraně domova a okolí. Před realizací zateplení je vhodné konzultovat s elektrikářem či revizním technikem, zda starý rozváděč vyhovuje dnešním normám a zda je vhodné jej ponechat, upravit nebo vyměnit za nový. Dodržení norem a správná volba izolačního materiálu minimalizuje riziko požáru a zajistí dlouhodobou spolehlivost systému.