Na místě dnešního zámku ležela již v polovině 14. století gotická tvrz. Vystavena byla na žulovém skalním útesu. Zámek velmi často měnil své majitele a také podobu. V 17. století byl přestavěn do barokní podoby a v 19. století pak do stylu novogotického. Novogotický vzhled ale zámku nevydržel dlouho, ve 20. století pak prošel dalším vývojem. Zámek se dříve jmenoval Nová Lhota, to už víme. Název Červená Lhota se objevuje až v 17. století a k přejmenování se váže zajímavá pověst.
Vypráví se, že čert unesl nevěřící zámeckou paní, jejíž krev při únosu pokryla stěny zámku krví. Historické interiéry 1. S maminkou jsme navštívily první prohlídkový okruh a sklepení. Interiéry prvního patra jsme prošli asi za 50 minut. Když budete mít po prohlídce chvíli čas, doporučujeme udělat si malou procházku okolo Zámeckého rybníka a vyfotit si tak zámek Červená Lhota z druhé strany. Pokud bude v rybníce dostatek vody, můžete se projet na lodičkách. Půjčovna lodiček je kousek od veřejných WC. Otevírací doba je shodná s otevírací dobou zámku. Na zámku Červená Lhota se natáčelo také několik pohádek a filmů. Není se čemu divit, toto místo rozhodně vybízí k natočení nějaké pěkné české pohádky.

Pro milovníky architektury máme v blízkosti zámku ještě jeden tip - kapli Nejsvětější Trojice. Renesanční stavba vás zaujme původními dochovanými malbami a dřevěným stropem znázorňující nebeský Jeruzalém. S maminkou jsme zašli na oběd do restaurace Červená Lhota Restaurant, která je hned naproti zámku. Jídlo zde bylo výborné, ovšem počítat musíte s vyššími cenami. Celkově v nás Červená Lhota zanechala pozitivní dojem. Je to pohádkové místo, které doporučuji navštívit všemi deseti. Jestli je nějaké místo v České republice, kam se vracím nejraději, jsou to malebné Trhové Sviny.
Ikona „Trojice“
Malé městečko v jižních Čechách vzdálené jen pár kilometrů od Českých Budějovic. Ne každý je zná, ale musím říct, komu jsem je ukázala, ten si je zamiloval. Když v Jihočeském kraji řeknete Borovany, každý si hned představí borovanské borůvkobraní, výtečné koláče, borůvkové knedlíky a další speciality. Městečko, ale nežije jen z tohoto svátku, zavítat můžete na prohlídku kláštera nebo třeba Borovanského mlýna. Jižní Čechy už máme projeté doslova křížem krážem, každý rok se tak snažím hledat další nová neprozkoumaná místa. Letos jsme tak měli možnost poznat krásné okolí Žofínského pralesa a Pivonických skal.
Stavba červenolhotského zámku, vypínajícího se na skalnatém ostrově nad rybniční hladinou, skrývá ve svém jádru zbytky původní tvrze ze 14. století. Dnešní renesanční budova vznikla po roce 1530, ale během 19. a počátek 20. století byla dále upravována. Tehdy získala svůj současný pseudorenesanční vzhled. Zámecké interiéry prvního patra představují autentický šlechtický byt posledních majitelů, knížat Schönburg-Hartenstein, z doby po roce 1910. Expozice podkrovních pokojů přibližuje svět malých šlechticů a jejich komorné z doby konce monarchie a první republiky. Přívětivou atmosféru dokresluje malá obrazárna a především unikátní, avšak novodobé zámecké divadlo. Součástí areálu zámku je přírodně krajinářský park, který získal svou dnešní podobu na přelomu 19. a 20. století.

Kde v Čechách bydly princezny? Víte, jak vypadá vodní zámek? Bydlela na něm i Zlatovláska. Historie zámku Červená Lhota sahá až do 14. století a jeho fasáda má neobvyklou barvu. Opravdu byla natřena na červeno, aby se zakryly krvavé skvrny? Pasáž představuje Novohradské hory, přírodní park Česká Kanada, zmiňuje počátky českého rybníkářství, Žofínský prales a ukáže z ptačího pohledu renesanční vodní zámek Červená Lhota. A nejen to. Zámek ve Velkých Losinách je neodmyslitelně spjatý s hony na čarodějnice. Mezi nejzajímavější prostory zámku patří rytířský pokoj s téměř původním interiérem z roku 1585, dále místnost s portréty předků. Celý zámek byl obklopen renesanční zahradou vybudovanou Žerotíny, poté změněnou v zahradu barokní. Zámek Blatná patří k nejzachovalejším vodním sídlům u nás. Jeho poslední vlastníci Hildprantové toto šlechtické sídlo získali již na konci 18. století. Komunistickým systémem jim byl zámek zkonfiskován, po roce 1989 v restituci vrácen. Miroslav Táborský představuje malebné město Litomyšl s pozoruhodnou kulturní historií a monumentálním renesančním zámkem zapsaným v roce 1999 na prestižní seznam UNESCO. Renesanční zámek je jedním z největších renesančních zámků v České republice a významným příkladem arkádového zámku italského typu. Přes úpravy interiéru, především na konci 18. století, si stále uchoval téměř nedotčený vzhled z dob renesance, včetně unikátní sgrafitové výzdoby fasád a štítů. Pořad popisuje situaci v Čechách po návratu Karla IV. z Francie, kdy většina královských statků byla zastavena šlechtě a Karel IV. je musel postupně vykoupit. Přestože Konopiště prošlo mnoha přestavbami, ve svém jádru si zachovalo dispozici hradu z konce 13. století. Památkou na toto období jsou gotické klenby a deskové obrazy. Poslední majitel Konopiště, František Ferdinand d'Este, pak nechal přivézt na zámek tehdejší moderní vybavení, jak si můžeme prohlédnout například v pánském salonu nebo v rozsáhlé knihovně. Zároveň je na zámku opět k vidění renesanční štít, který byl odcizen během 2. světové války, a spousty dalších zajímavých věcí.

Pasáž popisuje zámek v Hluboké nad Vltavou, který vlastnil po 300 let rod Schwarzenbergů. Navštivte s námi společně zámek Kynžvart, kde si můžete prohlédnout zajímavou sbírku kancléře Metternicha. Poté se podíváme na zámek Lednice a bude čas si prohlédnout i zdejší skleník. V Hradci nad Moravicí nás zase čeká zámek, jak z pohádky. Však si také v jedné zahrál. V podzemních chodbách v Jirkově se pokusíme najít ducha. Želivský klášter nabízí bohatou historii a v Klatovech na nás čekají katakomby, které slouží jako hřbitov a zároveň i jako muzeum. Kde v Čechách bydly princezny? S Jakubem Wehrenbergem a Haničkou se poučme o historii zámku Hluboká, který byl původně strážným hradem. Později byl přestaven na zámek a předlohou mu byl anglický královský zámek Windsor. Posledními majiteli zámku byli Schwarzenbergové, kteří zde pobývali téměř 300 let. Nejznámější červený zámek je bezesporu Červená Lhota, ale kromě ní existuje spousta dalších zámků, hrádků a zámečků s červenými fasádami. Některé ji mají už řadu let, jiné se přebarvily až v poslední době. Který červený zámek je nejkrásnější? Těžko vybrat jen jeden, protože právě výrazná červená barva dodává zámeckým stavbám zvláštní kouzlo - někde působí pohádkově, jinde slavnostně, romanticky nebo až tajemně. Červené fasády se krásně odrážejí ve vodní hladině, vystupují ze zeleně parků a alejí a často patří k nejfotogeničnějším dominantám kraje. Červené zámky jako by přitahovaly tvůrce filmových pohádek - právě pohádky proslavily i renesanční Červenou Lhotu, zámek ojedinělý svým umístěním na skalnatém ostrově v jednom z mnoha jihočeských rybníků.
Ačkoli památkáři tvrdí, že fasáda Červené Lhoty není původní a stavba byla kdysi bílá, červenou barvu získala také už hodně dávno, a to začátkem 17. století. V té době se také poprvé objevilo místní označení Červená Lhota. Podle pověsti to ale bylo úplně jinak a červenou barvu má na svědomí čert, který odnesl do pekla dceru zámeckého pána a nad jedno z oken na památku načmáral červený kříž. Nejrůznější majitelé zámku se po staletí pokoušeli zlé znamení zakrýt novým nátěrem fasád - ovšem neúspěšně, protože obrysy čertova monogramu jsou dodnes patrné; najít jej prý můžete u nejvyššího okna levého křídla.
Mezi českými šlechtickými sídly je Hrádek u Nechanic na Královéhradecku téměř novostavba: letní a lovecké sídlo ve stylu anglické romantické gotiky si nechali Harrachové postavit teprve v první polovině 19. století. Nábytek, obložení stěn, portály a jiné předměty sem nechali přivézt z celé Evropy, zbytek dotvořili naši řemeslníci z okolí. A protože za Harrachů míval zámeček červenou fasádu, před několika lety mu památkáři vrátili původní barvu. Také fasádu zámku Sychrov zdobí červená barva, ovšem o jejím původu žádná pověst nevypráví. S dětmi sem můžete celé léto přijet na prohlídky s princeznou, k procházkám láká zámecký park.

Seznamte se s jeho romantickými stavbami, od oranžerie a umělé zříceniny zvané Arturův hrad přes Rudolfovu vyhlídku až po vodárenskou věž, která je součástí promyšleného zámeckého vodovodního systému. Červená fasáda zdobí zámek v Dětenicích, oblíbený cíl rodin s dětmi v Českém ráji. Celý rok tu probíhají rytířské turnaje, strašidelné prohlídky i prohlídky s pohádkovým programem, navštívit můžete i středověkou krčmu a zámecký pivovar. Zámek Dobříš nedaleko od Prahy jehož současným majitelem je diplom. ing. Jerome Colloredo-Mannsfeld, je otevřený celoročně široké veřejnosti. Zámek nabízí také možnost ubytování a konání společenských akcí. Objevte stavby Dušana Jurkoviče, architekta, který dokázal jedinečně propojit secesi, lidovou tradici, barevnost i poetiku dřeva.

Renesanční zámeček stojící na místě původní tvrze, později novogoticky upraven. Z jeho dvou synů přijal Petr ze Zásmuk „ve Lhotě tvrz, poplužní dvůr a mlýn, v Jižné vesnici ...“ Dalším doloženým majitelem tvrze byl Petr Lhotský ze Zásmuk, který roku 1492 ustanovil manželku Kateřinu poručnicí svých dětí a přidal za druhého poručníka Jindřicha z Hradce, nejvyššího komorníka. Ještě roku 1542, když po shoření zemských desek obnovoval Jan Kába z Rybňan vklad trhové smlouvy, nesla tvrz s poplužním dvorem vedle vsi Jižné pouhý název Lhota. Po roce 1608 získal tvrz Červenou Lhotu Bohuslav Rut z Dírného, nedržel ji však dlouho. Za operací Marradasova pluku proti Třeboni a Jindřichovu Hradci roku 1621 obsadil Červenou Lhotu kyrysník Antonio Bruccio, který po soudní legalizaci svévolné konfiskace podržel panství se zámkem až do své smrti roku 1639. Protože Bruccio zemřel bezdětný, připadl statek císařské komoře, od které jej roku 1641 koupil Jindřichohradecký magnát Vilém Slavata z Chlumu. V urbáři hradeckého panství z roku 1654 se praví, že zámek Červená Lhota stojí na skále prostřed rybníka, cihlou přikrytej, pokojíků k bydlení a sklepi suchý a pod zemí, kuchyně, marštale dosti v něm příhodný. Po roce 1608 byla na zámku barokně upravena fasáda a poté pokračovaly další stavební etapy.

V letech 1658 až 1678 byly na zámku prováděny raně barokní úpravy pod vedením jindřichohradeckého stavitele Jakuba Wernera, současně pracovali na výzdobě interiérů dva italští umělci - štukatér Inocenzio Cometta a malíř Giovanni Tencalla. Příchod nové vrchnosti dokládá barokní portál z roku 1641 vsazený do zámecké věže. Po Brucciově smrti (1639) koupil Lhotu majitel nedalekého panství Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka. Po dělení Slavatovského majetku získala Červenou Lhotu roku 1694 Marie Terezie Slavata, provdaná hraběnka Funfkirchenová. Od té doby se na zámku střídali další majitelé až do roku 1945, kdy jej získal Schonburgové. V roce 1900 došlo k rekonstrukci zámku v renesančním duchu podle návrhů Walchera a Siedka, inspirované italskou renesancí.

Stavby dalších červených zámků a jejich původu sahají od renesance po novogotiku. Mezi nejznámější patří Hrádek u Nechanic, Sychrov, Dětenice a Dobříš. Červené fasády bývaly často symbolické i praktické, některé zámky je získaly až v posledních desetiletích, jiným byla barva dána již dříve. Podle pověsti má červenou fasádu díky čertu, který po únosu dcery pána zanechal nad oknem červený kříž, ale skutečně byla fasáda natřena červeně začátkem 17. století. Státní zámek Červené Poříčí je jedinečnou památkou saské renesance v jižním Plzeňsku. Vodní zámek Červená Lhota patří k nejkrásnějším pohádkovým zámkům v Česku a drží prim v počtu filmů a pohádek, které zde vznikly.

Novodobé tipy a doplňky: Červená Lhota, Sychrov a Dětenice patří mezi nejpůvabnější červená sídla. Zámek Vrchotovy Janovice nabízí načervenalou barvu a interiéry s expozicemi Národního muzea. Zámek Lednice a jeho skleník ukazují pestré kombinace architektury a zahradního designu. Zámek Hluboká nad Vltavou, který byl původně strážným hradem, prošel mnoha proměnami a nyní je spojen s bohatými expozicemi. Zámky Kynžvart, Lednice, Hluboká i další jsou významnými ukázkami červené fasády v českých zemích a jejich okolí nabízí rozsáhlé parky a doprovodné atrakce pro návštěvníky všech věkových kategorií.
Podrobnosti a četné historické souvislosti ukazují, že červené fasády nejsou jen estetickým rozhodnutím, ale často odrážejí složité dějiny vlastnictví, architektonické proměny a místní legendy, které dodnes dotvářejí charakter těchto majestátních staveb.

Ještě jednou připomínáme, že nejznámější červený zámek je Červená Lhota, ale kromě ní existuje mnoho dalších zámků, které zaujmou svým stylem, historií i okolní přírodou. Který z těchto červených domů vás nejvíce osloví?