Kuře v hodinkách: legendární nahrávka Flamenga a vznik českého bigbítu na pomezí normalizace

Po odchodu Joan Duggan a Františka Francla na přelomu šedesátých a sedmdesátých let minulého století osiřelo ve FLAMENGU trio Pavel Fořt (basová kytara), Jaroslav „Erno“ Šedivý (bicí) a Ivan Khunt (klávesy), asi jen málokoho by napadlo, že to nejlepší má teprve přijít. A svět byl tehdy maličký - o náhody nebyla nouze a osudu šlo naproti.

A tak jako z Regensburgu, kde Vladimír „Guma“ Kulhánek čekal na vystěhovalecký pas do Austrálie, se zrodila myšlenka: Fořt se stal kytaristou a skupina postupně zjistila, že ji doplní ještě saxofon. I když to nebylo úplně přesné, všech pět členů tehdejšího Flamenga zapojilo do příprav nové byliny, ale vzduchem vonělo po jiné době.

Na inspiraci anglosaských kapel té doby si Flamengo položilo otázku, co s novým směrem: měsícům trvající zkoušky odhalily nutnost doplnění o saxofon. A protože Mišík měl v záloze tip na střelce jménem Jan Kubík, nebylo žádné zdržování.

Co dělá z „Kuřete v hodinkách“ tak zásadní nahrávku? Paradoxně nemožnost zrealizovat ji v angličtině se při zkoušce časem ukázala jako hodně zásadní plus. Samozřejmě, tehdy bylo jednoduché za angličtinu schovat texty, ale normalizace žádné obezličky nepřipouštěla.

Anglicky zpívanou desku by prý byl bláznoství - Buď česky (a po mnohých přesvědovacích peripetiích) nebo vůbec. Tak to kapele předložil i jejich stálý spolupracovník, producent Hynek Žalčík, a tak se rozhodlo.

Navíc přišel i s nápadem oslovit básníka Josefa Kainara, který hodně nemocný stihl těsně před smrtí ještě napsat texty. Hudebně FLAMENGO nezapře inspiraci v anglosaských kapelách tehdejší doby, ale nepřichází s revolucí - spíše propojí vlivy s vlastní vizí rockové muziky, přidá melodiku a zachytí ducha doby.

Prvotřídní rytmika Kulhánek/Šedivý, spolehlivý Fořt a Khunt, který nevyčnívá, ale funguje pro celek, tenor, klarinet a flétnu Jan Kubík a nad tím Mišík s výrazným frázováním. Rockově zpívá („Rám příštích obrazů“), tlačí na pilu („Jenom láska ví kam“), citlivě rozpráví („Já a dým“), a občas využije falzetového výkřiku či jiných výdobytků doby.

Možná bychom mohli litovat, že doba zhatila další koncerty, že se nedokončila další deska, a že normalizace zhatila plány. Na druhou stranu, v tom konfliktu byla zázrakem, že „Kuře v hodinkách“ vůbec vyšlo (a že není možné ho koupit jen tak, jen na objednávku a po vyprodání nákladu).

Zlobme se, plivejme jedovaté sliny, ale profesionální muzikant potřebuje hrát a vydělat si na chleba. Pokud mi někdo náhle vyřkne jednu zásadní československou nahrávku, bude to právě „Kuře v hodinkách“.

Právě proto, že je jediné, je Kuře nedostižným gesamtkunstwerkem českého bigbítu, na které se všechno protlo v souřadnicích dokonalosti. Kainarovy texty, Mišíkův pěvecký projev, absolutně sehraná kapela, kterou diktuje tempo Erno Šedivý, a až psychedelické barvy propůjčují dechy Kubíka.

Rozkoší je sledovat, jak česká scéna srovnala krok se západními vzory a jak se posluchač nechá unášet rockovou energií, obrazivostí Kainarovy poezie a barvitostí nápadu. I když nejde o bezproblémový příběh, zůstává to jedno z nejvíce výrazných děl českého rocku.

Deska Kuře v hodinkách je dnes legendou vrcholného českého bigbítu. Skupina Flamengo, kterou založil Přemek Černý, prošla během několika let řadou změn a poslední sestava s Mišíkem, Kulhánkem, Fořtem, Šedivým, Kubíkem a Khuntem nahrála desku. Hodně koncertovala a žila naplno, i když politické poměry začaly tuhnout.

Normalizace nabírala plné obrátky a Flamengu bylo řečeno, že pokud nebude zpívat česky, deska nebude. To vyvolalo v kapele rozepře, ale podařilo se ji řešit hlavně díky producentovi Žalčíkovi. Žalčík dojednal schůzku s Kainarem a ten posléze dodal texty pro celé album (s výjimkou písně Stále dál, kterou otextoval Žalčík) a zemřel dřív, než vyšlo. Deska vyšla i díky Kainarovi, kterého komunisté brali jako „svého“ umělce.

Dnes je zřejmé, že právě kvalitní české texty, rovnocenné silné hudbě, udělaly z desky nemrtelnou záležitost. Na desce hostují Petr Král (tenor sax), Vladimír Hruška (baryton sax), Ilja Bartošek (akustická kytara) a Karel Velebný (vibrafon). Poprvé vyšla deska v roce 1972, reedice v roce 2012.

Kuře v hodinkách zůstává pro mnoho fanoušků důkazem, že český rock dokázal vydupat z mlhy normalizace dílčí světlo, které rezonuje dodnes.

grafická osa kariéry Flamenga a Kuře v hodinkách

tags: #heureka #flamengo #kure #v #hodinkach #vinyl