Stoleté zkušenosti s pilotami Franki | ASB PortalEkologická metoda zakládání má již stoletou tradici.
Poprvé byla použita počátkem minulého století v Belgii, kde ji vyvinul inženýr Pier Franki.
Pomocí této zdokonalené technologie jsou zakládány hypermarkety, průmyslové a výrobní haly…
Spezialbau s.r.o. - speciální způsoby zakládání stavebZajišťujeme provádění speciálních způsobů zakládání staveb se specializací na železobetonové piloty a zeminové technologie Franki.
Provádíme zakládání těžkých průmyslových podlah či sanace podzákladí vyšších násypů dopravních staveb, ale i…
Železobetonové piloty | Spezialbau s.r.o.
Železobetonové piloty Franki zaručují větší únosnost při menších profilech než piloty vrtané z důvodu vyššího plášťového tření vyformovaného dříku piloty a rozšířené paty piloty.
Předměty5. Piloty vrtané a beraněné, pažení pilot, CFA piloty, Franki piloty
Vyznamné zakázky úseku Speciální zakládání | Eurogema CZ, a.Pelhřimov, výrobní haly A3, A2, B, M2 a hala vývoje v areálu firmy Agrostroj Pelhřimov - celkem 11 552 m ŽB pilot CFA Ø 600 mm, Ø 750 mm, Ø 900 mm a Ø 1 100 mm včetně hlavic a patek, 2 024 m pilot Franki Ø 420 mm, Ø 520 mm a Ø 610 mm a 176…
Eurogema CZ, a. s. | stavební a developerská společnostProvádíme stavby na klíč (bytové domy, občanské, průmyslové stavby), speciální zakládání staveb (piloty CFA, Franki).
Ekologická metoda zakládání má již stoletou tradici.
Poprvé byla použita počátkem minulého století v Belgii, kde ji vyvinul inženýr Pier Franki.
Technologie pilot Franki je vhodná pro geologická prostředí málo únosných naplavenin, sprašových i jílových hlín, objemově nestálých zemin, neulehlých násypů a nezastupitelnou roli má při zakládání na poddolovaném území, v místech zvýšené seizmicity i vysoké agresivity podzemní vody.
V těchto prostředích vykazuje technologie Franki oproti jiným technologiím pilotáže výrazně vyšší únosnost při stejných rozměrech profilu piloty, díky čemuž je založení stavby ekonomicky výhodnější.
Při použití této metody není potřeba odvážet vyvrtanou zeminu.
Metoda provádění piloty Franki byla poprvé přihlášena k patentování jejím vynálezcem Pierem Franki v Belgii v roce 1908.
V průběhu let byla tato výrobní technologie dále rozvíjena.
Od konce 70. let minulého století se objevovaly úvahy, jak by se dalo optimalizovat roznášení zatížení přes patu piloty a provádění dříku piloty.
Tyto nové metody provádění a dimenzování pilot Franki se používají od 80.
Klasická pilota Franki se provádí již téměř po celé století podle stejného základního principu.
Suchý beton nebo štěrk se do pažnice plní a pěchuje lehkými údery beranu (obrázek).
Po vytvoření zátky se volně padajícím beranem s pádovou výškou 6 až 10 m zaráží pažnice do země, dokud se nedosáhne potřebné hloubky.
Po dosažení hloubky se pažnice přidrží na lanech přes kladky a zvýší se pádová výška beranu, aby se zátka uvolnila a vydusala se pata piloty.
Klasická pilota Franki se provádí z pěchovaného betonu.
Jak znázorňuje obrázek, nejprve se uvolní zátka a následně se provede pata piloty.
Pro vytvoření dříku se plní do pažnice 40 až 50 cm beton s půdní vlhkostí (v/c = 0,28).
Na tento beton se spustí beran jako zátěž a pažnice se pak povytáhne tak, aby v ní zůstalo ještě asi 15 až 20 cm betonu.
Beton se zhutní a vytlačí ven pomocí 2 až 4 úderů při pádové výšce asi 50 cm.
Proti tlaku vody a vnikání půdy zdola zůstane v trubce 5 až 15 cm zhutněného betonu jako „jistina“.
U klasické piloty Franki se na začátku procesu provádění plní suchý beton nebo štěrk do pažnice a pěchuje se mírnými rázy beranu.
Jakmile se vytvoří zátka, vytáhne se volně padající beran do výšky a nechá se padat na zátku.
Podle zařízení, délky pažnice a mezních podmínek může pádová výška odpovídat normové hodnotě 6 až 7 m nebo se může zvýšit až na přibližně 10 m (podle energie potřebné pro formování dříku).
Tím se pažnice zarazí do země až po dosažení potřebné hloubky.
Po dosažení hloubky uložení se pažnice uchytí, zátka se uvolní a vytvoří se pata piloty.
Na rozdíl od klasické piloty Franki se nyní vyrazí stanovené množství betonu patky, nastavené podle pevnosti základové půdy a přenášeného zatížení.
Na konci provádění piloty se pažnice musí znovu zarazit zpět do patky a zbytková „jistina“ se z ní musí zcela odstranit.
Jak je znázorněno na obrázku, pata piloty se provádí po dosažení požadované hloubky vytláčení zátky pomocí vysokých rázů při současném vytahování pažnice.
Zátka se vytlačuje pomocí rázů a tahu, to znamená, že pažnice se při každém rázu povytáhne o 2 až 3 cm.
Objem potřebný pro rozšířenou patu piloty se zjišťuje v závislosti na pevnosti základové půdy a přenášeného zatížení piloty pomocí křivek k dimenzování pilot.
Střední objem paty se vytlačuje na celkovém zdvihu přibližně 80 cm.
Nemůže-li se toho dosáhnout při jednom zdvihu, zarazí se pažnice opět do paty a pokračuje se ve vytlačování.
Po vytlačení potřebného množství betonu paty se pažnice znovu zarazí do paty.
Vzhledem k tomu, že pro zasazení koše a naplnění betonu se zátka musí z pažnice vytlačit celá, je nezbytně nutné vodotěsně uzavřít pažnici betonem paty.
Kromě varianty, při které se únosnost piloty Franki zvyšuje provedením velké, případně nadměrné paty, se alternativně nebo doplňkově může stávající půda zlepšit dodatečným doplněním zhutněného štěrku v patě piloty.
Toto zlepšení se může provést jak v oblasti paty piloty a pod ní, tak i v oblasti dříku piloty.
Tato varianta kromě toho poskytuje i tu výhodu, že se při ní může redukovat délka piloty v půdách s nízkou únosností.
Při přeštěrkování paty piloty se pažnice zarazí do země 1 až 2 m pod projektovanou hloubku uložení.
Nyní se začne za současného vytahování pažnice formovat štěrk, a tím zlepšovat stávající půdu.
Podle požadavků se to provádí na délce až 4 m.
Vyhodnocením velkého počtu statických zatěžovacích zkoušek bylo možno určit souvislosti mezi hustotou uložení, resp. konzistencí existujících zemin a potřebnou beranicí prací při zarážení pažnic na jedné straně a potřebným objemem paty piloty pro roznášení zatížení na straně druhé.
Na základě těchto souvislostí je možno určit energetické kritérium a objem paty v závislosti na únosnosti stávající půdy.
Při zarážení pažnice se počítají a protokolují počty úderů na metr hloubky zaražení v závislosti na výšce pádu beranidla.
Počty úderů a výška pádu beranidla dávají výpověď o hustotě uložení jednotlivých geologických vrstev a jejich únosnosti.
Podle takto provedeného energetického diagramu se určí nebo navrhne vlastní únosnost piloty.
(Podrobnosti jsou uvedeny v článku Ing. Ladislava Kopřivy v tomto čísle časopisu Realizace staveb na straně 21 a dále v článku Ing. Dále je zde možné v případě nižší únosnosti půdy oproti projektu provést větší objem či přeštěrkování paty piloty.
Tím se příslušně zmenšují špičkové hodnoty tlaku pod patkou a není nutné příliš prodlužovat pilotu.
Při vyšší únosnosti půdy je možno odpovídajícím způsobem redukovat projektovanou délku piloty, protože mohou být přípustné vyšší špičkové hodnoty tlaku v patě piloty.
Při používání křivek pro dimenzování pilot je tak možno při vlastní realizaci snížit rozdíly v délkách piloty podle skutečnosti.
U pilot technologie Franki je výrazně vyšší náročnost provádění pilotáže, a to z důvodů provádění tzv. formované piloty.
Zde je postup provádění piloty oproti vrtané výrazně časově náročnější - z důvodu postupného plnění po maximálně cca 20 cm a následného dusání zavlhlé směsi, aby bylo zaručeno její dokonalé zhutnění.
Oproti vrtané pilotě je zde pak dosaženo výrazně vyšší kvality zpracování betonu, a tím i jeho vyšší pevnosti (ovšem na úkor výrazně vyššího času provádění).
U pilot technologie Franki není možné provádět hlavice do vývrtu.
Je zde nutné postupovat klasickým způsobem, tedy výkop, provedení podkladního betonu, začištění hlavy piloty (odstranění přebetonované části), provedení ztraceného bednění, betonáž spodního stupně, osazení kalichu a betonáž horní části hlavice, odstranění ztraceného bednění, postupný zpětný zásyp okolí hlavice.
Z výše uvedeného vyplývá, že není možné tyto technologie srovnávat na základě provedených metrů a průměru pilot s dosazením jednotkových cen vrtaných pilot.
Technologie pilot Franki je časově náročnější a v případě srovnání jednotkových cen vrtaných pilot výrazně dražší.
Zde je ale nutno vyzdvihnout výhody technologie pilot Franki, zejména výrazně vyšší únosnost při stejném průměru a menší délce jako u vrtané piloty, roztlačení zeminy do okolí dříku piloty, odpadá odvoz zeminy, přesné určení únosnosti jednotlivě provedené piloty na základě dosažené energie, provedení průměru hlavice podle sloupu (ne podle možnosti použití vrtného nářadí).
Při vyhodnocení těchto aspektů se její dražší provádění ztrácí a cenová relace je výhodnější než u vrtaných pilot.
Článek recenzoval Ing. Autor je výrobní ředitel ve firmě SPEZIALBAU, s. r. Piloty představují jednu z nejstarších metod hlubinného zakládání staveb všech druhů a v současné době metodu nejrozšířenější.
Proto zaujímá tato technologie i jedno z nejvýznamnějších míst ve spektru technologií dodávaných firmou Zakládání staveb, a. s.
Celkem asi 100 typů pilot se v zásadě dělí na dvě skupiny podle toho, je-li při jejich výrobě nutné zeminu odstranit z prostoru, jež pilota zaujímá (replacement piles), nebo dojde-li různým způsobem k roztlačení této zeminy do okolí budoucí piloty (displacement piles).
V České republice se nejvíce provádějí piloty vrtané, jež jsou hlavními a typickými představiteli první skupiny pilot a tvoří více než 90 % podíl všech pilot na našem trhu.
To je dáno jejich relativně největší univerzálností, jež je nutná s ohledem na pestré geotechnické podmínky stavenišť na našem území a jistou tradicí a zkušenostmi s velkoprůměrovým vrtáním.
Podle ČSN EN 1536 se za vrtané piloty považují jednak prvky kruhové s průměrem 300-3000 mm bez omezení délky, jednak prvky nekruhové, tzv. lamely podzemních stěn, jsou-li betonovány v jednom záběru a je-li jejich průřezová plocha menší než 10 m³.
Vrtané piloty se navrhují především jako hlubinné základy schopné přenášet soustředěná osová zatížení (převážně tlaková), ale i zatížení příčná.
Vzhledem k jejich velké únosnosti, dané vhodnou volbou průměru, délky a vetknutí do únosného podloží, se navrhují velmi často jako osamělé, tvořící přímo základy sloupů hal a mostů.
Schéma vrtané piloty
1a) hlava piloty
1b) pracovní plošina
1c) pažnice
1d) výztuž (armokoš)
1e) neúnosná zemina
1f) únosná základová půda
1g) pata piloty
Schéma skupiny pilot
2a) spojovací konstrukce (patka)
2b) piloty ve skupině
Jejich hlavy lze opatřit monolitickými vrtanými patkami s kalichy pro přímou montáž prefabrikovaných železobetonových sloupů nebo spojovací výztuží pro navázání sloupů monolitických.
Bezproblémové je rovněž využití pilot jako osamělých základů pro ocelové sloupy.
V případě mimořádně velikých zatížení se navrhují ve skupinách spojených v hlavě železobetonovou patkou, pásem či deskou.

Vrty pro piloty se provádějí většinou technologií rotačně náběrového vrtání pomocí speciálních nástrojů, především vrtných hrnců (šap), spirálů a korunek, výjimečně pak pomocí drapákového hloubení.
V nestabilních zeminách se vrty paží, aby v celém průběhu instalace piloty byla zajištěna stabilita jejich stěn i dna.
K pažení vrtů o průměru do 1500 mm se využívá vesměs ocelových spojovatelných pažnic, jež se instalují buď přímo pomocí speciálního nástroje na vrtné soupravě, nebo tzv. dopažovacího zařízení, jež slouží jak k instalaci, tak i k vytahování pažnic.
Pouze k pažení vrtů velkých průměrů se v současnosti využívá jílové pažicí suspenze.

Betonáž je prováděna po dovrtání, vyčištění vrtu a po osazení armokoše, přes sypákové usměrňovací roury s násypkou, která usměrňuje proud betonu do vrtu tak, aby nedošlo k jeho roztřídění.
Vrty zvodnělé nebo pažené jílovou suspenzí se betonují tzv. metodou Contractor za použití vodotěsné, rozpojovatelné kolony sypákových rour.
Speciální případ vrtaných pilot představují piloty prováděné průběžným šnekem (CFA Continuous Flight Auger), jehož závity jsou přivařeny na střední rouru s uzávěrem dna.
Šnek se do zeminy zavrtává až do požadované hloubky bez průběžného vytahování vrtného nářadí z vrtu, aniž by byla zemina těžena, tzn., že i v nestabilních zeminách je vrt neustále zapažen zeminou, která ulpívá na závitech šneku.
Po dosažení projektované hloubky se začne s betonáží pomocí střední roury průběžného šneku za současného vytahování vrtného nářadí, kdy se šnek za neustálé rotace průběžně vytahuje z vrtu rychlostí, jež odpovídá objemu betonu natlačeného do uvolněného vrtu.
Na závěr může být do betonové piloty vtlačen armokoš.
Jedná se o tradiční technologii, při které je pažnice přes zátku zarážena do podloží pomocí beranu.
Zemina je při tom roztlačována do stran a odpadá tak nutnost likvidace vytěženého materiálu.
Na obrázku je uveden postup provádění železobetonové piloty Franki, kdy po ustavení pažnice a nasypání zátky, následuje ražení piloty do potřebné hloubky, vyražení zátky a vytvoření cibulovité paty.
Následuje osazení armokoše, betonáž dříku piloty zavadlým betonem o vodním součiniteli 0,26 - 0,28.
Železobetonové piloty Franki zaručují větší únosnost při menších profilech než železobetonové piloty shodného průměru prováděné jinou technologií.
Disponujeme strojním vybavením o kapacitě 600m provedených pilot denně.
Posek consultace a kalkulace založení zadané stavby.
Piloty CFA jsou typem vrtaných velkoprůměrových pilot betonovaných na místě.
Jsou vrtány a betonovány v jednom kontinuálním kroku a umožňují tak mnohem větší rychlost provádění než u klasických vrtaných pilot.

Pažení vrtu je zajištěno pomocí vrtaného materiálu ponechaného na spirále vrtáku.
Pilota je betonována při vytahování spirálového vrtáku přes jeho dutý dřík.
CFA piloty jsou zhotovovány pomocí průběžného spirálového vrtáku.
Po dovrtání vrtu piloty na požadovanou hloubku je vrták vytahován za současné betonáže těla piloty čerpadlem betonu přes dutý dřík vrtáku.
Výztuž piloty je osazena do čerstvého betonu.
CFA piloty jsou vyztuženy buď jen v hlavě piloty nebo jsou vyztuženy průběžnou výztuží.
Všechny vrtné soupravy jsou vybaveny nejmodernějšími nástroji, které sledují všechny výrobní parametry piloty, např. délku vrtu, kroutící moment, rychlost vytahování vrtného nářadí, tlak a množství betonu.
Za účelem zajištění kvality mohou být požadovány zkoušky vstupních materiálů, testy integrity pilot, případně zatěžovací zkoušky pilot.
Piloty, spolu s podzemními stěnami, šachtovými pilíři (studnami) a kesony, patří mezi hlubinné zakládání.
Navrhují se tam, kde se nachází únosná půda ve větší hloubce a je-li nutné zakládat pod hladinou podzemní vody.
Často se realizují i tam, kde plošné zakládání je neekonomické, vzhledem k množství spotřebovaného stavebního materiálu, zejména betonu.
Vrtaé piloty se navrhují především jako hlubinné základy schopné přenášet soustředěná osová zatížení (převážně tlaková), ale i zatížení příčná.
Nejčastěji jsou vrtané piloty zhotovované na místě do vrtů o průměru větším než 300 mm.
Vrty pro piloty se provádějí většinou technologií rotačně náběrového vrtání pomocí speciálních nástrojů, především vrtných hrnců (šap), spirálů a korunek, výjimečně pak pomocí drapákového hloubení.
Piloty se provádějí buď bez pažení, nebo v nesoudržných zeminách pod ochranou dvouplášťové ocelové výpažnice nebo bentonitové suspenze tak, aby v celém průběhu instalace piloty byla zajištěna stabilita jejich stěn i dna.

K pažení vrtů o průměru do 1500 mm se využívá vesměs ocelových spojovatelných pažnic, jež se instalují buď přímo pomocí speciálního nástroje na vrtné soupravě, nebo tzv. dopažovacího zařízení, jež slouží jak k instalaci, tak i k vytahování pažnic.
Pouze k pažení vrtů velkých průměrů se v současnosti využívá jílové (bentonitové) pažicí suspenze.
Betonáž je prováděna po dovrtání, vyčištění vrtu a po osazení armokoše, přes sypákové usměrňovací roury s násypkou, která usměrňuje proud betonu do vrtu tak, aby nedošlo k jeho roztřídění.

Vrty zvodnělé nebo pažené jílovou suspenzí se betonují tzv. metodou Contractor za použití vodotěsné, rozpojovatelné kolony sypákových rour.
Speciální případ vrtaných pilot představují piloty prováděné průběžným šnekem (CFA Continuous Flight Auger), jehož závity jsou přivařeny na střední rouru s uzávěrem dna.

Šnek se do zeminy zavrtává až do požadované hloubky bez průběžného vytahování vrtného nářadí z vrtu, aniž by byla zemina těžena, tzn., že i v nestabilních zeminách je vrt neustále zapažen zeminou, která ulpívá na závitech šneku.
Po dosažení projektované hloubky se začne s betonáží pomocí střední roury průběžného šneku za současného vytahování vrtného nářadí, kdy se šnek za neustálé rotace průběžně vytahuje z vrtu rychlostí, jež odpovídá objemu betonu natlačeného do uvolněného vrtu.
Tyto technologie jsou vhodné pro geologická prostředí málo únosných naplavenin, sprašových i jílových hlín a nezastupitelnou roli má při zakládání na poddolovaném území, v místech zvýšené seismicity i vysoké agresivity spodní vody.
V těchto prostředích vykazuje technologie Franki oproti jiným technologiím pilotáže výrazně vyšší únosnost při stejných rozměrech (profilu piloty) a tím se stává založení stavby ekonomicky výhodnější.
Jedná se o podráženou pilotovací technologii, při které je silnostěná pažnice zarážena do podloží přes štěrkopískovou zátku pomocí volnopádového beranu, který se pohybuje uvnitř pažnice.
Při zarážení pažnice je původní zemina roztlačována do stran a nedochází k těžení zeminy, k nutnosti jejího odvozu a ukládání.
Na závodu je uveden postup provádění železobetonové piloty Franki, kdy po ustavení pažnice a nasypání zátky, následuje ražení piloty do potřebné hloubky, vyražení zátky a vytvoření cibulovité paty.
Následuje osazení armokoše, betonáž dříku piloty zavadlým betonem o vodním součiniteli 0,26 - 0,28.
Železobetonové piloty Franki zaručují větší únosnost při menších profilech než piloty vrtané z důvodu vyššího plášťového tření vyformovaného dříku piloty a rozšířené paty piloty.
Disponujeme strojním vybavením o kapacitě 600m provedených pilot denně.
Poskytujeme odborné konzultace na základě kterých vypracujeme nabídku a pak kalkulaci založení zadané stavby.
Piloty CFA jsou typem vrtaných velkoprůměrových pilot betonovaných na místě.
Jsou vrtány a betonovány v jednom kontinuálním kroku a umožňují tak mnohem větší rychlost provádění než u klasických vrtaných pilot.
Pažení vrtu je zajištěno pomocí vrtaného materiálu ponechaného na spirále vrtáku.
Pilota je betonována při vytahování spirálového vrtáku přes jeho dutý dřík.
CFa piloty jsou zhotovovány pomocí průběžného spirálového vrtáku.
Po dovrtání vrtu piloty na požadovanou hloubku je vrták vytahován za současné betonáže těla piloty čerpadlem betonu přes dutý dřík vrtáku.
Výztuž piloty je osazena do čerstvého betonu.
CFa piloty jsou vyztuženy buď jen v hlavě piloty nebo jsou vyztuženy průběžnou výztuží.
Všechny vrtné soupravy jsou vybaveny nejmodernějšími nástroji, které sledují všechny výrobní parametry piloty, např. délku vrtu, kroutící moment, rychlost vytahování vrtného nářadí, tlak a množství betonu.
Za účelem zajištění kvality mohou být požadovány zkoušky vstupních materiálů, testy integrity pilot, případně zatěžovací zkoušky pilot.
Piloty, spolu s podzemními stěnami, šachtovými pilíři (studnami) a kesony, patří mezi hlubinné zakládání.
Navrhují se tam, kde se nachází únosná půda ve větší hloubce a je-li nutné zakládat pod hladinou podzemní vody.
Často se realizují i tam, kde plošné zakládání je neekonomické, vzhledem k množství spotřebovaného stavebního materiálu, zejména betonu.
Vrtaé piloty se navrhují především jako hlubinné základy schopné přenášet soustředěná osová zatížení (převážně tlaková), ale i zatížení příčná.
Nejčastěji jsou vrtané piloty zhotovované na místě do vrtů o průměru větším než 300 mm.
Vrty pro piloty se provádějí většinou technologií rotačně náběrového vrtání pomocí speciálních nástrojů, především vrtných hrnců (šap), spirálů a korunek, výjimečně pak pomocí drapákového hloubení.
Piloty se provádějí buď bez pažení, nebo v nesoudržných zeminách pod ochranou dvouplášťové ocelové výpažnice nebo bentonitové suspenze tak, aby v celém průběhu instalace piloty byla zajištěna stabilita jejich stěn i dna.

K pažení vrtů o průměru do 1500 mm se využívá vesměs ocelových spojovatelných pažnic, jež se instalují buď přímo pomocí speciálního nástroje na vrtné soupravě, nebo tzv. dopažovacího zařízení, jež slouží jak k instalaci, tak i k vytahování pažnic.
Pouze k pažení vrtů velkých průměrů se v současnosti využívá jílové (bentonitové) pažicí suspenze.
Betonáž je prováděna po dovrtání, vyčištění vrtu a po osazení armokoše, přes sypákové usměrňovací roury s násypkou, která usměrňuje proud betonu do vrtu tak, aby nedošlo k jeho roztřídění.

Vrty zvodnělé nebo pažené jílovou suspenzí se betonují tzv. metodou Contractor za použití vodotěsné, rozpojovatelné kolony sypákových rour.
Speciální případ vrtaných pilot představují piloty prováděné průběžným šnekem (CFA Continuous Flight Auger), jehož závity jsou přivařeny na střední rouru s uzávěrem dna.
Šnek se do zeminy zavrtává až do požadované hloubky bez průběžného vytahování vrtného nářadí z vrtu, aniž by byla zemina těžena, tzn., že i v nestabilních zeminách je vrt neustále zapažen zeminou, která ulpívá na závitech šneku.
Po dosažení projektované hloubky se začne s betonáží pomocí střední roury průběžného šneku za současného vytahování vrtného nářadí, kdy se šnek za neustálé rotace průběžně vytahuje z vrtu rychlostí, jež odpovídá objemu betonu natlačeného do uvolněného vrtu.
Na závěr může být do betonové piloty vtlačen armokoš.
Jedná se o tradiční technologii Franki, při které je pažnice přes zátku zarážena do podloží pomocí beranu.
Zemina je při tom roztlačována do stran a odpadá tak nutnost likvidace vytěženého materiálu.
Na obrázku je uveden postup provádění železobetonové piloty Franki, kdy po ustavení pažnice a nasypání zátky, následuje ražení piloty do potřebné hloubky, vyražení zátky a vytvoření cibulovité paty.
Následuje osazení armokoše, betonáž dříku piloty zavadlým betonem o vodním součiniteli 0,26 - 0,28.
Železobetonové piloty Franki zaručují větší únosnost při menších profilech než piloty vrtané z důvodu vyššího plášťového tření vyformovaného dříku piloty a rozšířené paty piloty.
Disponujeme strojním vybavením o kapacitě 600m provedených pilot denně.
Poskytujeme odborné konzultace na základě kterých vypracujeme nabídku a pak kalkulaci založení zadané stavby.
Piloty CFA jsou typem vrtaných velkoprůměrových pilot betonovaných na místě.
Jsou vrtány a betonovány v jednom kontinuálním kroku a umožňují tak mnohem větší rychlost provádění než u klasických vrtaných pilot.
Shrnutí výhod Franki pilot
Železobetonové piloty Franki zaručují vyšší únosnost při menších profilech, roztlačení zeminy do okolí dříku a rozšířené paty oproti vrtaným pilotám.
Neodvoz zeminy odpadá a přesné určení únosnosti jednotlivé piloty vychází z dosažené energie.
Formované piloty dosahují vyšší kvality betonu a pevnosti, i když je provádění časově náročnější.