I pro člověka bez vyznání má návštěva kostela posvátný ráz.
Lokalita a její financování ukazují, jak evropské a národní fondy pomáhají obnovovat kulturní dědictví.
Příklady úspěšných obnov a jejich financování
Jedním z míst, kam stojí za to se vypravit, je bývalý benediktinský klášter v Kladrubech.
Začátkem 18. století se benediktini pustili do přestavby chrámu Nanebevzetí Panny Marie, který je součástí kláštera.
Jeho proměna v duchu barokní gotiky je dílem slavného architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela.
V letech 2015-2022 tady proběhla rozsáhlá stavební rekonstrukce, na kterou přispěly evropské zdroje částkou 100,3 milionů korun.
Renovace zpřístupnila místa, která byla dříve pro veřejnost uzavřená, a umožnila otevřít nové prohlídkové trasy.
Hlavní okruh kláštera návštěvníkům představuje v mnišských celách, refektáři, fraterii, noviciátu a na rajském dvoře život benediktinů a končí v interiéru kostela.
„Na prohlídkovém okruhu kláštera je z nově otevřených interiérů asi nejzajímavější instalace mnišských cel,“ říká kastelán Milan Zoubek.
„Jsou zařízeny na základě inventářů, které mniši sepsali v době zrušení kláštera a ukazují, jak v době baroka benediktinští mniši žili a čemu se v klášteře věnovali.
Každý z nich měl v klášteře svoji roli a kromě přidělené práce se věnoval také různým vědním oborům,“ vysvětluje kastelán.
Přímo na Štědrý den se bude od 13 do 15 hodin v kostele rozdávat Betlémské světlo.
Základem české státnosti patří i bazilika svatého Václava ve Staré Boleslavi, ve které podle tradované legendy byl 28. září bratrem Boleslavem I. zavražděn český kníže, jehož jméno památka nese.
I tady loni dokončili památkovou obnovu kostela díky evropské dotaci ve výši 100,4 milionů korun.
Součástí prací byla revitalizace zahrady kolem kostela a oprava ohradní zdi.
Sakristii kostela oživila interaktivní hra pro školní skupiny.
Díky obnově vzniklo ve městě infocentrum, které nabízí i komentované prohlídky dalších významných památek.
Současná podoba kostela svaté Anny v Božím Daru pochází z konce 18. století, kdy pozdně barokní kostel nahradil shořelý dřevěný svatostánek.
Evropské zdroje tady také nedávno přispěly částkou 3,3 milionů korun na restaurování hlavního oltáře.
„Pro nás s 250 obyvateli by v podstatě bylo nemožné financovat restaurování mobiliáře kostela z vlastních zdrojů,“ říká Daniela Přivřelová za městskou radnici.
Určitě není jediným důvodem pro cestu do Broumova, ale zdejší kostelík Panny Marie je nejstarším dřevěným kostelem, který se v Česku zachoval.
Založený byl údajně na konci 12. století a postavený bez jediného hřebíku.
Na Českolipsku stojí za výlet poutní kostel Navštívení Panny Marie v Horní Polici.
Proslýchá se, že v polovině 18. století byl nejnavštěvovanějším cílem poutníků z okolí.
Příspěvek z evropských zdrojů ve výši 90 milionů korun umožnil rekonstrukci památky, která byla v havarijním stavu.
Na Žatecku desetiletí chátraly Římskokatolický kostel v Siřemi nebo evangelický v Žatci, ale církve nedávno začaly s jejich rekonstrukcemi.
Náklady jsou vysoké.
Jen opravy střech, kterými jejich vlastníci začali, jdou do milionů.
„Na kostele v Siřemi se pokládá nová břidlicová krytina na střechu, zároveň s tím se opravuje fasáda na horní části věže.“
Ve své působnosti má 26 kostelů a kaplí v okrese Louny.
Někde už opravy pokročily, jinde jsou zatím v počátku.
Jen oprava střechy ve zmíněném kostele v Siřemi vyjde na miliony korun.
Břidlice, která se používá, se dováží ze Španělska, v Čechách se už netěží.
Do Broumova sem patří i myšlenka, že církev bude vyžadovat podporu i pro další památky.
Obce budou mít uvolněn blokovaný církevní majetek, stanou se jeho vlastníky.
Na dosud blokovaných pozemcích mohou obce a města nově stavět domy, komunikace apod.
Církev má zájem o odborníky, stejně jako o zachování tradiční výroby a řemesel.
Z pohledu financování oprav a provozu církevních staveb se stále ukazují paralelně dva proudy: státní/příspěvky a soukromé zdroje.
Dříve stát platil necelou 1,5 miliardy Kč 17 církvím a náboženským společnostem, zejména na platy duchovních, podle zákona č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem.
Přechodné období majetkového vyrovnání má zajistit, že církve vybudují vlastní ekonomickou základnu do budoucna.
První tři roky bude výše státního příspěvku shodná s částkou z roku 2011, od čtvrtého roku se bude snižovat o 5 % ročně.
Celkem bude přechodné období trvat 17 let.
Co se týče příspěvků na opravy církevních památek, podle zákona o hospodářském zabezpečení církví je nyní poskytován církvím i příspěvek na opravy církevního majetku.
To zákon o majetkovém vyrovnání ruší.
Od konce roku 2013 získávají církve v rámci církevních restitucí postupně první finanční částky.
Tuto finanční náhradu bude stát církvím vyplácet celkem 30 let.
Od roku 2043 potom budou církve hospodařit zcela samostatně.
Pro stát je to výhodné, protože dříve představovaly církve mandatorní výdaj, který se každým rokem navyšoval.
V reakci na situaci Katolická církev založila restituční fond.
Zisk z tohoto fondu bude pro jednotlivé vkladatele, a tedy jednotlivé diecéze.
Výše vkladu je zcela dobrovolná.
Římskokatolické diecéze v České republice hrají důležitou roli v péči o sakrální stavby, a to nejen jako jejich vlastníci, ale i jako zprostředkovatelé a koordinátoři podpory.
Mnohé diecéze mají vlastní programy či fondy na menší opravy kostelů, kaplí a farních budov, případně pomáhají farnostem s administrací žádostí o státní a evropské dotace.
Ministerstvo kultury ČR je jedním z hlavních poskytovatelů podpory pro obnovu a zachování památkově chráněných sakrálních staveb.
Klíčovým nástrojem je Program záchrany architektonického dědictví (PZAD).
Pro menší zásahy slouží Havarijní program.
Existuje také Program restaurování movitých kulturních památek, například na opravu oltářů a varhan.
Výzvy ministerstva jsou vyhlašovány každý rok.
Projekty se hodnotí podle naléhavosti, památkové hodnoty a připravenosti žádosti.
Státní fond kultury ČR je dalším důležitým zdrojem podpory pro obnovu kulturního dědictví, včetně sakrálních staveb.
Fond podporuje stavební obnovu i kulturní aktivity spojené s památkami.
Dotace mohou pokrýt opravy fasád, střech, restaurování uměleckých prvků či technickou dokumentaci.
Integrovaný regionální operační program (IROP) je jedním z hlavních evropských nástrojů podpory pro obnovu kulturního dědictví v ČR.
Umožňuje financování rekonstrukcí sakrálních staveb, které mají statut kulturní památky a slouží veřejnosti.
Dotace z IROP jsou určeny obcím, církvím a neziskovým organizacím a mohou pokrýt velkou část nákladů.
Důraz je kladen na přístupnost pro veřejnost, udržitelnost provozu a pozitivní dopad na rozvoj regionu.
Fondy EHP a Norska rovněž představují významný zdroj financování obnovy kulturního dědictví, včetně sakrálních staveb.
Jsou zaměřeny na projekty s přesah, podporují vzdělávací aktivity a zapojení komunity.
Výzvy bývají vyhlašovány v několikaletých cyklech a spadají pod správu Ministerstva financí ČR.
Programy Interreg jsou prioritně zaměřeny na přeshraniční spolupráci a mohou zahrnovat rekonstrukci památek i rozvoj turistické infrastruktury.
Díky spolupráci s partnery ze zahraničí se otevírá prostor pro sdílení zkušeností a veřejnou prezentaci obnovovaných objektů.
Žadatelé bývají veřejné instituce, neziskové organizace či místní samosprávy.
Nadace Via se dlouhodobě zaměřuje na podporu místních komunit a jejich vztahu k místu, včetně péče o kulturní a duchovní dědictví.
I když nejde o nadaci specializovanou na obnovu sakrálních staveb, podporuje projekty oživení veřejného prostoru a drobných sakrálních objektů.
Římskokatolické diecéze v ČR hrají důležitou roli v péči o sakrální stavby a často pomáhají s administrací žádostí o dotace.
Právě vy, starostové a zástupci obcí, máte v rukou klíč k uchování duchovního i kulturního dědictví pro další generace.
Transformace státní podpory po majetkovém vyrovnání s církvemi se odráží v tom, že dříve byly církve financovány státem, a nyní směrem k samofinancování a získávání prostředků z fondů EU a dalších zdrojů.
Závěrem je patrné, že podpora obnovy sakrálních staveb vyžaduje koordinaci veřejných i soukromých zdrojů a aktivní iniciativu ze strany církevních i místních institucí.
tags: #financovani #oprav #cirkevnich #staveb