Erytrocyt krevní nátěr (periferní krevní nátěr) je mikroskopický preparát sloužící k vyšetření krevního obrazu a popisu erytrocytů v nátěru obvodové krve.
Základní pojmy a význam nátěru
Krevní destičky jsou bezjaderné krevní elementy, které sehrávají nezastupitelnou funkci při hemostáze. Vznikají z megakaryocytů v kostní dřeni a v cirkulaci žijí 9-12 dní. Červené krvinky jsou terminálně diferencované bezjaderné bikonkávní elementy, které v cirkulaci přežívají cca 120 dní; obsahují hemoglobin, který přenáší kyslík.
Vyšetření nátěru periferní krve se často používá k určení onemocnění, která ovlivňují jeden nebo více typů krvinek, ke sledování jejich průběhu a k diagnostice. S nástupem automatizace se provedení diferenciálního rozpočtu provádí automaticky spolu s vyšetřením krevního obrazu; pokud však jsou zjištěny abnormality, je nutné vyšetření pod mikroskopem.
Normální zralé červené krvinky mají jednotnou velikost (zhruba 7 µm) a nepravidelnou nenádorovou morfologii. Anisocytóza znamená rozdílnou velikost buněk a může provázet anémii. U bílých krvinek se mikroskopicky odhaduje absolutní i relatívní zastoupení jednotlivých typů a jejich morfologie; toto složité hodnocení bývá provádeno nejméně na 100 zobrazených bílých krvinek.
Počet a typy krevních buněk
Leukocyty vznikají z kmenové buňky kostní dřeně a dělí se na myeloidní a lymfoidní řady. Zralé neutrofily tvoří hlavní část cirkulujících leukocytů a hrají klíčovou roli v první lini imunitní odpovědi. Eozinofily a bazofily jsou méně početné; lymfocyty představují hlavní složku adaptivní imunity a zahrnují B-lymfocyty, T-lymfocyty a NK buňky. Monocyty prezentují antigen a mohou se měnit na makrofágy a další buňky mononukleárního fagocytárního systému.
Bílé krvinky v nátěru poskytují informaci o zápalu, infekci a dalších stavu. Trombocyty (krevní destičky) jsou nezbytné pro tvorbu krevních srážecích mechanismů; jejich počet a funkce ovlivňují riziko krvácení či trombózy. Nedostatek destiček vede k riziku krvácení, nadbytek k riziku trombóz.
Vztah RBC, mikro- a macrocytózy, a význam anisocytózy
Zvýšené hodnoty makrocytózy se mohou objevit při folátové či B12 deficienci. Mikrocytóza bývá spojena s sideropenickou anémií a dalšími poruchami krevního obrazu. Anisocytóza přináší rozdílnou velikost erytrocytů a bývá indikativní pro různá onemocnění, včetně anémií. Zvýšené (makrocytózní) i snížené hodnoty (mikrocytóza) erytrocytů mohou souviset s dlouhodobým gravitačním stavem, těhotenstvím či s jinými metabolickými poruchami.
Faktory ovlivňující erytrocyty a jejich nátěr
V některých situacích mohou být erytrocyty deformované (např. extrémně malé schistocyty) a jejich vzhled na nátěru napovědět o zvláštních stavech. Zvýšené hodnoty mohou souviset s polycytémií způsobenou hypoxií, pobytem ve vysokých nadmořských výškách, nádorovými procesy či infekcemi produkujícími erytropoetin. Ke snížení Hb a redukci erytrocytů může dojít při dlouhodobé ztrátě krve, nedostatečné erytropoéze nebo zvýšené destrukci červených krvinek.
Laboratorní postup a interpretace
Krvní nátěr bývá vyšetřen v kontextu celkového krevního obrazu (KO). Při odběru je důležité použít EDTA jako antikoagulant a vzorek zpracovat co nejrychleji, aby byla zachována morfologie buněk. Hodnocení se provádí na 1000 násobném zvětšení; v praxi se často kombinuje automatizovaná analýza s mikroskopickou kontrolou. Je důležité, že skutečný význam výsledku často vyžaduje doplňující laboratorní a klinické informace - samotný nález nemusí ihned znamenat konkrétní diagnózu, ale může naznačit probíhající onemocnění a potřebu dalších testů.
V novějším formátu MTV (edice ERCTYP, ERCT, ERCP) slouží popis erytrocytů v nátěru k jednotnému záznamu morfologických nálezů. Maximální stabilita morfologie buněk je dosažena po zhotovení nátěru a jeho obarvení; poté se morfologie již stabilizuje. Případnou odchylku je nutné posoudit ve spojení s klinikou a ostatními parametry KO.
Vztah nací a praktické poznámky
Operativní postup kultivace a vyšetření krevního obrazu stále vyžaduje zkušené laboratorní pracovníky pro mikroskopické posouzení; při podezření na abnormální či nezralé buňky je nutné detailní vyšetření pod mikroskopem. Při poskytování výsledků bývá nutná interpretace vzhledu jednotlivých typů leukocytů: neutrofily, lymfocyty, monocyty, eozinofily a bazofily; každá odchylka může souviset s různou chorobou či stavem.
V klinické praxi se často používá tabulková prezentace dat, která shrnuje hlavní položky KO, včetně anemických typů, anizocytózy, makro- a mikrocytózy a změn v bílých krvinkách.
Praktická poznámka k vzorku a transportu
Ve vzorku, který je odesílán do laboratoře, je důležité minimalizovat čas mezi odběrem a zpracováním. Vzájemné doplňující poznámky a specifikace transportu vzorků bývají popsány v laboratorní příručce LP C-11 Informace k transportu vzorků.
Možnosti prezentace výsledků a ilustrace
V článku lze vložit tabulky a krátké datové grafy popisující rozložení erytrocytů, mikroskopické morfologie a rozdělení leukocytů. Níže uvedené příklady ilustrací jsou určeny k doplnění textu a zvyšují informační hodnotu:
Kompletní krevní obraz (FBC/CBC snadno a rychle) | Vysvětlení krevních testů
Při vyhodnocení nálezu je důležité zvážit klinický obraz: těhotenství, nádory, metabolické poruchy a chronické záněty mohou ovlivnit krevní obraz a vyvolat změny v erytrocytech i tests.