V první řadě je potřeba provádět pravidelné čištění, protože podlaze nesvědčí trvalé působení vody a chemikálií. I když epoxidové stěrky povrch uzavřou a jsou nejlepším povrchem pro průmyslové provozy, je potřeba vodu a chemikálie odvádět pryč, vytírat a také odstraňovat např. vyteklé oleje.
Častým problémem v provozech s větší zátěží bývají rozbité a popraskané dilatace nebo praskliny betonu, které způsobují poškození pneumatik skladovací techniky, zejména VZV. Zde je nejlepším a nejlevnějším řešením zajistit včasnou opravu, aby rozsah škod byl co nejmenší. Při počínajícím problému stačí dilatace vyčistit a aplikovat nový polyuretanový tmel, praskliny sešít nebo zadělat a říznout novou dilataci.
Pokud se oprava včas neprovede, dojde k zatékání vody, solí a olejů a epoxidová podlaha se začne zvedat a praskat. Oprava je potom náročnější a nákladnější. Poškozená místa je potřeba odbourat, vyčistit, vyplnit epoxidovým tmelem nebo plastbetonem, praskliny sešít a dilatace vyplnit polyuretanovým tmelem.
Pokud není podlaha pravidelně čištěna a dojde k silnému znečištění, typicky v parkovacích domech nebo podzemních garážích, případně mastnotou v gastro provozech, lze využít strojní čištění. Dokáže totiž odstranit hluboko usazené nečistoty a vrátit podlaze její původní vzhled a funkčnost. Strojní čištění je navíc šetrné ke struktuře podlahy a nenarušuje její ochranné vrstvy.
Postup a význam strojního čištění
Co se týče samotného postupu strojního čištění, nejprve je nutné zbavit podlahu hrubých nečistot - tedy zamést a vysát prach, kamínky a další zbytky. Poté následuje aplikace specializovaných čisticích prostředků, které jsou navržené tak, aby si poradily i s mastnotou, ale zároveň byly šetrné k samotnému povrchu. Po mechanickém čištění může následovat ruční dočištění míst, kam se stroj nedostane. V závěrečné fázi se chemie neutralizuje vodou a veškerá přebytečná tekutina je odsáta. Strojní čištění by mělo být součástí pravidelné údržby epoxidových podlah, a to alespoň několikrát do roka - v závislosti na zátěži daného prostoru.
Epoxidovou podlahu lze jednoduše oživit i navoskováním. Vosk vytvoří ochrannou vrstvu proti oděru, zacelí drobné poškrábání a brání degradaci pigmentu z UV záření. Neváhejte se na nás obrátit - jsme tu, abychom posoudili stav vaší podlahy a doporučili nejvhodnější postup opravy nebo čištění.
Krok za krokem: postup údržby a opravy
Obecně platí, že epoxidové podlahy jsou bezespáré systémy s možností vysokého mechanického, popř. i chemického namáhání. Jsou vhodné zejména pro technické prostory, dílny, garáže, parkingy, ale i interiéry. Můžeme je rozdělit do dvou základních kategorií: nátěrové systémy a lité epoxidové stěrky.
Epoxidové nátěrové systémy mají nižší tloušťku, nižší cenu a odolnost je téměř srovnatelná s litými pryskyřicemi. Nátěrové systémy často bývají aplikovány v protiskluzném provedení (QS systém) - penetrace je prosypána křemičitým pískem, který vytváří drsnost povrchu. Lze udělat lesklou i matnou variantu. Dekorativní chipsy nebo barevné písky umožňují estetické variace a zároveň protiskluznost. Obecně jsou vhodné na spádované plochy a místa, kde funkce hraje prim nad designem, a jsou cenově dostupnější než lité stěrky.
Epoxidové lití stěrky jsou odolnější a obvykle vyžadují tři vrstvy s spotřebou kolem 4 kg/m2 vč. penetrace. Litá stěrka má lepší odolnost vůči větším nárazům a bývá používána v čistých provozech typu výroba, automotive či elektronika. Lité stěrky lze zmatnit matovacím lakem a přimíchat mikroskopické skleněné kuličky pro protiskluz. Polyuretanové stěrky nabízejí designové variace a vyžadují důslednou rovinnost podkladu, často s více vrstvami, což zvyšuje náklady.
Další alternativou je kamenný koberec kolem rodinných domů, který vyžaduje pečlivé penetrovaní a UV stabilní pryskyřice, aby nedocházelo k častým renovacím vlivem UV záření.
Galenie a ukončení podlahy u zdi je důležité pro ochranu hran a estetiku. Ukončovací lišty chrání konec podlahy, zakrývají řez a dilatační mezeru. Správný výběr profilu závisí na typu krytiny, tloušťce, způsobu montáže a na tom, zda podlaha končí u stěny, dveří či prostoru. U plovoucích podlah je nutné zachovat dilatační mezeru a vybrat profil odpovídající tloušťce a konfiguraci. U krycích profilů sledujte výšku a překrytí; u lepených profilů je třeba použít lepidlo a ověřit, že podklad je suchý a čistý. Pro lepení doporučujeme Den Braven Mamut Glue nebo Supellex High Tack; šroubovací provedení je vhodné tam, kde chcete demontovatelné uchycení. Stejně tak je důležité zkontrolovat rozvody pod dlažbou a nerušit topení či elektroinstalace před montáží.
Ukončovací lišta do prostoru řeší viditelnou hranu, která nekončí u běžné stěny. Profil musí zakrýt řeznou hranu, chránit ji před poškozením a současně vytvořit bezpečné zakončení. V aktuální kategorii převažují hliníkové ukončovací lišty s různými dekorativními a povrchovými úpravami. U flexibilních profilů zvažte minimální poloměr ohybu a způsob montáže. Před výběrem určete, co se nachází za hranou podlahy, změřte tloušťku krytiny, potřebné překrytí a délku profilu.
Podrobnější vysvětlení rozdílů najdete v článku Podlaha někde končí: kdy potřebujete ukončovací lištu.
