Dvouplášťová střecha postup popis: rekonstrukce, návrh a provedení

V praktickém životě se můžeme zejména u starších objektů někdy setkat i s původními nevětranými dvouplášťovými plochými střechami. Konstrukce těchto střech může mít různý charakter, takže je velmi obtížné stanovit zásady pro jejich rekonstrukci. V těchto starších objektech bylo velmi často užíváno lokální vytápění (kamny), které je dnes postupně nahrazováno ústředním vytápěním a původní dřevěná okna se dnes postupně vyměňují za nová, relativně těsná okna. Přirozená výměna vzduchu, která v těchto budovách v minulosti zajišťovala i snižování jeho vlhkosti, zpravidla dobře fungovala díky infiltraci vzduchu původními relativně netěsnými okny a díky komínovému efektu připojených lokálních topidel.

Někdy se můžeme setkat s tím, že se z různých důvodů navrhne a investičně náročnou rekonstrukcí z původní jednoplášťové ploché střechy následně vytvoří větraná (někdy dokonce i nevětraná) dvouplášťová střecha. Nutným předpokladem k tomu, aby byla tato rekonstrukce úspěšná a dlouhodobě spolehlivá, je i zde naprosto profesionální návrh a pečlivá realizace. Zdánlivě se jedná o zcela jednoduchou záležitost: nad stávající jednoplášťovou plochou střechou se provede například nová nosná konstrukce horního pláště s dřevěným bedněním a s novou vodotěsnou izolací.

K úvaze o rekonstrukci stávající jednoplášťové ploché střechy na větranou dvouplášťovou střehu totiž vždy vedou poruchy původní střechy. Z výše uvedených důvodů by měla být vždy provedena větraná dvouplášťová střecha. Je nutné si uvědomit, že povrch stávající jednoplášťové ploché střechy tvoří vodotěsná izolace (zpravidla původní souvrství asfaltových lepenek s nátěry asfaltem za horka spolu se souvrstvím asfaltových natavitelných pásů) v tloušťce řádově až několika centimetrů, obvykle s různě velkým množstvím zateklé nebo zkondenzované vody. Toto hydroizolační souvrství má obvykle velmi vysoký difuzní odpor.

V zásadách pro návrh nové větrané dvouplášťové střechy bylo uvedeno, že tepelná izolace položená na dolním plášti dvouplášťové střechy nesmí být zakryta vodotěsnou izolací s velkým difuzním odporem. Z tohoto pohledu se proto zdá být vhodným řešením u přeměny původní jednoplášťové střechy na střechu dvouplášťovou perforace stávající vodotěsné izolace (nebo její úplné odstranění) - perforací stávající hydroizolace by se výrazně podpořilo vysychání zateklé vody nebo naakumulované vlhkosti ze souvrství původního střešního pláště do větrané vzduchové vrstvy nové dvouplášťové střechy.

Pokud ve stávajícím souvrství střešního pláště není položena parozábrana, může zateklá nebo zkondenzovaná voda i při provlhlém souvrství střešního pláště po jeho doteplení postupně vysychat do interiéru. Pokud ve stávajícím souvrství střešního pláště je položena parozábrana, zdá se být lepším řešením perforovat původní hydroizolaci s podmínkou doteplení střechy vhodnou dodatečnou tepelnou izolací. Zateklá nebo zkondenzovaná voda ve stávajícím střešním plášti však může při svém úniku do větrané vzduchové vrstvy (dočasně) znehodnotit novou tepelnou izolaci.

V případě, že bychom se rozhodli neperforovat původní hydroizolaci, zůstane zateklá nebo zkondenzovaná vlhkost dlouhodobě zabudovaná ve stávajícím souvrství střešního pláště a bude pozvolna vysychat jen difuzí skrz původní parozábranu a původní vodotěsnou izolaci. Pokud se stávající hydroizolace perforuje, je třeba zohlednit tuto úpravu i v tepelně technických výpočtech. Většinou se pro perforovanou hydroizolaci používá ekvivalentní difuzní tloušťka sd = max. 0,27 m. Tato hodnota je dle profesora Mrlíka (Mrlík, F.: Difuzní konstanty některých stavebních látek a konstrukcí.

Provedením nového horního pláště dvouplášťové střechy však bude zcela odstraněn pozitivní vliv slunečního záření na vysychání střešního pláště, protože stávající povrch původní jednoplášťové ploché střechy bude zakryt tímto novým horním pláštěm. Tento nedostatek však může být při správném návrhu větrané dvouplášťové střechy vyvážen například perforováním či odstraněním stávající vodotěsné izolace a odvětrávanou vzduchovou vrstvou. Téměř vždy je nutné doplnit tepelnou izolaci stávajícího střešního pláště (tj. Výška větrané vzduchové vrstvy by neměla být menší než 250 mm). Zpravidla bude nutné tepelně doizolovat původní atiku, která bude tvořit obvodovou stěnu vzduchové vrstvy nově vytvořené dvouplášťové střechy. Pokud bude sondami zjištěna vyšší vlhkost ve stávajícím souvrství střešního pláště (což je při závadách původní střechy téměř pravidlem), nemělo by však tvořit horní plášť nově vytvořené dvouplášťové střechy dřevěné bednění.

Zatímco posouzení dolního pláště se provádí v projekční praxi zcela běžně, s posouzením větrané vzduchové vrstvy a horního pláště tomu tak není. Výpočtové ověření větraných dvouplášťových plochých střech je sice možné provádět i ručně, ale vzhledem k časové náročnosti tohoto výpočtu je podstatně vhodnější využít specializované programy, jakými jsou např. Teplo a Mezera. Modelové použití těchto programů při hodnocení návrhu dvouplášťové střechy vycházejí z ukázkového ilustračního zadání.

V praxi se často setkáváme s tím, že horní plášť dvouplášťové střechy je hodnocen z hlediska vnitřní povrchové teploty a odvětrávané vzduchové vrstvy. Podobný přístup je zcela běžný a v naprosté většině případů neznamená žádnou chybu. Samostatný tepelně-technický výpočet horního pláště by byl nutný jen v případě, že difundující vlhkost by mohla ohrozit jeho konstrukci. Do takového výpočtu se pak dosadí vnitřní okrajové podmínky odvozené z výsledků výpočtu větrané vzduchové vrstvy.

Střešní skladby a jejich provedení

Desky z minerální vlny tl. 100 mm a další vrstvy souvrství vloženého střešního pláště tvoří základ vrchní části dvouplášťové střechy. Desky z minerální vlny tl. 150 mm spolu s rohoží z minerální vlny a tepelnou izolací bývají častou kombinací. Pro takové skladby bývá prováděna tepelně-technická hodnocení shodně jako u běžných jednoplášťových střech. V případě dvouplášťových střech bývá uzavřená vzduchová vrstva hodnocena tak, že její tloušťka a průchodnost větracími otvory musí být zvolena podle sklonu střechy a podmínek v atice.

Střechy ploché bývají zpracovávány s různými typy hydroizolací. Jednoplášťové střechy mají všech vrstvy uložené na nosné konstrukci stropu a mezi horním a spodním pláštěm bývá provětrávaná vzduchová mezera. Dvouplášťové střechy umožňují vytvořit velký spád krytiny a zajišťují odvod vlhkosti a tepelné zátěže mimo objekt. U plochých střech je odvodnění rovněž klíčovou součástí, aby nedocházelo k hromadění vody a zatékání.

Dnes jsou dvouplášťové střechy nejběžnějším řešením při výstavbě rodinných domů a ploché střechy se stávají standardem pro moderní vzhled i energetické parametry budov. Ploché střechy vyžadují důkladnou hydroizolaci a správné dimenzování větrané vzduchové vrstvy a plochy větracích otvorů. Větraná mezera mezi horním a spodním pláštěm umožňuje odvod vodní páry a snižování tepelné zátěže.

Praktické zásady pro návrh a realizaci

  • Perforace původní hydroizolace se používá jako nástroj pro vysychání, pokud to projekt dovolí a tepelné výpočty to potvrzují.
  • Větraná vzduchová vrstva by měla mít minimální výšku kolem 250 mm a musí být dostatečně průchodná pro efektivní odvod vlhkosti.
  • Parozábrana v původním souvrství ovlivňuje přístup vlhkosti; její absence vyžaduje jiné konstrukční řešení.
  • Pro perforovanou hydroizolaci bývá doporučováno použít ekvivalentní difuzní tloušťku sd ≈ 0,27 m.
  • Při rekonstrukci je nutné zvážit vliv slunečního záření na vysychání a případně jej kompenzovat perforací nebo odvětráním.

Postup prac při realizaci dvouplášťové střechy

  1. Nejprve se provádějí tesařské práce a sestaví se nosná konstrukce krovu; na ni přijde pojistná hydroizolace.
  2. Následuje montáž kontralatí, latí a oplechování v úžlabích a kolem komínů; položení základních tašek a hřebenových prvků.
  3. Instaluje se tepelná izolace a parozábrana; na ni se uloží rošt pro sádrokarton a vyhotoví se vnitřní zazdění plochy.
  4. U plochých střech se provede izolace nad spodním pláštěm a prostor nad ní se větrá; hydroizolační vrstva se kotví a spoje svařují.
  5. V případě potřeby lze střešní plášť doplnit o odvětrávací prvky a o nové otvory, které zajistí proudění vzduchu.

Historické souvislosti a současné trendy

V minulosti půdní prostory sloužily spíše jako sušárny či odkladiště věcí; dnes však dvouplášťová střecha umožňuje efektivní využití podkroví jako obytného prostoru a minimalizaci tepelných ztrát. Dvouplášťová střecha se stala běžným standardem i pro ploché střechy, které umožňují moderní vzhled a efektivní provozní parametry budov.

V praxi se často řeší otázka, zda zateplovat horní plášť, když pod ním existuje provětrávaná mezera. Často se zvolí jen nová krytina a zateplení se neřeší, nebo se horní plášť odejme a realizuje se nová skladba jednoplášťové střechy s odvětrávacími prvky. Dvouplášťová střecha nabízí výhody v řízení vlhkosti a tepelné zátěže, ale také vyžaduje pečlivý návrh a kvalifikovanou realizaci.

Pro šikmé střechy s 25°-45° sklonem je doporučováno použít kontralatě a zdiv ani speciální hřebenáče; pro ploché střechy se často volí odvětrání přes mřížky nad tepelnou izolací a kotevní hydroizolace do bednění. Správná dimenze větrané vrstvy a dostatečná plocha větracích otvorů jsou klíčové pro funkci dvouplášťové střechy.

Tip: Chystáte se na novou střechu? Na konci článku najdete formulář pro porovnání nabídek firem ve vašem okolí.

vizuální schéma dvouplášťové střechy

Pochopení dvojité střechy | Onduline Filipíny

Často kladené otázky a poznámky k provedení

  • Co je plochá střecha a proč je hydroizolace kritická? Ploché střechy (sklon do 10°) vyžadují kvalitní hydroizolaci a odvodnění kvůli hromadění vody.
  • Proč perforace může být výhodná? Perforace hydroizolace může podpořit vysychání a snížit riziko vlhkostních problémů, vždy však s ohledem na tepelně-technické výpočty.
  • Jaká je role větrané vzduchové vrstvy? Slouží k odvodu vodních par a tepelné zátěže mimo konstrukci, vyžaduje správné dimenzování a průchodnost.
  • Kdy je vhodné kombinovat perforaci a doplnění tepelné izolace? Obvykle tehdy, když perforace není možná pouze na hydroizolaci a je potřeba vyrovnat difuzní odpory.

tags: #dvouplastova #strecha #popis #postupu