Velké politické, společenské a myšlenkové změny - dobu od počátku 15. do pol. 16. stol. můžeme označit jako období zlomu v dějinách - přispěl k tomu opětovný růst populace v celé Evropě, rozvoj řemesel a obchodu.
Příčiny zámořských objevů: A) ekonomické - stěžejní důvod, omezený obchod s Indií, jelikož r. 1453 Turci dobývají Cařihrad, uzavírají území a je nedostatek orientálního zboží, vyčerpání surovinové základny drahých kovů v Evropě, hledání nového odbytiště (týká se hlavně severoitalských měst); B) mentalita - touha po poznání, opadá strach z neznámého pod vlivem humanismu a renesance, s tím se zlepšuje technika (využita při stavbě lodí) a získání nových poznatků.
První impulzy: expanze Osmanské říše a změna obchodu
Expanze Osmanských Turků - v průběhu 13. století vůdce Osman začíná formovat základy osmanské říše - expanze probíhá z východu směrem na jihovýchodní Evropu a Malou Asii - 1453 - dobyli Cařihrad (Konstantinopol) - tehdejší centrum obchodu → zánik Byzantské říše → vzniká vlastní stát (hl. m. je Istanbul - přejmenování Cařihradu) → nově vzniklý stát slouží k dalším výbojům směrem do Evropy (Balkánský poloostrov, Středozemní moře…) → zabírají oblast Blízkého východu a tím přerušují obchod mezi Evropou a Asií.
Jelikož si Evropa už zvykla na orientální zboží, vzniklý problém řeší hledáním nové cesty do Asie (po souši to nejde, tak volí cesty po moři) - hlavními státy na počátku zámořských objevů bylo Španělsko (směr západ) a Portugalsko (JV směr, chtěli se dostat do Indie podél Afriky) → oba státy svoji pozici udrží do 16. stol., a poté dominanci získávají další státy, jako je Anglie, Francie, Nizozemí…
Nedostatek drahých kovů a územní expanze
Nedostatek drahých kovů - Evropě dochází zásoby stříbra a zlata - záměr najít nová naleziště (byly nalezeny na pobřeží Afriky, Pobřeží Slonoviny, v Jižní Americe-naleziště zlata a stříbra).
Územní expanze - chuť Evropy dobývat (snaha podmanit si nové oblasti, pokořit je a připojit k sobě).
Nástroje a myšlenky pro objevy
Touha objevovat - Evropa má konečně technické předpoklady (nové přístroje na orientaci, kompas, lodě, objeven plachtový systém, více plachtové lodě, zlepšení kormidel, astroláb - přístroj, který pomáhá k orientaci podle hvězd na nebi, rozvoj astronomie, glóby…) - nové rychlejší a bezpečnější lodě se nazývaly karavely a byly to trojstěžníky.
První zámořské objevy se dělí podle toho, která oblast je v zájmu: Portugalsko - severem Afriky; Španělsko - na západ obeplout zeměkouli. Obě mocnosti se chtějí dostat do Indie, ale každá volí jinou trasu.
Portugalsko: cesty kolem Afriky
Portugalsko - jsou prvními iniciátory zámořských objevů, začínají se severem Afriky - do Afriky pluly se záměrem najít zlato, ale nevydávali se do vnitrozemí - 1415 - podmanili si první území v Africe - město Cueuta → odtud podnikají další výpravy → dále získávají území na pobřeží Afriky (Madeira, Kanárské ostrovy, Azorské ostrovy, Kapverdské ostrovy…) - 1434 - pokořují mys Bojador - 1488 - obeplutí mysu Dobré naděje Bartolomeoem Diazem → otevření cesty do Indie - 1497 - 1499 - Vasco de Gama podnikl první cestu do Indie kolem mysu Dobré naděje → zakotvil v přístavu Kalikut → obnovení kontaktu Indie s Portugalskem → zprostředkování pravidelné cesty.
Portugalsko bohatne, překonává italská města - faktorie = obchodní osady zakládány Portugalci - staví při objevování nových území - obchodní centrum, slouží k doplnění zásob, obchod s místním obyvatelstvem - nejznámější Goa = indická fakcie (založena 1510), Macao (Čína) - Fernão de Magalhães - podnikl námořní výpravu kolem světa → obeplul svět (ze západu na východ) → Magalhãesův průliv → potvrzení teorie kulatosti Země.
Portugalsko stejně jako Španělsko projevuje vůči novým územím majetnické sklony (násilné podmiňování, vnucování křesťanské víry). Portugalci neuměli dobře využít bohatství - nahrazeni kapitalistickými státy typu Anglie.
Španělsko: západní cesta a Nový svět
Španělsko - nezačali objevovat dříve než r. 1492, jelikož probíhala reconquista - 2.1.1492 dobytí Granady - uzavření sjednocení Kastilie a Aragonie, 1479 vznik unie Kastilského a Aragonského království → 1516 vzniklo oficiálně Španělské království - důležitá katolická církev, inkvizice.
Kryštof Kolumbus - navrhl cestu západní cestou - 3. 8. 1492 vyjel s 90 muži a třemi loděmi - Santa Maria, Pinta a Niña - 12. 10. 1492 u ostrova San Salvador nachází Bahamy - postupně objeví Kubu, Hispánolsku, Ve skutečnosti Kolumbus myslel, že dorazil do Indie. Amerigo Vespucci - ukázal, že šlo o nový kontinent - 1507 pojmenování Ameriky. Vasco Núñez de Balboa - 1513 překročil Panamskou šíji a spatřil Tichý oceán (Jižní moře). Hernando Cortés - 1519-1521 dobyl Aztéckou říši v Mexiku. Francisco Pizarro - 1532-1533 dobyl Inkové v Peru a založil Lima. Inkové - vyspělá zemědělská společnost, terasovitá pole, linguistics a kalendář, ale po dobytí španělskými konquistadory zemřeli či uprchli.
Kolonizace Ameriky - výpravy vedly k formování koloniálních říší ve střední a jižní Americe, dále pronikly do severní Ameriky (Florida, Mississippi, Kalifornie).
Důsledky zámořských objevů
- hospodářské důsledky: cenová revoluce - Evropa bohatne na zlatě a stříbře, ale i chudoba na straně nízkých vrstev; nárůst zahraničního obchodu - vznik světového kapitálu; Atlantický trojúhelník - pravidelný obchod mezi Evropou, Amerikou a Afrikou.
- technické důsledky: pokrok v lodích, navigaci, kartografii; rozvoj věd - zeměpis, biologie, astronomie; křesťanská misie a kulturní výměna, šíření nových plodin a potravin do Evropy a z Ameriky do Evropy.
- politické důsledky: změna politických center - ze Západu na Iberijský poloostrov - Španělsko a Portugalsko dominují, později je vystřídá Anglie a Nizozemsko; rozvoj kolonialismu a mezinárodního obchodování; vznik mezinárodních konfliktů a konkurenčních mocností.
- kulturní důsledky: evropská kultury se prolíná s kulturami Amerik a Asie; vznik evropsko-centrických představ o světě; renesance, humanismus a reformace formují novověk.
Umělé ostrovy a jejich role
Nápad s budováním umělých ostrovů vychází z prastarých praktik na Šalamounových ostrovech, ale jejich dnešní význam spočívá v politicko-vojenských a ekonomických aspektech - kontrola výlučných zón a mořských zdrojů.
Umělé ostrovy slouží k pronikání a upevnění moci, k realizaci výbojů, a dnes k dopravní a rekreační činnosti.
Rozvoj obchodu a dopravy - přístavy a obchodní centra, fluktuace ropy, plynu a dalších surovin a mezinárodní práva kolem překrývání suverenity.
Důležitá poznámka o důsledcích pro dnešní dobu
Až do konce 16. století došlo k posílení koloniálních říší a formování novověké světové ekonomiky, ale také k násilnému a často krutému podmanění domorodých kultur a k rozsáhlé migraci a otroctví.
V závěru lze říci, že objevy a jejich důsledky změnily tvář světa a spustily procesy, které vedly k moderní evropské globalizaci a k propojení kontinentů nejen geograficky, ale i kulturně a ekonomicky.
