V historických budovách se na střešní konstrukce používaly téměř výhradně dřevěné krovy. Střecha obvykle ukončuje stavební dílo a chrání ho před nepříznivými povětrnostními vlivy, zejména před deštěm, sněhem, větrem a též před ohněm. Je důležitou konstrukční částí stavby a závisí na ní životnost celé stavby. Krov je hlavní nosnou konstrukcí rovinné šikmé střechy.
Hlavní rozdělení střech a význam vaznicových soustav
Základní rozdělení střech vychází z jejich tvaru. Vaznicový krov je vhodný pro komplikované půdorysy střech. Při použití několika vaznic mohou vzniknout střešní konstrukce s velkým rozpětím. Základním nosným prvkem vaznicových soustav je vodorovně uložený hranol - vaznice, zpravidla podepřená sloupky. Je-li uložena na obvodovou nosnou stěnu, nazývá se pozednice. Ta roznáší váhu krovu na obvodovou stěnu a je podepřena po celé své délce, proto se klade naplocho. Plocha pozednice, která leží na zdivu, musí být impregnována.
Na vaznice se ve směru největšího spádu střechy kladou krokve. Podle typu krytiny nese střešní plášť laťování nebo bednění. Prvky vaznicové soustavy (krokve, které podepírají laťování, jsou od sebe vzdáleny 0,9 až 1,2 m). Kladou se kolmo na okap a jsou osazeny na vaznicích. Vaznice je podepřena sloupy vzdálenými 3 až 4,5 m, tj. pod každou třetí až čtvrtou krokví. Sloupky bývají většinou čtvercového průřezu a do vaznic a vazných trámů se čepují nebo zapouštějí. Soustava krokví se sloupy, vaznicemi a s vazným trámem se nazývá plná vazba. Ostatní vazby se nazývají prázdné. Plné vazby střídají tři až čtyři prázdné vazby. Kleštiny a vzpěry v plných vazbách ztužují krov v příčném směru. Na pozednice a vaznice se kampují (kampování je osazování na ozub, které zabrání posunutí prvku), ke sloupům a krokvím se připojují rovněž kampem nebo lípnutím a spoj se ještě pojistí svorníkem. Pásky bývají dlouhé 1,1 až 1,4 m a jsou začepovány do sloupů a vaznic. Přerušení krokve v místě komínového otvoru, střešního okna nebo vikýřů se realizuje pomocí výměn.
Stabilita a dílčí varianty
Vaznice u tohoto typu podepírají svislé sloupky ukotvené ve vazných trámech. Podle rozponu a sklonu střechy se mění počet a rozložení vaznic tak, aby se respektovaly optimální vzdálenosti podepření krokví, které by neměly přesáhnout 4,5 m mezi vaznicemi a 2,5 m mezi vaznicí a vrcholem. Plná vazba je doplněna o dvojici kleštin, umístěných nad pozednicí a pod vaznicí. Speciálním případem stojaté stolice je krov stanové střechy. Vaznice probíhá po obvodu do čtverce a v rozích je uložena na sloupy. Podepření vaznic šikmými sloupy umožňuje snížit namáhání vazného trámu na ohyb, protože při kotvení sloupu blíže k podpěře se vytváří menší ohybový moment.
Někdy dispozice podlaží s velkým rozponem neumožňuje, aby se dlouhý vazný trám vhodně podepřel. V takovém případě je možné použít konstrukci věšadla. Princip spočívá v odlehčení vazného trámu prostřednictvím roznosu zatížení pomocí šikmých vzpěr co nejblíže k podpěře. Podle počtu vaznic dělíme věšadla na jednoduchá, dvojitá nebo trojitá. Princip je obdobný jako u věšadel.
Další typy a specifika krovů
Ke lepšímu využití podkrovních prostorů mají mansardové krovy lomené střešní plochy. Do místa lomu se umísťuje středová vaznice, na kterou se osedlávají krokve obou střešních rovin. Tyto soustavy krovů se používají k zastřešení šikmých střech, zejména menších staveb, rodinných domů a rekreačních objektů.
Na rozdíl od vaznicové soustavy je u hambálkové soustavy každá vazba vazbou plnou. Hambálkový krov se skládá z krokví přidáním vodorovného hambálku, který horizontálně spojuje dvě proti sobě stojící krokve. Při symetrickém zatížení působí na krokve jako vodorovná střední podpěra. Spoj hambálků s krokvemi by neměl oslabit průřez krokve, protože krokve jsou na tomto místě namáhány ohybovým momentem. Vhodným řešením je vytvoření hambálků v podobě kleštin. Vlašská soustava vděčí za své jméno Itálii, kde se tento typ krovu hojně používal. Soustava se uplatňovala zejména v konstrukcích střech s větším rozpětím. Základem jsou plné vazby, zpravidla věšadla vzdálená od sebe 4 až 5 m, na které se kladou rovnoběžně se žlabem hranoly asi 120 × 160 mm, tzv. vazničky. Rozestup mezi vaznicemi je 0,9 až 1,2 m. Konstrukce pilových střech zabezpečuje dobré osvětlení a odvětrání vnitřních prostorů; pilové střechy se proto v minulosti s oblibou používaly k zastřešení průmyslových budov. Soustava se skládá ze sedlových střech s nestejným sklonem, z nichž střecha nejstrmější je obvykle zasklená. Každá vazba je plná, podepřená sloupem v místě styku střešních rovin. Vzdálenost vazeb je 4 až 5 m. Soustava se jmenuje po autorovi, jemuž se v konstrukci krovu podařilo vyloučit vazné trámy. Ardantova soustava umožňuje zastřešení velkých rozponů do 20 a více metrů. V soustavě se využívá princip vzpěry a věšadla. Šikmé vzpěry se kotví do sloupů umístěných v obvodové stěně. K zastřešení věží se používají krovy odvozené z vaznicové soustavy. Charakerizuje ji tvar střechy s velkým poměrem výšky k šířce, sestavený na poměrně malém půdorysu. Zavětrovat se musejí všechny střešní roviny.
Rámové a laminované konstrukce a moderní materiály
Vazníkovou soustavu tvoří vazníky, které jsou uloženy příčně ve vzdálenostech 0,9 až 1,2 m. Pro zastřešení vazníky je důležité zabezpečit prostorovou pevnost v podélném směru a v rovině střechy. Rámová soustava vzniká doplněním vazníků o stojky, které se kotví do základu a tvoří zároveň oporu pro obvodové stěny. Vzdálenost rámu jsou nejčastěji 4 m. Pocházejí z Francie, z dílny tesařského mistra de l’Orme. Skládají se ze dvou až sedmi vrstev nastojato postavených a do oblouku vypilovaných desek nebo fošen, které se spojují hřebíky, šrouby, svorníky nebo kolíky. Skružový oblouk může být půlkruhový, úsečkový (segmentový), eliptický, parabolický nebo vlnitě prohnutý. Průběžně se zabezpečují ocelovými objímkami. Skruž se pomocí sloupů, kleštin a vzpěrek doplňuje o horní pás ve tvaru střechy. Vzdálenost vazeb je 3 až 4 m. Nejstarší soustavou tohoto typu je lamelová klenba, v níž je jediným nosným a ztužujícím prvkem současně velká lamela přiřezaná do požadovaného tvaru. Takto se vytvoří jednoduchý spoj a kosočtvercová síť. V místě spoje jsou současně tři lamely. Ve starších objektech se jen málokdy setkáme s učebnicovým příkladem konstrukční soustavy krovu. Většinou bývá problém tyto konstrukce přesně zařadit, protože konstrukční princip a statická schémata jsou odvozeny ze základních soustav nebo z jejich kombinací.
Praktické poznámky a doporučení
Obecně k vlhkosti: Dřevo by mělo být čerstvě nařezané a impregnované proti plísním a dřevokazným houbám. Pro viditelné konstrukce se používají masivní KVH hranoly a vrstveně lepené dřevěné hranoly BSH. Při nákupu řeziva je vhodné sledovat suky, točivost vláken a další vady, které mohou ovlivnit stabilitu konstrukce. Suché dřevo se lépe impregnuje jen v určitých případech, proto se často doporučuje lepený profil pro větší krovy.
Impregnace dřeva může výrazně zvýšit odolnost proti hmyzu a houbám; nejlepší řešení bývá tlaková impregnace od spolehlivého výrobce s protokolem a garancí. Před realizací je vhodné provést statický výpočet a konzultaci s projektantem se zkušeností v dřevěných konstrukcích. Z hlediska ceny se řezivo dodává v různých třídách a délkách; cena bývá závislá na dostupnosti suroviny a kontaktu se dodavateli. V praxi se doporučuje nakupovat od ověřených dodavatelů a vyhýbat se nekvalitnímu materiálu, který po impregnaci nemusí odpovídat původnímu významu.
Pro rekonstrukce historických krovů vyžaduje renovace individuální přístup a úzkou spolupráci s památkáři. Sbíjené vazníky se dnes používají jen v určitých případech, moderní technologie umožňují i lepené a styčníkové nosníky. U mnoha projektů je vhodné zvolit alternativu v podobě KVH alebo lepených nosníků pro velké rozpětí a estetické řešení podhledu.
Pokud hledáte konkrétní typ krovu pro rekonstrukci nebo novostavbu, obraťte se na odborníka, který zajistí statický výpočet, vhodný výběr materiálů a správné tesařské spoje, a zároveň zohlední památkovou ochranu a architektonické ztvárnění.

Jak funguje kanalizace? #1 | Typy stokových sítí
Často kladené otázky
- Krokve vaznicového krovu musí být podepřeny vaznicemi po približně 4 až 4,5 metrech. Pokud krov nemá vrcholovou vaznici, může být vzdálenost od střední vaznice k hřebeni 2 až 2,5 metru.
- Rozdíl mezi plnou a jalovou vazbou: plná vazba nese ostatní části krovu, jalová obsahuje pouze nesené části krovu.
- Stojatá a ležatá stolice: stojatá stolice má vaznice podepřeny svislými sloupky; ležatá stolice je podpírána šikmými sloupky nebo vzpěrami.
- Rozhoduje rozpětí střech: 4-6 m krov bez vaznic a plných vazeb, 6-8 m vrcholová vaznice, 8-11 m střední vaznice a podpůrné stolice, 12-14 m střední vaznice s vrcholovou vaznicí.
Závěr
Střecha s dřevěnou vazbou je komplexní a promyšlená konstrukce vyžadující profesionalitu při návrhu, výběru materiálů a provedení. Dřevo smrkové, borové či jedlové, spolu s kvalitní impregnací a správnými spoji, zajišťuje dlouhou životnost krovu a bezpečnost celého domu.