Střecha je nejsložitější konstrukcí obálky budovy a musí zastávat mnoho funkcí jako ochrana proti dešti a sněhu, tepelně-izolační funkci, a současně snášet vysoké nároky na větrné a teplotní zatížení. Přitom je nutné vést množství prostupů pro výlezy, střešní světlíky, potrubí a antény. Detail je v tomto kontextu klíčový a jeho správné řešení ovlivňuje dlouhodobou spolehlivost celé střechy. Základní pojmy a skladba ploché střechy zahrnují komponenty, které spolupracují na vytvoření ucelené střešní konstrukce. Jednou z konstrukcí ploché střechy je i atika, obvodová vyvýšená konstrukce po okraji ploché střechy, která bývá zakončena sklonem 3° do střechy a s omezením podkladu pro plech na 50 mm.
Základní pojmy a skladba ploché střechy
Střechou rozumíme celý systém od vrchní krytiny až po vnitřní obklady, včetně nosných systémů a tepelných izolací. Dům má členitou plochou střechu zakončenou atikou a atika bývá součástí ploché střechy. Komponenty ploché střechy a jejich označení zahrnují železobetonovou stropní konstrukci, parozábranu, spodní a horní vrstvu tepelné izolace, hydroizolační fóliové souvrství, kotvení okrajů a další doplňkové prvky. Detail ukončení ploché střechy zahrnuje detail nízké atiky, detail vysoké atiky, detaily ukončení u stěny a detaily okapu a střešního vtoku.
Naprosto klíčovou roli při návrhu hraje správné ukončení hydroizolace a napojení na atiku. U některých případů bývá detail napojení hydroizolační vrstvy na atiku z hlediska dlouhodobé spolehlivosti kritický, neboť dochází k případnému porušení izolace a vzniku průsaku. Zásadní je i to, že atika a její oplechování musí být ukotveny na tuhém podkladu; absence podpůrného podkladu může vyústit v poruchy nosné konstrukce a zamokření. Ukončení hydroizolační vrstvy na navazujících konstrukcích je řešeno převážně foliovými plechy s vhodně navrženými kotvami a doplňky. Na atice se často používají systémové prvky dodané výrobcem plechové krytiny.
Případová studie: Sanace problémové střechy
Předmětné stavební úpravy tvarově zajímavého střešního pláště představovaly výzvu z pohledu projekční i realizační. Do interiéru pod střechou docházelo dlouhodobě k opakovanému zatékání a půdní vestavba byla realizována nad původním objektem. Střecha kombinovala šikmý střešní plášť a plochou střechu nad půdní vestavbou, která byla odvodněna vnitřními gravitačními vtoky. Stávající střešní krytina byla z betonových tašek s povrchovou úpravou hrubozrnným posypem; hřeben byl ukončen hřebenáči a doplňkovým větracím pásem. Parozábrana v interiéru byla umístěna na podhledu a vykazovala netěsnosti a nebyla systémově napojena na parozábranu šikmé střechy.
Navržené a realizované řešení počítalo s demontáží stávající fóliové hydroizolace, tepelné izolace z pěnového polystyrenu a parotěsnicí vrstvy a nahrazením novou zateplení a parotěsnou a vzduchotěsnou vrstvou z asfaltového pásu. Parozábrana byla realizována ze samolepícího SBS modifikovaného asfaltového pásu se skelnou vložkou. Tepelná izolace byla navržena z PIR desek o tl. 140 mm a doplněna minerální izolací mezi krokvemi. Houževnatá hydroizolace byla provedena jako mechanicky kotvená PVC-P folie tl. 1,8 mm s PES výztužnou vložkou a zapracovány byly veškeré systémové doplňky včetně tvarovek a montážních profilů.
U části střechy s šikmým střešním pláštěm byla demontována stávající betonová krytina a souvrství až na nosnou konstrukci, s ponecháním sádrokartonového podhledu a roštu. Po odkrytí byla položena foliová parobrzdná vrstva s proměnnou difuzní tloušťkou. Byla zajištěna odstranění minerální izolace a po demontáži se zpřístupnila parozábrana, která byla perforována. Provedená skladba zahrnovala srovnávací vrstvu z minerální izolace a nad ní PIR desky s doplňkovou hydroizolací. Kontralatě, výškové rámce a nosná konstrukce střešní krytiny byly nové a vycházely z projektových detailů a systémových předpisů výrobce. Spád plochy byl výsledně cca 1 %, a to vzhledem k návaznostem na stávající konstrukce a ekonomickým omezením. Dále byly na střeše instalovány zařízení pro potřeby operátorů, což vyžadovalo koordinaci s mobilními operátory a jejich rozvody.
Unikátnost detailu spočívá v tom, že nejde jen o napojení šikmé a ploché části střechy, ale i o rozsah použitých technologií a materiálů. Následné prováděcí práce omezil rozsah a složitost, ale vyžadovaly pečlivou koordinaci a systémové řešení napojené na atiku a střešní vtoky.
