V první řadě si ujasněme, co to cihly a tvárnice vlastně jsou, resp. jak pojmy chápat. nejsou totiž jasně definované, a tak se mnohé výrobky vzájemně překrývají. Běžně se jako cihly označují všechny materiály vyrobené z pálené hlíny, tedy nejen tradiční plné, ale i moderní duté v mnoha tvarech a provedeních. Ve stavební hantýrce se pak tvárnicemi myslí nejčastěji pórobetonové stavební materiály (Ytong, Porfix a další). V odborné sféře ale představují pojmenování pro jakékoliv kusové stavivo z maltovin či výplně.
Plný a pevný objem pálených cihel byl po staletí jejich předností a výhodou. Jenže jak stavbám přibývalo pater a místností, začala být jejich hmotnost na obtíž. Stejně jako příliš rigidní rozměry, které ukusovaly z užitné plochy interiéru. Výkop tímto směrem provedly nejprve cihly odlehčené, pro chráněné vnitřní zdivo a po sériích experimentů pak evoluce stavebního materiálu dospěla k cihlám zúženým, kráceným a dutým. Perfektní pro stavbu příček a předělů, proto přezdívané coby příčkovky. U vnitřního zdiva, nenosných stěn, šachet a přizdívek většinou totiž většinou nevyžadujeme takovou odolnost.
Dá se říct, že dutá cihla byla druhým nejvýraznějším krokem pro stavebnictví, od příchodu pálených cihel plných. A vývoj se po zavedení dutin rozhodně nezastavil. Začaly vznikat celé duté cihelné bloky: hurdisky, věncovky, pro překlady a stropy. A taky cihelné tvárnice, u nichž podstatnou část „objemu“ tvoří vzduchové dutinky a komůrky. Nápad vyplnit tyto komůrky dalším izolačním materiálem (pěnou, vatou, polystyrenem) na sebe nenechal dlouho čekat. Dnes existují v různých rozměrech pro obvodové, nosné a příčkové zdivo, pro překlady a stropní konstrukce.
Výhody a nevýhody dutých cihel
Výhody: Lehčí, s předpokladem snazší manipulace při pokládce. Úspora spojovacího materiálu. Dobrá prostupnost pro vodní páry, částečné zachování tepelně-izolačních vlastností.
Nevýhody: Křehkost a nezbytnnost spousty „doplňkových“ řešení ke kompletaci (výplně pro rohy místností, stavební otvory, kotvící prvky).
Typy cihel a tvárnic
Tradiční plné cihly i keramické tvárnice vznikají vypalováním z hlíny. Tvárnice mají dutiny, které snižují hmotnost a současně zlepšují tepelněizolační vlastnosti. Výrobci nabízí i speciální izolační tvárnice, jejichž dutiny jsou vyplněné minerální vatou či jiným izolantem.
Podle určení se cihly a tvárnice dělí na: Nosné, Nenosné, Soklové, Dekorativní. Nosné - určené pro obvodové zdivo a vnitřní nosné stěny. Nejčastěji mají šířku od 25 do 50 cm. Nenosné - tenčí příčky. Soklové - pro pokládku na základové či stropní desky. Dekorativní - pro lícové části, kde má být vzhled cihly nápadný. Ve skupině tvárnic mají největší zastoupení pórobetonové. Jsou lehké, snadno opracovatelné a poměrně jednoduché na montáž. Betonové tvárnice - tvarovky z betonu pro stavbu různých konstrukcí. Mají dutinu, která snižuje hmotnost. Vápenopískové tvárnice - s podobným složením jako pórobeton, ale hustota je vyšší; jsou pevné a izolují. Štěpkocementové tvárnice - s integrovanou izolací na rubové straně. Sestavují se do bednění a následně se betonují. Skleněné tvárnice - z vysokopevnostního skla pro přirozené prosvětlení, esteticky atraktivní prvek; nejsou nosné pro svislé příčky, existují ale nosné varianty pro horizontální použití.
Cihla vs. pórobeton: co zvolit
Plánujete stavbu domu a váháte mezi dutými keramickými tvárnicemi a pórobetonem? Zaměřte se na cenu a dostupnost. Porovnávejte typy s obdobnými tepelněizolačními vlastnostmi. Pórobeton: snadná práce, opracování, drážky pro elektriku; lehké, dobrá tepelná vodivost; pevnost v tlaku nižší. Moderní pálené cihly: výborná izolace, nízká nasákavost, vysoká pevnost v tlaku, ale vyšší objemová hmotnost a náročnější práce. Drážky pro kabely bývají pracnější.
Protože jsou křehké, může být vysekávání drážek pro kabely pracnější. Nejnáročnější je založení první řady, a to jak u cihel, tak tvárnic. Pokud stavíte svépomocí, na montáž první řady si raději přizvěte odborníka.
Cihlový systém Porotherm
Cihelný systém Porotherm lze využít pro jakoukoliv část stavby. Pro založení zdiva jsou vhodné soklové cihly Porotherm, jako obvodové zdivo volte cihly pro jednovrstvé zdění řady Porotherm T Profi nebo EKO+, u vnitřních příček je ideální akustické zdivo Porotherm AKU. Zdivo Porotherm vyniká pevností, trvanlivostí a šetří teplo. Nejmodernější řada Porotherm T Profi, cihly plněné minerální vatou, umožňuje jednovrstvé zdění bez dodatečného zateplení, což podporuje zdravé bydlení.
Všechny keramické bloky Porotherm jsou z přírodních materiálů. Neustálé investice do výzkumu a vývoje určují trend v trendech, inovacích i v přístupu ke zdravému bydlení. Dlaší výhoda: díky zbroušeným plochám mají vždy stejný rozměr.
Trendy v bytové výstavbě a obliba cihel
U rodinných domů je nadpoloviční většina nosných konstrukcí z cihel. Dům z cihel bývá obvykle chladnější v létě a teplejší v zimě díky vysoké tepelně-hmotnostní kapacitě. Cihlové domy se často volí pro jejich estetiku a odolnost proti požáru. Lícové cihly nabízejí vizuální efekty s vysokou odolností vůči povětrnostním vlivům a mrazuvzdorné vlastnosti; kotvení do cihel je náročnější než do betonu, vyžaduje speciální kotvy nebo hmoždinky pro cihelníkové zdivo.
Další popularitou jsou fasádní cihly a kabřince, které umožňují širokou škálu barev a vzorů a snižují nároky na renovaci. Klinker cihly, vysoce odolné a odolné vůči nasákavosti, se často používají na pohledových fasádách a pro obestavění komínů a plotů. Lícové cihly mají výrazný vizuální efekt, ale jejich technické vlastnosti nejsou tak extrémní jako u plných či dutých stěn; kotvení do nich vyžaduje speciální postupy a kotvy.
Stavba a kotvení do dutých cihel
Kotvení do dutých cihel vyžaduje vědomí, že dutiny mohou být rizikem pro kotvy. Pro lehčí a středně těžké předměty se používají rozpěrné hmoždinky, uzlové hmoždinky, nebo samořezné šrouby do cihel. Při výběru hmoždinky je důležité znát typ cihly, tloušťku a hmotnost upevňovaného předmětu. Před montáží je nutné vyvrtat otvor o průměru menším než průměr hmoždinky. Při montáži do dutých cihel je vhodné vrtat bez příklepu a volit správný průměr vrtáku.
Při větších zatíženích je vhodná chemická kotva do duté cihly. Do dutých cihel se používá plastové sítko, aby se zabránilo rozlití pryskyřice do dutin. Dvousložkové chemické kotvy vyžadují, aby se část materiálu vytlačila mimo otvor a po zatížení čekalo na vytvrzení. Pro lehčí zatížení postačí rozpěrná nebo uzlovací hmoždinka. Před výběrem řešení zohledněte typ cihly, hmotnost předmětu a správný postup montáže.
Sanace vlhkého zdiva a injektáž dutých cihel
U děrovaných cihel a voštin obecně platí, že se pro vytvoření hydroizolační clony musí vždy využít průběžná ložná spára. Mimochodem, toto pravidlo platí i pro mechanické metody sanace - pokud by někdo zdivo podřezával, vždy by šel středem dutých cihel, a to drží vodorovná maltová spára. Pokud vrtáte přímo do těla děrované cihly, komůrky se otevřou a krém by se v nich rozléval nekontrolovaně.
Postup pro voštinové zdivo položené na bok: nejbližší průběžná spára je pod úrovní podlahy, proto vyjděte ke spáře ve výšce cca 20 cm. Pro navazující opukovou zeď platí, že spáry ohled brát nemusíte; injektujete spárou podle situace. Pro opukové zdivo se injektáž nejlépe provádí pod úrovní podlahy, kolem 4-5 cm nad podlahou. V místech rohů použijte vějířové navrtání a následně svislici, která propojí spodní linii opuky se spárou voštinového zdiva.
Po injektáži očistěte zdivo a naneste hydroizolační stěrku AquaStop Bitumen 2K. Omítku je vhodné provést v jednom materiálu, aby nedošlo k problémům se soudržností mezi vrstvy. Pro těžší zátěže a vyšší vlhkost lze použít dvouřadovou cihelnou clonu pro lepší izolaci a odolnost.
Existují dvě hlavní varianty injektáže komůrkového zdiva:
- Varianta 1: napustit aktivní látky injektážního krému v určité spáře a vrtat 30 mm nad spárou. Vrtání ve spáře by otevřelo komůrky, proto je nutné vyhnout se vrtání přímo ve spáře a injektážní krém se vsakovat do maltové spáry. Po injektáži je potřeba zajistit izolaci a vyrovnat omítky.
- Varianta 2: vrtat zvolenou spárou vrtlem 14 mm s mírným pokrácením tloušťky cihly, poté vyplnit vrty montážní pěnou s vysokou expanzí. Po technologické pauze vrty znovu převrtat do plné hloubky a vyplnit PUR pěnou, případně následně převrtat vrtákem 16 mm, aby nevznikla separační vrstva zbytkového polyuretanu. Důležité je, aby komůrky zůstaly vyplněny a aby se otvor pro průchod vzduchu neuzavřel. Poté opět injektážní krém zůstává ve vrtu a vlhkost se odvádí.
Pokud jde o praktické dotazy na konkrétní typ zdiva, dopady na instalace a postupy injektáže pro duté cihly a tvárnice, platí zásady: vyvětrání, správná volba spáry, a použití vhodného typu kotvení a izolace. Při pracích s dutými cihlami je vždy vhodná konzultace s odborníkem a dodržení doporučených postupů montáže a injektáže.
FAQ a doporučené postupy
- Do dutých cihel obecně nedoporučujeme vrtat přímo do těla cihly, aby se neotevřely komůrky a krém se nerozlil nekontrolovaně.
- U dvouřadé linie injektáže platí: nejprve vějířové navrtání rohu, poté svislice pro propojení s vyšší linií ve spáře voštinového zdiva.
- Při použití chemických kotev se používají plastové sítko a správný typ kotev; v dutinových částech je často vhodná uzlovací hmoždinka nebo rozpěrná hmoždinka v kombinaci s vhodnou maltovou spárou.
- Při renovaci zdiva a stěnových konstrukcí se doporučuje kompletní omítnutí jedním materiálem pro lepší soudržnost.
Univerzální hmoždinka Fischer DuoPower
Rekapitulace: vrtáme ve spáře vrtákem, který je větší než výška spáry, provedeme výplň vrtu PUR pěnou a po technologické pauze odvrtáme PUR pěnu z vrtu o větším průměru. Stěny vrtu zůstanou nasákavé, injektážní krém však nezastaví v dutinách a postupuje se dle popsaných variant.