Chrám svaté Barbory v Kutné Hoře: střecha a související architektura

Katedrála jako hlavní dominanta města je situována v pohledově výrazné poloze, na jihovýchodní straně Vnitřního Města. Původně ji obklopoval hřbitov, novodobě upravený na park. V sedmnáctém století byl chrám přímo spojen se sousední Jesuitskou kolejí, jejíž uzavřená přechodová patrová chodba na zděné arkádě byla později odbourána. Součástí areálu je samostatně stojící kaple Božího Těla na hraně svahu do údolí říčky Vrchlice. Areál je z větší části uzavřen ohradní zdí, od západní strany je z Kremnické ulice vybudováno monumentální přístupové schodiště. V parku při kostele stojí při jeho severní straně socha sv.Judy Tadeáše. Předmětem ochrany je: kostel sv. Barbory, kaple Božího Těla, park, ohradní a opěrné zdi se schodištěm, socha sv. Judy Tadeáše a pozemky areálu.

Netradiční zážitky nabízí v těchto dnech výlet do Kutné Hory. Můžete se tam podívat na jinak nepřístupné ochozy chrámu svaté Barbory. Návštěvník se dostane na vnitřní balkon nad oltářem katedrály. Ve 40 metrové výšce si mohou návštěvníci sáhnout na střechu chrámu, která je kopií té originální. Na vnějším ochozu jsou také vidět chrliče. Z ochozu je také krásný výhled na celou Kutnou Horu. Návštěvníci, kteří se chtějí podívat na ochoz kutnohorského chrámu si musí zamluvit termín v Informačním centru místní farnosti. Speciální prohlídky jsou zatím plánované o víkendech do konce května.

Chrám svaté Barbory v Kutné Hoře

Místo: Česko • Kraj Středočeský • Okres Kutná Hora • Obec Kutná Hora • Souřadnice 49°56′41,76″ s. š., 15°15′49,06″ v.

Půdorys první etáže chrámu (stav před rekonstrukcí na konci 19. století) naznačuje, že chrám svaté panny Barbory vyjadřuje úctu měšťanů k Božímu Tělu, moc královského města a dobové napětí mezi Prahou a Kutnou Horou. Stavba probíhala v několika etapách a do značné míry souvisela s prosperitou stříbrných kutnohorských dolů. Práce byly definitivně zastaveny roku 1558, přičemž byl kostel na západě uzavřen pouze provizorní zdí. Během pobělohorské rekatolizace ve dvacátých letech 17. století došlo k zásahům jezuitů a později k barokním úpravám. Po požáru kostela byly provedeny barokní úpravy.

V letech 1884-1905 bylo na základě popudu místního archeologického spolku Vocel provedena puristická rekonstrukce, při které byla budova obnovena a prodloužena o jedno klenební pole k západu. Zde bylo vybudováno nové neogotické průčelí. První fázi výstavby prováděla huť stavitele Petra Parléře, pravděpodobně pod vedením jeho syna Jana Parléře. Jan Parléř vystavěl nejstarší část stavby s věncem obvodových kaplí podle vzorů francouzských katedrál. Původně budované trojlodí bylo brzy rozšířeno o široké vnější lodi, avšak s příchodem husitských válek byla stavba poprvé na šedesát let přerušena.

Do té doby dosáhla téměř poloviny současné výšky, střední trojlodí však nebylo zaklenuto. Než stavba v roce 1547 získala klenbu, nebyla krytá proti dešti. Práce na kostele byly znovu obnoveny v roce 1482, nejprve zde pracovali místní stavitelé, kteří pokračovali v intencích zakladatele stavby Jana Parléře. Od roku 1489 až do své smrti roku 1506 pracoval na dostavbě kostela Matěj Rejsek. Ten dostavěl chór, v němž provedl triforium a síťovou žebrovou klenbu (dokončena 1499) a také příslušnou část vnějšího opěrného systému.

Architektonicky nejzdobnější částí exteriéru zůstávají kamenické a sochařské práce v nejvyšší části budovy, zejména na opěrném systému. Současná podoba chrámu je z konce 19. a počátku 20. století, kdy proběhla rozsáhlá regotizace a celková obnova. Štědří donátoři novogotické obnovy nechali začátkem 20. století vyzdobit velkou část oken vitrážemi, na nichž malíř František Urban ztvárnil řadu čistě křesťanských motivů i významné události své doby. Na tuto tradici navázal v roce 2014 vitráž s motivem svaté Anežky Přemyslovny, která ozdobila poslední čiré okno v jižní lodi chrámu.

Současné varhany chrámu svaté Barbory byly postaveny v roce 1905 firmou Rieger-Kloss do již postavené Barokní skříně. Mají 3 manuály a pedál, celkem 65 rejstříků a jsou pneumatické traktury. Jsou umístěny na kůru v západní části chrámu.

Orientovaná stavba je pojata jako pětilodní katedrála, původně zamýšlená jako bazilikální trojlodí, k němuž byly hned na počátku stavby přistavěny dvě vnější lodi. Konstrukčně se jedná o pilířový skelet. Oproti původním plánům byly boční lodi hlavního trojlodí navýšeny do výšky hlavní lodi, nad arkádami bylo vytvořeno síňové trojlodí, následně zastřešené jako celek. Zmíněným navýšením se kostel změnil na halový typ, bazilikálně převyšující pouze přistavěné postranní lodi.

Na východě je kostel ukončen protáhlým chórem s polygonálním ochozovým závěrem, v dolní polovině obestavěným obvodovými kaplemi. Kaple mají valbovou střechu a tvoří jednotný blok. Nad vnější lodi pětilodní a nad kaple chóru je vyveden rozsáhlý opěrný pilířový systém se symetricky rozmístěnými násobnými pilíři o stejné výšce, zdobenými poměrně masivními fiálami, ukončenými kytkou. V posledním klenebním poli přetíná chór příčná loď, stejné výšky jako ochozové kaple a šířky zarovnané s vnějšími bočními loděmi, zdůrazněná navenek pouze dvojicí masivních pilířů s chrliči. Vstupní průčelí je pětidílné, pseudogotické.

Hlavní loď je zaklenuta pozdně gotickou krouženou žebrovou klenbou o sedmi polích (6 původních a 1 dostavěném), jejímž autorem byl patrně Benedikt Rejt. Vnitřní boční lodi jsou zaklenuty též krouženou klenbou. Ač se vzor žeber kroužené klenby vizuálně podobá klenbě Vladislavského sálu, jejich konstrukční řešení se liší. Kutnohorská klenba je ve svém rozvrhu bohatší a motivicky rozvíjí základní vzorec pražské gotiky. Chór je zaklenut síťovou klenbou. Původní trojlodí bylo rozšířeno o dvě emporové lodě, čímž vznikl halový prostor.

V roce 1512 přišel Architekt Benedikt Rejt a navýšil boční lodě tak, že vznikl nový halový prostor nad arkádami. V kněžišti je umístěno pozdně gotické pastoforium pocházející z dílny Matyáše Rejska z doby kolem roku 1510. V kaplích jsou dochovány pozdně gotické fresky s báňskou tematikou, například v Hašplířské kapli. V Mincovní kapli se na stěnách naznačuje technika ražby mincí. Významná je malířská výzdoba Smíškovské kaple (1485-1492) zobrazující Královnu ze Sáby, Trajánův soud, Vidění Tiburtské Sybily a Ukřižování, doplněná liturgickými náčiními.

Architektonicky nejzdobnější částí exteriéru zůstávají kamenické a sochařské práce v nejvyšší části budovy. Současně se chrámu dostává významného postupu při rekonstrukcích i vnitřní výzdoby, která zahrnuje vitráže od počátku 20. století a pozdější díla. Hlavní lodi vévodí renesanční kazatelna s barokním obložením a bohatou ikonografií. Vitráže v 20. století znovu oživují fenomén náboženské i historické paměti Kutné Hory.

Chrám svaté Barbory je dnes aktivně využíván pro bohoslužby a prohlídky. V současnosti (2025) jsou v chrámu slouženy bohoslužby každé úterý v 18:00, kromě toho se konají významné bohoslužby (stříbření, půlnoční, oslavy patronky).

Podobně jako památka UNESCO je chrám svaté Barbory výraznou ukázkou pozdní gotiky s prvky renesance a pozdějšího neogotického zásahu. Chrám je součástí světového dědictví Kutné Hory a patří k nejdůležitějším klenotům středních Čech, obohacujícím historické i kulturní dědictví regionu.

tags: #chram #svate #barbory #v #kutne #hore