V interiéru trávíme spoustu času, a proto by mělo být zdravé mikroklima uvnitř domu nezbytností. To znamená prostředí s optimální vlhkostí vzduchu, bez plísní, chemikálií a uvolňujících se škodlivin. Z čeho je vyrobena cihla. Cihly se vyrábí z čistě přírodních surovin - hlíny obsahující křemičitý prach a alespoň padesát procent jílu.
Cihly jsou naprosto zdravotně nezávadné. To se však nedá jednoznačně říci o ostatních stavebních materiálech. I přírodní masivní dřevo obsahuje malé množství formaldehydu. Formaldehyd přitom označila světová zdravotnická organizace za karcinogen, který způsobuje rakovinu. Při pobytu v místnosti s uvolňujícím se formaldehydem mají lidé časté respirační potíže a bolesti hlavy. Formaldehyd mohou obsahovat laky a lepidla, která se používají u deskových konstrukčních materiálů jako jsou OSB desky, dřevovláknité desky nebo CLT panely.
V současné době se výrobci snaží obsah formaldehydu redukovat na jeho přirozené množství obsažené ve dřevě tím, že používají lepidla bez obsahu formaldehydu. Také betonové stěny nemusí být zdravotně nezávadné. Ačkoliv je beton přírodní materiál, často se kvůli zlepšení jeho vlastností do něj dávají zdraví škodlivé syntetické přísady.
Zvýšená vlhkost v domě není pro zachování zdravého prostředí příznivá. Pokud je relativní vlhkost vyšší než 60%, mohou ve studených místech domu začít růst plísně. Ve vlhkém interiérovém prostředí se také mnohem více uvolňují škodliviny jako např. formaldehyd, které se vyskytují v nábytku, podlahách nebo textiliích. K udržení optimálního vlhkostního klimatu je určitě zapotřebí časté větrání.
Avšak také vlhkost v obvodových zdech je velký problém. Na omítkách se pak objevují plísně. Proto je velmi důležité zvolit správnou skladbu obvodové konstrukce. Ideální pro zdravé mikroklima uvnitř domu je difúzně otevřená obvodová konstrukce, kde vodní pára prostoupí zcela ven. Cihlové zdi nezadržují vlhkost uvnitř domu.
Správná volba skladby obvodové konstrukce je taková, kde se v ní nedrží vlhkost. U jednotlivých materiálů se uvádí faktor difuzního odporu, který udává schopnost materiálu propustit vodní páru difúzí. Čím vyšší hodnotu difuzního odporu materiál má, tím méně je schopný propustit vodní páry. Ideální je tedy volit materiály s nízkými hodnotami difuzního odporu. Nejnižší hodnoty difuzního odporu v případě nosné konstrukce mají děrované cihly. V kombinaci s minerální vatou a paropropustnou omítkou, pak tvoří difuzně otevřenou obálku domu.
MUDr. 10. Archívy výrobců skrývají velká množství zajímavých informací. Reklamní materiály a katalogy však nemohou být příliš obsáhlé, uživatele zajímají jen ty nejdůležitější vlastnosti produktů. Na druhou stranu mohou být některá sdělení, testy a zejména jejich výsledky, velmi poučné. Využíváme tímto prostor, který se nám naskýtá v Braunovinách a budeme našim čtenářům postupně přinášet odborné informace z nejrůznějších oblastí chirurgických oborů, které dle našeho názoru mohou pomoci v orientaci a problematice ochrany zdraví zdravotnického personálu.
Jako první informujeme o nebezpečí spojeném s používáním kostního cementu a ochranou před kontaktem s toxickými látkami v něm obsaženými. Ochrana lékařů a sester před alergeny obsaženými v kostním cementu pomocí rukavic Ansell. Původ kostního cementu spočívá v materiálu zvaném polymetylmetakrylát (PMMA). Ortopedi jej používají již více než šest desítek let. Kostní cement umožňuje implantaci endoprotéz a jejich fixaci do kosti. Spolu s tím, jak dochází ke zdokonalování operační techniky, je průběžně zdokonalován i kostní cement.
Složení a příprava kostního cementu sestává ze smíchání práškového PMMA s tekutinou obsahující monomerní metylmetakrylát (MMA) za přítomnosti katalyzátoru. Prášek se rychle rozpouští v monomeru a při pokojové teplotě polymerizuje, čímž vzniká těstovitý cement, který je však natolik řídký, že jej lze aplikovat do dřeňové dutiny stehenní kosti.
Funkce kostního cementu byla zpočátku spojována s plněním a fixací endoprotéz, postupně také s léčbou zlomenin, operacemi nádorů a perkutánních vertebroplastikách. Kostní cement má spíše funkci plniva než lepidla.
Alergie na kostní cement je známo, že MMA je silný kontaktní alergen. V literatuře se proto vyskytuje mnoho zmínek o alergické dermatitidě vzniklé následkem pronikání MMA přes ochranné vyšetřovací rukavice používané v zubním lékařství, neboť stomatologové často pracují s různými druhy kostního cementu. Několik zpráv informuje také o výskytu kontaktní dermatitidy vyvolané průnikem MMA skrz některé operační rukavice používané při ortopedických výkonech.
Většina těchto článků byla publikována v 70. letech minulého století, kdy technika cementování první generace vyžadovala, aby operatér pracoval s cementem přímo rukama. Modernější cementovací techniky přinesly míchání cementu v uzavřených kontejnerech a použití aplikačních pistolí, čímž se minimalizuje kontakt cementu s rukama operatéra. Použití této techniky se však může v jednotlivých nemocnicích lišit.
Stanovit propustnost operačních rukavic (Ansell Healthcare) je přesto důležité, neboť tento údaj může být vyžadován pro pokyny k použití těchto rukavic při operačních výkonech. Výsledky permeace polymetylmetakrylátového kostního cementu přes různé rukavice byly měřeny laboratorně. Na podkladě výsledků je pro práci s kostním cementem nutno důrazně doporučit používání dvojích či trojích rukavic. Zevní rukavice je třeba stáhnout a vyměnit ihned po kontaktu s kostním cementem.
Pro praktické použití tedy platí, že při práci s kostním cementem je nutné zvolit vhodné ochranné prostředky a dodržovat protokoly pro minimalizaci kontaktu s rukama. Důraz na volbu rukavic a jejich vrstvení pomáhá snížit riziko alergických reakcí a podráždění.
- Definice rizika: MMA jako silný kontaktní alergen.
- Ochranné postupy: dvojí/trojí rukavice při práci s cementem.
- Kalibrace techniky: používání uzavřených kontejnerů a aplikačních pistolí.
- Testování: permeace různých rukavic podle EN374-3 a standardů ASTM.
Podrobné tabulkové shrnutí a konkrétní výsledky permeace poskytnuté v textu ukazují, že délky rezistenční doby (breakthrough time) se lišily podle typu rukavice a vzorku. Dvojité vrstvy rukavic často poskytují vyšší ochranu než jednotlivé vrstvy. Důležité je také řídit postupy po kontaktu s cementem a vyměňovat vnější rukavici co nejdříve.
Také je nutno vzít v úvahu, že laboratorní podmínky mohou ovlivnit výsledky testů. V reálném klinickém prostředí je proto vhodné dodržovat doporučené postupy a vybírat rukavice s ověřenou odolností proti permeaci těkavých látek.
tags: #cement #nebezpecny #na #ruce