Reflexní alu folie a jejich vliv na izolaci potrubí: podrobný přehled a měření

Reflexní izolace jsou přijímány pouze velmi malou skupinou odborné veřejnosti. Reflexní izolace Proto je rozdíl mezi výpočtem používaným stavebními inženýry a jejími reálnými vlastnostmi obrovský. I normu pro jejich posuzování vytvářejí stavební inženýři za pomoci lobbistických asociací výrobců běžných izolací, kterým jsou reflexní izolace trnem v oku. Je tedy nasnadě, že platná norma, která je pouze dohodou několika zainteresovaných stran, jak se určité materiály mají posuzovat a dokonce nemusí ani respektovat přírodní zákony, nebude již z logiky věci pro reflexní izolace vhodná.

Historie reflexních izolací Reflexní izolace mají velmi dlouhou tradici - dokonce delší než vlny (skelné, či minerální) i polystyreny. Již v roce 1929 (tedy 11 let před vznikem první skelné vaty a 20 let před vznikem polystyrenu) architekt Robert Krafft s inženýrem Friedrichem Försterem začali v Německu stavět typové domy s názvem “Kupferhaus”. Ve 12 cm dutině obvodové stěny měli napnutých 8 hliníkových folií oddělených 1,5 cm tlustými vzduchovými mezerami. Pokud bychom spočítali tuto strukturu jako 10 x silné sklo dle platné normy EN 673 (pro stanovení součinitele prostupu tepla zasklením Ug), která je pro reflexní izolace jako jediná použitelná (protože umí správně pracovat se sáláním na rozdíl od stavebních výpočtových programů, které vzduchovou dutinu počítají s nesmyslnou vodivostí 0,08 W/mK i přesto, že krajní vrstvy jsou nízkoemisivní) vyjde součinitel tepelné vodivosti „U“ = 0,12 W/m2K. Tuto izolační schopnost lze docílit i dnes a to cca. 33 cm minerální vlny nebo polystyrenu (bohužel pouze výpočtově - realita je jiná, především v létě, kdy podkroví zateplené touto vrstvou vlny, bývá po několika horkých dnech neobyvatelné, protože nesnesitelné vedro nelze vyvětrat ani v noci, jelikož zcela prohřátá vlna ohřívá interiérové obložení, které pak sálá své teplo do místnosti jako kamna).

Měření reflexních izolací na VUT v Brně Ale vraťme se zpět k měření reflexních izolací na VUT v Brně. Student v rámci své bakalářské práce sestrojil měřící zařízení, které zahrnovalo „studenou“ a „teplou“ část, přičemž uvnitř teplé části vytvořil ještě jednu menší měřící komoru, ve které zamezil proudění (čímž vytvořil stejné podmínky jaké mají reflexní izolace aplikované do staveb) a současně výrazně omezil i vliv okrajových podmínek, takže měřil prostup tepla velmi podobně, jako se měří izolační skla (zcela odlišně od měření izolací, kde jsou okrajové podmínky podle současně platné normy zcela zanedbávány).

Mezi teplou a studenou stranu umístil nejprve vzorek 20 mm tlustého EPS (velikost vzorku 1 x 1 m), aby jej změřil jako referenční (známý izolant) a tím si ověřil, že měří správné hodnoty. Pak postupně změřil prostup tepla různými reflexními materiály a následně odečtením přestupových odporů vyhodnotil jejich odpor. K dispozici měl celkem 13 reflexních sendvičových izolací, které od sebe v popisu odlišoval jejich složením a celkovou tloušťkou. Bohužel ve svých závěrech z měření už nevyhodnotil, proč některé vzorky izolují lépe než ty druhé, aby z toho mohlo být patrné, v čem je skryta podstata jejich funkce. Na tuto věc se zaměříme nyní my.

Přehled jednotlivých vzorků a hlavní závěry

U každého je uveden právě ten nejdůležitější aspekt, podle nějž fyzikálně vzdělaní lidé relativně snadno odhadnou, jak asi dobře mohou tyto materiály izolovat. Stavební inženýři tyto aspekty jako hlavní nevidí a proto je pro ně obtížnější, reflexní izolace správně posoudit:

1. Alu-folie zlaminovaná s LDPE bublinkovou folií - u tohoto vzorku jsou k hliníkové folii přilaminovaná bříška bublinek a rovná záda tvoří druhou stranu sendviče - mezi bublinkami se nachází malé komůrky s nízko-emisivním povrchem reflexní alu folie.
2. Alu-folie zlaminovaná se zády bublinkové folie - u tohoto materiálu jsou bříška bublinek otočeny od reflexní vrstvy pryč a protože povrch hliníkové folie překrývá vrstva LDPE (záda bublinek), není v sendviči žádná vnitřní komora s nízkoemisivní stranou.
3. Dvě alu-folie zlaminované z obou stran s LDPE bublikovou folií - tento vzorek je funkčně velmi podobný vzorku 1, ale díky laminaci z obou stran jsou komůrky ještě menší a vliv krajní reflexní alu folie je potlačen, takže jsou její vlastnosti horší než u vzorku 1.
4. 3 mm pěnová deska z PE - vzorek nevytváří žádnou vnitřní komoru s nízkoemisivní vrstvou. Pouze odráží sálání teplé částí měřícího zařízení, takže do něj prostupuje méně tepla než do polystyrenu.
5. 5 mm PE pěnová deska - liší se tloušťkou, na lepší vodivost nemá vliv.
6. Vzorek 6 - Alu-folie zlaminovaná se zády LDPE bublinkové folie, mezi nimi 2 vrstvy 5 mm PU pěny - tento vzorek nevytváří žádnou vnitřní komoru a díky velké tloušťce má nejhorší (přepočtenou) tepelnou vodivost.
7. Vzorek 7 - Alu folie na okrajích, mezi nimi 2 bublinkové folie, 2 pěnové desky 5 mm a mezi každou vrstvu jedna Alu folie - dva vnitřní komory vzniklé při vertikální aplikaci, čtyři malé komůrky s nízkoemisivní vrstvou mezi alu foliemi a pěnovými deskami. Při náklonu dolehnou vrstvy na sebe, malé komory zaniknou.
8. Vzorek 8 - Dvě alu-folie zlaminované k zádům bublikové folie + 1 alu folie vložená uprostřed - vzorek má dvě funkční komory mezi bříšky bublinek díky vložené nízkoemisivní alu folii doprostřed; chová se jako trojsklo a komory nepřichází o funkci ani při náklonu.
9. Vzorek 9 - 5x alu folie proložená 8 bublinkovými foliemi s 8 komorami s nízkoemisivní stranou. Stěny bublinek z HDPE jsou velmi tenké, díky čemuž má menší vedení tepla a lepší tepelný odpor.
10. Vzorek 10 - vzorek vznikl vložením vzorku 3 mezi vzorky 4 a 5; při vertikální aplikaci až 3 malé komory s nízkoemisivní stranou; v náklonu či horizontálně se izolační účinek zhoršuje.
11. Vzorek 11 - vznikl přiložením vzorku 3 ke vzorku 4; obsahuje 1 velmi malou funkční komůrku a 1 komoru, která při vertikální aplikaci vznikne, při jiných polohách doléháním pěny na reflexní folii zaniká.
12. Vzorek 12 - vznikl přiložením vzorku 4 ke vzorku 6; obsahuje 1 malou komoru s nízkoemisivní stranou vzniklou při oddálení pěny od alu folie, ale jen při vertikální aplikaci.
13. Vzorek 13 - alu fólie a bublinková fólie vytváří 4 komory.

Z výsledků měření je patrné, že čím více je ve struktuře komor s nízkoemisivní stranou, které navíc nejsou úplně malé, tím lépe souvrství izoluje. Je to přímý důkaz, že sálání se šíří i v malých dutinách a pokud se tomuto prostupu tepla zabrání pomocí správně umístěných nízkoemisivních vrstev na okrajích komor, jsou výsledky vynikající - viz. vzorek 9, který v tloušťce 2,4 cm izoluje podobným účinkem jako by izoloval cca. 30 cm tlustý referenční vzorek EPS. Důležité je také, aby reflexní folie nebyly k bublinkovým nebo pěnovým vrstvám nalaminované - díky laminaci se komory výrazně zmenšují a klesá tím i izolační účinek. Ve vítězném vzorku č. 9 nejsou žádné zlaminované vrstvy ani pěny.

Navíc stěna bublinkových folií je tlustá pouze 6-7 μm, zatímco v ostatních vzorcích mají bublinky tloušťku stěny 16 - 18 μm. Tento fakt také citelně přispívá ke zlepšení izolačních vlastností u vzorku 9, protože tenčí stěna bublinky má 2,5 x větší odpor pro vedení tepla něž 2,5 x tlustší materiál. 13. vzorek - alu fólie a bublinková fólie vytváří 4 komory.

Závěr

Je dobré si všimnout, že úplně všechny vzorky (i ty bez vnitřních funkčních komor) mají lepší přepočtenou tepelnou vodivost než referenční polystyren. Je to proto, že krajní nízkoemisivní folie otočená do teplé komory měřícího zařízení účinné odráží její tepelné sálání a do reflexní izolace tak proniká mnohem méně tepla než do polystyrenu. Proto je velmi důležité, aplikovat reflexní izolaci s přidanou vzduchovou mezerou do každé konstrukce v budově. Čím větší teplotní rozdíly chceme odizolovat (např. v létě sálavé teplo od rozpálené krytiny), tím více nám nízkoemisivní povrch pomůže. Stejně tak i v zimě, kdy se vlivem studeného záření noční oblohy vychladí obálka budovy výrazně pod teplotu okolního vzduchu (a na površích se vytvoří kondenzát nebo námraza).

Publikováno: 8. 10. střešní konstrukce a izolace. rounem a proměnnou ekvivalentní difuzní tloušťkou sd. Polyethylenová parotěsná fólie armovaná výztužnou mřížkou. Parotěsná polyetylenová fólie zpevněná výztužnou mřížkou a integrovanou lepící páskou. střešní konstrukce a izolace. Vícevrstvá těsnící fólie s plošnou hmotností 110 g/m2 nebo 160 g/m2, která se skládá z metalizované PP fólie, PP výztužné mřížky a PE fólie. Středně účinná parotěsná fólie s reflexní metalizovanou vrstvou pro účinný odraz sálavého tepla. interiéru. Parotěsná fólie značky Tegola určena k parotěsné izolaci stropů, střech a stěn. Parotěsná fólie o nevšedním rozměru 4 x 25 m, díky kterým ubývá lepených spojů kudy může pronikat voda. Unikátní fólie kombinující parozábranu a tepelnou izolaci střechy. Reflexní fólie s vysokou parotěsností, nahrazující 70 mm tepelné izolace. izolace podkroví interiéru, či jako tepelná izolace střechy. interiérové straně střešního pláště. Vysoce efektivní parozábrana tvořená bublinkovou fólií a metalizovanou reflexní vrstvou.

Tento text shrnuje, že pro efektivní izolaci potrubí je vhodná kombinace reflexní fólie a vzduchových mezer v konstrukci. Z tohoto důvodu doporučujeme pečlivě zvažovat uspořádání vrstev, aby vznikly funkční komory s nízkoemisivní stranou a minimalizovalo se sálání v celém systému potrubí.

Integrace a použití v praxi často zahrnuje další produkty jako parotěsné folie, izolační rohože a návleky na potrubí ze skelného vlákna obaleného hliníkovou folií.

tags: #bublinkova #alu #folie #na #izolaci #potrubi