Zelené fasády absorbuje nečistoty, produkuje kyslík a kromě toho může poskytovat ještě útočiště drobnému hmyzu i užitečnému ptactvu. Zelené fasády oživí nejen rodinné domky, jejich přítomnost je více než žádoucí také na sídlištích a na komplexech úředních budov, kde díky zvlhčování ovzduší snižují prašnost a tím zlepšují ovzduší v jejich bezprostřední blízkosti. Škodí anebo neškodí pnoucí rostliny stavbám? Mezi lidmi se ještě stále objevuje mylná představa, že pnoucí dřeviny stavební konstrukce poškozují a obzvlášť omítka pod rostlinami trpí. Praskající zdivo, odlupující se omítka, mračna hmyzu a myši lezoucí do pokojů a promáčené zdi - to je základní téma hrůzostrašných historek, kolujících mezi laiky. Omítka je naopak pnoucími dřevinami chráněna před nepříznivými vlivy počasí, včetně kyselého deště a extrémních výkyvů teplot. Podle mnoha průzkumů se životnost fasády kryté pnoucími dřevinami podstatně prodlužuje. To však neznamená, že neexistují jistá rizika, a že není nutné dodržovat jistá pravidla. Musíme rozlišovat mezi jednotlivými druhy pnoucích dřevin a brát v úvahu jejich specifické, rozdílné vlastnosti. Dům a rostlina se k sobě musí zkrátka „hodit“, jinak si „oblečením“ domu místo pohody přivodíme spíš problémy a zbytečné starosti. Na začátku je tedy důležitý pečlivý výběr druhu a typu popínavé rostliny. Možnost širokého uplatnění popínavek je dána značnou rozmanitostí nároků jednotlivých druhů na typ stanoviště a širokou variabilitu růstu. Nemají vlastní tvar, takže jejich funkční forma je dána velkou měrou tvarem či typem nosného prvku nebo objektu. Jejich významnou vlastností je značná rychlost růstu.
Volba typu rostliny
Laik bude při volbě vhodné rostliny zřejmě zvažovat, zda zvolit rostlinu stálezelenou, nebo opadavou. Správně bychom si ale měli nejprve rozmyslet, chceme-li rostlinu, která se bude přidržovat podkladu bez pomoci, anebo takovou, která bude vyžadovat oporu. Opadavé či stálezelené? Touha mít živou fasádu stále zelenou, je obzvlášť v zimě, plné plískanic a šedivých zamračených dnů, pochopitelná. Pokud jde o popínavé rostliny, je v našich zeměpisných podmínkách výběr stálezelených prakticky zúžen na tři neopadavé druhy. Nejznámější a nejvíc používaný je břečťan, který může být podle druhu rychleji či pomaleji rostoucí. Méně známý je brslen Fortuneův, který je v růstu poměrně pomalý, a bujně rostoucí zimolez Henryův. Snad nejznámější z opadavých popínavých rostlin je přísavník pěticípý nebo trojlaločný. Bez opory nebo s oporou? Rostliny samopnoucí se přichytávají fasády pomocí úponků či destiček. Rostliny, které potřebují oporu, se pnou nebo ovíjí po rastru. Může se zdát sice zbytečné pořizovat opěrnou konstrukci, když existují rostliny, které mohou růst bez ní, ovšem ne pro každý dům se tyto rostliny hodí. Výhodou popínavek rostoucích na opoře je možnost v případě nutné pravidelné renovace fasády celou konstrukci i s rostlinou opatrně sejmout (odklonit) a po dokončení prací opět připevnit. Riziko, že rostlina proroste do fasády, existuje pouze v tom případě, že jsou v omítce trhliny, spáry, je poškozené zdivo nebo se rostlina začíná pnout po zdi v místě, které je značně promáčené a již vodou poškozené. Před výsadbou zeleně je proto potřeba všechna poškozená místa opravit.
Rostliny vzpěrné a ovíjivé
Mají tenké větve, často se plazí po zemi a vytvářejí tak celé pokryvy. Nacházejí-li se tyto rostliny u opory, začínají se o ni opírat. Zástupci jsou skalník vodorovný, jasmín nahokvětý, brslen Fortuneův, ostružina malina, botanické růže. Rostliny ovíjivé nemají speciální orgány na popínání, ale ovíjejí se kolem opory otáčivým pohybem vlastní osy. Jsou pravotočivé - zimolez kozí list, chmel, dlouhatec a levotočivé - fazole, vistárie květnatá. Letorosty ovíjivých rostlin tloustnou a ovíjejí se velmi těsně kolem opory; nejsou vhodné pro tenké dráty či pletivové ploty.
Nepostupují u stromů jen po stěnách, ale mohou prorůstat i střešními částmi. U popínavek s oporou je vhodné konstrukci vhodně umístit a pravidelně ji kontrolovat. Rostliny kořenující popíjejí se pomocí jemných výrůstků a potřebují hrubý, drsný povrch omítek či skály. Rostliny úponkaté šplhají pomocí úponků a vyžadují nosnou konstrukci. Rostliny přísavné vylučují lepkavou hmotu, která umožňuje jejich pnutí i po hladkých površích. U nás jsou hlavními zástupci přísavník trojcípý a přísavník pětilistý.
Přínosy a rizika zelených fasád
1. Snižování vlhkosti Listy tvoří strukturu, která pomáhá odvádět vodu a zabraňuje průniku vlhkosti do omítky. Vzdušný polštář mezi zdí a listy funguje jako tepelná izolace. Zelené fasády snižují letní přehřátí a v zimě izolují. Holá stěna se zahřeje na slunci na 42 °C, zatímco stěna se zelenou fasádou má kolem 22 °C.
2. Ochrana před prachem a plísněmi, hluk a hnízdění ptáků. Porosty snižují odrazivost hluku a pomáhají hnízdění některým živočišným druhům. Obava z pavouků, stonožek a dalších "breberek" je často zbytečná; predátoři regulují jejich množství.
3. Podpora biodiverzity a estetika. Živá fasáda je vizuálně atraktivní a splynutí s přírodou podporuje drobný hmyz i ptáky.
4. Ekonomika a úspory. V zimě až 20 % nákladů na topení a v průměru kolem 5 % ročně. V létě tlumí průnik slunečního tepla a interiér bývá příjemněji chladný.
5. Rizika a nevýhody. Porosty mohou prorůstat do omítek, oken a střešních částí, vyžadují pravidelnou údržbu a opravy. Někdy mohou přerůst na sousední pozemek a na veřejné sítě; je nutné řešit souhlas majitele a zákonné podmínky.
6. Pozor na alergie a pylem. Některé druhy mohou být problematické pro alergiky, zejména zimolez ovíjivý.
7. Rizika pro stav zdiva. Před ozeleněním je nutné zkontrolovat a případně opravit omítku a zdivo; bez toho může docházet k postupnému zhoršení konstrukce vlivem kořenů a vývojových procesů.
8. Údržba a konstrukce. Opěrná konstrukce by měla být pevně ukotvena a pravidelně kontrolována; vyhnout se vzrůstání výhonů pod střešní krytinu, okapy a mezi zateplovací prvky.
Škůdci a ochrana fasád: brouci a bezobratlí apod
Publikováno: 8. 1. Malinkatých tmavých broučků, kteří na záhoně skáčou jako blechy, si všimnete až když začnete zblízka zkoumat, kdo že vám to vykusuje dírky do listů zelí,ředkviček nebo špenátu. Dřepčík je nenápadný, ale odolný škůdce z čeledi mandelinkovitých. Dřepčíci páchají na rostlinách škody nad zemí i pod zemí. Dospělci okusují stonky a listy, vykusují do nich nepravidelné otvory. Larvy dřepčíků se živí klíčícími semínky a kořínky rostlin. Noví dospělci se pouštějí do žíru na listech a cyklus se opakuje. NeemAzal a NATURA Rock Effect jsou účinné proti dřepčíkům.
Rozeznání dřepčíka od blýskáčka: blýskáček olejkový létá, dřepčík skáče. Dospělý jedinec dorůstá až 4 mm, má černo-modré kovové zbarvení. Larvy způsobují největší škody, vyžírají řapíky a listy. Existuje více než 160 druhů dřepčíků.
Mezi další škůdce patří červotoč spížní, potemníci, potravinové moly a šatní moli. Kromě škod působí i jako riziko pro potraviny a textilie; vhodné je skladování v uzavřených nádobách a pravidelná kontrola. Při velkém výskytu je možné použít speciální insekticidy a dýmovnice pro uzavřené prostory.
Asijské slunéčko (Harmonia axyridis) a jejich invaze jsou další výzvou. Důležité je neumožnit beruškám vstup do domů a provádět preventivní uzavírání. Pokud je potřeba, lze použít odpuzovače či odbornou asistenci.
V případě populárních “smradlavých brouků” (ploštice) je nutné rozlišovat druhy. Většina ploštic vyzařuje pachové látky jako obranu, avšak některé druhy mohou být přínosné či dravé; štěnice způsobují problémy a vyžadují zásah odborníků.
Střídání a monitoring: pravidelná kontrola fasády, výškové zajištění a okamžitá oprava drobných poškození mohou zabránit vážnějším škodám.
Jak rostliny přežívají v extrémních podmínkách?
Chráněné a invazivní druhy a jejich rozšíření
Ke klíčovým invazivním druhům patrí asijské slunéčko a různé druhy pavouků, kteří mohou ovlivnit vzhled a funkci fasád. Cedivečka zápřední vytváří drobné pavučinky na omítkách, které aretují prach a znečištění. Je důležité fasádu pravidelně čistit a používám vhodné čisticí prostředky a tlakové mytí s nízkým tlakem.
Pisivky (psokoptera) upřednostňují vlhké a teplé prostory a živí se plísněmi a různými materiály; jejich přemnožení může způsobovat alergie a kontaminaci potravin. Dospělé pisivky a jejich vajíčka vyžadují cílenou kontrolu vlhkosti a vhodné prostředky proti hmyzu.
Rady a doporučení pro vlastníky zelených fasád
Nejprve pečlivý výběr druhu popínavé rostliny a posouzení nosnosti zdiva. Doplňujícími faktory jsou orientace fasády, stupeň zateplení a existence opěrné konstrukce. Zvažte také dlouhodobé náklady na údržbu a nutnost pravidelného řízení růstu.
Je vhodné mít písemný souhlas majitele nemovitosti a sledovat legislativní pravidla pro veřejná prostranství. Před ozeleněním domu je nutné opravit poškozená místa na omítce a zajistit odolnost proti povětrnostním vlivům.
V boji proti škůdcům se osvědčují ekologické metody a kombinace biologické kontroly, mechanických opatření a cílených chemických zásahů. Přírodní prostředky jako NeemAzal a některé organické postřiky mohou pomoci při napadení popínavek.