Flascharovým dolem dnes nazýváme dvoupodlažní důlní dílo v lokalitě Nový Svět u Oder. Horní etáž dolu, v historických mapách nazýváno „štola Johann" je starší a velká část vytěžených komor je již zborcena. Spodní etáž dolu, zvané „štola Hortenzie" po manželce Karla Flaschara, je dochováno v téměř netknutém stavu. Prohlídkový okruh začíná ve štole Hortenzie, prochází 200 metrů dlouhou slednou chodbou do těžební komory. V této komoře se nachází jedna z největších geologických zajímavostí Flascharova dolu, částečně vytěžená vrása. Těžbou břidlice bylo odhaleno čelo vrásy, stěny komory kopírují její ohyb, což umožňuje horninu pozorovat nejen v řezu, ale také ve směru ohybu vrásy, která se prolíná celou komorou. „Oba břidlicové doly, které nyní revitalizujeme, disponují vytěžitelnými zásobami kvalitní štípatelné břidlice v milionech kubických metrů, což představuje životnost plánované výroby v řádu stovek let,” uvádí ředitel Premiot Mining & Resources Petr Welser. K tomuto účelu bude zahájena výstavba a modernizace stávajících provozů.
Oderská břidlicová vrása je fenoménem, který se vymyká pravidlu. Vznikala ohromným tlakem hrnoucího se bahna, které se zarolovalo jako těsto a později ztuhlo a zkamenělo. Ostatní vrásy tvoří "jen" břidlicové desky. Flascharův důl je veřejnosti přístupný v období od 1. května do 30. října od středy do neděle v době od 9:00 do 17:00. Od 1. listopadu do 30. Navštivte Flascharův důl v Odrách a objevte jedinečnou břidlicovou vrásu i příběhy horníků. Důl je otevřen od 1. května do 30. Cestujte pohodlně vlakem kamkoliv a kdykoliv. Chcete poznat zajímavé památky, ale zámky ani hrady vás nelákají? Máte chuť zažít něco nového a nestraší vás stísněné prostory? 17. 8.20. 1. 5.31. 22. 20. 8.11.
Krajina břidlice se rozprostírá v oblasti Budišovska, Vítkovska a Oderska, zasahuje tak do dvou turistických oblastí. Vyrazte na cestu po naučných stezkách, které vás důmyslně provedou všemi místy poznamenanými těžbou břidlice. Na této volně přístupné přírodní expozici o celkové délce téměř 60 km si prohlédnete staré břidlicové haldy, štoly, lomy a další související stavby. Ačkoliv od září roku 2010 definitivně skončila těžba břidlice v celé oblasti Nízkého Jeseníku, zůstává tato hornina typická pro Opavsko a neměla by být zapomenuta. V dolinách i na kopcích se lesknou hladiny jezírek zatopených lomů, mnohdy s průzračnou vodou, jindy zarostlé řasou, ukrývající nesčetné druhy vodních živočichů. Krása a zvláštnost pozorovatelná v každém pohledu je často dílem přírody skloubeným s dílem člověka. Jednou z největších zvláštností Nízkého Jeseníku je tajemství země. Hlavní spojovací a naučnou síť tvoří Břidlicová stezka s centrem v Budišově nad Budišovkou, která přibližuje převážně dobývání břidlice a prochází mnoha krásnými lokalitami bývalé těžby. Další na ni navazující stezky najdete v Zálužné, Vítkově a Odrách. Páteřní síť je značena bílými rozcestníky s popisem. Přivedou vás ke starým štolám, břidlicovým lomům, technickým památkám a na krásná přírodní zákoutí. Všechny trasy naučné stezky Krajiny břidlice najdete na www.mapy.cz a jejich podrobný popis na www.krajinabridlice.cz.
V současné době můžete navštívit Muzeum břidlice v Budišově nad Budišovkou a na Vítkovsku bude opět otevřeno Imaginárium břidlice v Mokřínkách s novými úpravami expozice. Poklady hlubin země vydá Raabova štola v Zálužném, nebo Flascharův důl u Oder. K pěším i cyklo výletům jsou připraveny všechny naučné stezky. V průběhu roku připravujeme otevření nové rozhledny Halaška na kopci Kopřivná u Budišova nad Budišovkou. Jméno ponese podle budišovského rodáka a astronoma F. K.
Název NS Dědictví břidlice. Před absolvováním naučné stezky doporučujeme navštívit expozici Imaginária břidlice, umístěnou v objektu RS Bílá Holubice. Celková délka naučné stezky je přibližně 7 km. Její začátek i konec jsou v areálu RS Bílá Holubice. Na trase stezky je 15 zastavení celkem s 21 informačními tabulemi a 3 odpočívadly. Jejich texty jsou v českém a polském jazyce. Naučná stezka vede převážně po lesních a polních cestách, případně po silnici. Je tedy vhodná i pro rodiny s dětmi. Pouze v jednom krátkém úseku vede po louce. Na terénu Nittmannova dolu jsou na dvou místech prudká klesání. Ta je však možno bezpečně obejít. Ve dvou úsecích je trasa vedena po stejné komunikaci obousměrně. Po trase naučné stezky vás povedou kolíky - rozcestníky. Na nich jsou vedle šipky, která udává směr dalšího postupu, také čísla následujících zastavení. Na každé informační tabuli je orientační mapka s vyznačením místa, na kterém se nacházíte. Vzhledem k tvaru trasy je možno absolvování naučné stezky libovolně upravit.
Hlavní budovou areálu je bývalý zájezdní hostinec, Morahäusel - Schenkhäusel, který tu stál už kolem roku 1750. Byl postaven nedaleko místa, kde stará zemská cesta, vedoucí z Opavy přes Melč a Budišov n. Bud. do Olomouce, překračovala brodem řeku Moravici. Formani před prudkým stoupáním ke Starým Těchanovicím rádi zastavili ve zdejším hostinci, kde mohli dopřát občerstvení sobě i svým koním. Ti se ze zemědělců a dřevařů postupně stávali horníky a dělníky, kteří na povrchu dolů štípáním a řezáním zpracovávali vytěžený materiál.
HALDA DOLU CARL - Nad hornickými domky se na úpatí kopce Morabergu vypíná halda Dolu Carl. V roce 1885 došlo k průvalu spodních vod do všech dolův Morabergu. Pro další činnost v dole bylo nutné snížit hladinu důlních vod. HORNÍ PATRO NITTMANNOVA DOLU - Po prodeji svých dolů hraběti Arz von Wasseg se v padesátých letech 19. století Josef Nittmann pustil do dalšího projektu. Od záluženského sedláka Onderky získal parcelu č. 850, kterou procházelo břidlicové ložisko těsně nad centrem obce. PROSTŘEDNÍ PATRO - Nittmannův důl je mohutný třípatrový důlní komplex nacházející se přímo v centru obce Zálužné. Je největším důlním dílem na trase naučné stezky. Důl je situován v poměrně příkrém svahu kopce Morabergu nad řekou Moravicí a má, při hloubce cca 80 m, tři vzájemně propojená patra.
POZORUHODNÝ MOST - Stojíte na haldě neobvyklého tvaru. Vytěžená a zpracovaná břidlicová krytina se z dolu do vsi odvážela po cestě vedoucí k nemovitostem na kopci Morabergu. Tato cesta musela zůstat zachována, a proto byla od dolu a jeho vršící se haldy oddělena dodnes dochovanou vysokou břidlicovou stěnou. DOLNÍ PATRO - Třípatrový důlní komplex Nittmannova dolu představuje typické důlní dílo na břidlici z konce 19. století.
NOVOTĚCHANOVICKÝ MLÝN - Nejstarší dochované zprávy o zdejším mlýně jsou z první poloviny 17. století v urbáři Vikštejnského panství. Johnův, tzv. „Novotěchanovický“ mlýn měl dvě složení a mlynář byl povinen ročně vrchnosti zaplatit 6 tolarů a vykrmit dva vepře. V průběhu 18. století mlýn přešel do rukou rodiny Rotterů. DOLY V ÚDOLÍ HORNÍKUV místní trati zvané „Hornigsgrund“ v údolí potoka Horníku, na katastru Starých Těchanovic, jsou dodnes dochované haldy vytěžené břidlice. Jedná se o doly, které zde otevřel starotěchanovický občan Johann Raab.
FENOMÉN TECHNICKÉ RŮZNOSTI - Každý břidlicový důl a lom v době své činnosti byl jedinečnou ukázkou technického řešení způsobu dobývání. Na začátku 20. století byl v Zálužném stavěn nový most za přispění obce Nové Těchanovice. Aby novotěchanovické obecní zastupitelstvo získalo na stavbu peníze, dalo vykácet a prodat dřevo z obecního lesa, který rostl v okolí tohoto zastavení naučné stezky.
ZÁLUŽNÉ - MORADORF - Obec v údolí řeky Moravice, dnes místní část Vítkova. Kolonie, německy zvaná Moradorf, založená v r. 1785 na pozemcích rozparcelovaného dvora, zvaného „Saluschen“. Původně byla osadou dřevařů. Po deseti letech, roku 1795 zde bylo 20 domovních čísel, z toho 7 majitelů domů mělo německy psaná původem slovanská jména (Czernin, Michalke, Onderka, Piatke, Pollak, Gapsa, Smettan).
KAPLE ZASVĚCENÁ PRAŽSKÉMU JEZULÁTKU - V první polovině 19. století se v Zálužném a okolí začala těžit břidlice a vznikaly tu jedny z největších hlubinných břidlicových dolů ve Slezsku. Hornická práce byla těžká a při tehdejší technické úrovni hlubinné těžby, zejména vzhledem k bezpečnostním opatřením, docházelo při práci v dolech k častým úrazům. TRAGICKÁ UDÁST ROKU 1885 - Na tomto místě byl provozován jeden z nejmenších záluženských břidlicových dolů. V roce 1884 zde zahájil místní sedlák Franz Gebauer s bývalým majitelem zdejšího mlýna Augustinem Marem ražbu nové štoly.
ÚPADNICE NITTMANNOVA dolu - těžba v tomto místě začala nejprve tzv. „Onderkovou štólou“ a později, když se důl rozrůstal, byla vyhloubena úpadnice. Při pohledu do úpadnice vidíme od povrchu nálevkovitě se zužující útvar, na jeho dně v hloubce asi 20 metrů je otvor o rozměrech přibližně 6x6 metrů.
Návštěvnost a provoz v Flascharově dolu i v okolí Krajiny břidlice pomáhají zprostředkovat systém naučných stezek a expozic. Krajinou břidlice je dnes zvána oblast tvořená územím mezi Budišovem nad Budišovkou, Vítkovem a Odrami v oblasti Nízkého Jeseníku. Tato surovina tu byla dobývána a ovlivňovala zdejší život již od nepaměti. K největšímu rozkvětu hlubinného lámání břidlice v celé oblasti Nízkého Jeseníku však došlo až v 80. letech 19. století. Podle tehdejšího Horního zákona byla totiž tzv. nevyhrazeným nerostem a těžit ji tak mohl každý vlastník pozemku, na kterém se nacházela. Samotný Flascharův důl na lokalitě Nový svět patří k nejvýznamnějším na Odersku a pojmenován byl po svém hlavním investorovi a provozovateli. Zámožný notář z Moravské Třebové, Dr. Karl Flaschar, se zasloužil o významné rozšíření dolu. Jedna z nově vyražených rozsáhlých štol byla pojmenována po jeho manželce Hortensii. Jesenická břidlice a výrobky z ní byly na přelomu 19. a 20. století velmi ceněným sortimentem. Nejkvalitnější břidlicové plotny sloužily pro výrobu střešní krytiny, méně kvalitní se dále využívaly ve stavebnictví.
Zde stojí za zmínku pokrokový podnikatel z konce 19. století Jan Wondruška, který ve své továrně v Budišově produkoval nejrůznější výrobky - oblíbené břidlicové brousky, galanterní zboží, psací a kuřácké soupravy a mnoho dalšího. Z břidlicových desek se vyráběly také například kulečníkové stoly a zapomenout nesmíme ani na proslulé školní psací tabulky - ty Wondruškovy byly vyváženy do celého světa. Slavné období jesenické břidlice však netrvalo dlouho a již počátkem 20. století docházelo k útlumu těžby vlivem konkurence nových technologií a materiálů, později v důsledku hospodářské krize a obou světových válek. Definitivní konec éry „lamačů“ pak přineslo poválečné vysídlení obyvatel německé národnosti - pro obnovu tohoto průmyslového odvětví se v Nízkém Jeseníku poté již nedostávalo odborníků. V současnosti se břidlicové podzemí probouzí k novému životu. Flascharův důl, jenž je dnes v péči města Odry a spolku Krajina břidlice, je druhým důlním dílem částečně zpřístupněným veřejnosti v této oblasti.
Na návštěvnické trase mohou lidé obdivovat nejen um našich předků, ale také jeden geologický unikát - k vidění jsou zde části obnaženého čela tzv. Oderské vrásy, která vznikala nesmírným tlakem hrnoucího se bahna, jež se zarolovalo, později ztuhlo a zkamenělo. Zdejší podzemí je veřejnosti přístupné jen od jara do podzimu, neboť v chladném období roku v něm zimují chránění savci z řádu letounů. Odborníci - chiropterologové tyto pozoruhodné a zákonem chráněné živočichy pravidelně sčítají v několika štolách. Nejpočetnější mezi zimními spáči tu bývají netopýr velký, n. brvitý a vrápenec malý. Pravidelně je v menších počtech zastižen netopýr vousatý. K méně častým návštěvníkům podzemí patří netopýr severní, který je u nás druhem horských oblastí, netopýr vodní či typicky lesní druhy - netopýr černý s tlamkou připomínající buldočka a netopýr ušatý, který si během hibernace své dlouhé uši skládá pod křídla. O tajuplných obyvatelích Flascharova dolu se návštěvníci mohou více dozvědět z výkladu průvodců doplněného audioukázkou netopýřích hlasů. V návštěvnickém zázemí jsou k dispozici hravé pracovní listy Netopýři v podzemí. Informacím o netopýrech je rovněž věnován prostor na několika panelech naučné stezky „K Flascharovu dolu“.
V blízkém okolí stojí za návštěvu CHKO Poodří. Přirozeně se klikatící tok Odry s nepravidelně zaplavovanými lučními meandry, lužními lesy a rybníky patří k přírodně i krajinářsky nejcennějším místům u nás. Zdejší periodické tůně obývá pozoruhodný maličký korýš žábronožka sněžní, ve slepých ramenech a rybnících se setkáme i s mnoha dalšími vzácnostmi z rostlinné i živočišné říše. Oblast je významným hnízdištěm i tahovou zastávkou vodních ptáků a požívá zvýšené ochrany coby tzv. Ptačí oblast soustavy NATURA 2000 a také v rámci Ramsarské úmluvy o mokřadech.
Flascharův důl se nachází u města Odry v Moravskoslezském kraji, zhruba na půli cesty mezi Olomoucí a Ostravou. Naučná stezka „K Flascharovu dolu“ začíná na jižním okraji města, lze k ní ze středu města dojít asi za 15 minut či dojet autem po silnici vedoucí do Veselí. Parkování je možné ve směru od Oder na okraji lesa u turistického rozcestníku Odry - skalní sklepy, menší parkoviště je rovněž dále ve směru na Veselí v místě, kde NS přechází ze silnice na lesní cestu poblíž Černé studánky. Naučná stezka je dlouhá cca 4 km a důl se nachází zhruba v polovině trasy. Pro návštěvníky se památka otevírá od července 2020 a přístupná bude až do konce října, v budoucnu pak od května do října. Návštěvními dny jsou nyní středa - neděle.
Pojďte s námi do krajiny s oblými zelenými pastvinami, hlubokými dolinami vyřezanými starými řekami a potoky, krajiny výběžků lesů a osamělých skupin stromů v kopcích skrývajících staré lomy a doly. V dolinách i na kopcích této končiny se blýskají hladiny jezírek zatopených lomů mnohdy s průzračnou vodou, jindy zarostlé řasou ukrývající nesčetné druhy vodních živočichů. Jednou z největších zvláštností této krajiny je tajemství země. Hlubinné břidlicové doly - lidské stavby, které vznikaly po dobu několika staletí. Putujte s námi za obdivuhodnými výtvory našich předků, památnými hornickými stavbami, městskou a venkovskou architekturou, zámky, zříceninami hradů a doposud zachovalými technickými památkami. Pojďte sportovat, či jen tak relaxovat.
tags: #bridlicove #doly #fulnek