Bodovací tabulka sika japonského a návrh na zlepšení hodnocení trofejí

Lov zvěře přináší každému lovci kromě nevšedního zážitku také trofej. Pokud lovíme trofejovou spárkatou zvěř, většina z nás hodnotí po úspěšném lovu kromě jiného vzhled a sílu trofeje a odhaduje její bodovou hodnotu. K celkovému objektivnímu posouzení slouží příslušné mezinárodní metody pro hodnocení trofejí. Některé z nich - tzv. „hlavní“ - se používají s různými úpravami a doplněními již od prvopočátku hodnocení trofejí (kolem r. 1930).

Ve svém příspěvku se chci vyjádřit k měření trofejí siky japonského, které považuji za neobjektivní. Od výsledku měření podle mezinárodní metody se očekává, že bude plně vyjadřovat sílu a maximální bodovou hodnotu trofeje. Pro hodnocení paroží jelena siky japonského se používá mezinárodní metoda přijatá na generálním zasedání CIC v Teheránu v r. Ne každá metoda hodnocení trofejí je ideální, ale měla by se k „ideálu“ alespoň přibližovat. Jsem přesvědčen o tom, že teheránská metoda měření trofejí siky japonského se od ideálu hodně vzdaluje a je značně neobjektivní.

Metoda je založena především na hodnocení souměrnosti a pravidelnosti trofeje. Hodnotí délky lodyh včetně jednotlivých výsad, průměry lodyh v nejslabším místě mezi očníkem a opěrákem, průměry lodyh v nejslabším místě mezi opěrákem a vnitřní výsadou a také rozlohu. Nepracuje však s koeficientem, který by určil význam a důležitost jednotlivých naměřených hodnot. Při hodnocení trofeje má každý centimetr, naměřený na délkách a obvodech lodyh, délkách výsad a rozloze paroží, hodnotu jednoho bodu. To znamená, že body za rozlohu jsou rovnocenné bodům získaným za délky.

Toto vyvolává důležité otázky, zda body za rozlohu nejsou body „zadarmo“. Pokud se najdou dva jeleni s parožím stejné síly a délky, přičemž jeden z nich bude mít např. o 10 cm větší rozlohu, může získaných 10 bodů posunout trofej až do medailových hodnot. Vliv rozlohy na možnosti zisku medaile je o to větší, když uvážíme pouze patnáctibodový rozdíl mezi bronzovou (225 b. CIC), stříbrnou (240 b. CIC) a zlatou (255 b.). Celkovou hodnotu trofeje tvoří součet všech naměřených hodnot, zmenšený o součet rozdílů jednotlivých znaků (tj. rozdíly mezi jednotlivými lodyhami, výsadami nebo obvody, které byly naměřeny na obě lodyhy).

Pro vysvětlení: bude-li jeden očník mít délku 10 cm a druhý 16 cm, rozdíl v délce 6 cm (bodů) se objeví v kolonce „srážky“, jako by těch 6 cm na druhé straně vůbec nebylo. Ještě výraznější rozdíl v bodové hodnotě trofeje může nastat v případě absence výsad, nebo naopak při výskytu nadpočetných výsad mezi opěrákem a třetí výsadou a rovněž v případě ulomení parohu či výskytu tvarových abnormalit paroží. To, co na jedné straně lodyhy z nějakých důvodů chybí nebo přebývá, se na straně druhé odečte.

Je na místě položit si otázku, proč tomu tak je. Přece nemůžeme odečíst „něco“, co na trofeji ve skutečnosti doopravdy je? Proč uvedená metoda nezapočítává body za naměřené znaky tak, aby konečný součet potvrzoval skutečnou sílu a hodnotu trofeje? Jak již bylo uvedeno, tvůrci teheránské metody jednoznačně upřednostňovali význam pravidelnosti před sílou a hmotností paroží. Zdá se to být nelogické.

Dalším příkladem „pravidelnosti“ je paroží srnců, u nichž se předpokládá převažující výskyt pravidelných šesteráků. Je zajímavé, že metoda pro hodnocení srnčích trofejí dokáže sílu a množství hmoty jedno-tlivých trofejí posoudit poměrně objektivně, i když nejde o ideálně pravidelného šesteráka. Domnívám se, že metoda pro hodnocení paroží siky japonského by měla být v základních rysech podobná metodě pro jelena lesního (Brusel 1976) už proto, že jde o jelena s podobným tvarem a členěním paroží (vidlák, šesterák, osmerák).

Svá tvrzení jsem se rozhodl opřít o exaktní měření. Použil jsem deset trofejí siky, které se lišily počtem výsad, věkem a bodovými hodnotami podle používané metody CIC. Uvedené trofeje lze popsat následovně: jeden tříletý šesterák, jedna abnormalita, dva nerovní osmeráci II. věkové třídy pod hranicí medailové hodnoty, jeden osmerák bez medailové hodnoty, jeden šesterák bez medailové hodnoty, dva „bronzoví“ osmeráci a dva osmeráci ocenění zlatou medailí (rozdíl bodových hodnot těchto trofejí byl jeden bod).

Při sestavování nového modelu měření jsem se snažil zachovat význam délek lodyh a jednotlivých výsad a na‑navíc vyzdvihnout sílu a hmotnost trofeje. Tento požadavek nejlépe vystihoval model, který ponechal všem délkám hodnotu jednoho bodu za naměřený centimetr, kromě obvodů lodyh v nejslabším místě, kde bylo nutné kompenzovat poměrně malý rozdíl koeficientem 2,0. Hmotnost trofeje nejslabšího jelena byla 0,680 kg, hmotnost dvou zlatých jelenů 1,395 kg a 1,540 kg. Tento poměrně malý rozptyl hmotností nejlépe kompenzoval koeficient 10,0 za jeden kg, čímž došlo k vyvážení poměru mezi naměřenými délkami a celkovou hmotností. Vliv rozlohy na celkové bodování jsem omezil koeficientem 0,1. Další body bych neuděloval.

Přisuzovat trofeji body např. za počet výsad nepovažuji u siky japonského za správné, neboť každá změřená výsada přinese do celkového hodnocení dostatečné množství bodů. Tento způsob bodování objektivně podporuje i smysl pro pravidelnost. Udělování bodů a stanovení hranic pro medaile v tomto článku neřeším. Při tvorbě nové metody pro měření trofejí to bývá poslední fáze. Navržená metoda pro měření trofejí siky japonského by podstatně zvýraznila hodnocení síly paroží, značně omezila body za rozlohu, zcela zachovala význam délek lodyh a výsad a zrušila srážky za rozdílné délky nebo obvody.

Ve svém příspěvku jsem chtěl především poukázat na nevhodnost aplikovaných kritérií u dosud platné metody a zároveň vyzvat naši mysliveckou veřejnost k zamyšlení a diskusi. Mé svědomí by mě nenechalo na pokoji, kdybych se k uvedené problematice nevyjádřil. Při vytváření grafu Excel ve výchozím nastavení určuje minimální a maximální hodnoty měřítka svislé osy (osy hodnot), které se také říká osa y. Měřítko si však můžete podle potřeby přizpůsobit. Chcete-li změnit číslo, na kterém svislá osa začíná nebo končí, zadejte pro možnost Minimum nebo Maximum do pole Minimum nebo Maximum jiné číslo. Chcete-li změnit interval značek a mřížek grafu, zadejte u možnosti Hlavní jednotka nebo Vedlejší jednotka jiné číslo do pole Hlavní jednotka nebo Vedlejší jednotka.

Tip: Změna zobrazované jednotky je užitečná, pokud jsou hodnoty grafu velká čísla, která chcete, aby se na ose zobrazila kratší a čitelnější. Pokud chcete změnit bod, ve kterém má vodorovná osa protínat svislou osu, vyberte v části Podlaha kříží hodnoty ose a pak do textového pole zadejte požadované číslo. Pokud je v grafu zobrazena vedlejší svislá osa, můžete změnit také měřítko této osy. XY bodové grafy a bublinové grafy zobrazují hodnoty na vodorovné ose i svislé ose, zatímco spojnicové grafy zobrazují hodnoty pouze na svislé ose. Tento rozdíl je důležitý při určování typu grafu, který se má použít.

Když změníte měřítko osy, možná budete chtít změnit i její formátování. Potřebuji zjistit hodnoty v řádcích nebo ve sloupcích. Pomohl vám článek?

Ve svém textu jsou uvedeny i poznámky o konkrétním postupu: „Myslivost - Hodnocení trofejí“ a související data o hodnocení trofejí CIC a dalších institucích. Kvalita trofejí je pro myslivce nástrojem pro kvantifikaci úrovně chovu zvěře, tj. výsledků práce se zvěří, a je nástrojem pro sledování vývoje kvality populací a životních podmínek ve honitbách.

Na závěr je důležité si uvědomit, že i když existují různé metody hodnocení trofejí, cílem je poskytnout objektivní a srovnatelný rámec pro měření síly a krásy paroží, a tím podporovat udržitelný chov zvěře a mysliveckou kulturu.

Možnosti vizualizace a doplňkové materiály

V článku bylo zmiňováno zatížení rozlohou a vliv na medailové hranice. Pro lepší pochopení lze doplnit tabulku s uvedenými hodnotami a parametry nového modelu měření. Následující tabulka shrnuje klíčové prvky navržené metody:

Navrhovaný model by měl zvýraznit sílu paroží, omezit body za rozlohu a zachovat význam délek lodyh a výsad, čímž by došlo k vyvážení celkové bodové hodnoty trofeje a lepšímu odrazování skutečné síly zvěře.

tags: #bodovaci #tabulka #sika #excell